Poradna o oparu  

Dnešním tématem opary a afty. Jak se liší? Souvisí spolu nějak? Jaká je prevence a léčba? Tak o tom všem si dnes budeme povídat s PharmDr. Terezou hendrichovou z farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy, katedry sociální a klinické farmacie, která přijala pozvání Českého rozhlasu Hradec Králové

Opar se projevuje formou drobných puchýřků, může se vyskytovat v podstatě kdekoliv na těle. Nejčastěji se s ním setkáváme v oblasti obličeje, v okolí úst, nosu, může se vyskytnout ale i třeba v oblasti oka, dokonce na rohovce, může se objevit také v oblasti genitálií, anebo prostě kdekoliv na těle, tam se pak jedná často tzv. Pásový opar, tyhle různé typy oparu se liší zejména těmi vyvolávateli infekce, jedná se vždy o herpetické viry, ale pokud se ten opar vyskytuje na obličeji, tak se jedná nejčastěji o herpes simplex virus typu jedna v oblasti genitálií, o herpes simplex virus typu dva a ten panásový opar vyvolává virus Vary celá zoster, který je zodpovědný i za onemocnění planými neštovicemi. No.

Jak se to tak stane, že se nám tam objeví? Protože věřím tomu, že. Mnozí si vybaví i scénu s Libuškou Šafránkovou z vesničky střediskové, jak se lekne, když zakuká Kukačka na hodinách? A ona řekne, zase budu mít opar, tak je to možné jen z toho leknutí, že se to tam vytvoří.

Tak tou hlavní příčinou je tedy infekce herpetickými viry, ale samozřejmě někdo je na ní náchylnější, objevují se tam pak i další faktory, právě nějaké působení stresu, zvýšené fyzické zátěže a intenzivní sluneční záření, nějaké hormonální vlivy, často se třeba ty opary objevují u žen v období před menstruací nebo v období menopauzy. A velkou roli hraje samozřejmě obranyschopnost organismu, u oslabených jedinců se ty opary vyskytují častěji, mohou mít větší rozsah, pomaleji se hojit.

Raději se tedy nelekat, být v klidu, nestresovat se příliš. Protože těch spouštěčů existuje asi spoustu, ale kolik tak populace je zasaženo, že už se někdy už setkalo. Máte nějakou statistiku?

Uvádí se, že s herpetickými viry se setkalo více než 90 % populace. Tam v případě toho prvního kontaktu s herpetickým virem se nemusí objevit vůbec žádné příznaky, to je tzv. Primo infekce. Ta tedy může být asymptomatická, někdy u dětí se objevuje pod obrazem nějaké gyngy vostomatitidy, čili zánětu dásní sliznice ústní, u adolescentů, potom se objevuje nějaká tonzilofaringitida, kdy se ty puchýřky vyskytují i třeba v oblasti měkkého patra mandlí, potom po vyléčení té primoinfekce ten virus pak vlastně v organismu trvale, dlouhodobě přetrvává.

Už se ho nikdy nezbavíme.

Ano, a při jakémkoliv oslabení organismu se může znovu reaktivovat.

U každého ale probíhá asi úplně jiným způsobem, ta intenzita se liší, čím to je způsobeno.?

To je právě dáno třeba i tím fungováním imunitního systému, samozřejmě u oslabených jedinců, u pacientů s nějakými chronickými onemocněními nebo u osob užívajících nějaká léčiva, typicky třeba imunosupresiva po transplantacích, u osob s nádorovým onemocněním u malých dětí, u seniorů, tam rozhodně ta infekce může probíhat hůře, to hojení pak trvá déle. Tady bych i chtěla zmínit, že pokud opravdu ten výsev je intenzivní, pokud se objevují i nějaké celkové příznaky té infekce, horečka, únava, schváceno, zduření lymfatických uzlin, nebo pokud se ty puchýřky hojí déle než 14 dní, tak je rozhodně na místě navštívit lékaře.

Jak je možné, že to nikdo nedostane, že je tady těch, já nevím, 10 % lidí, kteří nikdy o pár nedostali.

Zase bude to souviset s tím stavem imunitního systému.

No, my jsme dnes měli soutěž, kde se mluvilo i o líbání s oparem. Byste to asi nedoporučila, viďte?

Určitě ne. Tam je potřeba se vyhnout jak přímému kontaktu právě třeba formou líbání, tak i nepřímému kontaktu, čili s tím nemocným člověkem nesdílet nádobí, ručníky, jo, protože dokud se ty puchýřky zcela nevyhojí, ten nemocný člověk infekční.

A jsou případy, kdy je opar vyloženě nebezpečný.

Právě u nějakých těch imunosuprimovaných osob s nádorovým onemocněním, s HIV po transplantacích, tam se pak nasazují antivirotika jak v té léčbě, tak pak i třeba v dlouhodobé prevenci.

Paní doktorko, toto počasí má nějaký vliv na větší výskyt oparů a aftů.

U někoho to může sehrávat roli, jak už jsem říkala, jedním z rizikových faktorů vzniku oparu je například intenzivní slunění, takže typicky někteří jedinci už vědí, že jakmile prostě budou vystaveni intenzivnímu slunečnímu záření, vyrazí se jim opar.

Takže chránit se možná nějakým faktorem? I určitě ano, může opar naznačovat to, že nám v těle něco chybí?

I to je možné, jednak může souviset i s nějakými třeba závažnějšími onemocněními, s nějakými poruchami imunity, ale je dáván i do souvislosti s chyběním některých vitaminů nebo minerálů, často se mluví o vitaminech b. Může chybět kyselina listová, vitamin B12, B1 b šest, může chybět třeba i železo, zinek.

Je toho víc, zkrátka, co genetika hraje v tom nějakou roli?

Určitě i určité genetické vlivy. Se tady můžou objevit.

Přírodní prostředky, jaké byste doporučila, píše paní Lída. Právě že by se chtěla zeptat, že trpí celoživotně na opary. A co považujete za tu nejlepší? První pomoc.

Z těch přírodních prostředků bych vyzdvihla třeba propolis, čajovníkový olej, dají se použít i různé bylinné extrakty z meduňky, šalvěje, heřmánku, řepíku, jinak z těch bylinných přípravků pro celkovou podporu imunity, abychom bránily třeba opakování těch oparů, tak můžeme zmínit třeba imunoglukany, nukleotidy nebo právě nějaký ten b komplet vitamin C, d.

Zajímavý dotaz přišel i od paní květy, která se ptá, jestli si myslíte, že se dá infekce přenést i ze špatně umytého nádobí v restauraci nebo ve školní jídelně.

Určitě je to možné. Tam vlastně pak jde o ten nepřímý kontakt. Takže můžou tam být nějaké stopy těch virů od nakaženého člověka, anebo u někoho prostě vadí i jakákoliv nečistota třeba na tom nádobí. A může. Spolu s dalšími faktory pak ten opar vyvolat.

můžeme popsat projevy, pozná to každý, že se mu už začíná tvořit ten opar.?

Tam zpočátku jsou ty projevy takové nespecifické, v tom postiženém místě můžeme pociťovat nějaké brnění, pálení, svědění. Pak v další fázi dochází k výskytu puchýřků, ty pak zasychají, vytváří se strup a pak až po jeho odloučení je vlastně ta kůže zahojená, no.

ak bychom se měli chovat, když už opar máme? Asi, aby nikdo to nedostal od nás, takže nějaká ochrana tady bude. Zmiňovali jsme nádobí, ručníky, možná.

Tak vyvarovat se teda určitě tomu přímému i nepřímému kontaktu, rozhodně si na ten opar nesahat, ty puchýřky, nijak nevymačkávat, když aplikujeme pak třeba nějaké hojivé masti, tak ideálně pomocí aplikátoru nějaké jednorázové vatové štětičky, anebo vždycky před aplikací i po ní si umýt ruce, posilovat tedy obranyschopnost organismu. Tam je prostě potřeba celkově správná životospráva dlouhodobě nejen v období výskytu toho oparu a existují i některé prostředky, které dokáží vlastně ty puchýřky překrýt, nějaké třeba hydrokoloidní náplasti, které teda jednak vytváří pak takovou mechanickou ochranu, která brání rozesevu té infekce do jiných oblastí nebo přenosu na jiné osoby, ale pak i vlastně vytváří příznivé prostředí pro hojení v oblasti těch chlézií.

To znamená, že doporučujete překrýt tu oblast, že nepotřebuje dýchat, jak se tomu říká.

Tak je prokázáno, že vlastně vytvoříme-li, v té oblasti vlhké prostředí pro tzv. Tedy vlhké hojení, tak, že to hojení může být rychlejší, nedochází pak k tvorbě tak výrazného stropu, který pak zas může praskat a prodlužovat to hojení, takže můžeme doporučit.

Může nastat i komplikované hojení, kdy dochází ke zjizvení a takovým nežádoucím případům.

Určitě, pokud jsou ty projevy rozsáhlé, hrozí i zjizvení, hrozí tam i například nasednutí bakteriální infekce, tam je pak tzv. Sekundární kontaminace, takže i z toho důvodu právě se těch postižených míst nedotýkat.

Dr. Tereza hendrychchová z farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy je naším dnešním hostem, povídáme si o oparech a také o aftech, ke kterým se za chvíli dostaneme, ale přišel nám i jiný dotaz od paní posluchačky Evy, která se ptá, zkouší to? Píše, tedy, že šestnáctiletý vnuk má po celém těle agresivní akné, na zádech mu praskají do krve. Paní doktorka mu na to dala isoreti noin a po měsíci výsledek žádný, takže se paní Eva ptá, prosí o radu, protože jsou opravdu nešťastní z této situace, jestli byste mohla něco doporučit.

Tam je potřeba v té léčbě vytrvat, obvykle jeden léčebný cyklus trvá 4-6 měsíců, takže ten jeden měsíc je ještě poměrně brzy hodnotit ty výsledky, takže určitě vytrvat. Je to účinný lék a v případě, že ani během třeba dalších 23 měsíců nedojde ke změně, tak se zase určitě poradit s lékařem.

Takže vytrvat asi teď v té současné léčbě. Tak teď se dostáváme ale ještě k aftům. To je něco také nepříjemného, ale pokud už se nám v ústech udělají, tak jak na něco poradit.

Afty vlastně na rozdíl od oparu, o kterých jsme před chvílí mluvili, nejsou infekční, ve většině případů tam vlastně ty vyvolávající příčiny nejsou zcela jasné, určitě se tam také může uplatňovat nějaká narušená obranyschopnost organismu, vliv může mít i třeba pohlaví, zase hormonální vlivy, spouštěčí, spouštěcím faktorem může být nějaké třeba poranění v dutině ústní, mechanicky, zubní náhradou, zubním kartáčkem a pro tu léčbu tam zase můžeme použít některé rostlinné extrakty, nějaké látky s antiseptickým účinkem, látky podporující hojení, anebo látky místně znecitlivující, které prostě potlačí tu bolest, ty nepříjemné pocity a umožní se tomu postiženému člověku třeba i normálně najíst?

Můžeme být konkrétní, jaké látky pomáhají?

Můžou to být nějaké třeba pastilky nebo ústní vody, spreje s obsahem benzidaminnu, který velmi dobře tlumí bolest, působí protizánětlivěji proti bakteriím, virům, můžou to být přípravky s obsahem jódu, chlor, hexidinu z těch rostlinných extraktů, často se v těch přípravcích objevuje aloe Heřmánek, meduňka, konopný olej a je možné použít zase i nějaké filmotvorné látky, které vlastně ty léze v ústech překryjí, podpoří hojení a mírní tu bolestivost.


Jsou nakažlivé afty také, nebo aftu se to netýká?

Právě, že afty ve většině případů nakažlivé nejsou tam, leda by se uplatnilo také nějaké infekční agens, v některých případech ty afty mohou být vyvolané také třeba herpetickými viry nebo některými bakteriemi, ale to je minimum případů, tam spíš opravdu ty příčiny vzniku nejsou obvykle úplně jasné a uplatňuje se tam více různých faktorů.

Dá se doporučit nějaká prevence? Je vůbec možné něco udělat pro to, abychom se oparů i aftů natrvalo zbavili a už nám neztrpčovali život.

Základem je určitě tedy posílení té obranyschopnosti organismu, takže nějaké ty betaglukany, nukleo, tedy b vitaminy, vitamin C, vitamin D, můžeme zkusit přípravky s obsahem zinku, železa, jinak potom vyvarovat se těm třeba dráždivým potravinám nebo těm vlivům, o kterých víme, že u nás třeba typicky tyhle potíže vyvolávají, protože ti lidé, kteří na ně pak trpí opakovaně, už přesně vědí obvykle, co jim ty potíže způsobí, takže tomu se pak přísně vyvarovat a jinak v podstatě žádná zázračná rada není. Někdy u těch oparů se doporučuje třeba užívání aminokyseliny, lizinu, ale jinak opravdu nic vyloženě specifického v té prevenci.

Možná naladit se pozitivně. na ty radosti, které jsou před námi ještě přes ty prázdniny. Paní doktorko, děkujeme, že jste si našla čas na naše posluchače, hezké léto.