V ČRo – Hradec Králové hovořili o problematice zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Jak se ucházet o práci, co je potřeba zaměstnavateli říct? Kde hledat nabídky, jak se správně začlenit. U mikrofonu byla Lucie Sedláčková ze společnosti aspekt, která lidem s handicapem pomáhá.
A nepřišla sama. Je tady s námi také Jaromíra, Jaromíra Dejlová, i vy vítejte, jaromíro, řekněte nám ten svůj příběh, co teď děláte aktuálně.
MLUVČÍ 3,
Když nastoupila jsem, když nastoupila jsem do práce, tak chodila jsem, tak chodila jsem, chodila jsem s nima, chodila jsem s nima a teď chodím úplně, teď chodím úplně sama, uklí.
MLUVČÍ 1,
Sama a co za práci děláte? Uklízím.
MLUVČÍ 3,
Uklízím a dělám kanceláře v kanceláři, takže na začátku jste říkala první s pomocí, teď už úplně sama.Teď úplně sama.
MLUVČÍ 1,
Jak se vám líbí v práci?
MLUVČÍ 3,
Jsem tam spokojená a líbí se mi tam.
MLUVČÍ 1,
Po kolika letech jste takto našla práci?
MLUVČÍ 3,
Chodila jsem, chodila jsem, chodila jsem ty práce, musela jsem skončit a zkousí tady tu práci.
MLUVČÍ 1,
A paní Sedláčková, ano, doplňte.
MLUVČÍ 2,
Doplnit k paní deylové, paní deylová je pro nás takový krásný příběh, kdy se ukázalo, že vlastně člověk i v trošku, řekněme, už pokročilejším věku paní deylová, že vlastně to je pro ni taková první placená práce, přestože jí je vlastně 50 roků a předtím neměla nikdy takhle dlouhou žádnou pracovní zkušenost, spíš si vlastně zkoušela jako pracovat v tréninkových pracovištích, anebo pod dohledem opravdu asistentů a teď, jak sama říkala, vlastně pracuje sama, my jsme s ní ze začátku z aspektu chodili, pracovní konzultantka jí vlastně pomohla to místo vyjednat, doprovázela ji při tom zaučování a teď to všechno skvěle zvládá, a proto jsem si říkala, že bude úplně ta pravá osoba, která by mě mohla dneska sem k vám doprovodit a dokreslit.
MLUVČÍ 1,
Hlavně paní dejlová se usmívá, je spokojená.
MLUVČÍ 3,
A teď jezdím úplně sama, já autobusem.
MLUVČÍ 2,
Takhle, protože paní deylové jsem se na to tady před ještě venku ptala, protože mi to přijde opravdu hrozně pěkný a ten příběh je takový jako silný. Myslím si, že spoustu lidí, kteří třeba mají obavy, že něco nezvládnou, anebo rodiče třeba mladých lidí můžou mít strach, že jejich děti něco nezvládnou, že to pro ně bude složité. Tak na příkladu paní deyilové se dá vlastně ukázat, že to jde s tr citliivoststí. Přesně tak. Paní deilová chtěla, povedlo se to.
MLUVČÍ 1,
Je to typický příklad vašeho klienta, nebo jací lidé za vámi přicházejí?
MLUVČÍ 2,
My pracujeme s lidmi s různým zdravotním postižením, paní dejlová vlastně je jedním z mnoha, já bych řekla, že se potkáváme s lidmi, kteří jsou po různých nemocech, úrazech. Přišla jim do života rakovina, silná cukrovka, roztroušená skleróza nebo nějaká nehoda, která třeba, nebo nějaká mozková příhoda, která třeba změnila to, jak přemýšlelí, jak si věci pamatují. Pak jsou mezi nimi samozřejmě lidé, kteří jsou třeba tělesně handicapovaní, hodně lidí máme s duševním onemocněním a pak máme lidi, kteří mají trošku potíže. Právě v té takové rozumové oblasti a třeba žili jako léta, léta, celý život v ústavní péči, a to je právě příklad paní deylové a vidíte jako takhle komplikovaný případ vlastně nebo příklad. A až to došlo.
MLUVČÍ 1,
Krás rozkvetla i z ústavní péče. Že se člověk dostane do té reality běžné společnosti a je takto krásně začleněn. Myslím, že někteří, kteří nás poslouchají a mají obavy třeba o své děti, obracejí se na vás spíš ti pečující nebo sami lidé s nějakým handicapem.
MLUVČÍ 2,
Řekla bych, že obojí. My se snažíme oslovovat obě ty cílové skupiny, protože, nebo tou cílovou skupinou hlavní jsou samozřejmě přímo ty osoby, ale my víme, že každý z nás prostě má své blízké, kteří oni mají strach třeba a logicky prostě hledáme něco, kde tomu našemu blízkému bude dobře a bude se cítit jako v bezpečí, takže snažíme se třeba, když to vezmou na mladých lidech, tak oslovujeme mladé lidi, kteří vlastně končí třeba speciální školy a mají nějaké speciální vzdělávací potřeby a chystají se na to, že jednou přijde ten čas, kdy škola skončí a oni se budou chtít nějak začlenit, takže jdeme třeba s oslovením tady za těmi mladými lidmi, ale připravujeme se i akce právě pro rodiče, abychom jim mohli ukázat, že na těch konkrétních příkladech, nebojte se, jde to zařídit. My tak jako jsme s paní deilovou chodili zpočátku do práce, tak jak jsme dojednali ty pracovní podmínky, tak se snažíme i ostatních, abych možná tady ještě řekla, ona ta obava bývá někdy trošku větší o to víc, že my se snažíme ty lidi opravdu začleňovat, vy jste zmiňovala začlenění, nám jde o to, aby vlastně lidé pracovali mezi zdravými lidmi, když to tak řeknu, protože cítíme, že tam prostě patří, tam mohou růst a mohou jako dát spoustu věcí i nám, takže proto jdeme tímhle směrem, a proto třeba mají někteří někdy i trošku strach, pak z toho větší.
MLUVČÍ 1,
Říká Lucie Sedláčková s aspektou. Teď už nabídneme telefonní kontakt k nám do studia 726, třikrát 46, pokud by se chtěl někdo poradit, případně své dotazy můžete psát na studio hradec@rozhlas.cz.Radioporadna Českého rozhlasu Hradec Králové je dnes věnována zaměstnávání zdravotně postižených lidí. Ve studiu je Lucie Sedláčková. Z aspektu a už tady máme i dotaz po telefonu, vítejte v rádiu, poradně, můžete se ptát.
MLUVČÍ 4,
Dobrý den, tady je posluchačka Lenka sem z Náchodska. A měla bych dotaz paní Sedláčkovou, zdali firma nebo společnost se věnuje po celé republice lidem s handicapem. Nebo jenom třeba.
MLUVČÍ 1,
Jedna lokalita. Dobře, pokusíme se zareagovat. Děkujeme za telefonát, na shledanou.
MLUVČÍ 4,
Taky děkuju, pěkný den.
MLUVČÍ 2,
Dobrý den, zdravím do Náchoda a zdravím do Náchoda o to raději, protože my jsme z Náchoda přímo a působíme právě v Královéhradeckém kraji, pobočky máme kromě Náchoda v Rychnově a v Broumově, ale když je potřeba, tak vlastně působíme v rámci celého Královéhradeckého kraje, protože jsme vlastně fincovánihradeckým krajem právě jako sociální služba pro lidi z našeho kraje.
MLUVČÍ 1,
Takže jedná se o sociální službu, je možná potřeba zdůraznit, že konzultace tedy, a ta odborná pomoc jsou zdarma, přesně to klienty.
MLUVČÍ 2,
Přesně tak, jsme tady pro všechny vlastně, kteří řeší nějakou otázku pracovního, společenského začlenění a kterým vlastně komplikuje to začlenění, zdravotní stav, takže každý se na nás může obrátit a budu ráda, když se paní Lenko, ozvete, děkuju.
MLUVČÍ 1,
15 let působíte na východě Čech, jak to vzniklo? Ta myšlenka, že budete takto pomáhat?
MLUVČÍ 2,
Pro mě byla velká inspirace, možnost se podívat do zahraničí a vidět, jak před lety ve Švédsku, Irsku, Finsku funguje způsob vlastně podpory zaměstnávání lidí se zdravotním postižením a jak je právě běžné, že jsou ti lidé úplně jako součástí většinové společnosti a ta inspirace teda byla odtamtud, ale ono samozřejmě už v té době paní posluchačka, která volala, se ptala, jestli působíme celorepublikově v Praze a jinde už tenkrát dávno fungovaly agentury pro podporované zaměstnávání a já jsem se spolu vlastně s kolegyní a s kolegy, nějak nás to natolik zaujalo, že jsme si říkali, že bychom takovou službu chtěli mít i tady. Uvaděče, přesně tak, že si jí tady zaslouží naši vlastně lidé.
Kateřina JIŘINCOVÁ, moderátorka
Co se změnilo za těch 15 let? Pozorujete ten vývoj, že je tady zájem začleňovat lidi i s postižením do kolektivu zdravých? Od zaměstnavatelů?
MLUVČÍ 2,
Určité posuny tady jsou. Rozhodně se o tomto tématu víc mluví, za což jsme velmi rádi minimálně na té úrovni, že třeba ten stávající systém vlastně podpory toho chráněného prostředí, chráněného trhu práce, že by asi jako měl doznat nějakých změn, za to jsme jako rádi, aby byl právě otevřenější vůči lidem a jejich začleňování mezi zdravými lidmi, takže na této úrovni určitě ano a samozřejmě mnoho firem už taky přichází s tím, že to jednak dobře vypadá, když zaměstnávají lidi se zdravotním postižením, ale že to někdy třeba i dobře prodává jejich výrobky a hlavně, že ti lidé k nim přinesou něco, co jim tam vlastně předtím chybí, jo, že to není to, že se nemusí bát, že to bude nějaká jako obtíž, ale že jde většinou o to jako najít ty benefity, které jim to přinese a za to prostě se to jako, řeknu, vyplatí, aby vlastně investovali do toho, že si vezmou někoho, s kým zatím třeba tu zkušenost nemají a myslím si, že v tomhle jsme trošku otevřenější.
Kateřina JIŘINCOVÁ, moderátorka
Kolektiv je pestřejší a je to, myslím, inspirativní pro všechny kolem nás pracovat s takovýmito lidmi. Popište nám, jak vypadá u vás takové první setkání, když někdo za vámi přijde a rád by využil té služby propojení a žádá o tu pomoc.
MLUVČÍ 2,
Tak my se nejraději s každým tím zájemcem sejdeme sami, takže když jste se předtím ptala, jestli oslovujeme rodiče nebo studenty, pro nás je vždycky nejlepší, když ten člověk přijde jako sám, když za něj někdo jako nejedná, protože i to je projevem toho, že vlastně má o tu službu zájem a o tu změnu zájem, protože my se snažíme pracovat vlastně s lidmi, kteří se chtějí někam posunout, a když k nám přijdou, tak jim vysvětlíme, jak ta služba funguje, co to obnáší, jak je to nastaveno, že se setkáváme u nás jako v kanceláři, že můžeme vycházet do terénu, co spolu můžeme řešit, že se bavíme třeba o tom, jak oslovovat zaměstnavatele, jak jste říkala, kde hledat místa, co bych třeba mohl dělat taky jinak? Někdy je to i o tom, že bych já jako ten klient mohl něco změnit, někdy je to o tom, že si třeba jenom nevěřím. Takže pracujeme na těchhle věcech a pak se domlouváme dál, jestli je to vlastně to, co by ten člověk od nás chtěl, anebo ne, tak to je ten začátek.
MLUVČÍ 1,
Začátek, no, pak dlouhá cesta, samozřejmě propojování na zaměstnavatele atd. Máme tady dotaz i od zdravotně postiženého. Dobrý den, chtěla bych se vás zeptat na bezbariérové přístupy. Bohužel se mi stalo, že jsem si zaplatila pobyt v hotelu, který měl být bezbariérový a nakonec nebyl, a měla jsem s vozíčkem velký problém. Odmítli vrátit peníze s tím, že to už bude se storno poplatkem. Víte o tom, že jsou taková místa? A co s tím z tohoto pohledu? Ptá se Lucie.
MLUVČÍ 2,
Přiznám se, že nemám zkušenost jakoby s reklamováním zájezdů nebo prostě podobných záležitostí, ale rozhodně bohužel musím říct, že s bezbariérovostí a s problémem, respektive spíš bariérovosti se pořád setkáváme. Když jsme chtěli někde najít kancelář, zajistit to, že se tam vždycky ten člověk na vozíku dostane, bývá problém, ale jsou mezi vlaštovky krásné. Zaznamenali jsme třeba tady obec s cukrrov nad Bělou, jak je báječně připravená vlastně na všechno, všechno je bezbariérové, tak já pevně věřím, že se společně jako postupně budou otvírat ty cesty tímto směrem a že třeba se příště už paní posluchačka s tímhle problémem nesetká.
MLUVČÍ 1,
Říká Lucie Sedláčková, za chvíli budeme pokračovat.
MLUVČÍ 5,
O letošních prázdninách si u nás přijdou na své zejména všichni milovníci grilování užijte si s námi léto na grilu a vyhrávejte v našem vysílání až do konce prázdnin zahradní grily grilovací na aštění, chňapky, plecháčky, knižní rádce, babské rady a kuchařky, pochoutky, chalouky, léto na grilu po celé prázdniny s Pavlu Kudrnou v 9:45 dopoledne. V našem.
MLUVČÍ 1,
Karel Gott nám zpíval, no, teď je ho ve vysílání Českého rozhlasu trošku více, s blížícím se výročím máme týden s Karlem Gottem, tak určitě. Nenechte si ujít ani odpolední vysílání, kde se věnujeme syntéze hlasu, ale teď se vracíme zpět do radioporadny Českého rozhlasu Hradec Králové, která je věnována zaměstnávání zdravotně postižených lidí. Ve studiu je stále Lucie Sedláčková ze společnosti aspekt. A napsal nám pan Josef, který se ptá na chráněné dílny, píše myslíte si, že je to dobrá možnost nebo nouzové řešení v situaci, kdy člověk jinou práci nenajde? Ptám se kvůli sestře, která v chráněných dílnách pracovat odmítá. Děkuji za.
MLUVČÍ 2,
Odpověď, tak já děkuju za tenhle zajímavý dotaz o chráněných dílnách, my vedeme hodně a dlouhé diskuze. Já chráněné dílny vnímám jako možný takový nástroj pro určitou skupinu lidí, kteří nemohou uspět jinde, anebo kteří si třeba chtějí vyzkoušet práci, ale nemyslím si, že by to mělo být prostředí, kde by měla většina lidí se zdravotním postižením pracovat trvale a navždy. To je přesně, kdy jsme na začátku mluvili o té inspiraci, tak kdysi v zahraničí já jsem právě viděla, že vlastně v té chráněné dílny bylo prostředí k tomu, aby si ti lidé vlastně získali nějaké dovednosti, aby se jim tam někdo věnoval a aby se pak posunuli dál. A vlastně startovní čára, přesně tak. My se snažíme o to, aby právě lidé mohli pokračovat a mohli být zaměstnáni mezi zdravými a mohli vlastně zase i ti další třeba, kteří přijdou ze školy nebo jsou po nějakém tom úrazu, mohli začít třeba v chráněné dílně, anebo ani nemuseli, prostě, zkrátka šli pak dál.
Kateřina JIŘINCOVÁ, moderátorka
Takže panu Josefovi můžeme doporučit, aby se také případně obrátil na vás a budete hledat další možnost pro sestru. No, ale rád bych se vrátila i k paní deylové, protože jestli se nepletu, tak ona v těch chráněných dílnách začínala, je to tak.
MLUVČÍ 3,
Ano, začínala jsem, začínala jsem.
MLUVČÍ 1,
Je to už nějaký ten pátek v chráněných dílnách a jak se to tak stalo, že jste šla jinam? Potom?
MLUVČÍ 3,
Chtěla jsem zkoušet, chtěla jsem zkoušet jinou práci, ale teď dělám tu teď, dělám tam, teď zase mám jinou, ale teď se mi tam hrozně líbí, jestli mi tam chválí a jsem tam spokojená a každý den se na mě usmívá.
MLUVČÍ 1,
To je krásný. Vy se také usmíváte, paní Lucie, ten příběh, ano, doplňte.
MLUVČÍ 2,
Můžu to doplnit? Ono je totiž, paní dejlová se usmívá úplně jako oprávněně, protože představte si, ona pracovala, je to teďka takový jakoby zvyk, že je hodně prostor, které jsou uklizeny, tak jsou uklizeny přes chráněné dílny, tak to prostě tady je. Tak je nastaven ten systém, a to byl i vlastně případ paní deylové, ale ona tím, že uklízela vlastně společné prostory v Rychnově nad Kněžnou, tak si jí vyl jídlo zaměstnavatel, takový ten běžný a říkal si, je, tahle paní je šikovná, já bych chtěl, aby mi uklízela kanceláře, no, tak se to stalo, takže paní deylová už vlastně teďka pracuje krom toho jako u běžného zaměstnavatele a takhle se přesně posunula tak, jak by to mohlo jako vypadat.
Kateřina JIŘINCOVÁ, moderátorka
No, jak se poprat se špatnými náladami? Protože jak se dívám na vás obě, tak vy se usmíváte, usměvavé ženy, poslouchám, jak jste. Příjemně naladěné. Jsou ale i lidé samozřejmě, kde je ta negace a takovéto zoufalství. Nechtějí chodit ven, uzavírají se sami do sebe. Tak paní Lucie, co jim poradit?
MLUVČÍ 2,
No, já právě bych to teď se trošičku jako vrátila, ono vám to možná vysvětlí, proč třeba my se snažíme nebýt vždycky jako mezi těmi chráněnými dílnami, protože když má člověk právě příležitost se dostat mezi zdravé lidi, kteří neřeší jenom ty zdravotní potíže a nemají tu nálepku toho člověka se zdravotním postižením, tak vlastně mají příležitost rozkvést jakoby snáz, takže my se snažíme vždycky chytnout něčeho dobrého, vždycky něco maličkýho, dobrýho jako je, a na tomto postavit, tak vlastně stavíme i jako dovednosti toho člověka, který každý má i se zdravotním postižením výš než to zdravotní postižení.
MLUVČÍ 1,
Je to důležité hledat. Určitě to příjemné a pozitivní on opravdu je, že i zdraví lidé často hudrují, že někam musí přes celé město, zdravotně postižení to pak mají možná obráceně, opačně, že jsou rádi vlastně, když mohou.
MLUVČÍ 2,
Přesně tak to se i říká, že vlastně lidé se zdravotním postižením bývají tak ti vděční, loajální zaměstnanci a my máme zpětnou vazbu od našich zaměstnavatelů, ať už je to třeba na město Meziměstí nebo výherce vlastně v soutěži, kterou jsme vyhlašovali, že to jsou takové jako ty sluníčka v tom kolektivu, a to potom má jako báječný vliv i na to ostatní, jo, že pak si třeba ti ostatní uvědomí, jo, já řeším, s prominutím jako prkotiny ve svém životě, je to pravda a taky potom třeba ten tým vlastně umí přijmout jako další nějaký jiný změny, takže my se snažíme vždycky s lidma koukat na ty věci z jiného úhlu pohledu, než oni jsou zvyklí a nekoukat jenom na to negativní, ale zkusit otočit i v to pozitivní. Je tam, je.
MLUVČÍ 1,
To odhodlání určitě. Tak na závěr, kdo by chtěl za vámi přijít? Poradit se. Pomoci tak může kdykoliv. Na ta zmíněná místa.
MLUVČÍ 2,
My máme vyhrazené vždycky pondělí dopoledne od osmi do 12 hodin pro lidi, kteří by se chtěli přijít zeptat, podívat, tak pro ty tam jsme, jak jsem říkala, v Náchodě, v Rychnově, v Broumově, určitě. Najdete informace na našich webových stránkách, jestli můžu, tady můžete, tak je to www. Aspekt ZZ to zase je tam, protože my jsme zapsaný spolek, jsme nezisková organizace, takže jak bylo řečeno, ta služba je bezplatná. A i kdybyste byli mimo region, tak neváhejte se na nás obrátit přes ty kontakty, co jsou na webu, a my vás třeba nasměrujeme jinam a samozřejmě i kdykoliv jindy přes email nebo přes telefon a domluvíme se.
Kateřina JIŘINCOVÁ, moderátorka
Nabízí pomocnou ruku Lucie Sedláčková ze společnosti aspekt. Děkuju, že jste si našla čas na posluchače Českého rozhlasu Hradec Králové, no, a vám i Jaroslavě dejlové krásné léto, mějte se krásně, na shledanou.
Přidejte odpověď