Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci května deficitem ve výši 271 miliard a 400 milionů korun. To je nejhorší výsledek za prvních pět měsíců roku od vzniku samostatného Česka. Ministr financí Zbyněk Stanjura chce příští týden předložit vládě návrh opatření na úspory ve výši zhruba 20 miliard korun.
reportáž ČT 24 – Události, komentáře
Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
Musíme jako vláda šlápnout na brzdu. Když jsme před pár týdny představili ozdravný balíček, řekli jsme, že začneme s hubnoucí kůrou sami u sebe a více než 20 miliard korun uspoříme příští rok na platech a na provozu státu. Myslím, že nejméně stejně vysokou částku ale musíme vzhledem k vývoji hospodaření státu ušetřit na výdajích ještě letos.
moderátor ČT
270 miliard za 5 měsíců, schválený schodek rozpočtu je 295 miliard celoročně. Co se děje?
Marian JUREČKA, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
Tak vidíme, že ten nárůst těch výdajů oproti loňskému roku se odehrál především v oblastech větší transfery, které jdou vůči podnikatelskému sektoru. To jsou národní dotace, a to jsou zároveň i platby, které jsou spojené s podporou v rámci zastropování a ještě těch loňských vysokých cen. Pak je to výrazný nárůst výdajů na důchody a sociální podpory, a pak jsou to už některé další položky a proti tomu například to, že je třeba i o něco nižší výběr DPH, protože jak se snižuje spotřeba, což se samozřejmě odrazilo v meziměsíčním zastavení inflace, což je na druhé straně pozitivní informace. A prostě soubor tady těchto momentálních kroků teď přináší tento výsledek. Ale je potřeba si uvědomit, že je potřeba také sledovat, jaký bude vývoj na přelomu června, července. Kdy uvidíme, jaký bude vlastně výsledek u daně z právnických osob, v návaznosti na to vlastně výše windfolu a také vlastně nás bude čekat ještě dividenda z ČEZu, případně nás budou čekat ještě samozřejmě příjmy z Evropské unie.
moderátor ČT
Čekáte zlepšení, nebo zhoršení? Tedy například, když jste mluvil o tom, o té dani z mimořádného zisku.
Marian JUREČKA, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
Takto kdybych, počítám jenom s tím, co jsem do teď vyjmenoval. Tak logicky by to znamenalo ještě další zhoršení toho deficitu. A proto musí jednoznačně přijít opatření, které budou znamenat to, že ještě v letošním roce, ještě v letošním roce budeme muset na ministerstvech hledat poměrně výrazné úspory. Nelze zatím říkat, počkáme až to, co je naplánováno v rámci ozdravného balíčku pro rok 2024. Rozhodně nás bude čekat na vládě, v příští počítám dvou týdnech debata o tom, jakým způsobem přibrzdíme výdaje ještě v letošním roce.
moderátor ČT
Úplně upřímně, je to takové překvapení? Protože 50 miliard z resortu životního prostředí, které nešly zařadit do rozpočtu, chybějící prostředky na valorizaci důchodů, o kterých se dalo předpokládat, že přijdou. Nebyl prostě ten rozpočet nerealistický?
Marian JUREČKA, ministr práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
Jak říkám, my nemáme uzavřeno, my nejsme tady v prosinci 2023. My jsme tady v červnu, jak jsem říkal, budou příjmy, které nám ještě přijdou. Vidíme, že některé ty výdaje třeba v rámci transferu dotací měly rychlejší tempo výdajů oproti minulým letům během prvního, druhého kvartálu. Ale třeba, když se vzpomněl rezort ministerstva životního prostředí, tak jednáme s panem ministrem Hladíkem, například jestli část těch finančních prostředků by nešla využít na například sanování nákladů, které hledíme v rámci sociální podpory u příspěvku na bydlení. Takže my jsme na to nerezignovali na to, co v tom rozpočtu vlastně bylo v principu naplánováno, ale je evidentní, že se to nepodaří v takové výši, jaké bylo původně plánováno.
moderátor ČT
A pokud jde o celkový, o celkový rozpočet, jaký čekáte realistický /nesrozumitelné/?
Marian JUREČKA, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
Já to dneska tady, neumím tady věštit z křišťálové koule. Ale znovu se vracím k tomu, co jsem řekl před chvílí. My musíme ještě v letošním roce udělat revizi výdajů jednotlivých rezortů a musíme ještě hledat úspory, které jsme schopni udělat ještě v letošním roce.
Michal KUBAL, moderátor ČT
Tohle je horší výsledek, než byl ten covidový rok 2021 a tehdejší konečný schodek byl 420 miliard, pokud by se to chtělo blížit 300 miliardám, čekáte, že těch 120 prostě jednak ušetříte a jednak skutečně budete schopni vybrat v tom druhém pololetí?
Marian JUREČKA, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
Na to já vám dneska tady úplně stoprocentně odpověď neumím a neuměl by to asi odpovědět úplně stoprocentně nikdo. Ale zmiňoval jsem tady za prvé některé výdaje, které si myslím, že musíme si zvážit, musíme si říct vůbec, jakým způsobem jsme schopni přesně si vyhodnotit třeba i tu pomoc, která jde vůči prodejcům a obchodníkům a distributorům z energií, protože tady vidíme, že ta situace se poslední tři měsíce na těch trzích výrazně stabilizovala. Jsme na hodnotách roku 2021. My jsme tam vypláceli do určité míry zálohy. Je potřeba to přesně zúčtovat, takže je otázka, jestli toto je výdaj, který už takto bude, řekněme, finální. Ale znovu se vracím k tomu kromě těch ještě očekávatelných příjmů, které počítáme, že přijdou ještě v druhém pololetí. Tak prostě my se musíme opravdu podívat a zastavit některé výdaje na těch rezortech a ještě zvýšit tlak na ty vnitřní úspory.
Michal KUBAL, moderátor ČT
Ministr Stanjura mluvil o 20 miliardách. To je ta částka, ke které byste chtěli směřovat, nebo ještě víc?
Marian JUREČKA, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
Musíme směřovat k té částce, která bude prostě maximální a bude ty resorty bolet. To já říkám jako otevřeně, říkám to i za resort, který prostě je ten, který má ty největší mandatorní výdaje. Tam samozřejmě se ty úspory nedají najít takto jednoduše, ale v těch provozních záležitostech prostě musí, ty úspory se ještě podařit najít. Musíme se podívat na rezorty, které mají třeba ještě některé národní dotace, u kterých třeba nejsou rozhodnutí a podobně.
Michal KUBAL, moderátor ČT
U vás konkrétně už víte, do čeho byste chtěli sahat?
Marian JUREČKA, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
No, určitě je prostor se podívat na provozní výdaje, respektive podívat, my ty kroky děláme. Já jsem třeba pozastavil na rezortu vlastně příchod a vypisování nových výběrových řízení. Prostě lidi, kteří odcházejí do důchodu, odcházejí na mateřské, rodičovské dovolené, tak je prostě nenahrazují. A toto bude muset nějaký čas prostě tady být. To znamená, hledat ty provozní úspory například i v těch platových prostředcích.
Michal KUBAL, moderátor ČT
Je tohle skutečně věc, která by mohla dospět ke 20 miliardách?
Marian JUREČKA, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
No, tak to není jenom tato věc. Tady samozřejmě musí být ta kombinace těch více faktorů. To znamená, jak jsem třeba zmínil, hledat možnosti, kdy třeba právě ty finanční prostředky, které vlastně původně byly plánované, že budou příjmy státního rozpočtu prostřednictvím ministerstva životního prostředí a modernizačního fondu. Tak budeme hledat, jestli třeba například právě příspěvek na bydlení, který nám obrovským způsobem narostl. Jenom připomenu, v loňském roce jsme se pohybovali měsíčně na úhradě kolem tři čtvrtě miliardy korun. Teď tady máme měsíčně výdaje, který je víc jak 1,5 miliardy korun v rámci pomoci domácnostem příspěvek na bydlení. A tady hledáme cestu s panem ministrem Hladíkem. Jestli třeba tuto část těchto výdajů bychom neuměli nahradit ze státního rozpočtu právě tím příjmem z těch evropských finančních prostředků.
Michal KUBAL, moderátor ČT
Zmiňoval jste energie. Je ve hře také zrušení státního vládního stropu za ceny energií?
Marian JUREČKA, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
Já myslím, že i to jedno z témat, o kterém se musíme bavit, protože sledujeme ten vývoj na tom trhu, vidíme, co se nám děje s těmi cenami. Vidíme, jak se chovají někteří distributoři, kteří jsou v zásadě úplně těsně na těch stropech. Takže jsou to věci, které prostě musíme prodiskutovat na koaliční i vládní úrovni.
Michal KUBAL, moderátor ČT
Ve sněmovně budete hledat podporu napříč politickým spektrem? Očekáváte, že od opozice přijde nějaká ruka, pomůžeme vám s tím, abychom zastavili ten propad, anebo to bude obvyklý scénář?
Marian JUREČKA, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
Upřímně obvyklý scénář u této opozice je, tady dáváte málo, tady dávejte víc, tady my bychom přidali, tady ještě jste přidali málo. To je dnešní opozice. Já neslyším od dnešní opozice, že by přišli a řekli, máme opatření, které znamenají, řekněme, úspory nebo hledání nových příjmů v řádu třeba 100-200 miliard korun.
Michal KUBAL, moderátor ČT
Mluví o tom, že je nedostatečné vybírání daní. To cítíte jako problém?
Marian JUREČKA, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
No upřímně, jestli jsme schopni ještě hledat cesty, jak efektivně vybírat daně, o tom samozřejmě se finanční správa má bavit a má hledat to řešení. Já třeba vidím jeden ze zajímavých příjmů pro tento stát. Tak to je posílit příliv pracovníků na pracovní trh z třetích zemí, z bezpečných třetích zemích. Protože jestliže dneska něco brzdí naši ekonomiku a zároveň i odvody do státního rozpočtu, tak je to, že je nedostatek lidí na pracovním trhu. Takže toto jsou třeba opatření, která se budeme snažit i v příštích měsících posílit, abychom třeba ty lidi, kteří tam přicházejí ze zemí, jako jsou Filipíny, země bývalého Sovětského svazu, nám kulturně blízké. Jsou to země bezpečné. Tak bychom těchto lidí dokázali na náš pracovní trh vzít opravdu výrazně více, protože to je jedna z cest, jak i posílit příjmy státního rozpočtu a podpořit výkon naší ekonomiky.
Michal KUBAL, moderátor ČT
Co čekáte od odborů, pokud něco takového uděláte? Dosud tam byl jednoznačný odpor a dá se předpokládat, že v kombinaci s tím, jaké jsou teď vztahy mezi vládou a odborářskou centrálou, tak to nebude úplně příjemné z vašeho pohledu.
Marian JUREČKA, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
Já jsem to vnímal tak, že odbory vždycky říkaly, opravdu pokud ty pozice nejsou obsaditelné občany z České republiky českými občany, tak pak ať jsou obsazené lidmi ze zahraničí. Pokud jsou splněny všechny legislativní podmínky, je tam férové odměňováni tak jako pro české občany. Není tím vytvářená, řekněme, neférová konkurence pro českého pracovníka. Tak jsem vnímal, že toto je princip, který odbory dokáží respektovat.
Michal KUBAL, moderátor ČT
Co čekáte dál v koalici? Zatím to relativně fungovalo, ale teď se začínají objevovat ze strany jednotlivých ministrů ohrazení se vůči plánu, který přichází ministerstva financí. Odložení valorizace plateb za pacienta, výdaje na vědu a výzkum. Čekáte, že to teď začne dřít tím, jak velmi často zaznívá od ministra Stanjury, ozdravný balíček je jenom začátek.
Marian JUREČKA, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
Upřímně já jsem ve vládě vlastně šestým rokem. Jsem člověk, který vlastně i z této vlády nejdéle sloužící ministrem. A vždycky to zveřejnění toho návrhu rozpočtu a těch střednědobých výhledů, které ministerstvo financí musí udělat na tom konci května, je vlastně věc, která už mě po těch letech vůbec vlastně nějakým způsobem nevyvádí z konceptu, protože vím, že to je materiál, který má potom ve finále úplně jinou podobu. Že ty podstatné debaty se začnou vést někdy v polovině července během prázdnin. A tam se musí nahlas ptát, konkrétní jak odborná, tak i ta politická dohoda. Toto vždycky bylo takové jako rétorické cvičení. Vždycky ministerstvo financí to poslalo, všechny resorty to úplně vylekalo. Já samozřejmě mám problém s některými návrhy, které tam dneska byly explicitně zmíněny. To znamená, já beru jako dohodu, která byla uzavřena, že snížíme objem prostředků na platy ve výši 2 %. To je dohoda, s tím resorty počítají, to uděláme. Plus, mínus 5 procent ušetříme na provozních výdajích. Ale ten návrh, který tam někdo z úředníků napsal z ministerstva financí, že budeme snižovat tabulkové tarify, tak to si teda jako ministr, který by tohle případně měl mít v gesci, protože já za MPSV upravuji a aktualizuji a navrhuji vládě právě ty změny v těch tabulkových tarifech, to si úplně představit neumím. Ale závazek toho, že máme relativně vnitřní úspory, ten si myslím, že všichni ministři pochopili, že na tom ta shoda je, na tom se nic měnit nebude.
Michal KUBAL, moderátor ČT
Budeme se těšit na prázdniny. Pojďme teď každopádně k dnešnímu tématu. Starobní, invalidní pozůstalostní důchody se kvůli inflaci mimořádně zvyšují. Průměrný penzista by měl dostat 760 korun navíc. Původně to měl být 1770. Kvůli rychlému zadlužování vláda prosadila mírnější přidání.
Alena SCHILLEROVÁ, předsedkyně poslaneckého klubu, místopředsedkyně hnutí /ANO/
Úderem půlnoci začala pětikoalice obírat každého důchodce o 33 korun denně. Nemilosrdná inflace měla podle zákona zvýšit důchody od 1. 6. o víc než 1 700 korun. Vláda ale hanebným zákonem nárok každého důchodce o tisíc korun snížila. Ani tyto peníze ale ministerstvo financí v podvodném rozpočtu nemá.
Miroslav KALOUSEK, bývalý ministr financí
Úderem půlnoci se všem důchodcům zvýšily penze. Jsou tak jedinou skupinou obyvatel, které jsou příjmy navýšeny už popáté za 18 měsíců a která je nejlépe ze všech chráněna proti inflaci. Skuhrání opozice je jen falešnou mediální hrou.
Michal KUBAL, moderátor ČT
Po mimořádné valorizaci je průměrný důchod 20 216 korun. Penze se letos zvedají podruhé. Naposledy rostly při řádné valorizaci v lednu. Loni se upravovaly celkem třikrát, jednou řádně a dvakrát mimořádně kvůli zdražování. Od prosince 2021 se průměrný starobní důchod zvedl o 31 %, tedy skoro o 5 tisíc korun. V Událostech, komentářích, teď je tady s námi ještě expremiér a expředseda ČSSD Vladimír Špidla, dobrý večer.
Pane Špidlo, z těch dvou pozic, které zazněly před tím zmíněním čísel, jak se vyvíjely důchody. To znamená Alena Schillerová, Miroslav Kalousek, kdo podle vás je blíž pravdě?
Vladimír ŠPIDLA, bývalý premiér, bývalý eurokomisař /ČSSD/
Podle mého názoru ty zásahy do valorizace nebyly oprávněné, protože cílem těch mimořádných valorizací bylo uchovat reálnou hodnotu, reálnou kupní sílu důchodců, a to se prostě nestalo. Takže to z mého hlediska to správné nebylo. A už vůbec nebylo správné to dělat v legislativní nouzi a už vůbec to nebylo správné to v podstatě udělat retroaktivně.
Michal KUBAL, moderátor ČT
Takže nesdílíte názor vlády, že pokud by k tomuto kroku nedošlo, tak se veřejné finance dostanou ještě do většího rozvratu, než to vypadá, že jsou v něm teď?
Vladimír ŠPIDLA, bývalý premiér, bývalý eurokomisař /ČSSD/
Základem rozvratu veřejných financí je naprosto neodpovědná daňová politika vlády a zejména, zejména tedy ODS a ANO, které velmi výrazným způsobem zlikvidovaly příjmy daňového systému a obecně daňové změny za poslední dva roky způsobily ztrátu asi tak 200 nebo 250 miliard ročně. Tam je ten problém. To rozvrátilo veřejné finance, nikoliv důchodci.
Michal KUBAL, moderátor ČT
Pane Jurečko, vaše reakce na to? Šlo to dělat jinak než tímto způsobem?
Marian JUREČKA, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
Tak ano, zrušení superhrubé mzdy a úpravy těch daňových sazeb znamenaly výrazný výpad příjmů pro státní rozpočet. K té nové je potřeba také říct, že tyto peníze logicky zůstaly u domácností. Nicméně já tady s panem bývalým premiérem nemohu souhlasit v jedné věci. Ten hlavní problém tohoto státu není na té straně příjmů. Ano, on tam je, on vznikl, ale není to ten hlavní. Když se podíváme zhruba za ten, zpětně za těch posledních 5-6 let, my máme obrovský nárůst těch mandatorních výdajů, nejenom těch, řekněme, důchodových v rámci posledního roku a půl. Ale musíme vnímat to, že ty mandatorní výdaje toho státu opravdu dramatickým způsobem narostly především v posledních pěti letech. A jsme dneska situaci, kdy na důchody dneska dáváme, prakticky 34 % státního rozpočtu jde na důchody. A ten trend je prostě dlouhodobě neudržitelný. A my jsme tu úpravu udělali v situaci, kdy pokud chceme myslet vážně i na důstojné důchody budoucích generací, dětí a vnoučat současných důchodců, tak jsme museli prostě tuto úpravu udělat. A znovu se vracím k tomu a tady do určité míry souhlasím s tím, co řekl i bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Za poslední rok a půl důchody v České republice vzrostly o 30 %. Překonaly tu rekordní metu 20 tisíc korun. A mají vlastně historicky za posledních 30 let největší poměr výše průměrného důchodu vůči průměrné mzdě. Takže když se podíváme na situaci běžných domácností, rodičů, rodin z hlediska jejich růstu mezd, tak ti důchodci jsou opravdu dneska, řekl bych velmi dobře podpoření těmi valorizacemi, které byly udělány. A jenom podotknu podstatnou věc. 1. ledna bude řádná valorizace, která bude plně pokrývat inflační nárůst. To si musíme uvědomit. Takže to není tak, že by tady někdo někomu něco trvale vzal. My jsme tohle úpravou mimo jiné vyřešili ještě jednu velkou nespravedlnost. A to tu, že v rámci mimořádných valorizací se trvale zvyšovaly a vy to víte velmi dobře, důchody nadprůměrných a vysoce příjmových důchodců. Zatímco ty podprůměrné a nízké důchody naopak vlastně nerostly takovýmto způsobem a ty nůžky se mezi těmi kategorií důchodců rozevíraly. To vy víte moc dobře.
Michal KUBAL, moderátor ČT
Pane Špidlo, někteří ekonomové označují právě důchodce za vítěze té současné situace, že jim loni rostly penze rychle, než rostla inflace na rozdíl od mezd lidí, kteří jsou v produktivním věku, kteří pracují. Vnímáte to podobně?
Vladimír ŠPIDLA, bývalý premiér, bývalý eurokomisař /ČSSD/
Tak valorizovalo se na 100 procent inflace. Takže to nelze hovořit o tom, že důchodcům rostly reálné důchody.
Michal KUBAL, moderátor ČT
Na rozdíl od ostatních, kteří ti.
Vladimír ŠPIDLA, bývalý premiér, bývalý eurokomisař /ČSSD/
Ano, v této krátké etapě, což je typické pro všechny krize, když jsou krize, tak se zvyšuje náhradový poměr, protože stagnují mzdy a důchody se valorizují většinou podle inflace a prostě podle svých valorizačních vzorců. Jakmile krize pominou, tak důchody začnou opět klesat v porovnání s mzdami a náhradový poměr se začne snižovat. Takže v této krátkém období nastala typická jaksi, typická fluktuace, typické zakolísání, které se odehrává vždycky, když je krize. A jakmile bude krize pryč, tak zase důchody budou postupně klesat a náhradový poměr se bude zmenšovat.
Michal KUBAL, moderátor ČT
Téměř celý rozpočet, který jde na mandatorní výdaje, to ve vašich očích není problém?
Vladimír ŠPIDLA, bývalý premiér, bývalý eurokomisař /ČSSD/
Podívejte se, na důchody se dává v současné době 7 celých nebo v roce 2022 podle rozpočtové rady 7,7 % HDP. V roce 2000, já nevím, 72 se bude dávat 10,5 % HDP. To jsou sumy, které si tento stát může dovolit. To nerozvrací finance. Ty finance, jak už jsem řekl, rozvrátil gigantický daňový výpadek.
Marian JUREČKA, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
Já na to zareaguji. Jednak na úvod chci říct, že vlastně pro ty důchodce, kteří vlastně měli dlouhodobě velmi nízké důchody, když se na to podíváme i objektivně řeči čísel té statistiky. Tak opravdu tam byly postižené ženy, maminky, které vychovaly, porodily současnou produktivní generaci. Vůči nim tento stát udělal velmi důležité opatření, za kterými jsme i my jako lidovci velmi silně stály, a to bylo zavedení výchovné od 1. ledna. Takže těm lidem, té kategorii, řekněme, velmi zranitelné se opravdu od 1. ledna výrazně tímto krokem pomohlo. Ale na druhou stranu se musíme jako podívat na tu situaci, před kterou nelze zavírat oči. A to je vlastně ten neúprosný trend, kdy prostě my musíme dělat opatření v rámci důchodového systému, a proto důchodová reforma po 30 letech odkladu teďka přichází. A proto ji potřebujeme dotáhnout, protože se podíváte na tu neúprosnou demografii, kdy v roce 2030 budeme mít 1,5 pracujícího na jednoho důchodce. A v roce 2050 ten poměr bude jedna ku jedné. Tak prostě proto musíme udělat i tyto věci, které prostě udělají některé opatření. Rozloží se v čase. Ale nebude to žádný extrémní náraz do zdi. Kdybychom to neudělali a opravdu je to opatření pozitivní pro budoucí generace, na které jsme se nevykašlali.
Michal KUBAL, moderátor ČT
Ta čísla, která zazněla, která zazněla od pana Špidly. To znamená v současné době 7 celých něco procenta, které se dává na důchody, v roce 2050 to bylo myslím 10,5.
Vladimír ŠPIDLA, bývalý premiér, bývalý eurokomisař /ČSSD/
V roce 72, 10,5 podle Národní rozpočtové rady.
Marian JUREČKA, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
Ať to přeložíme pro diváka, ať si pod tím představí konkrétní čísla. 1 % HDP je dneska v dnešních cenách zhruba 75 miliard korun. Ten systém v letošním roce, ten důchodový, bude mít deficit zhruba 80 miliard korun a nějaké ještě miliardy k tomu navíc, 80 možná 85. V tom roce 2050 se celý ten systém propadne do deficitu -370 miliard korun. Jo, takže neříkejme, že to je 1 nebo 2 %. Musíme říct, že to jsou peníze, které buďto na těch daních budeme muset vybrat navíc, nebo ti lidé budou mít o to nižší důchody, anebo jiné rezortní kapitoly, jako zdravotnictví, školství a podobně, budou muset mít nižší rozpočty. Tak se na to musíme férově podívat. Já chápu, že pro někoho, jestli je 7, 9, 10 %, se může zdát na první pohled jako malé číslo a marginální problém, ale není. Ten nárůst deficitu až na úroveň 5 %, HDP je velký problém.
Michal KUBAL, moderátor ČT
Pánové.
Vladimír ŠPIDLA, bývalý premiér, bývalý eurokomisař /ČSSD/
Je to číslo, které je nižší u většiny, než je u většiny zemí, to za prvé. A za druhé prostě to znamená jednu jednoduchou věc. Buď se rozhodneme, že poskytneme důchodcům 10,5 % HDP a tím v zásadě stabilizujeme jejich životní úroveň, která na této úrovni, která není příliš velká, anebo ne. A ta reforma není nic jiného, než že důchodcům tuto sumu nejsme ochotni poskytnout.
Michal KUBAL, moderátor ČT
Dostaneme se k tomu. Pojďme teď za dvěma zástupci těch, o kterých se tady celou dobu bavíme. A to dvěma seniory. Jana Bukovská a Jiří Jedlička. Dobrý den. Paní Bukovská, když se podíváme obecně na to, co teď zaznívá ve veřejném prostoru. Berete vysvětlení vlády, berete zdůvodnění těch kroků, které teď vláda dělá?
Jana BUKOVSKÁ,
Dobrý den, já s vládou naprosto souhlasím. Já sama jsem se svým důchodem poměrně spokojená, i když samozřejmě jakékoliv zvýšení valorizace i mimořádné zvýšení jsou mi taky velice příjemné. Jenomže chápu jednu věc, že za současný situace, ve které jsme se my jako stát ocitli a ne vlastní vinou, hlavně ne vlastní vinou tato vláda, se nedá víc dělat, než se dělá. Já osobně stále pracuju. Za celou dobu jsem ještě nebyla ani několik měsíců doma. Pracuju celý život, takže i teď si přivydělávám, takže si mohu dovolit i spoustu svých koníčků a zájmů. A musím říct, že já chápu tuto situaci a já sama jsem spokojená. Navíc já jsem nikdy nechtěla být závislá pouze na státu. Já, i když jsem pracovala v jiných pozicích dříve, tak jsem se vždycky snažila, abych si udělala nějakou rezervu pro budoucí stáří, abych mohla žít tak, jak jsem byla zvyklá, abych si tu svojí úroveň mohla zachovat i později.
Michal KUBAL, moderátor ČT
Pane Jedličko, jaký je váš postoj ke krokům vlády, k těm opatřením, která teď přijímá?
Jiří JEDLIČKA,
Můj postoj ke krokům vlády BY musel být ovlivněn mými znalostmi, které bohužel tak podrobné nemám, abych mohl vyjádřit svůj postoj, protože tato situace vnímám, že není pro mnoho lidí radostná. A je mi jasný, že vláda se snaží dělat to, co je v jejich silách. Ale jestli může dělat víc, nebo nemůže, nemám dostatek informací, abych toto mohl posoudit.
Michal KUBAL, moderátor ČT
Pojďme se podívat na to, jak se to dotýká vás osobně. Jak ty kroky vlády ovlivní vaši situaci z toho, jak budete schopný vyžít.
Jiří JEDLIČKA,
Moji situaci, to v podstatě neovlivňuje, protože můj důchod je dostatečně vysoký, abych neměl pocit, že strádám. A abych si mohl dovolit to, co dá se říct nutně potřebuju. Ale nejde ani tak o mě a o důchodce, ale vidím, že je mnoho skupin lidí, kteří jsou na tom ještě hůř, než dejme tomu já, nebo někteří důchodci. Jsou to rodiny, rodiny s dětmi, matky samoživitelky. Těch kategorií je víc a já sám za sebe si stěžovat nemůžu.
Michal KUBAL, moderátor ČT
Paní Bukovská, bavíte se se svými vrstevníky, s lidmi okolo vás. Chápou podle toho, co vy slyšíte, co se tady děje, jaká je motivace vlády k tomu, aby šetřila, anebo to berou tak, že prostě jak to velmi často zaznívá od opozice, zase to všechno zaplatí důchodci.
Jana BUKOVSKÁ,
Já se svými vrstevníky často mluvím, protože jsem vlastně zaměstnaná v Životě 90, která se právě o takové lidi stará. A musím říct, že většina lidí to chápe, i když nejsou na tom všichni dobře. Některý opravdu musí se trošičku uskrovnit, ale všichni chápou, že to jinak nejde. A protože jsou to většinou babičky a prababičky, tak myslí hlavně na tu budoucnost, na svoje vnoučata a pravnoučata a nechtějí, aby i oni museli za nás platit dluhy, za který oni vlastně vůbec nemůžou.
moderátor ČT
Pane Špidlo, jak komentujete to, co jsme tady slyšeli?
Vladimír ŠPIDLA, bývalý premiér, bývalý eurokomisař /ČSSD/
Podívejte se ty, to co je právě zarážející, a to co je jistým úspěchem vlády, že ona vytvořila pocit, že to jinak nejde, ale ono to jde jinak. Protože tento stát měl před dvěma lety o 250 miliard příjmy vyšší. Dá se sáhnout na příjmovou stranu a vyrovnat to, co je to, co je potřeba. Stabilizace veřejných financí se nemá a není spravedlivé, aby se odehrávala prostřednictvím důchodců, nýbrž je spravedlivé, aby se odehrávala prostřednictvím příjmové strany a abychom sáhli především na velké korporáty. Jestliže prostě Křetínského firma oznámila podle tisku, že má 100 miliardový zisk, no tak si myslím, že kdyby se o třetinu rozdělil, že by mu to, že by to rozhodně bylo spravedlivější, než když snížíme vzorec valorizace důchodů.
Michal KUBAL, moderátor ČT
Což jsou mimochodem energetické firmy. Pane Jurečko, šlo to udělat jinak? Šlo to udělat opatřeními na příjmové stránce? Přeložme to jinak zvýšením daní.
Marian JUREČKA, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
Ale my samozřejmě děláme i tato opatření. My se snaží opravdu kombinovat vyváženě, jakým způsobem v této situaci hledat ty úspory. A zároveň ale hledat také ty příjmy. To, když tady říká pan bývalý premiér, že máme sáhnout na korporace, no tak v tom balíčku ozdravném mzdě je navýšení daně z příjmu právnických osob o 2 %. Je tam zvýšení daní například z neřestí u tabáku, u další věci jako je líh a podobně. Takže my jsme udělali opatření, která znamenají větší výběr daní. Ale prostě musíme se také vrátit k tomu, že jako nelze říct a oceňuju jak i pana Jedličku, tak vlastně i jeho kolegyni v tom vstupu, že si vlastně jako oni jasně tady řekli, nelze žít dlouhodobě na dluh, prostě my to musíme konsolidovat a musíme to vyvážit. A já si pamatuju, když jsem mluvíval se svými oběma babičkami, vždycky říkaly, my jsme žily poměrně skromné životy a prostě víme, že jako dlouhodobě si půjčovat ta země nemůže. A my jsme v situaci, kdy si musíme uvědomit ještě, že nám do budoucna porostou významně výdaje na zdravotní oblast a na sociální oblast. To v těch predikcích se vlastně úplně vypouští, my mluvíme o investicích do bezpečnosti, do infrastruktury. Ale vemte si, že s tím, jak ta populace bude stárnout, nám porostou velmi významně, velmi významně výdaje na zdravotnictví a sociální oblast. A nebude to jenom o výše důchodu. Bude to také o tom, zabezpečit důstojnou péči, tu fyzickou péči o ty lidi ve stáří, to také bude nést velké náklady. na ten systém. Takže fakt se musíme chovat poměrně jako racionálně uvědoměle, proto jsem se snažil i já jako předseda KDU-ČSL v těch jednáních zohledňovat to, aby ta opatření třeba nedopadala negativně na ty sociálně zranitelné skupiny, na rodiče s více dětmi, na pracující rodiče, na to, abychom opravdu se podívali, jak to rozložit, aby to bylo férové. Já si myslím, že to férové poměrně je, ostatně to říká i velká část opravdu erudovaných ekonomů.
Michal KUBAL, moderátor
Pane Špidlo, vy byste šel ještě dál, vy jste se usmál, ve chvíli, kdy zazněla, zazněla 2 % u daně z právnických …
Vladimír ŠPIDLA, bývalý premiér, bývalý eurokomisař /ČSSD/
No samozřejmě, že ano, protože obvyklá daň z právnických osob je, řekněme, 24, 25 %, čili tam prostor je, ale ta rovnice je v zásadě jednoduchá. Pokud budou mít korporáty tak enormní zisky, tak bude mít stát dluhy, a to je vlastně základ tý rovnice.
Michal KUBAL, moderátor
To byl základ i daně z mimořádných zisků a vidíme, že to zdaleka nedopadlo tak, jak vláda předpokládala. Tam byl očekávaný příjem zhruba 100 miliard, teď už je to na 48, ale podstatnou část toho ještě navíc bude hrát státem ovládaný ČEZ. Toho se neobáváte, že prostě daňová optimalizace by ty zisky stejně snížila?
Vladimír ŠPIDLA, bývalý premiér, bývalý eurokomisař /ČSSD/
Víte, vždycky se může člověk obávat daňové optimalizace. Vždycky se může člověk obávat všeho možného.
Michal KUBAL, moderátor
Ono to tak většinou končí, to není o obavách.
Vladimír ŠPIDLA, bývalý premiér, bývalý eurokomisař /ČSSD/
Ale nikdy to nekončí tak, aby ta daňová optimalizace znehodnotila zcela to opatření, to za prvé. A já znovu se musím vracet k tomu, těch 250 miliard už bylo, to nebylo něco, co si někdo vymejšlí, to už bylo, to náš stát byl schopen, ale poměrně radikální daňové změny v tento okamžik rozvrátily veřejné finance a způsob, kterým se ty veřejné finance konsolidují, je nespravedlivý.
Michal KUBAL, moderátor
Pane Jurečko, pojďme se podívat na další téma, o kterém jsme se bavili dlouhodobě, a to sice důchodová reforma. Proč jste se nevydali cestou, řekněme, razantnějšího opatření? Proč je to víceméně úprava parametrů toho systému, který teď funguje?
Marian JUREČKA, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
Tak vlastně i předchozí komise, ze kterých my jsme opravdu vzali mnoho těch vlastně věcí, které v důchodové reformě jsou a na kterých i předtím byla vlastně ta odborná i politická shoda, tak vlastně pracovaly se změnou parametrů. Takže je to terminus technicus, který se v tom mediálním prostředí používá jako důchodová reforma. Já se o to nechci přít, jestli to je větší reforma nebo menší. Je to reforma, která přinese důstojné, férové důchody i za 20, za 30 let a bude garantovat i v současné generaci čtyřicátníků a mladších lidí, že budou mít v budoucnu šanci na to, že ten stát jim zabezpečí vlastně podobné zázemí jako současným důchodcům, a to si myslím, že je klíčové. A samozřejmě já bych si přál, abych já tak vlastně dneska seděl a vůbec důchodovou reformu nemusel řešit a vyřešil ji někdo za mě před 15 lety. Já si pamatuju i vláda Bohuslava Sobotky, tady vlastně spolustraníka tady pana bývalého premiéra Špidly, také jsem v té vládě byl a jednou z priorit byla důchodová reforma a prostě nepodařilo se ani za této vlády udělat, ani za předchozí vlády Andreje Babiše. A já teď po 30 letech dělám něco, co prostě tato země měla udělat dávno, ale děláme to. Lepší teď, než to zase odložit. A jenom dám poznámku, není férové říkat, že všude ta daň z právnických osob je teďko 25 %. Když se podíváme na Německo 15, Polsko 19, když se podíváme tady na země, jako je třeba Slovinsko 19, Chorvatsko 18 a my půjdeme z 19 na 21 a Francie má 25.
Michal KUBAL, moderátor
Když říkáte, že každý z nás by měl mít nárok na 21,5 roku v důchodu. Průměrný věk dožití českých mužů je 76 let, u žen 82, to nevychází.
Marian JUREČKA, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
Bavíme se o průměru a bavíme se o predikci pro ty budoucí ročníky.
Michal KUBAL, moderátor
Bavíme se o průměru, ano.
Marian JUREČKA, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
Nikoliv o té současné situaci teď, protože současná situace je daná do roku 2030 u mužů, u žen do roku 2034. A my na to vlastně navazujeme a říkáme s ohledem na to, jak populace za prvé stárne, za druhé také s ohledem na to, že si musíme uvědomit, že my, dnešní čtyřicátníci a mladší ročníky nechodíme do práce jako naši tátové, kteří většinově pracovali do 20 let. Dneska společnost začíná pracovat někdy kolem dvacátého čtvrtého, dvacátého pátého roku v té většině. To je výrazný posun, že přicházíme na ten pracovní trh zhruba o 4-5, let později, a to se logicky taky má promítat do toho, že holt budeme odcházet o něco málo později, ale bavíme se zhruba o posunu mezi těmi ročníky maximálně o dva měsíce, a když se bavíme třeba o tom výhledu na ten ročník narození 71, kam dneska ta data Českého statistického úřadu vidí, tak je to zhruba zvýšení o sedm měsíců, takže to není žádných 67, žádných 68, ale reaguje to za prvé na ten vývoj ve společnosti a co je důležité, my tam doplňujeme ještě ty parametry, ty předčasné odchody do důchodů a zároveň odchody pro náročné profese, aby lidé, kteří pracují v opravdu fyzicky náročných profesích a začali třeba pracovat v 18-19 letech, aby mohli do toho důchodu odcházet dříve, aby tam mohli odcházet i bez toho krácení. Takže snažíme se opravdu nastavit jako systém, který odpovídá té společenské situaci teď i v budoucnu a zároveň reflektuje tu fyzickou náročnost každého člověka podle toho, v jaké profesi a práci dělal.
Michal KUBAL, moderátor
Pane Špidlo, proč ten věk odchodu do důchodu prostě nezvednout? OECD to doporučuje. Je to poměrně jasný parametr, je to srozumitelné.
Vladimír ŠPIDLA, bývalý premiér, bývalý eurokomisař /ČSSD/
Podívejte se, v roce 1921 byla střední délka života muže v 65 letech 11,2, v roce 2021 je to 14,5. Za 100 let se prodloužila střední délka života muže, který dosáhne teoretického důchodového věku, o tři roky. Jo, čili ten pohyb zdaleka není tak jako napínavý, jak se …
Michal KUBAL, moderátor
Na tu matematiku jsem se ptal, ano.
Vladimír ŠPIDLA, bývalý premiér, bývalý eurokomisař /ČSSD/
Jak se, jak se o něm, jak se o něm mluví, to je první věc. Za druhé, střední délka života mimochodem v poslední době poklesla, což bylo způsobeno různými okolnostmi, ale už delší dobu stagnuje. To je taky další fakt. A další velmi důležitá věc je, že těch 65 let v případě, že bude věk 65 let, v takovém případě bude počet ekonomicky aktivních v tom nejhorším roce 1,65 na jednoho důchodce, tak to opět není žádná dramatická, dramatická situace. To jsou údaje, to jsou údaje rozpočtové rady. Takže z mého hlediska pro rovnováhu toho důchodového systému to nemá žádný zásadní význam. Ale ještě jedna věc, my pořád diskutujeme o důchodovém systému v podstatě jenom z demografického hlediska a máme představu, že se ekonomika vůbec nehne, ale ona se jednak roste různě, ale jednak se zásadně proměňuje a ten problém pro nás je, například jsou fragmentované pracovní, pracovní úvazky a začínají být podle mého názoru velká rizika, že celá řada lidí vůbec nebude schopna dosáhnout nároku na jakýkoliv důchod. A poslední poznámka, ta reforma, tak, jak je načrtnuta, tak znamená pouze důsledné snižování životní úrovně důchodců oproti systému, který platí v současné době, a to není reforma.
Michal KUBAL, moderátor
Tak, pane Jurečko, je to důsledné snižování životní úrovně důchodců, není to reforma, nejdete po podstatě toho problému, to jsou body, které …?
Marian JUREČKA, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
Já s tím nemohu souhlasit, já s tím nemohu souhlasit.
Michal KUBAL, moderátor
To nepředpokládám.
Marian JUREČKA, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
Jednak připomenu to, že vlastně všechny výstupy, které přinesla tehdejší komise Danuše Nerudové za ministryně za ČSSD Jany Maláčové, všechny tady jsou zakomponované. Nutno říct, že naprostá většina z nich znamená větší výdaje, výdaje za státního rozpočtu, proto my tam také logicky doplňujeme ty opatření, které znamenají buďto doplnění příjmů nebo určitou úpravu těch budoucích důchodů, ale platí jedna věc, důchody porostou a budou vždycky valorizované minimálně o inflaci, ale mě mrzí, že tady pan bývalý premiér zapomíná fakt jako zohledňovat jednu věc, já tady ty čísla musím teda říct, před 30 lety bylo 35 % lidí ve věku do 19 let už ekonomicky aktivních, dneska je to 5 %, a když se podíváme, kolik bylo aktivních tehdy do 24 let věku, bylo to 70 %, dnes je to jenom 49 %, to znamená, musíme si fakt uvědomit, že naši tátové a dědové chodili do té práce opravdu daleko dříve. My přicházíme na ten pracovní trh o pět, o šest let později a pak je logické, že se to má také i promítnout v tom, že o něco málo později také budeme i my odcházet. Jinak ten systém prostě není udržitelný a ten obrovský zlom v tom propadu nastává právě po tom roce 2032, kdy podle současných pravidel by se zastavila ta změna, úpravu prodlužování věku odchodu do důchodu. To je potřeba fakt objektivně si říct.
moderátor
Velké téma, velký časový rozptyl od roku 1921 do roku 2070. A ta naše debata, jenom malý výsek, to, ke kterému se určitě vrátíme. Díky za váš čas, hezký večer.
Přidejte odpověď