ČT 24 zpovídala na téma růstu důchodů ředitele České správy sociálního zabezpečení Františka Boháčka, ekonomku Danuši NERUDOVOU, účastnil se i Viktor VOJTKO, člen výboru pro sociální politiku, Poslanecká sněmovna /STAN/ a Igor HENDRYCH, člen výboru pro sociální politiku, Poslanecká sněmovna /ANO/
20 700 Kč. Takové výše by měl od nového roku dosáhnout průměrný starobní důchod. V pondělí to řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Po červnové valorizaci přesáhla průměrná penze 20 200 Kč. Do konce roku by pak měla být díky novým výměrám důchodů asi o stokorunu vyšší. Na základě aktuální inflace a růstu mezd by podle odhadu rezortu měla lednová valorizace zvednout penze zhruba o 380 Kč. Přesný údaj bude ministerstvo znát na začátku září. Lednové navýšení si podle Mariana Jurečky příští rok vyžádá asi 13 miliard korun. A my dnes důchody probereme zevrubně od úplně základních otázek, a proto je tady s námi František Boháček, ústřední ředitel České správy sociálního zabezpečení. Vítám vás, hezký den.
Tak řadu lidí určitě teď, když se hází těmi ciframi, napadá, kolik asi já budu mít průměrný důchod. Když to chce někdo zjistit, tak co všechno musí vzít v potaz a může si to někde už teď třeba vypočítat předem, ještě než vás navštíví?
František BOHÁČEK, ústřední ředitel České správy sociálního zabezpečení
Může si to určitě vypočítat předem. My jsme spouštěli už dva roky zpátky tzv. informativní důchodovou aplikaci a v té aplikaci zjistí na e-portálu České správy sociálního zabezpečení, jaký je jeho aktuální důchodový věk, kolik už odpracoval roků, zjistí, kolik mu roku chybí, aby mu vznikl nárok na ten důchod a současně se dozví i tu orientační částku toho důchodu, kolik by případně pobíral podle současné ekonomické situace v tom důchodu.
Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
Řada lidí se to asi dozví až u vás, jak často bývají překvapeni?
František BOHÁČEK, ústřední ředitel České správy sociálního zabezpečení
Někteří bývají překvapeni pozitivně, někteří zase pro změnu bývají překvapeni negativně.
Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
To byla moje další otázka, co převažuje?
František BOHÁČEK, ústřední ředitel České správy sociálního zabezpečení
Těžko říct. Já si osobně myslím, že odchod do důchodu obecně je u lidí spojen s určitou jako pozitivní emocí a ve většině případů oni odcházejí už s tím, že jako průběžně sledují tu svoji situaci, většina těch pětapadesátníků až šedesátníků si tu svojí důchodovou historii sleduje a většinou už přicházejí s tím, že ví, jaký bude ten jejich důchod zhruba, takže překvapeni nejsou. Tak v tu chvíli spíš odchází s pozitivní než negativní informací.
Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
Pojďme si tedy říci přesně, kdo to vlastně z vašeho pohledu je starobní důchodce, co všechno musí splňovat, co všechno taky budete vy, s čím budete vším vy kalkulovat, když mu budete důchod vyměřovat?
František BOHÁČEK, ústřední ředitel České správy sociálního zabezpečení
Tak zásadní je, aby dosáhl důchodového věku a aby odpracoval alespoň 35 let v pojištění, aby mu vznikl nárok na důchod. Za těchto podmínek standardní důchodce, který odchází do řádného starobního důchodu, má nárok na starobní důchod a v tu chvíli se může stát starobní důchodcem. Jsou tam samozřejmě možnosti, jak do toho důchodu odejít dřív, tzv. předčasný důchod. Tam se pracuje s tím, že může odcházet ten důchodce, kterému ještě nebylo 60 let a je ten jeho důchodový věk nižší než 63 roků, tak musí odcházet ne dříve než tři roky předem. Pokud už mu 60 roků bylo, tak může teoreticky odcházet až pět let dopředu. Za současných podmínek aktuálně ve sněmovně je novela zákona o důchodovém pojištění, která ty podmínky bude měnit. Každopádně to, co je zásadní, musí splňovat ty dvě základní věci, to znamená dosáhnou důchodového věku a mít odpracované roky.
Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
A má chodit nějak s předstihem nebo až v momentě, kdy dosáhne? Jaká jsou v tomhle pravidla? Zase se ptám na úplně základní otázky.
František BOHÁČEK, ústřední ředitel České správy sociálního zabezpečení
Žádat o důchod můžete až čtyři měsíce dopředu nebo případně můžete žádat až pět let zpětně, respektive můžete žádat i více roků zpětně, ale my vám ten důchod více než pět let zpětně nevyplatíme. A to zásadní, my doporučujeme, aby lidé prvně ověřili v té informativní důchodové aplikaci, jestli tam opravdu mají všechny informace, které za tu svoji pracovní kariéru jsme měli získat od jejich bývalých zaměstnavatelů, případně pokud byly OSVČ, pokud mají všechny vyměřovací základy. Pokud tam něco chybí, tak doporučujeme, aby si prvně ověřili, jestli k tomu nemají nějaké podklady sami u sebe, než přicházejí na tu Okresní správu sociálního zabezpečení a tam žádají o ten důchod, protože tím se může to důchodové řízení urychlit.
Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
A co všechno k vám musí člověk přinést? Co všechno musí předložit?
František BOHÁČEK, ústřední ředitel České správy sociálního zabezpečení
Teoreticky musí předložit jenom občanský průkaz, a pokud je všechno v pořádku, tak nic jiného dokládat nemusí. Muži musí doložit vojenskou službu, pokud měli vojenskou službu. Pokud nemáme u nás informaci o vzdělání, tak musí doložit dokumenty, které se týkají vzdělání, protože ještě starší ročníky mají započtenou dobu vzdělávání do důchodu. A ženy, případně pokud převzaly dítě do péče nahrazující péči rodičů nebo v nějaké jiné situaci, pokud tu informaci my nemáme k dispozici, tak doloží tu informaci k těm dětem, protože to má vazbu na důchodový věk, na péči o děti, na započtení doby pojištění a případně ponovu i na výchovné.
Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
K těmto zamýšleným změnám se dnes večer určitě dostaneme. Ještě mě zajímá z vašeho pohledu, jestli se nějak mění v průběhu let žadatel o starobní důchod, jestli se například mění poměr těch, kteří odcházejí předčasně do důchodu versus těch, kteří třeba ještě dál zůstávají v tom pracovním procesu. Jestli máte o tomhle nějaký přehled.
František BOHÁČEK, ústřední ředitel České správy sociálního zabezpečení
Tak pocitově jsme aktuální v situaci, kdy nám v loňském roce odešel do předčasného důchodu skoro jeden důchodový ročník. Takže z tohohle hlediska se na to nedá pohlížet v podstatě žádným pocitem, protože ta situace byla mimořádná, specifická, byla ovlivněna především tím, že v tom loňském roce byly dvě mimořádné valorizace, jedna řádná a pro určitou skupinu lidí mohl být výhodnější odejít do předčasného důchodu, ale z dlouhodobého hlediska v zásadě ten poměr byl víceméně stejný. A lidé volí jednu nebo druhou variantu v zásadě podle toho, v jaké se nachází aktuální situaci v tom věku blížícímu se odchodu do důchodu, jestli mají zaměstnání, jestli jsou ve zdravotním stavu, který umožňuje dál pracovat a podle toho volí tu variantu, jestli odchází do předčasného důchodu, anebo jestli zůstávají a někteří dokonce pracují i v důchodu anebo pracují takzvaně na roky, to znamená, že odcházejí do toho důchodu i později.
Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
Tak já vás zase doplním nějakými přehledně uspořádanými informacemi, které jsou tady za mnou. Starobní důchod představuje jednu ze čtyř dávek českého důchodového systému, dále se dělí na předčasný a řádný. Pro odchod do penze je potřeba splnit dvě základní podmínky, jak tady padlo, dosáhnout důchodového věku a odpracovat 30 let nebo 35 let důchodového pojištění jako součet práce, podnikání i náhradních dob. Nejvyšší důchodový věk aktuálně činí 65 let a týká se mužů a bezdětných žen. V případě, že žadatel obě podmínky splňuje, vzniká nárok na starobní důchod. Žádost lze podat nejdříve 4 měsíce před datem, od kterého jde důchod přiznat osobně na pobočce České správy sociálního zabezpečení, je možné ji podat i zpětně, v takovém případě může být důchod doplacen maximálně 5 let zpětně. A já budu pokračovat v tom našem rozhovoru, protože tady už padlo to, že jste měli velký nápor žadatelů o předčasný důchod loni a taky řada lidí čekala vůbec na to, až se jim důchod vyplatí po té žádosti. Tak vypořádali jste se s tím, jak jste na tom aktuálně?
František BOHÁČEK, ústřední ředitel České správy sociálního zabezpečení
Aktuálně jsme na tom tak, že ten největší nápor se nám podařilo už zvládnout, v tuto chvíli máme ještě některé žádosti, které se nedaří vyřídit z objektivních důvodů, něco se došetřuje. A předpokládáme, že teď během prázdnin a potom v té druhé polovině roku, takže bychom měli i snižovat ten objem žádostí, které jsou do těch 90 dnů a měla by se jim postupně zkracovat ta doba řízení obecně.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Teď se budou pravděpodobně tedy zpřísňovat ty podmínky, je to záměr vlády, aby se zpřísnily podmínky pro přechod do předčasného důchodu, ale ještě nebude v té době stanoveno, co jsou tedy ty profese, které by na něj měly nárok už dříve, náročné profese, to znamená, že tam by mohla teoreticky vzniknout taky u některých lidí panika, jestli dokáží ještě pracovat třeba další rok, počkat si na to, až ty podmínky budou přesně stanoveny, nebo ne. Neobáváte se, že se lidé zkrátka leknou těch změn a že budete čelit zase dalšímu novému náporu teď v nejbližších měsících?
František BOHÁČEK, ústřední ředitel České správy sociálního zabezpečení
Tak jedna věc je, my se, my samozřejmě ty dotazy dostáváme na pobočkách s tím, že v tomhle případě je třeba upozornit na to, že to zpřísnění těch předčasných důchodů je zpřísnění v tom smyslu, a většina lidí neodcházela do předčasného důchodu 3-5 let zpětně dříve, odcházeli většinou v nějakém období rok dva, to je první věc. A současně to zpřísnění, jestli odejdu teď do předčasného důchodu, nebo budu následně odcházet do řádného v situaci, kdy budu pracovat až do dosažení toho důchodového věku, což byla ta výhodnost právě v tom loňském roce, tak tam je s velkým otazníkem, jestli to opravdu bude výhodnější jít do předčasného důchodu, to znamená, v téhle situaci, a už jsem to tu i říkal, je potřeba nepodlehnout té emoci, případně i tomu mediálnímu tlaku, opravdu si zjistit tu svojí současnou situaci, podívat se na to, kolik mám odpracováno, zvážit si, jestli opravdu budu až do dosažení toho důchodového věku pracovat. A úplně se neohlížet na to, jestli teď bude nějaké zpřísnění nebo nebude, protože v této situaci určitě by nebylo dobře, aby někdo žádal o něco jenom pod tlakem buď médií nebo pod tlakem nějakých obav, že se něco zpřísňuje v situaci, kdy vůbec neplánuje jako předčasně odcházet a ukončí tu svojí pracovní kariéru. Takže z mého pohledu my se snažíme klientům vysvětlit tu situaci, vysvětlit jí ty stávající podmínky, přiměřeně vysvětlit i ty nové podmínky. A je opravdu potřeba, aby klienti si dobře zvážili, co tím svým rozhodnutím dělají, protože to nejde vrátit. A můžou zjistit, pokud jim dneska je 62, například můžou zjistit až dosáhnout toho důchodového věku, že kdyby byli bývali odešli do toho řádného důchodu, že by na tom byli finančně lépe.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Vy jste tady zmiňoval ,a i pan ministr to zmiňoval, to zpřísňování podmínek ve smyslu, že ne 35 odpracovaných let, ale 40 v případě předčasných důchodů. Ale taky tady padlo, že těm starším ročníkům se do toho vlastně započítávaly i léta na středních školách, to znamená, že to bude o hodně méně lidí, kteří na to budou mít nárok z vašeho pohledu?
František BOHÁČEK, ústřední ředitel České správy sociálního zabezpečení
Většina lidí, která dnes odchází do důchodů, má splněno víc než 40 let pojištění.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Ale i ze středních škol.
František BOHÁČEK, ústřední ředitel České správy sociálního zabezpečení
I z vysokých škol. Dneska, třeba já osobně mám taky ještě započteno vysokou školu do nároku na důchod. A v tuto chvíli ta obava z tohoto zpřísnění taky není úplně na místě. Toto zpřísnění bude mít vliv na ročníky, které budou odcházet do důchodu za relativně dlouhou dobu. Do té doby se v podstatě nic moc neděje, protože opravdu dneska většina lidí odchází s tím, že má odpracováno více než těch 40 let.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Říká František Boháček, ústřední ředitel České správy sociálního zabezpečení. Já vám moc děkuju za váš čas. Přeju hezký den.
František BOHÁČEK, ústřední ředitel České správy sociálního zabezpečení
Taky děkuju za pozvání.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Výpočet důchodů je komplikovaný, jak jsme ostatně naznačili. Pro orientaci mohou lidé využít oficiální kalkulačku na webu České správy sociálního zabezpečení. Přesnou výši ale správa stanoví až po řádném podání žádosti. Pojďme si tedy alespoň ještě jednou souhrnně krátce říct, co se zohledňuje. Penze se skládá ze dvou částí, základní výměra je pro všechny stejná a má odpovídat desetině průměrné mzdy, pro letošek dosahuje 4 040 Kč. Zásluhová procentní výměra je aktuálně minimálně 770 Kč. Odrážejí se v ní další faktory, jako výše odvodů z výdělků, odpracované roky, anebo také počet vychovaných dětí. Já už v našem vysílání vítám taky Danuši Nerudovou, ekonomku, která ale řídila také Komisi pro spravedlivé důchody. Já vám přeju hezký večer.
Danuše NERUDOVÁ, ekonomka
Dobrý večer z Brna.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Tak já se dnes snažím opravdu o maximální jednoduchost a přehlednost, protože těch pojmů, které kolem důchodu se na nás teď valí, je opravdu hodně. Pojďme si tedy říct ty úplně první změny, které by mohly, co se týká důchodů, nastat. Už v nejbližší době by se mohly dotknout koho přesně.
Danuše NERUDOVÁ, ekonomka
Tak ty změny, které jsou v současné chvíli projednávány v Poslanecké sněmovně a jsou to ty první změny, které by měly nastat, tak se týkají jednak té řádné valorizace důchodů, ke které dochází vždycky každý leden daného roku, tam je navržena změna pravidla, kdy doposud se valorizovalo o růst cen +1/2 růstu reálných mezd a je navrženo, abychom se vrátili ke vzorci, který byl používán do konce roku 2017, tedy k růstu cen +1/3 reálných mezd. To je, co se týká řádné valorizace. No, a to druhé opatření, které je navrženo, a vy už jste o něm hovořili, to je změna podmínek pro odchod do předčasného důchodu, přičemž se stále ještě nezačalo jednat, ale mělo by už se na tom začít pracovat na novém vymezení těch náročných profesí té kategorie 4, kategorie 3, prostě těch kategorií, kterých se ten odchod do předčasného důchodu bude týkat.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Potom v návaznosti na to od roku 2025 mají přijít další a další změny, které z velké části vycházejí právě z vámi vedené důchodové komise, ale vy jste sama zmiňovala, že váš pohled jako ekonomky je takový, no, mohlo to tam být přece jenom ještě trochu jinak, ale hraje v tom pochopitelně roli politika. Mě by zajímalo, co vám z toho nejdůležitějšího vypadlo a co naopak jste ráda, že tam zůstalo zejména?
Danuše NERUDOVÁ, ekonomka
Tak to, co vypadlo, tak je to zkrácení té požadované doby pojištění, protože těch 35 let je nejdelší doba pojištění ze zemí OECD, je to něco, co nám OECD v každoročním hodnocení našeho penzijního systému vyčítá, říká, že bychom tu dobu měli zkrátit. Původně pan ministr hovořil, že bude zkrácena na 25 nebo 20 let, tak to nakonec z těch opatření vypadlo a zůstalo tam těch 35 let. Naopak jsem velmi ráda, že pan ministr zřejmě najde politickou shodu na tom, aby prosadil společný vyměřovací základ na důchod manželů. To bylo opatření komise, které já jsem předsedala, zvažovala, bylo navrženo, bylo ekonomicky dobře, protože to je opatření, které používají země na západ od nás, třeba Belgie, a jeho účelem je zajistit životní úroveň žen, které pečují o děti i v důchodu, aby vlastně sdílely životní úroveň svých manželů. Tak já jsem ráda, že pan ministr tu shodu zřejmě nalezl v komisi, které já jsem předsedala, tak tehdy tu politickou shodu na tom nebylo možno nalézt.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
To znamená, že poté přestane mít vlastně smysl pětistovka výchovného, která doteď alespoň částečně srovnávala důchody žen a mužů?
Danuše NERUDOVÁ, ekonomka
Ano, ale v kombinaci s ještě jedním navrženým opatřením, toto jsou dvě opatření, které ještě neprošly vládou a neleží v Poslanecké sněmovně. A tím druhým opatřením je fiktivní vyměřovací základ, a to se týká všech pečujících osob. Osob, které pečovaly o děti, nebo osob, které pečovaly nebo pečují o osoby blízké, které jsou nemohoucí. A toto opatření má fungovat tak, že v případě, že tedy o nějakou takovou osobu nebo dítě pečujete, tak si můžete zvolit, co vám bude vstupovat do vašeho vyměřovacího základu pro důchod, pokud ta vaše mzda, kterou po tu dobu pobíráte, je nižší než průměrná mzda, tak potom do toho základu by vám vstupovala průměrná mzda. Takže toto opatření v kombinaci s tím společným vyměřovacím základem na důchod jsou dvě opatření, které když budou přijata, plně vlastně nahradí to výchovné.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Já doufám, že my dnes večer trošku pomáháme té srozumitelnosti vlastně všech těch změn, ale to, co v poslední době slyšíme ze sněmovny, jsou buď slova ookrádání seniorů, nebo naopak slyšíme ve veřejném prostoru nářky, že třeba moje generace vůbec žádný důchod mít nebude, přestože přispívá do toho sociálního systému. Do toho se tady řeší, jak tedy zajistit, aby tam přibývalo víc peněz, aby se podporovalo rodičovství a další a další věci. Co myslíte, že všechny tyhle debaty dělají s nějakou mezigenerační solidaritou? Tak já se moc omlouvám, s Danuší Nerudovou nám bohužel vypadlo spojení, technická chyba, to se stane, ale můžeme jít dál. Populace v Česku stárne, ke konci prvního čtvrtletí bylo bezmála 2 360 000 lidí v důchodu, tedy zhruba pětina všech obyvatel. 60 % seniorů pak tvoří ženy. Podle legislativy se věk odchodu do důchodu postupně sjednocuje na 65 let. Aktuálně se ale stále liší ročníkem narození a u žen i počtem vychovaných dětí. Já za malou chvíli přivítám tedy ve studiu dva hosty a dva zástupce politické reprezentace, dva poslance, už si usedá tady jednak Igor Hendrych za hnutí ANO, člen výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny. Já přeju krásný večer.
Igor HENDRYCH, člen výboru pro sociální politiku, Poslanecká sněmovna /ANO/
Dobrý večer vám i divákům.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
No, a vítám taky samozřejmě Viktora Vojtka za hnutí STAN, taktéž samozřejmě člena výboru pro sociální politiku.
Viktor VOJTKO, člen výboru pro sociální politiku, Poslanecká sněmovna /STAN/
Dobrý večer. Děkuji za pozvání.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Tak já vám položím rovnou tu otázku, kterou jsem pokládala Danuši Nerudové a na kterou mi nestihla odpovědět, jak ty politické výroky v posledních měsících přispívají mezigenerační solidaritě? Pane Hendrychu.
Igor HENDRYCH, člen výboru pro sociální politiku, Poslanecká sněmovna /ANO/
Já si myslím, že tohle toto není úplně téma jako prostě, které by, které by tu společnost nějakým způsobem dramaticky rozdělovalo. Do určité míry za to mohou podle mého názoru média, které se této problematice věnují, ale já jsem nezaznamenal ve svém okolí, ani v úzkém, ani širším, že by téma důchodu nějak dramaticky rozdělovaly společnost.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Máte taky ten pocit?
Viktor VOJTKO, člen výboru pro sociální politiku, Poslanecká sněmovna /STAN/
Já jsem to zaznamenal ve svém okolí, i na sociálních sítích v příspěvcích, které se ke mně nějakým způsobem dostaly, bohužel je to tak. Ale na druhou stranu mám pocit, že v současnosti to rozdělování je jako na spoustě různých témat a důchody vlastně jako nejsou v tomto směru výjimkou, takže bohužel prostě společnost je teď velmi napjatá, je to asi pochopitelné i z řady důvodů, toho, co se děje kolem nás, ruská agrese na Ukrajině a tak dál, ty nejistoty, které souvisí s vysokou inflací, ekonomickou situací. A myslím si, že když do tohohle prostředí prostě přijde nějaká informace, která zase znejistí, a tady logicky tím, že musíme v rámci důchodové reformy dělat změny, tak to znejistění přichází, tak to vytváří určité napětí, ale doufejme, že se to podaří ustát a zlepší se to.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
V napětí jsou zřejmě někteří naši diváci, protože i oni posílali své dotazy, například Luboš Dvořák píše: „Jsem dítě devadesátých let. Signály jsou, že se mám zajistit na stáří sám, zároveň ale musím platit sociální pojištění, ze kterého nic nedostanu. Je to fér?“ Je to fér, pane poslanče Vojtko?
Viktor VOJTKO, člen výboru pro sociální politiku, Poslanecká sněmovna /STAN/
Tak kdyby to takhle bylo, tak by to fér určitě nebylo, ale naštěstí to určitě nebude. I po veškerých změnách, které jsou plánované, tak průběžný systém nemá problém s tím, aby se udržel, ale bude fungovat třeba trošku jinak a neposkytne tak vysokou výši důchodů, jako poskytuje teď. Takže určitě, pokud si divák chce a myslí na to, že se bude muset sám připravit na svůj důchod, je to dobře, protože pokud to udělá správně, tak bude mít v důchodu určitě mnohem vyšší životní úroveň a víc prostředků, takže z tohoto pohledu, myslím si, že se nemusí bát, že by ten první pilíř, státní důchodový systém mu neposkytl nějaký základ, ale na druhou stranu, když si k tomu bude spořit, tak opravdu mu to pomůže výrazně více?
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Pane Hendrychu, má se bát moje generace?
Igor HENDRYCH, člen výboru pro sociální politiku, Poslanecká sněmovna /ANO/
Já si myslím, že by se bát neměla, bohužel v těch devadesátých letech došlo k poměrně prudkému demografickému poklesu, ten pán tvrdil, že se narodil v devadesátých letech, a ti lidé skutečně v době, kdy budou odcházet do důchodu, tak těch plátců na jejich důchod bude méně. A může se stát, že teda, nebo respektive je třeba opravdu přemýšlet, a jak říkal tady můj pan kolega, nad tím, jak se dozajistit sám vlastními silami a vlastními prostředky. A vzhledem k tomu, že ten pán je relativně mladý, tak má na to poměrně dost času.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Motivuje stát k tomu, aby si lidé opravdu spořili na důchod, protože víme, jak to s různými pilíři dopadalo v posledních letech. Máte pocit, že ta motivace ze strany, ať už této vlády, předchozí vlády, to je vlastně jedno, že je dostatečná? Pane Vojtko.
Viktor VOJTKO, člen výboru pro sociální politiku, Poslanecká sněmovna /STAN/
Já jsem se zrovna před nedávnem díval na takové mezinárodní srovnání a nakonec včera vyšla k tomu poměrně celkem zajímavá studie, my vynakládáme poměrně velké veřejné prostředky právě na podporu spoření, otázka je, jestli jsou vynakládány úplně efektivně a vedou k tomu efektu, ke kterému by vést měly. Takže z tohoto pohledu, když to vezmu objemem peněz, tak určitě ta podpora je více než štědrá, protože kombinujeme několik věcí, jednak příspěvek státu, který, který jde v případě, že si někdo spoří na penzi v těch penzijních fondech a produktech, a zároveň jsou tam daňové odpočty, takže to není úplně málo, ve většině zemí to je tak, že je to buďto jedno nebo druhé a není to zkombinováno dohromady, ale možná to, co nám chybí, tak je nějaká větší osvěta a finanční gramotnost a pochopení toho, jak by se vlastně člověk na ten důchod správně měl zajistit, což by určitě jako pomohlo k tomu, aby se lidé chovali tak, aby opravdu z toho ten efekt v důchodu měli.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Čím přispět, pane poslanče?
Igor HENDRYCH, člen výboru pro sociální politiku, Poslanecká sněmovna /ANO/
No, k té komunikaci ještě, on to přiznal i pan ministr Jurečka, teď nedávno v České televizi, tuším, že by se ta komunikace a osvěta měla do budoucna radikálně zlepšit, to si myslím, že tady určitý dluh je a je to dluh jakoby i historicky. Nyní se dostáváme na určitý milník, kdy skutečně bude muset být vypracována nějaká skutečná důchodová reforma, nebavím se teďka o těch parametrických úpravách, které aktuálně řešíme ve sněmovně, ale něco, co by mělo přijít za půl roku, což my zatím v opozici úplně přesně neznáme a v tu chvíli by skutečně měla nastoupit poměrně masivní komunikační kampaň a měla by tomu vláda věnovat opravdu maximální pozornost.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Máme tady další diváckou otázku zřejmě, pane poslanče Hendrychu, na vás divák Pavel se ptá: „Za situace, kdy se důchody vyplácí na dluh a financují je budoucí důchodci, kterým budou chybět. Snad opozice přece nemůže blokovat reformu?“
Igor HENDRYCH, člen výboru pro sociální politiku, Poslanecká sněmovna /ANO/
Já jsem na to částečně odpověděl už, myslím si, předchozí odpovědi. My rozhodně jsme nikdy neřekli z hnutí ANO, že chceme blokovat důchodovou reformu, rozhodně ne. My jsme si vědomi toho, že prostě tady skutečně dochází, zejména s ohledem na budoucnost, k problému, že ten první pilíř je v té stávající podobě neudržitelný a že celkově prostě se musí tenhle ten důchodový systém v České republice reformovat. Určitě ano, bohužel jsme v situaci, kdy jsme v opozici a kdy máme velice málo informací i té takzvané důchodové komise aktuální, do které byla teda přizvána naše zástupkyně, která tam byla účastna snad třikrát, pokud vím, a v podstatě jsou jí předávány pouze informace, takhle to zamýšlíme, takhle to chceme udělat a v podstatě se jakoby nekonzultují s ní jakoby nějaké naše vlastní nápady. K tomu dojde, si myslím, teda, až to přijde na stůl, až to přijde do Poslanecké sněmovny a potom věřím tomu, že s náma začne koalice, doufám, teda daleko více komunikovat a že bude možné ještě jakoby v podstatě prosadit, řekněme, i nějaké naše vlastní nápady v tomhle to. Ale vracím se zpátky k té vaší otázce. Určitě nechceme blokovat důchodovou reformu, máme výhrady vůči parametrickým úpravám, které aktuálně projednáváme ve sněmovně ve třetím čtení.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Dobře, ale pan předseda Babiš například ve sněmovně taky mluvil v podstatě ve smyslu, že to není potřeba minimálně v takovém rozsahu. Pak tady je pan ministr Jurečka, který říká, a říká to i tedy třeba Danuše Nerudová, která byla tady hostem před chvílí, že by nám v roce 2050 chybělo 350 miliard každý rok. Tak jak to dát dohromady?
Igor HENDRYCH, člen výboru pro sociální politiku, Poslanecká sněmovna /ANO/
My nevíme, my nevíme, s čím přijde, konkrétně opravdu s jasnými konkrétními parametry v rámci důchodové reformy současná koalice. Zatím se to tvoří, oni sami nemají v mnoha ohledech ještě jasno, například ve velmi důležitém parametru, a to jsou ty takzvané náročné profese, koho se to bude týkat a kolik lidí to celkově bude v té ekonomice, ale těch parametrů je tam více, nebo těch neznámých je tam ještě více v danou chvíli. A myslíme si, že do budoucna samozřejmě bude třeba jakoby ten systém upravit. My teďka aktuálně řešíme změny u předčasných důchodů a tak dál, jsme ‚ve třetím čtení, a tady máme jisté konkrétní zásadní rozpory s vládní koalicí.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Když tady padlo, že ještě není úplně ve všem jasno, například v těch náročných profesích, tak jak se teď bude postupovat, protože přece tady jsou už i v rámci, řekněme, mezinárodních dat nějaké věci, které my pro to můžeme využít a které už se posuzují podle té náročné profese v jiných státech, byť samozřejmě taky se to v průběhu času mění s tím, jak se vyvíjejí technologie. Ale tak, kdy budeme znát úplně ty přesné a konkrétní parametry?
Viktor VOJTKO, člen výboru pro sociální politiku, Poslanecká sněmovna /STAN/
Co se týče náročných profesí, tak je to náročné téma, protože hodně to souvisí s tím, v jakých podmínkách konkrétních pracovních kdo pracuje a ta celá idea toho nastavení by měla být vlastně založená na tom, že pokud někdo pracuje v nějakém prostředí, které opravdu prokazatelně poškozuje zdraví, tak z toho vyplývá samozřejmě nějaký konkrétní efekt jak pro toho zaměstnavatele, tak potom s ohledem na důchody. Když bych měl být v tomhle směru úplně konkrétní, tak ten největší zádrhel je jako jak přesně vymezit ty zdravotní dopady, a to asi nevyřešíme úplně my jako ekonomové nebo odborníci na důchody, ale musí to vyřešit ti, kteří jsou odborníci na zdraví a na tom v tuhle chvíli pracuje ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví expertní skupina. Já předpokládám z toho, co vím, že během podzimu budeme vědět nějaké možná první jako rámcové výstupy, které se tady tohoto týkají. A nejde úplně jednoduše převzít ani nějaké věci ze zahraničí, protože máme samozřejmě řadu věcí legislativně upravenou určitým způsobem, který není kompatibilní s tím, jak to je právě v jiných zemích, takže, takže uvidíme, předpokládám, že na ten podzim budeme mít asi jasněji v tom, jakým způsobem by to konkrétně mělo být vymezeno zdravotně. Co se týče toho vlivu na důchody jako takové, tak tam už vlastně ten model nějakým způsobem nastavený je. Konkrétně třeba u zdravotnických záchranářů nebo u hasičů je to jasně dáno. Zaměstnavatelé mají povinnost odvádět vyšší sociální pojištění a tím pádem z toho vzniká i jasně definovaný nárok, takže v podstatě potřebujeme ty profese pouze definovat a ten model samotný, jak by to mělo vypadat z pohledu důchodů, můžeme využít ten, který už máme.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Divačka Eva, nebo chcete reagovat?
Igor HENDRYCH, člen výboru pro sociální politiku, Poslanecká sněmovna /ANO/
Jenom stručně. Jsem chtěl zareagovat v tom, že mám informaci, a možná mi pan kolega vyvrátí, že ty předčasné profese budou v podstatě jakoby konstituovány a vejde v účinnost jakoby tahle ta úprava až od roku 2026, což si nemyslím, že je úplně brzo zase jako s ohledem na to, že aktuálně ve sněmovně teďka v tom třetím čtení řešíme zpřísnění nároku na předčasný důchod, jako že musí mít člověk odpracováno místo 35, 40 let a za nějaké 2 roky teprve, nebo možná ještě déle, budeme mít teprve seznam těch náročných profesí, takže mně to tady v tomhle tom jako zrovna konkrétně nejde moc dohromady.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
No, a neobáváte se tedy, že z tohohle důvodu si řada lidí řekne, tak já radši do toho předčasného důchodu půjdu, protože ještě nevím, jak dlouho to vydržím, jak dlouho mi bude sloužit zdravě, že zase se bude opakovat ta situace, kdy budou zahlceny úřady žádostmi o předčasný důchod a zase to nebudou stíhat, jako jsme to viděli letos.
Viktor VOJTKO, člen výboru pro sociální politiku, Poslanecká sněmovna /STAN/
Tak já doufám, že se to nestane určitě v takovém měřítku, v jakém to, v jakém jsme to zažili aktuálně teď v loňském a v letošním roce. Nakonec byl tady pan ředitel Boháček z České správy sociálního zabezpečení, který o tom mluvil, ale je to prostě, jak už jsem říkal na začátku, náročné profese jsou náročné téma a nemají jednoduché řešení, protože i s ohledem na to, jaké profese to budou a jak budou nastaveny, tak bude prostě existovat obrovská spousta lobbistických tlaků, ať už ze strany odborů, které to nějakým způsobem avizovaly, nebo dalších profesních organizací. A jenom to samo vyjednávání prostě nebude snadné. A bohužel tady nemáme v podstatě na co navazovat, protože v tomto směru nic jako jasně připraveného není. A holt se muselo začít od nuly.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Tak divačka Eva nemá dotaz, ale píše takový svůj postřeh, svůj názor. „Důchody. Otázka priorit. Zde vláda zaklekla na občany, kteří se již aktivně bránit nemohou. Na dluh přece nejdou jen důchody, ale například výdaje na obranu, což bude 150 miliard každý rok. Půjčka 137,4, miliardy od Evropské komise, to vše jsou dluhy, o kterých se ale nemluví.“ Jak to čtete, tenhle názor divačky? Protože možná je víc lidí, kteří to takhle vnímají a kteří si přepočítávají zvlášť, když se řeší ten koaliční balíček, co je vlastně a co není priorita vlády, tak co na to odpovědět?
Viktor VOJTKO, člen výboru pro sociální politiku, Poslanecká sněmovna /STAN/
No, já bych to možná rozdělil na několik takových částí. Jedna z nich, já si úplně nemyslím, že zrovna důchodci by v tomhle směru byli skupinou, na kterou vláda určitě zaklekla, to je z mého pohledu nesmysl. I za situace, kdy tady byla velmi vysoká inflace, tak probíhaly valorizace důchodů, když si to srovnáme s tím, co se dělo v jiných příjmových skupinách, zaměstnanci, rodiny s dětmi a podobně, tak ten rozdíl je tam prostě veliký. Takže když se jenom podíváme na ty objektivní data, tak tady k žádnýmu zakleknutí nedošlo. Došlo tady ke korekci v letošním roce, protože se to opravdu už vymklo z nějakých možností státního rozpočtu, ale dál se neplánuje do toho zasáhnout, vůbec ne nějakým jako drastickým způsobem. Ty změny, které jsou naplánované i v souvislosti s důchodovou reformou, i ty, které mají krátkodobý dopad, ten dopad mají jako velmi malý. A nakonec, když si vezmu konsolidační balíček a spočítané dopady na různé skupiny domácností, tak zrovna u důchodců ten dopad je dopočítaný jako úplně nejmenší ze všech těch skupin, prostě proto, že se to týká samozřejmě jenom některých typů daní a více se to dotkne tím pádem těch, kteří jsou ekonomicky aktivní a ty příjmy zdaňují na rozdíl, na rozdíl od důchodců. Takže ta objektivní realita za mě je prostě úplně jiná. A s tím, že vláda zaklekla na důchodce, bohužel, pokud to tak někdo vnímá, tak já nemůžu souhlasit.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Pane poslanče Hendrychu, vy to tak vnímáte?
Igor HENDRYCH, člen výboru pro sociální politiku, Poslanecká sněmovna /ANO/
Tak on je to takový trošku jakoby ostřejší výraz.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Tak slyšíme i ostřejší ve sněmovně, slyšíme ožebračování pořád dokola.
Igor HENDRYCH, člen výboru pro sociální politiku, Poslanecká sněmovna /ANO/
Jasně. Já si myslím, já si myslím, že v podstatě došlo k tomu, že vláda začala hledat úspory, což je do určité míry jakoby logické a je to jejich úkol. Jako první, koho si vybrala, jsou starobní důchodci, což si nemyslím, že je úplně šťastné, skutečně jsou i jiné výdaje státního rozpočtu, my jsme třeba konkrétně, bylo tam uvedeno 150 000 000 miliard na obranu, my jsme pro to hlasovali také, máme tady samozřejmě jakoby konflikt kousek od hranic a tak dál, takže nikdo z hnutí ANO neměl problém zvednout ruku vlastně na navýšení, navýšení v podstatě o 1/3 stávajících financí, ale jsme zvědaví, jestli to vůbec ministerstvo obrany bude schopno utratit, jo, v tom příštím roce, protože je to strašně narychlo, ty veřejné zakázky prostě mají nějaký svůj zákonný průběh a tak dál. Takže jako opravdu to vnímáme tak, že současná vládní koalice v podstatě jako si první objekt šetření vybrala důchodce.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Ale tady jsme zase u toho, že seniorům se tady přidávalo vlastně po celou dobu krize, na rozdíl třeba úplně od jiných skupin, které taky na tom byly hůř, rodiny s mladými dětmi například, tak potom oni taky se na to dívají, no jo, ale pořád se přidává důchodcům a co my?
Igor HENDRYCH, člen výboru pro sociální politiku, Poslanecká sněmovna /ANO/
Důchodci jsou ale bohužel tou jedinou skupinou v populaci, která nemá skutečně objektivní možnost, nebo většina z důchodců, samozřejmě ne úplně všichni, si k tomu svému důchodu přivydělat, jo, proto si myslím, že by měla být mimořádně chráněna.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Pak samozřejmě taky navazující téma, to, že někdo musí do toho systému přidávat ty peníze, mluví se o zvyšování porodnosti, neustále o tom, že se málo rodí, mluví o tom nejčastěji lidovci, mluví o tom ale taky hnutí ANO. Tak ale jak podpořit tedy to, aby do budoucna do toho systému ti plátci opravdu přibývali. Protože když zrovna moje generace teď má děti, tak se týká s tím, že nejsou místa ve školkách, že když si chce někdo přivydělat při mateřské, je to velmi složité. Potom jsme viděli teď problém se středními školami, zkrátka nejsou pediatři, nejsou zubaři, zkrátka těch problémů je celá řada. Tak tohle bude navazující věc, kterou budete řešit, aby se ta porodnost opravdu zvyšovala?
Viktor VOJTKO, člen výboru pro sociální politiku, Poslanecká sněmovna /STAN/
Jestli je to otázka na mě, tak já jenom řeknu možná na začátek jedno čísla, abysme si jako uvědomili, co vlastně by to znamenalo k tomu, abychom vyrovnali porodností ty propady demografické, které tady máme od devadesátých let, tak by to v principu znamenalo, že oproti současnému stavu bysme museli zdvojnásobit počet dětí, které se narodí jedné matce, my jsme teďka někde na úrovni 1,6 dítěte v průměru, 1,7. Bylo to trošku víc, přes 1,8. Ale k tomu, abysme se vyrovnali s tím stavem, tak by to muselo být přes 3. Takže já si osobně úplně nedokážu jako rodič, mám 2 děti, nedokážu si představit, že jako státní politika nějakým výrazným způsobem dokáže dosáhnout toho, aby se porodnost zvýšila takhle drasticky. A na druhou stranu na to nemůžeme rezignovat a je tady nutná celá řada opatření pro to, aby rodiče těch dětí měli ideálně co nejvíce. Na druhou stranu, pokud se dostaneme na ty počty třeba 1,8-2, tak si myslím, že můžeme být maximálně spokojený, protože i tak budeme někde na špici Evropské unie a rozvinutých zemí. A všechna ta opatření, která jste vyjmenovala, tak v podstatě budou potřeba, ale zase jenom si promítněme, co se tady stalo v sedmdesátých letech. Ta generace tzv. Husákových dětí, státní podpora vyvolala v té populaci nějakou vlnu, ta vlna vlastně prochází, přes jednotlivé generace stárne. A přesně jako se děje to, že nejdřív vyvoláme tlak na předškolní péči, potom na školství, potom se něco děje v rámci zaměstnanosti a pak to dochází do důchodů, a to je jako hrozně z mého pohledu špatně. Pokud rozkolísáme tu společnost takovým způsobem, tak pak nám vznikají všechny ty problémy, které nakonec teďka se pokoušíme řešit třeba i důchodovou reformu, protože právě ta generace, když doputuje do důchodu, tak najednou se úplně změní poměry mezi tím, kolik lidí pracuje a kolik lidí je v důchodu, a to, co vlastně teď jsme schopni ufinancovat s nějakými relativně malými problémy, tak za 20 let právě kvůli tomuhle tomu nebudeme schopni ufinancovat. Takže jenom jako chci na tom ukázat, že přes porodnost to řešení není vůbec jednoduché a naopak může způsobit ještě řadu dalších problémů okolo.
Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
No, a potom nám tedy zbývá ještě migrace. Teď se mluví i o tom, jak nám pomůžou vlastně v tom systému i Ukrajinci, kteří přišli do Česka a mají tady práci. Ale alespoň můj pocit je, že v tom veřejném prostoru pořád zní spíš ten narativ, oni nám berou práci, místo aby se tady víc mluvilo o tom, čím můžou vlastně přispět tomu systému. Tak mělo by být i tohle víc tématem vás politiků, aby to lidi slyšeli zkrátka?
Igor HENDRYCH, člen výboru pro sociální politiku, Poslanecká sněmovna /ANO/
Tak když se podívám, když se podívám do statistických ročenek, tak nám v podstatě populace v posledních možná, troufnu si říct, 10 letech neklesá. V některých letech dokonce došlo k nějakému několikatisícovému dokonce přírůstku vlastně i občanů České republiky a pak dochází k nějakému, já nevím, několika desetitisícovému přírůstku cca každý rok právě ze strany jakoby těch naturalizovaných cizinců, což jsou, což jsou z velké části Ukrajinci. A bylo tomu tak ještě před vlastně tou krizí, která teďka momentálně je. Myslím si, že se s tím pracuje, že to byla vždycky jakoby řízená migrace, protože my jsme v podstatě, jo, tou státní politikou podporovali tady migraci z Ukrajiny ještě před válkou a určitě se s tím počítá. Já si myslím, že s tím počítají i západní země. A bohužel prostě tu porodnost máme, jakou máme. Ono statistici spočítali, kdysi jsem to četl, že aby ta populace v podstatě mohla pokračovat jakoby v tom nezměněném počtu přibližně, tak potřebuje 2,13 dokonce jsem četl dítěte a my máme teďka opravdu 1,6, jak řekl pan kolega. Ale tou migrací to nějakým způsobem jakoby doplňujeme a myslím si, že se nám to jakoby dařilo, jo, zrovna konkrétně u té ukrajinské menšiny ještě před krizí.
Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
Říká Igor Hendrych za hnutí ANO, člen výboru pro sociální politiku. Děkuju, přeju hezký večer.
Igor HENDRYCH, člen výboru pro sociální politiku, Poslanecká sněmovna /ANO/
Děkuju za pozvání, na shledanou.
Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
A člen téhož výboru Viktor Vojtko za hnutí STAN byl taky naším hostem a taky za to moc děkuju. Mějte se hezky.
Přidejte odpověď