Pomohl zraněnému příteli, dolétl pro zlato. Rehm s protézou sní o devíti metrech

foto: www.sport1.de

To, co pro svět zdravých dálkařů znamená Mike Powell nebo Bob Beamon, tím je mezi sportovci s tělesným postižením Makus Rehm. Svou neotřesitelnou pozici potvrdil i na světovém šampionátu v Paříži. A ve svých čtyřiatřiceti letech stále pokukuje i po magické hranici devíti metrů.

K té se zatím nejblíže dokázal přiblížit Mike Powell. Americký dálkař dolétl v Tokiu na 8,95 metru. V kalendáři tenkrát stálo datum 30. srpna 1991 a filadelfský rodák po dlouhých třiadvaceti letech pokořil do té doby neotřesitelné maximum krajane Boba Beamona. Od toho dne nikdo nedoskočil dál než na 8,74.

Markusi Rehmovi byly v době světového rekordu čerstvě tři roky. Fatální okamžik v životě toho malého chlapce však přišel, když mu bylo čtrnáct. Po nehodě na wakeboardu tenkrát přišel o nohu. Pravou má amputovanou pod kolenem.

Sport si v jeho životě však našel místo. A to hodně významné. Pár let po osudném okamžiku se začal věnovat atletice. Zaujal ho skok daleký.

Netrvalo dlouho a Markus začal skákat za osm metrů. V roce 2014 zvládl na německém mistrovství 824 centimetrů. Což byl splněný limit na evropský šampionát. Ale zdravých atletů.

Na něm by tenhle výkon stačil Rehmovi na stříbro. Jenže do švýcarského Curychu se ani nepodíval. Vedení německé atletiky mělo pochybnosti o tom, zda je možné srovnávat skok zdravých sportovců s výkonem toho, který má protézu. Je to pro něj nevýhoda, nebo výhoda?

Nejen atletický svět zná příběh Oscara Pistoriuse. Jihoafrický běžec se i s protézami zúčastnil olympijských her v Londýně. Rehm se pod pět kruhů nepodíval. Účasti se po dohodě s Mezinárodní atletickou federací vzdal. Studie, která měla vyhodnotit přínos nebo nevýhodu používání protézy, nepřinesla dostatečné závěry.

Přijel ale na ostravskou Zlatou tretru, kde v květnu 2016 vyhrál za 813 cm. To už ale uměl i o sedmadvacet centimetrů víc.

Bál jsem se o něj

Dnes v kolonce světového rekordu v paraatletickém skoku dalekém najdeme hodnotu 864 cm. S nepovolenou hodnotou větru letos doplachtil ještě o osm „čísel“ dál.

Mimochodem, víte, jaký je nejdelší výkon v letošním roce napříč zdravými dálkaři? Jeswin Aldrin zaznamenal v březnu 842 centimetrů.

Rehm na světovém paraatletickém šampionátu v Paříži předvedl 849. A povedlo se mu to hned dvakrát. Američané sice zkoušeli podat protest, ten ale nakonec stáhli a čtyřiatřicetiletý skokan s přezdívkou „Blade Jumper“ mohl slavit.

Druhý v pořadí, Američan Derek Loccident, za ním zaostal o metr a deset centimetrů. Para atletika nezná na MS, ME či olympiádě od roku 2011 v této disciplíně jiného vítěze.

A to ještě předtím zvládl roli ošetřovatele. Při nepěkném pádu pomáhal svému tréninkovému parťákovi Stylianu Malakopoulovi. „Na chvíli mě to vyřadilo, protože to opravdu nevypadalo dobře. Bál jsem se, že si opravdu ublížil. Jsme velkými přáteli,“ popisoval později své pocity a plánoval mu zavolat, jakmile to bude možné.

Sám přitom měl zdravotní problém. „Mám trochu potíže s nohou. Dá se s tím trénovat, ale bolí to,“ přiznal po závodě. Přemýšlí tak o zdravotní pauze. Příští rok je pro něj totiž enormně důležitý. Koná se jak paralympiáda v Paříži, tak mistrovství světa v japonském Kóbe.

Rehm má před sebou velký sen. Být prvním dálkařem, který dolétne na devět metrů. „Stále má potenciál. I těch devět metrů je možných,“ věří jeho trenérka Steffi Neriusová.

Jestli mu v této snaze protéza pomáhá, či je přítěží, to nechme na posouzení odborníkům.

Deník.cz

https://www.denik.cz/

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.