Zhruba na 20 700 Kč by od ledna mohl podle ministra práce stoupnout průměrný starobní důchod. Zvyšovat se bude jenom základní výměra, na přelomu roku přibližně o 380 Kč všem penzistům. Přesná částka bude podle Mariana Jurečky známá v září. Výdaje kvůli tomu příští rok porostou o 13 miliard korun. Ministerstvo zároveň pracuje na penzijní reformě.
reportáž ČT 24 – Události, komentáře
Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/
Kdybychom s tím něco neudělali, tak zajistíme sice penze stávajícím důchodcům, ale pro dnešní třicátníky a čtyřicátníky už takové penze mít nebudeme. Proto je potřeba zatáhnout za tu záchrannou brzdu.
Aleš JUCHELKA, místopředseda poslaneckého klubu; stínový ministr práce a sociálních věcí /ANO/
My tu máme několik pozměňovacích návrhů, určitě tam máme návrhy ohledně valorizací, a to, aby řádné valorizace byly o půlku reálných mezd, ne o třetinu, jak navrhuje vláda.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor ČT
Ve studiu Událostí, komentářů teď vítám Mariana Jurečku, ministra práce a sociálních věcí, dobrý večer.
Marian JUREČKA, ministr práce a sociálních věcí ČR
Dobrý večer.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor ČT
Víta Samka, místopředsedu České konfederace odborových svazů, poprvé jsem to řekl správně. Dobrý večer.
Vít SAMEK, místopředseda, Českomoravská konfederace odborových svazů
Českomoravské, ale prosím.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor ČT
Tak jsem se pochválil předčasně, omlouvám se, jsem tak soustředil na výslovnost té konfederace, až jsem zapomněl na správné, správné první slovo. A Anna Píchová, vedoucí analytického oddělení společnosti Cyrus, i vám dobrý večer.
Anna PÍCHOVÁ, hlavní analytička, Cyrrus
Dobrý večer.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor ČT
Tak, pane ministře, dnes jste řekl, že průměrný důchod od ledna stoupne o zhruba 400 Kč na těch 20 700. Definitivně má být jasno od září, o kolik se tohle to může číslo ještě lišit?
Marian JUREČKA, ministr práce a sociálních věcí ČR
Bude se to maximálně řešit v řádu jednotek korun, protože my budeme čekat na data Českého statistického úřadu, který zveřejní vlastně růst mezd za první pololetí, a to zveřejnění se stane 4. září. Takže teď je to odhad tedy už je velmi blízký, ale na korunu přesně to budeme vědět po tom 4. září.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor ČT
Pane Samku, tohle je pro vás očekávatelné číslo a zároveň přijatelné číslo?
Vít SAMEK, místopředseda, Českomoravská konfederace odborových svazů
Tak očekávatelné, očekávatelné je možná pro pana ministra, ale co kdyby se, pane ministře, stalo, že Ústavní soud do té doby rozhodne a řekne, že ta poslední valorizace, co se prováděla teď, byla špatně a že je třeba doplatit. Pak by ta hodnota byla úplně jinde, byla by vyšší, minimálně o těch 1 000 Kč. Je, víte, ono mluvit o absolutních částkách je problém v době vysoké inflace, poněvadž tady se sice teď oslavovalo, jak máme tu průměrnou inflaci, teda ne tu průměrnou, ale tu proti stejnému období loňského roku pod 10 %, ale tu průměrnou máme pořád 15,1 % v tuto chvíli. Takže říkat si, jestli částka 20 000 je dost nebo málo, pořád jsme na tý úrovni inflace. Pro nás je daleko důležitější ujištění, které jsme dostali od pana ministra, když jsme spolu jednali, tak tam jsme hovořili o tom, že pro nás je zásadním požadavkem, že vždycky se musí dosáhnout pokrytí inflace u důchodců, protože důchodci jsou, sice se pořád zdůrazňuje, jedinou skupinou, která neprodělala nebo neměla takový dramatický pád, ale na druhé straně to zase většinově jediná skupina, která už nemá moc příležitostí si přivydělat nebo získat další externí zdroj.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor ČT
Postupně, protože jste zmínil několik věcí, pane ministře, to, co říká pan Samek, je pravda, pokud by do toho Ústavní soud zasáhl, samozřejmě ta situace by byla jiná. Je to tak?
Marian JUREČKA, ministr práce a sociálních věcí ČR
Samozřejmě, já říkám dlouhodobě, pokud by Ústavní soud rozhodl jinak než já, předpokládám tedy, že by se rozhodl nějakým způsobem vstoupit do toho rozhodnutí parlamentu, tak pak samozřejmě ho budu plně respektovat. Vláda ho bude plně respektovat. Tak to v demokratických zemích normálně chodí. Já to nepředpokládám, já si myslím, že naše argumentace, kterou jsme k tomu podali, je velmi kvalitní. Ale jenom chci tady poznamenat ještě jednu pods
podstatnou věc, kromě toho, že budeme do budoucna valorizovat důchody vždy o inflaci a o 1/3 růstu reálných mezd, tak je potřeba připomenout, že ještě v letošním roce významně pomohlo zvýšení důchodů o to výchovné, které jsme dlouhodobě prosazovali, o těch 500 Kč měsíčně na to dítě. To výrazně pomohlo především ženám, především lidem, kteří měli podprůměrné důchody.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor ČT
Paní Píchová, tahle ta úroveň důchodů, o které hovoříme od ledna dál, je na úrovni, jak by podle vašeho názoru měla být? Nebo je to nad možnosti státu?
Anna PÍCHOVÁ, hlavní analytička, Cyrrus
A v současné době je to na nějaké přijatelné úrovni. Nicméně když se podíváme do budoucna, co potom čeká zejména mladší generace, tak my z demografického vývoje a z toho, jak se vyvíjí státní rozpočet a dluh, víme, že tahle úroveň těch 50 % toho náhradového poměru je neudržitelná. Protože to, že sice důchody překročí hranici 20 000, tak my si to musíme dát do souvislosti s tím, kolik si může vydělat průměrný člověk. A právě to je ten náhradový poměr a my se blížíme v současné době těm 50 procentům. Z dlouhodobého hlediska je tato úroveň neudržitelná a víme z toho zase, jak vidíme budoucí vývoj, že pro budoucí generace se náhradový poměr sníží.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor ČT
Pane ministře. Sněmovna zároveň projednává vládní návrh na změny trvalejšího rázu v důchodech, zvyšování důchodu má být pomalejší než dosud, několikrát už jsme o tom hovořili. Zvýhodní se taky odchod do předčasného, pardon, znevýhodní se odchod do předčasného důchodu. Možná se k tomu dostaneme za chvíli, ale to první čtení máte za sebou. Teď ve středu, zřejmě vás bude čekat druhé, připouštíte, že byste přistoupili v téhle té fázi na některé, na některé korekční mechanismy, z těch pozměňovacích návrhů? Je tam nějaký prostor?
Marian JUREČKA, ministrpráce a sociálních věcí ČR
Nás teď už čeká vlastně závěrečné třetí čtení, tento týden ve středu. Musím říct, že ty návrhy, které navrhuje opozice, by znamenaly, že vlastně ten koncept celé té důchodové reformy a ta opatření, která děláme právě proto, aby byly důstojné důchody i pro budoucí důchodce, tedy děti dnešních a vnoučata dnešních důchodců. Tak by vlastně tato naše ambice vlastně byla vniveč. My se opravdu snažíme těmito změnami, které měly se udělat dříve, pak by možná jsme mohli rozložit více v čase a byly by méně, řekněme, komplikované, ale toto všechno děláme pro to, aby dobré důchody měly i naše děti, i naše vnoučata, nebo respektive děti a vnoučata současných důchodců.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor ČT
To znamená, pardon, že do toho skáču, všechny ty návrhy, které jste….
Marian JUREČKA, ministrpráce a sociálních věcí ČR
Přistoupit na žádný ten pozměňující návrh, které opozice načetla, protože v zásadě všechny jdou proti celému smyslu důchodové reformy, kdy ta důchodová reforma říká, ano, musíme v některých případech zpomalit například to tempo toho růstu, ale růst bude zachován. Musíme například posílit některé příjmy do toho systému, ale zároveň ta reforma má i důležité solidární a sociální a rodinné aspekty, například právě tu podporu ocenění rodičovství, mateřství, ocenění péče o osobu blízkou a podobně.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor ČT
Pane Samku, vláda v tom, co teď projednává sněmovna a k čemu se tady ve středu dostane, znovu vyšla odborů vstříc v něčem konkrétním?
Vít SAMEK, místopředseda, Českomoravská konfederace odborových svazů
No, rozhodně ne, tam, my jsme s vládou v nesouladu v tom, že si myslíme, že některé kroky se dělaly v opačném pořadí. My už máme dávno z úmluvy 128 závazek, aby v případě, že věková hranice v zemi 65 let, aby se upravila možnost odejít do dřívějšího odchodu do důchodu pro lidi, kteří vykonávají namáhavé a zdraví škodlivé práce. Ten závazek už je tady řadu let, není vinou pana ministra, že nebyl splněn. Ale tady by se měl splnit a my se zase teď narážíme na to, že dříve, než se splní ten požadavek, aby nebyli trestáni ty lidi, kteří z objektivních důvodů zdraví, škodlivosti a namáhavosti práce nemůžou dosáhnout toho důchodového věku, tak se udělá poškození dřívějšího odchodu pro ty, kteří nemají obecně žádný zvláštní důvod. Takže za této situace, když bude nucen teď do té doby, než se přijme ta úprava, po které voláme, když bude nucen takový člověk odejít do důchodu, tak přijde až o 20 % výše svého důchodu. To považujeme za nesprávné. Pane ministře, tak to je, tak to tam máte napsané.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor ČT
Pane ministře, prosím.
Marian JUREČKA, ministrpráce a sociálních věcí ČR
Pokud se podíváme na ty podmínky, které upravujeme, tak my říkáme, že ten předčasný odchod do důchodu bude využitelný, s určitým zpřísněním to souhlasím, ale to zpřísnění je 1,5 % krácení za každých 90 dnů, kdy ten člověk přichází do toho předčasného důchodu dříve. Podmínka, která tam je, aby ten člověk měl odpracováno 40 let, je podmínka, kterou dneska v zásadě každý starobní důchodce splňuje, protože dneska lidé, kteří odchází do běžného starobního důchodu, odcházejí poté, co mají odpracováno 44,5 roku. A pak je tam podmínka, která ještě říká, že do doby, než bude mít ten člověk nárok na ten řádný starobní důchod, tak se mu ta zásluhová část nevalorizuje, bude se valorizovat ta část základní, to nejsou podmínky, které by opravdu nějakým způsobem dramaticky toho člověka znevýhodňovali.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor ČT
Tomu ale skutečně, tak my jsme v 90, která předcházela Událostem komentářů, měli komentář, který zněl v tom smyslu, že ty podmínky pro znevýhodnění dřívějšího odchodu do důchodu jsou v České republice, tak, jak je vy navrhujete, jedny z nejpřísnějších v Evropě vůbec.
Marian JUREČKA, ministrpráce a sociálních věcí ČR
Když se podíváme do ostatních států, ať už se díváme na západ nebo i do okolí střední Evropy, tak naprostá většina států dnes také projednává a řeší změny v důchodovém systému a řeší důchodovou reformu. My jsme s velkou částí z těch států samozřejmě v komunikaci.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor ČT
Ale připouštíte, že ty podmínky jsou jedny z nejtvrdších?
Vít SAMEK, místopředseda, Českomoravská konfederace odborových svazů
19 % minus.
Marian JUREČKA, ministrpráce a sociálních věcí ČR
Já se poprosím neskákejte mi do řeči, pane místopředsedo, děkuju. A zároveň ale tady navážu na to, co říkal pan místopředseda Samek. To není, že bychom to dělali v opačném pořadí, to se dělá v zásadě ve stejném čase, jenom ta účinnost tohohle opatření je možná od 1. 1. 2025, a to je to, že vláda zavede ty předčasné odchody u náročných profesí, kde nebude krácení, kde opravdu u lidí, kteří pracovali fyzicky v náročných oborech nebo profesích, tak abychom tady tento instrument zavedli. Ostatně dneska už ho máme, od 1. ledna tohoto roku jsme ho zavedli pro zdravotnické záchranáře a hasiče. Takže už ten institut dneska zákon zná, ten princip tady je a my ho rozšíříme o ten výčet profesí, na kterém dneska nebo v těchto měsících pracujeme, abychom ho opravdu po té odborné stránce dotáhli.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor ČT
Paní Píchová, když se bavíme o podmínkách předčasného odchodu do důchodu. Jsou ty navrhované změny krokem správným směrem? Nebo se tady ten šroub utahuje příliš.
PÍCHOVÁ, hlavní analytička, Cyrrus
Částečně je to ten krok správným směrem, protože samozřejmě předčasný odchod do předčasného důchodu znamená, že v systému chybí ti plátci, kteří do toho průběžného systému ty své prostředky odvádí a naopak přibývá těch, kteří z toho systému čerpají a je to tedy pro celý ten důchodový systém větší zátěž. Takže ty kroky, které se dějou, co se týče předčasných důchodů, tak jdou určitě správným směrem, protože i ty odchody do toho předčasného důchodu jsou v Česku, co se týče Evropy, tak prozatím byly poměrně, poměrně rozvolněné, takže tady bych to označila za krok správným směrem. Na zlepšení udržitelnosti celého systému.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor ČT
Pane Samku, vy jste chtěl ještě reagovat, skákal jste do řeči panu ministrovi, tak prosím.
Vít SAMEK, místopředseda, Českomoravská konfederace odborových svazů
Já jsem chtěl jenom připomenout, ty změny jsou provedeny skutečně změnou parametrů ke zhoršení. Musíme říkat věci lidem, aby jim rozuměli. Já rozumím, že pan ministr říká, provádějí se tam některé změny proti stávající, pane ministře, proti stávající úpravě dřívějšího odchodu do starobního důchodu je ta nová méně výhodná, to znamená, ty lidi místo pěti let dříve, jenom tři roky. A celková nejhorší nebo dopad může být až minus 19 %, čili je to poměrně významné zhoršení, proto jsme kladli důraz na to, aby v té době již tady byla ta varianta pro ty lidi v těch rizikových profesích. To tak prostě je.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor ČT
Pane Samku, ale chápete ten základní argument těch peněz, které nejsou nekonečné?
Vít SAMEK, místopředseda, Českomoravská konfederace odborových svazů
Ten argument se dá opřít také o tento graf, kdyby ho dokázali vaši kolegové přijmout. To je graf, který ukazuje dělbu nově vytvořené hodnoty, čili jestliže se nově vytvoří hodnota, tak se u nás rozděluje tak a na tom grafu vidíte dvě křivky. A ta jasně ukazuje, že dneska se fandí více kapitálu, on si přisvojí daleko více z nově vytvořené hodnoty a daleko méně přichází na mzdovou oblast. To se pak projeví tím, že mzdy klesají. V důsledku toho i pojistné odváděné do všech sociálních systémů je nižší, než by mohlo být, kdybychom ty systémy měly nastaveny lépe. Takže to jsou věci, které souvisí samozřejmě s širší debatou, jestli těch stávajících dneska 8,3 % nebo čtyři, které se vydávají na důchody, je dost. Jestli si tato země může dovolit více, nebo nemůže, a to ve střednědobém i dlouhodobém horizontu, a to je samozřejmě vrcholně politická otázka. Já rozumím tomu, že když jste dneska součástí pravicově smýšlející vlády, tak samozřejmě ta říká, nedáme víc než tyto peníze.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor ČT
Základní otázka je, co si stát může dovolit.
Marian JUREČKA, ministr práce a sociálních věcí ČR
Ano, já si to můžu, já jsem to vydržel doposud neskákat do řeči a teď dovolím říci to podstatné, co tady bohužel nezaznělo. My jsme v situaci, kdy už 30 let víme, že se nám dramaticky zhoršila porodnost. Prostě tato společnost vymírá, máme méně dětí, než měli naši rodiče nebo prarodiče. Dožíváme se zároveň delšího věku, přicházíme později na trh práce, a proto z těchto zásadních důvodů, kdy se změnily ty podmínky, které po desetiletí byly jiné, kdy před 50, 60, 70 lety byla opravdu jiná porodnost, tak proto musíme tyto změny udělat. Můžeme se tady bavit o výši mezd a platů teď nebo v budoucnu, přesto všechno, i když dokážeme dokázat zajistit dostatek pracovní síly, třeba díky tomu, že ti lidé přijdou ze zahraničí nebo část z nich tady zůstane, tak přesto tím nevyřešíme ten dramatický problém, který už nastal před 30 lety, že prostě nám chybí ti budoucí plátci. Ti, kteří každý měsíc odvedou ty peníze, aby je další měsíc ten stát mohl přerozdělit těm rodičům a prarodičům. A tento problém řešíme tím, aby byl udržitelný ten systém, že ano, to tempo toho nárůstu zbržďujeme o něco. Přesto ty důchody stále porostou, porostou plně o inflaci, ale nemůžeme si díky těmto základním důvodům, které jsem uvedl, dovolit žít v tom systému tak obrovským způsobem na dluh. Jenom v letošním roce, připomínám pro diváky, deficit toho systému, rozdíl mezi tím, co vybereme a tím, co dáme na důchody, bude přes 80 miliard korun. Když nic neuděláme v roce 2050, za jeden rok ten rozdíl bude 350 miliard korun.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor ČT
Teď to vidíme přímo i na grafice. Ale pojďme se podívat…
Marian JUREČKA, ministr práce a sociálních věcí ČR
To jsou ty zásadní důvody, /nesrozumitelné/ Které opravdu jako nelze opomenout a nemůžeme tady odkazovat, jestli něco vyřeší otázka výše a růstu mezd, nevyřeší ten základní deficitní strukturální problém.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor ČT
Pojďme se podívat přehledně teď na některé parametry změn, které vláda v penzi chystá, lépe řečeno, v těch penzích. Věk odchodu do důchodu se má nastavit podle očekávané doby dožití každým rokem lidem, kterým bude 50 let. Lidé by v důchodu měli strávit průměrně 21,5 roku. A nové penze porostou pomaleji za dekádu místo o 12 000 o 10 000. zvýšit by se měl garantovaný důchod, měl by činit pětinu průměrné mzdy místo nynější desetiny. Počítá se i s dřívějšími penzemi pro náročné profese, o tom jsme už hovořili ataké se zpřísněním předčasných důchodů. I téma, kterého jsme se dotkli. Pane ministře, vy máte harmonogram pro tyhlety, řekněme, to, co nazýváte vláda reformou, máte stanoven tak, že by parlament se měl jimi zabývat v první pololetí příštího roku. Do té doby samozřejmě představíte podrobněji, představíte, schválíte na vládě a doufáte, že vám je potom parlament schválí. Na tomhle tom, na tomhle tom harmonogramu se něco mění nebo zůstává, tak, jak jsem ho zmínil?
Marian JUREČKA, ministr práce a sociálních věcí ČR
Ten harmonogram je od počátku vlády stejný, my ho dodržujeme přes všechny ostatní okolnosti a priority, které tady jsou, počítáme s tím opravdu, že v prvním poletí příštího roku už by toto měl projednávat parlament. A co chci tady podotknout, a to je pro mne jako pro předsedu Lidovců opravdu, v zásadě důležité. My v té důchodové reformě řešíme i to, abychom podpořili a ocenili mateřství a rodičovství. Ocenili poprvé vlastně v systému důchodovém zásluhu nejenom za to, jak dlouho a kolik člověk vydělával, ale také, že vychoval ty děti, že staví někoho za sebe do toho průběžného systému, který bude schopen v budoucnu generovat ty příjmy, ty odvody pro ten stát. Jenom podotknu, to není jenom problém průběžného systému důchodového, ten stejný problém začne dříve či později a už dneska řeší zdravotní systém, řeší to obecně problém na trhu práce atd.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor ČT
Vy jste předeslal, že většina zákonů, které do reformy spadají, tak bude účinná v ideálním případě od 1. ledna. 2025, pokud vám to samozřejmě parlament schválí. 2-3 opatření až od roku 26 nebo 27, o co přesně jde?
Marian JUREČKA, ministr práce a sociálních věcí ČR
Tam s vysokou pravděpodobností o rok nebo o dva bude později v účinnosti ten rodinný vyměřovací základ, který vlastně ocení právě to mateřství, rodičovství, protože tam je to náročnější na, řekněme, datové podklady a nastavení IT systému české správy sociálního zabezpečení. A samozřejmě otázka, jak rychle a jak zpětně dokážeme zase i v těch datech například nastavit ty předčasné odchody pro ty náročné profese. Tam také zvažujeme, jestli to je stihnutelné přímo od 1. 1. 2025.
Vít SAMEK, místopředseda, Českomoravská konfederace odborových svazů
Čili dáváte mi zapravdu.
Marian JUREČKA, ministr práce a sociálních věcí ČR
2026. No, já jenom řeknu, vy upozorněte na něco, co tady před mým předchůdcem, vy jste to řekl správně, ano, 15, 20 let neřešili. Tak doháním ten dluh. Řešíme to, co tady nebyla odvaha posunout kupředu, ale prostě důležité je, že to po těch 15, 20 letech konečně, konečně zrealizujeme.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor ČT
K tomu hned dostanete, dostanete prostor pane Samku. Paní Píchová, když použiju slova pana ministra, která právě pronesl, doháníme ten dluh dostatečně rychle tímto návrhem?
Anna PÍCHOVÁ, hlavní analytička, Cyrrus
Ten dluh, který tady vznikl za to, že jsme nějakých 10, 20 let posledních tu reformu neudělali, tak je opravdu veliký. My částečně tady těma změnama, těmi, že upravujeme parametry toho současného důchodového systému, tak malinko ten dluh doháníme, nicméně i tak i přesto, že se vlastně snažíme nějaká opatření dělat, tak přesto narazíme na to, že zhruba v těch padesátých letech ten důchodový systém bude ve velkých deficitech i přesto, že tady ta opatření zavedena jsou. A tudíž ty penze těch současných prostě třicátníků, čtyřicátníků půjdou výrazně dolů. My se teďka bavíme, že vlastně ten náhradový poměr je něco okolo 50 %, to znamená, průměrný důchodce bere zhruba polovinu průměrné mzdy a vlastně pro ty dnešní dvacátníky, třicátníky, čtyřicátníky to bude o hodně méně. Budeme se pohybovat někde 35 % zhruba, takže tady vidíme, že dojde opravdu prostě k tomu dramatickému poklesu, protože v tom důchodovém systému nebude dostatek prostředků pro to, aby vlastně i ty současné mladé generace i přesto, že celý život do toho systému budou přispívat, tak vlastně tam pro ně nebude dostatek prostředků pro to, aby si užívali stejně vysoké penze, jako si užívají současní penzisté.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor ČT
Ale i po těchto změnách ten dopad na ročníky, zejména na dvacátníky a třicátníky, bude enormní.
Anna PÍCHOVÁ, hlavní analytička, Cyrrus
Je to tak. On bude i po těchhle změnách, bude velký, nicméně ty změny ho trošičku, trošičku sníží. Takže, a zase je tam jakási výhoda pro ty mladší ročníky, že už to dneska víme, že k tomu dojde, takže poměrně dostatečný čas na to se připravit, že jednou prostě v té penzi nebudeme mít tolik, co třeba mají ti současní penzisté a že se musíme o sebe nějak prostě postarat sami.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor ČT
Pane Samku, když slyšíte tyhle ty argumenty, je prostor na to, abyste prosazovali reformu takovým způsobem, jak byste ji v ideálním světě viděli vy?
Vít SAMEK, místopředseda, Českomoravská konfederace odborových svazů
My jsme se na reformě podíleli v uplynulých letech ve všech těch důchodových komisích a nikdy jsme nešli na to, že chceme zničit tento stát. My chceme jenom to, abychom se zachovali k našim občanům, tak, jak nás vyzývá Evropa, aby tu byly sociálně přiměřené důchody, aby byly dlouhodobě finančně udržitelné. V tom máme soulad, ale nesoulad máme v tom, že všimněte si jedné věci, tady se mluví v absolutních tvrzeních o tom, že v roce 2050 bude nějaká situace velmi špatná. Přitom nejsme schopni se vypořádat s dnešní stejně špatnou situací. Tato vláda stojí před úkolem, pan ministr dneska použil na tiskovce údaj, že ten dopad na ty důchody v tom roce 2050 by byl 300 miliard korun ročního deficitu. 300 miliard ročního deficitu je přece ten deficit, který máme dneska. Čili my říkáme vládě a opět jsme u toho opačného pořadí. Pojďme vyřešit nejprve problém veřejných financí, jestli dokážete jako vláda vyřešit tento úkol, je stejně závažné jako ty důchody za 30 let. Pak všechny další vlády vyřeší ten důchod za 30 let. Další věc, kterou je třeba říct, tady se vychází pořád z dat a z analýz samozřejmě pozpátku, ty data jsou před covidovou pandemií, tady jsou teď jasné důkazy zdravotníků, že ty předpoklady optimistický, jak dlouho se bude žít, doznají změn. My čekáme a mysleli jsme, že vláda počká i s tou svojí důchodovou reformou na úkol, který má dnes platné právní úpravy, aby statistický úřad v letošním roce do konce roku poskytl ministerstvu práce naprosto věrohodná nová data o tom, co se demograficky skutečně odehrálo. To tady zatím nepadlo, pracuje se s daty před pandemií a poté má ministerstvo práce v příštím roce provést analýzu a popsat důsledky a dopady. Tady vláda se tomu vyhýbá, pan ministr tím, že urychlil veškeré tyto kroky, tak pracujeme na základě starých předpokladů a věříme tomu, že to bude i tak dál.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor ČT
Ale argument, který od vás zazněl, několikrát, několikrát jsem ho slyšel. Pane ministře, pracujete se starými daty?
Vít SAMEK, místopředseda, Českomoravská konfederace odborových svazů
To jsme si ujasnili, 2018.
Marian JUREČKA, ministr práce a sociálních věcí ČR
Pracujeme s kvalitními daty, pracujeme i s daty velmi současnými. například daty, které říkají, že česká populace v produktivním věku ztratí a ztratila teď zhruba 7 % toho produktivního populačního ročníku ročně, odcházejí teďka do důchodu nejsilnější populační ročníky postupně. Vidíme za poslední rok a půl pokles porodnosti o 11 %, který je dán díky tomu, že teď začaly rodit ročníky narozené po roce 90. To je to, co jsem tady říkal v úvodu, tam už nastal první obrovský demografický zlom, kdy poklesla porodnost po roce 90 velmi výrazně. Chybí nám tady 900 000 nenarozených dětí, které se nenarodily, kteří tady logicky nebudou nejenom odvádět odvody, ale nebudou ani mít možnost porodit tu další generaci, takže to jsou …
Vít SAMEK, místopředseda, Českomoravská konfederace odborových svazů
Současně se zkrátila doba dožití o 2,5 roku, /nesrozumitelné/, rozumíte, to jsou zase …
Marian JUREČKA, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
To jsou fakta. K tomu, když si promítneme, že například zhruba před 30 lety 50 % lidí pracovalo do 20 let, dneska je to zhruba zhruba jedna desetina, to jsou další věci, které změní a výrazně změnily to, kdy ti lidé přicházeli na ten trh práce, ale zároveň jsou to ty důvody, které jsme taky říkali, když přijde někdo pozdě na trh práce, tak dává i určitou logiku pro tu generaci někdy za těch 40, 45 let, říci, že když přijde na trh práce později, výrazně později, než jeho rodiče nebo prarodiče, takže třeba dává i logiku o něco málo o pár měsíců posunout i tu hranici, kdy ten člověk odchází potom do důchodu, a to jsou věci, které jsou fakty a dneska víme, u kterých nepotřebujeme žádnou predikci nebo prognózu, to je prostě realita a my nemůžeme stát …
Vít SAMEK, místopředseda, Českomoravská konfederace odborových svazů
Nebo motivovat lidi, aby šli do práce dříve.
Marian JUREČKA, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
Já se samozřejmě snažím motivovat, aby ti lidé pracovali, aby nám pracovali i ty, kteří dneska třeba už na pracovním trhu nejsou. K tomu děláme kroky, podpořili jsme částečné úvazky a děláme kroky na podporu mladých rodin, dneska jsme oznámili výraznou podporu bydlení, budeme podporovat rodiny 50 tisíci korun ještě speciálním bonusem, to všechno děláme, ale některé věci.
Vít SAMEK, místopředseda, Českomoravská konfederace odborových svazů
Podpora za druhé a třetí dítě?
Marian JUREČKA, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
To samozřejmě děláme, ale některé věci se staly před 30 lety a ty už dneska nedoženeme.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
Já bych rád na závěr dohnal přece jenom ještě jednu věc a navázal bych na to, co říkala paní Píchová před chvílí, to, že se lidé o sobe budou muset starat více možná, než byli zvyklí dosud. V tom návrhu, který bude projednávat sněmovna, vidíte dostatečnou pobídku pro to, aby lidé si spořili sami, aby se starali, aby převzali část odpovědnosti za ty své důchody, paní Píchová?
Anna PÍCHOVÁ, hlavní analytička, Cyrrus
A částečně změny tam byly u toho doplňkového penzijního pojištění, penzijního spoření, nicméně ty změny jako takové nevnímám jako dostatečné pro nějakou motivaci, protože zároveň chybí i nějaká osvěta mezi lidmi, mezi tou běžnou populací, kteří se v těchto věcech příliš neorientují. A tak neví, jestli je pro ně výhodné si spořit něco, případně jak si spořit. Zároveň už se tady nějakou dobu mluví o tom dlouhodobém investičním produktu, dříve se tomu říkalo trošičku, trošičku jinak a tady zatím u toho nejsou žádný nebo nevidím tam žádný pokrok a právě tohle by tu, zvláště tu mladší generaci mohlo motivovat si k tomu spoření nebo investování nebo k nějakému vlastnímu zajištění se na stáří více, protože by to poskytlo větší flexibilitu a zároveň by tam bylo třeba nějaké daňové zvýhodnění a podobně. Nicméně co fakt vnímám, že chybí, tak je opravdu nějaká ta osvěta a více vysvětlování, proč by to ti lidi měli, měli dělat, že to vůbec mají dělat, že to je pro ně dlouhodobě dobře, aby se nějak o sebe zajímali, zajímali sami a vůbec vysvětlování toho, jak všechny tyto produkty fungujou.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
Pane ministře, připouštíte deficit ve vysvětlování toho, že by si lidé měli starat o sebe také více sami?
Marian JUREČKA, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
Určitě toto je úkol, který před námi je, musíme v tomto ohledu tu komunikaci zlepšit, zlepšit osvětu, zlepšit motivaci. My plánujeme ještě v tom třetím pilíři udělat ještě úpravy v rámci druhého čtení tak, aby ten systém, řekněme, byl ještě víc motivující i třeba pro mladé lidi, pro mladé lidi, kteří v ten okamžik zakládají třeba rodiny, řeší to bydlení tak, aby už do nějaké míry třeba jako benefit zaměstnavatele mohlo vstoupit to, že on bude třeba větší mírou krýt ten příspěvek, i když třeba oni sami v ten okamžik třeba ještě nemohou, mohou to třeba, až to dítě začne odrůstat. Takže určitě budeme chtít ještě zatraktivnit i tento třetí pilíř a rozhodně i společně s bankovním sektorem podpořit i tu komunikaci a tu osvětu.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
Pane Samku, jenom na závěr, prosím.
Vít SAMEK, místopředseda, Českomoravská konfederace odborových svazů
Ano, třetí pilíř není důchodový, to je problém toho třetího pilíře, čili veškerá snaha podpořit úspory do něj chybí, ten druhý drive na konci. Je třeba, aby z něj šly konečně penze, uvědomte si, ten pilíř existuje 30 let a neplodí doplňkové penze, pak bychom uspokojili paní kolegyni, že ten propad těch důchodů z prvního pilíře by byl kompenzován tím třetím pilířem, ale k tomu nedochází, ti lidé si to vyberou jednorázově, utratí to jednorázově, není nic a stát do toho investoval prostředky.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
Právě proto se bavíme o změnách tohle tohoto třetího pilíře.
Marian JUREČKA, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
Které připravujeme.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
Anna Píchová, Vít Samek, Marian Jurečka. Dámo a pánové, děkuju mnohokrát za to, že jste byli hosty Událostí, komentářů, hezký večer.
Přidejte odpověď