Zdravotním komplikacím, které souvisí s horkým počasím a hlavně s koupáním, se věnovala CNN Prima News. Odborný názor a hlavně rady se dozvíme od epidemiologa Romana Prymuly.
Dobré ráno, pane profesore, tak množí se tedy případy, jak už jsme slyšeli, kdy lidé vyrazí do přírody, k vodě a domů se vrací právě s parazity. Zažrané do kůže. Zdá se mi to, nebo je nějakým způsobem toto léto odlišné od těch předchozích, že máme tady tak obrovský výskyt právě těchto svědivých vyrážek?
Roman Prymula, bývalý ministr zdravotnictví
Tak ono se to zas tolik neliší od minulosti, nicméně je pravdou, že v té letošní sezóně máme více případů, které jsou hlášeny. Řada těch přírodních rybníků je v podstatě uzavírána, protože se tam tyto parazité vyskytují a ono záleží na teplotě vody a na celé řadě dalších ukazatelů, jestli v té dané sezóně budou, nebo nebudou, ale každopádně ono je to problematické se tomuto riziku vyhnout, pokud se chceme koupat, to znamená, když se nebudeme koupat, tak se logicky nemůžeme nakazit, ale pokud se koupat chceme, tak naštěstí tyto parazité nás neohrožují na životě, ale ta vlastní vyrážka je poměrně nepříjemná, protože hodně svědí a ani jaksi kosmeticky není příznivá.
mluvčí 4,
My jsme viděli fotky těch nakažených dětí tou vyrážkou z koupání v rybníce, jak složitá je léčba takovýchto vyrážek?
Roman Prymula, bývalý ministr zdravotnictví
Ono to zas tak složité není, protože s tím se víceméně popasuje náš imunitní systém. Musíme si představit, že vlastně tyto larvy nejsou primárně určeny proto, aby nějakým způsobem parazitovali na člověku, jsou mnohem horší v podstatě parazité, kteří nás napadnout mohou a jsou to příbuzní těchto larev, ale naštěstí tady ta motolice jaterní třeba, která je podstatně závažnější, tak to se vyskytuje výrazně zřídka a prakticky se s ní tady v našich zeměpisných šířkách nesetkáme, ale tady to je věc, kdy vlastně mořští nebo v tomto případě samozřejmě říční plži a rybniční plži přenášejí a mlži tyto larvy a ty se potom uvolňují a jsou někde na vodních rostlinách a napadají nás a zavrtávají se do kůže, ale náš imunitní systém se s nimi vyrovnává poměrně rychle, to znamená, zabije a to, co je vlastně tou kožní vyrážkou, to jakási alergická až reakce na to, že oni jsou v té naší kůži a ten systém je postupně odbourává.
mluvčí 5,
Existuje způsob, jak se před parazity preventivně ochránit, třeba proti upírům. Je česnek, tak jestli budeme jíst hodně česneku, tak parazitům nebudeme chutnat.
Roman Prymula, bývalý ministr zdravotnictví
Proti těm parazitům. Nás asi toho mnoho neochrání, a pokud skutečně vlezeme do té vody, tak v takovýchto podmínkách, kde ta voda není tekoucí, stojatá a ti parazité se tam jaksi množí, tak to riziko samozřejmě je to, co se říká, že by bylo dobré vylovit vlastně všechny plže z té lokality, které tam jsou, ale to je velmi složité, to znamená, myslím si, že to nepůjde.
redaktorka
Tak. Teď reálnou situaci. Pojedu k rybníku, líbí se mi tam, je krásné počasí, ale chci vědět, jestli právě tahle voda je závadná nebo nezávadná, kde to zjistím a lze to vůbec zjistit u každé vodní plochy?
Roman Prymula, bývalý ministr zdravotnictví
Lze to zjistit, ale nezjistím to tak, že bych to viděl pouze okem, pokud samozřejmě nepracuji s tím, že chci zjistit, jestli tam jsou sinice, ty uvidím, protože na povrchu, na hladině už vidím příznaky toho, že pokud se úplně přemnoží, tak tam je ten tzv. Vodní květ nebo tam jsou prostě mírné příznaky toho, že tam ty sinice jsou u těchto parazitů pouhým okem, nezjistím, ale teoreticky bych mohl ulovit nějakého toho mlže, dát si ho do skleničky a pozorovat, jestli se z něj něco bude uvolňovat. To znamená, to je cesta, kterou asi nikdo dělat v praxi nebude.
Josef Mádle, redaktor
To máme tedy koupání v českých vodách, ale co v moři? Máme být před něčím na pozoru?
Roman Prymula, bývalý ministr zdravotnictví
Tak já si myslím, že v moři nás více trápí různí živočichové, větší, které jsme schopni vidět prostým okem a já bych asi apeloval na to, že bychom neměli úplně sahat na mořské živočichy, které dobře neznáme, protože tady je spousta jedovatých živočichů, které nás mohou poranit, a to poměrně bolestivě, až nás usmrtit, protože řada těch různých medúz, které vypadají nádherně, tak bohužel jsou schopny člověka usmrtit jinak, co se týká té mikrobiální zátěže, tak my po několika minutách koupání v moři, a to je velice zajímavé, tak měníme vlastně naši kožní mikroflóru. Ta se vymění za tu mořskou, ale není to nic zásadního, protože zase po několika dnech, když odjedeme od toho moře, tak se to vrátí zpátky, to nás neohrožuje.
Daniela Révai, redaktorka
Zmínil jste medúzy, které jsou na první pohled krásná stvoření, ale na ten druhý a třetí už mohou být nebezpečné, pokud se to nedejbože u moře stane, žahne medúza dospělého člověka nebo dítě? Jak moc je to právě pro tyhle věkové kategorie nebezpečné?
Roman Prymula, bývalý ministr zdravotnictví
Čím menší jedinec, to znamená, čím menší dítě, tím to nebezpečí je větší, ale je třeba říci, že řada těchto medúz je skutečně nebezpečná i pro dospělého jedince a může ho zahubit, pokud to jsou ty klasické medúzy v mořích, ke kterým jezdíme častěji, to znamená třeba Chorvatsko, Bulharsko a podobně, tak tady to je spíš zase nepříjemný vjem, kdy člověk, když se dotkne té medúzy, tak může být požehán, pálí to poměrně intenzivně, někdy může vzniknout panická reakce, že nás napadlo něco, co nás chce zahubit a ten člověk se začne topit třeba, což je nebezpečnější než toto.
mluvčí 5,
První. Pomoc při žahnutí medúzou je zneutralizovat. Pamatuju si to dobře.
Roman Prymula, bývalý ministr zdravotnictví
Je to tak. Pak pomohou klasická antihistaminika, to znamená látky, které brání té výrazné reakci, ale u toho moře musíme počítat i s tím, že se tam mohou vyskytovat také různé škeble. My rádi pojídáme ústřice a měli bychom si uvědomit, že ta ústřice je vlastně filtr, ty filtry moc často najíme třeba z naší filtra ventilace, protože oni zkoncentrují ty různé patogeny, které tam jsou, takže třeba virová hepatitida a se v té dané škbli zkoncentruje až tisíckrát, takže tam to riziko nákazy a podstatně větší.
mluvčí 4,
Dalším nebezpečím, které nás čeká jak u nás, tak samozřejmě i venku. Jsou třeba komáři, jakýkoliv bodavý hmyz, dokonce poslední dobou se šíří hmyz Afriky, který je infikovaný tropickými nemocemi, dokonce nám hrozí horečka. Dengue. Tak pojďme říct, co je na tom pravdy a jak moc se toho musíme bát.
Roman Prymula, bývalý ministr zdravotnictví
Tak bohužel to klima i u nás poměrně výrazně se v poslední době otepluje, takže my čelíme tomu, že sem dostávají postupně komáři, kteří tady zdaleka nebyli, kteří byli třeba v africkém kontinentu nebo na africkém kontinentu. Dnes jsou výrazně v Itálii, ale už se blíží k našim hranicím, takže spíše já bych se obával západonorské horečky, která opravdu už se blíží k našemu území než těch různých hemoragických horeček, jako je dennge, ale může se stát samozřejmě, stane se to někdy v budoucnosti, pokud ta teplota bude dále narůstat, že se objeví u nás.
mluvčí 5,
Co znamená, že se to blíží k našim hranicím, takže za týden už tady budeme mít třeba komáry, ze kterých můžeme mít právě tu západonilskou horečku.
Roman Prymula, bývalý ministr zdravotnictví
Když se podíváme na mapu evropského centra pro infekční choroby, tak vidíme, že ten červený pás je bezprostředně před našimi hranicemi, takže skutečně se může stát. A čas od času nějaký komár už zaletí, to znamená, to riziko opravdu narůstá.
mluvčí 4,
Já se tedy zeptám jako máma dvou dětí, nedejbože, kdyby se nám něco takového stalo, jak poznám tuhle horečku.
Roman Prymula, bývalý ministr zdravotnictví
Tak já si myslím, že laik to není schopen odlišit, to je jiných záležitostí. Třeba to západonorská horečka, to je v podstatě onemocnění, které postihuje náš centrální nervový systém, to znamená, začíná nějakou respirací a pak se projeví neurologické komplikace, neurologické příznaky. A tady už by měl odborník odlišit, jestli to je něco, co pochází z našich hvozdů, nebo to je tato záležitost? Ono bude velký problém to odlišit v podstatě laicky, kdybychom nedejbože měli klíšťové encefalitidu po přisátí klíštěte, tak ty příznaky v řadě případů jsou podobné.
mluvčí 5,
Existuje nějaká prevence? Máme jít třeba se nechat naočkovat nebo není pozdě? Na to.
Roman Prymula, bývalý ministr zdravotnictví
Už záponilské horečce vakcínu zatím nemáme, byť se vyvíjí? Na druhou stranu máme vakcínu proti klíšťové encefalitidě, nemáme vakcínu proti lymské borelióze, ta se také vyvíjí, to znamená, tady si nevystačíme jenom s vakcinací, měli bychom používat repelenty a v řadě případů ty repelenty jsou poměrně účinné, ať už to jsou repelenty, které si nastříkáme na pokožku nebo na ošacení.
CNN Prima.
CNN Prima News
Přidejte odpověď