Lex Ukrajina vstupuje v platnost. Od 1. července. 2023 se upravuje systém podpory ukrajinských uprchlíků. Nevládní organizace varují před dopady změn, které přináší. Můžou podle nich mimo jiné nutit legálně zaměstnané Ukrajince s nízkým platem, aby pracovali načerno.
reportáž ČRo Plus – Zaostřeno
Matěj ŠULC, Organizace pro podporu uprchlíků
Ve chvíli, kdy ten člověk má legální zaměstnání a uvede svůj příjem, ve velké většině případů buď ztratí úplně nárok na jakoukoliv podporu, nebo dostane jen velmi minimální.
Vít POHANKA, moderátor
Uvádí Matěj Šulc z Organizace pro podporu uprchlíkům. Problém s bydlením už zřejmě nebudou mít jen uprchlíci ve velkých městech, ale také na venkově. Tak třeba v okrese Žďár nad Sázavou na Vysočině, říká Jana Kincová Křížková z oblastní Charity.
Jana KINCOVÁ KŘÍŽKOVÁ, oblastní Charita Žďár nad Sázavou
Víme v tuhle chvíli, že pro 30 lidí, se kterými jsme v kontaktu, to asi bude problém, protože doteď bydleli na ubytovnách, kde stát ubytování hradil.
moderátor
A to nově dělat nebude. Jenže změna byla nutná, vysvětluje ředitelka Kateřina Jirková z ministerstva práce a sociálních věcí.
Kateřina JIRKOVÁ, ředitelka odboru nepojistných sociálních a rodinných dávek, Ministerstvo práce a sociálních věcí
Tam to bylo o tom, že pokud se nic nepřijme, tak opravdu jako se nemá podle čeho ty lidi tady zabezpečit.
moderátor
Je 24. únor 2023. Od zahájení ruské invaze na Ukrajinu uplynul přesně rok. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka vystupuje v Poslanecké sněmovně. Vysvětluje, jak se státní aparát vyrovnal s pro Česko naprosto bezprecedentní a masovou uprchlickou vlnou. V průběhu roku se sem před válkou uchýlilo na půl milionu Ukrajinek a Ukrajinců, často malých dětí a nezletilých. Velká část z nich potřebovala okamžitou pomoc a ubytování a také je dostala.
Marian JUREČKA, ministr práce a sociálních věcí ČR
Máme, pokud jde o počty žádostí o tu tzv. humanitární dávku, tak jich máme teď za únor těch žádostí podáno 96 000. Připomenu, že nejvyšší počet tady byl v květnu 2022, kdy těchto žadatelů bylo 244 926.
moderátor
Jinými slovy počet ukrajinských žadatelů o přímou finanční pomoc klesl od loňského května do letošního února na méně než polovinu. Po počátečním náporu na personál pracovních úřadů se také podařilo zdigitalizovat, zjednodušit a zefektivnit systém zpracování podpory.
Marian JUREČKA, ministr práce a sociálních věcí ČR
V březnu bylo 36 % podání přes webovou aplikaci. Dneska jsme na hodnotě, která je 96 % žadatelů podává přes webové rozhraní. Když se podíváme na způsob administrativy, tak v září loňského roku 75 % těchto žádostí prošlo celým procesem Úřadu práce naprosto digitálně, bez zásahu lidí, kteří by to museli administrativně nějakým způsobem obsluhovat. Dneska jsme na hodnotě 92 % těchto žádostí projde celým systémem Úřadu práce až na platební bránu díky párováním dat z registrů, spolupráce s vnitrem a s dalšími toto umožnila.
moderátor
Nicméně podpora to byla dočasná. Vláda musela z časových a také finančních důvodů navrhnout novelu několika zákonů, které pomoc uprchlíkům od 1. července 2023 upravují jinak a pro které se vžil souhrnný název Lex Ukrajina. Poslanci o něm rozhodovali hned po citovaném vystoupení ministra Jurečky.
osoba
Já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
moderátor
Zvykli jsme si na to, že Poslanecká sněmovna bývá v mnoha věcech nesmiřitelně rozdělená. V případě hlasování o Lex Ukrajina byl opak pravdou.
osoba
Hlasování číslo 82 přihlášeno 162 poslanců a poslankyň, pro 160, proti žádný, návrh byl přijat, konstatuji …
moderátor
Tedy ze 160 platných odevzdaných hlasů bylo 160 pro. Kateřina Jirková je na ministerstvu práce a sociálních věcí ředitelkou odboru nepojistných sociálních a rodinných dávek, pod který pomoc Ukrajincům spadá. Připouští, že na tak jednoznačnou shodu poslanců o nějaké legislativě není ve svém oboru zvyklá.
Kateřina JIRKOVÁ, ředitelka odboru nepojistných sociálních a rodinných dávek, Ministerstvo práce a sociálních věcí
Bylo hlavně jako zjevné, že se musí velmi rychle přijmout nějaká úprava, protože tam to bylo o tom, že pokud se nic nepřijme, tak opravdu jako se nemá podle čeho ty lidi tady zabezpečit, jo, takže to byla taková unikátní situace a zároveň samozřejmě ty předpisy, když se dělaly, tak se také dělaly jako v řádu dnů, což ono tam vlastně všechno bylo takové velmi unikátní a odpovídalo té situaci, kterou prostě Evropa nečekala, asi svět jí nečekal.
moderátor
Které konkrétní zákony a nařízení a v čem se mění, kdybyste měla vysvětlit posluchačům, kteří jaksi nemají to právní povědomí?
Kateřina JIRKOVÁ,
Lex Ukrajina je opravdu jako soubor předpisů s tím, že oni jdou napříč gescemi různých rezortů. Ten klíčový zákon je zákon, který má číslo 65/2022, my tomu říkáme Lex Ukrajina ministerstva vnitra, ale je to velmi nepřesný název, ale v podstatě to je takový ten základní nosný zákon, který upravoval vůbec podmínky jakoby dočasné ochrany, a to rozhodnutí Rady Evropy, protože dočasná ochrana se vydává na základě rozhodnutí vlastně v rámci Evropské unie, koordinovaného postupu, tak nějakým způsobem transponovali jakoby do českého právního stavu, to znamená, to je zákon, který opravdu řešil udělení dočasné ochrany, teďko vlastně se řešily podmínky opětovné registrace. Tento zákon zároveň ovšem třeba nese i otázky nouzového ubytování, poskytování nouzového ubytování a v těch předpisech dále jsou pak úpravy, které se týkají třeba ministerstva zdravotnictví, nároku na státní pojištění, zdravotní otázky vlastně školských předpisů a potom je tady předpis, který má číslo o jednotku vyšší 66/2022 Sb. a tomu my říkáme familiárně Lex Ukrajina v oblasti sociálního zabezpečení a zaměstnanosti, to znamená Lex Ukrajina MPSV jako kdyby, a to je ten zákon, který upravuje právě otázky zaměstnanosti, ale třeba také a zejména otázku poskytování humanitární dávky a dosud také příspěvku pro solidární domácnost. Jsou tu ještě, možná k tomu je potřeba říct, nějaká nařízení vlády, která potom třeba upravovali speciálně za MPSV podmínky poskytování příspěvku pro solidární domácnost, teď nově započitatelných nákladů pro humanitární dávku.
moderátor
Proč ale jen prostě neprodloužit platnost zákonů, které pomoc Ukrajincům upravovaly doteď? Proč bylo potřeba měnit pravidla?
Kateřina JIRKOVÁ,
Tam šlo zejména o to, že přece jenom cizinci s dočasnou ochranou, ukrajinští uprchlíci jsou na území České republiky téměř rok a půl, řada z nich, protože ta masivní vlna byla vlastně na jaře minulého roku a přece jenom už je potřeba do jisté míry změnit ty parametry humanitární dávky tak, aby reflektovaly to, že oni tady jsou skutečně mnoho měsíců a do jisté míry se již mohli seznámit s tím, s těmi českými poměry, s tím českým územím, to znamená, my říkáme v podstatě za účelem větší adresnosti a zároveň to, co je vlastně klíčová změna teďko právě k červenci, tak se týká vlastně té oblasti nouzového ubytování, kdy vlastně došlo k omezení nároku na nouzové rovná se bezplatné ubytování, které je poskytováno cizincům s dočasnou ochranou. Oni vlastně dosud, pokud si nenašli ubytování někde jinde, jsou, vlastně po soukromu někde, tak mohli zůstat v tzv. nouzovém ubytování evidovaném v systému HUMPO, taková zkratka a toto ubytování bylo dotované státem plně, takže bylo poskytováno bezplatně. Ta největší změna teďko od července spočívá v tom, že bezplatné nouzové ubytování bude poskytováno jenom skupině osob, kterým říkáme zranitelní, což jsou vlastně ti, u kterých se má za to, že nejsou schopni vlastně z nějakých objektivních důvodů pracovat. Já pak řeknu možná z jakých, nebo vůbec zvýšit příjem vlastním přičiněním. A zároveň to bezplatné, nouzové, tedy plně dotované ubytování bude poskytováno lidem, kteří tady jsou méně jak 150 dnů od udělení dočasné ochrany, aby se mohli rozkoukat takzvaně.
moderátor
Ředitelku Kateřinu Jirkovou z ministerstva práce a sociálních věcí ještě uslyšíte. Co od nových pravidel ale očekávají humanitární pracovníci, kteří Ukrajincům pomáhají přímo a v regionech? Zvonkohra na staré radnici ve Žďáře nad Sázavou zaznamenává další uplynulou hodinu. Jenom kousek odsud v Horní ulici má oblastní kancelář katolická Charita. To je hlavní nevládní organizace, která s ukrajinskými uprchlíky v téhle části Vysočiny pracuje a má to na starosti Jana Kincová Křížková. Mluvil jsem s ní naposled po prvním výročí ruské invaze na Ukrajinu v únoru. Teď se jí jdu zeptat, jestli se něco od té doby změnilo a případně co.
Jana KINCOVÁ KŘÍŽKOVÁ, oblastní Charita Žďár nad Sázavou
Ta situace se proměňuje, neustále přichází noví lidé a odchází ti, co tady byli, vrací se, ale ty počty se nějak významně nemění. Není tady nějaký extrémní nárůst, takže pořád pracujeme zhruba se stejným počtem uprchlíků.
moderátor
Ten je tedy jaký?
Jana KINCOVÁ KŘÍŽKOVÁ, oblastní Charita Žďár nad Sázavou
Tím kontaktním místem nebo těmi třemi kontaktními místy v rámci okresu prošlo přes 1700 lidí.
Vít POHANKA, moderátor
Kdybyste měla vysvětlit posluchačům, protože to je pro celou republiku, my se teď bavíme, o jakém zhruba regionu a o jakých kontaktních místech, kde?
Jana KINCOVÁ KŘÍŽKOVÁ, oblastní Charita Žďár nad Sázavou
O žďárském okrese, kde ten hlavní stan, to základní kontaktní místo je přímo ve Žďáře nad Sázavou a dál jsme měli prostory v Bystřici nad Pernštejnem a ve Velkém Meziříčí.
Vít POHANKA, moderátor
A dá se tedy zhruba říct, že jsou jich tady stovky?
Jana KINCOVÁ KŘÍŽKOVÁ, oblastní Charita Žďár nad Sázavou
Jsou jich tady stovky, většina z nich už má nějak ten život zařízený, pracují, děti chodí do školy, bydlí. Ale samozřejmě teď s příchodem té nové legislativy asi lze očekávat nějaké problémy.
Vít POHANKA, moderátor
Jaké problémy očekáváte od Lex Ukrajina?
Jana KINCOVÁ KŘÍŽKOVÁ, oblastní Charita Žďár nad Sázavou
Očekáváme problémy pro určitou skupinu lidí, kteří buď pracují a ty příjmy jsou velmi nízké, nebo z nějakého důvodu pracovat nemohou, protože tím, že došlo ke změně ohledně příspěvku na ubytování, který už nebude dostávat ten, který to ubytování poskytuje, ale budou nějaký drobný příspěvek dostávat přímo uprchlíci, tak bude samozřejmě pro řadu z nich problém to bydlení si zaplatit. A další problém je i ten, že ne všichni soukromí pronajímatelé bytů mají chuť pronajímat byty Ukrajincům, mají nějaké obavy, mají různé předsudky, takže zhruba víme v tuhle chvíli, že pro 30 lidí, se kterými jsme v kontaktu, to asi bude problém, protože doteď bydleli na ubytovnách, kde stát to ubytování hradil.
Vít POHANKA, moderátor
Takže, jestli tomu dobře rozumím, oni budou z té ubytovny muset teda asi odejít a nebudou jim stačit na to ty peníze, aby si tu ubytovnu zaplatili a budou se prostě muset dívat volně na trhu, co je k mání?
Jana KINCOVÁ KŘÍŽKOVÁ, oblastní Charita Žďár nad Sázavou
Přesně tak. Oni samozřejmě, pokud budou mít na tu platbu na ubytovně, mohou zůstat, ta ubytovna je tomu otevřená, nemá s tím problém, ale samozřejmě tím, že přijde o ten státní příspěvek, tak oni musí si nějak pokrýt náklady, takže tam potom bude pro ty lidi buď varianta, budu mít na ubytování na ubytovně, anebo si budou hledat na trhu byty, kde víme, že nájemný není úplně nízký. Je to problém, že jo, i pro nízkopříjmové české občany najít vhodný pronájem. Možná bude řešení, že bude bydlet více rodin pohromadě, což zase je komplikace pro ty pronajímatele, protože tohle určitě nechtějí, že jo, mají strach z toho, že dojde k nějaké kumulaci těch lidí na jednom místě, takže uvidíme. V tuhle chvíli víme o zhruba 30 rodinách, kde ten problém nastane.
Vít POHANKA, moderátor
A snažíte se to už třeba nějak řešit nebo hledat nějaké varianty řešení?
Jana KINCOVÁ KŘÍŽKOVÁ, oblastní Charita Žďár nad Sázavou
Určitě. Teď se nám podařilo 10 rodinám takhle pomoct. Je to i o tom, že někdy pomůže to, že miy obvoláváme společně s nima ty inzeráty a jsme takový ten prostředník, který vysvětluje tu situaci a mnohdy se stane, že tohle to pomůže.
Vít POHANKA, moderátor
Jenom pro lidi zase, protože to je pro celou republiku, aby si to dokázali představit, jestli se to dá říct zhruba, v jakém rozmezí se pohybuje cena za pronájem třeba dvoupokojáků, třípokojáků tady ve Žďáře a v okolí, já nevím, je to 10 000 Kč, je to 15 000 Kč, je to 8 000 Kč?
Jana KINCOVÁ KŘÍŽKOVÁ, oblastní Charita Žďár nad Sázavou
Jsme na těch 15.
Vít POHANKA, moderátor
Na těch 15 000 za dvoupokoják většinou asi?
Jana KINCOVÁ KŘÍŽKOVÁ, oblastní Charita Žďár nad Sázavou
I víc, jako jsou i levnější, ale říkám, tam záleží na tom pronajímateli, který má jasnou představu o tom, kdo by v tom bytě měl bydlet. A není to vždycky zrovna ten uprchlík.
Vít POHANKA, moderátor
Když se ten zákon připravoval, měli jste třeba možnost se k tomu nějak vyjadřovat, někam posílat připomínky nebo k tomu něco, k tomu něco říct jako Charita, teďka se ptám za organizaci, jestli víte?
Jana KINCOVÁ KŘÍŽKOVÁ, oblastní Charita Žďár nad Sázavou
Určitě se kolegyně, Diecézní charita Brno je součást nějaké pracovní skupiny, takže určitě ta možnost byla. Na druhou stranu jako je zřejmý, že při pohledu na státní rozpočet musely přijít nějaké změny. Tomu asi všichni rozumíme. Věříme, že se to nebude týkat všech, protože pokud máme uprchlíky, kteří pracují a pracují za nějakou běžnou mzdu, tak by to měli zvládnout a zvládnou to, takže tady mluvíme spíš opravdu o zranitelné skupině osob, která z nějakého důvodu ty příjmy nemá dostatečné a není, není schopná se o sebe sama postarat.
Vít POHANKA, moderátor
Vy jste řekla, že třeba člověk, který si nevydělává dost a teď přijde o ten příspěvek, takže na tom bude špatně, co je tak zhruba dost, co se výplaty týče, dá se to říct?
Jana KINCOVÁ KŘÍŽKOVÁ, oblastní Charita Žďár nad Sázavou
Já nevím, jestli, já nevím, jestli na tuhle otázku umím odpovědět. Každý má tu hranici, ten životní standard někde jinde, takže nevím, co je to dost, ale myslím si, že lidi s minimální mzdou a těsně nad ní ten problém budou mít velký i vzhledem k cenám potravin, drogerie a dalších věcí, ale to se určitě budeme snažit řešit, protože teď pokračuje projekt Caritas Internationalis, do kterýho jsme zapojeni, takže budeme mít i nějakou možnost právě ty zranitelné, zranitelné osoby podpořit nějakým materiálním vybavením, budeme mít možnost rozdávat poukázky na potraviny, na léky, na drogerii, takže i tímhle tím můžeme nějak pomoct tomu, aby mohli fungovat a samozřejmě, pokud bude ten problém nějaký velký, tak přes naši charitní záchrannou síť, která pomáhá lidem v nouzi a kde je vlastně jedno, jestli ten člověk je Čech, Ukrajinec nebo nějaké úplně jiné národnosti, budeme řešit i tu přímou pomoc, potraviny, drogerie a tak dál.
Vít POHANKA, moderátor
Já jsem se díval teď na webové stránky Svazu měst a obcí a našel jsem tam docela obsažné informace, byl tam i záznam tiskovky z Brna, která k tomu byla jak v ukrajinštině, tak v češtině. Proč to říkám? Cítíte se dostatečně informovaní o tom, co ten zákon přináší a s dostatečným předstihem?
Jana KINCOVÁ KŘÍŽKOVÁ, oblastní Charita Žďár nad Sázavou
Jo, myslím si, že ty informace máme pravidelné, dostatečné, že jsme součást nějaké platformy Pomáhej Ukrajině, takže to je každý týden minimálně 1-2 maily s informacemi, co bude, co se chystá, co se připravuje. Tam trošičku vidíme riziko v tom, že systém, do kterého se budou registrovat zranitelné osoby, takhle přímo o tom zákon hovoří, tak bude spuštěný až od 1. 7. Tak doufáme, že nedojde na takové ty klasické bolesti těch nových systémů, který se spustí a jsou přehlcený a nejsou úplně funkční, protože do toho systému budou muset ti lidé nahrávat nějaký dokumenty, kterými prokáží vlastně tu svoji zranitelnost a to, že by měli mít nárok pak na nějakou větší podporu.
Vít POHANKA, moderátor
Vy jste zmínila tak zhruba asi 30 rodin, které se dostanou do problémů, tak jestli tak dobře počítám zhruba z těch statistik, že se to týká zhruba 10-20 %, může týkat, může se to pohybovat v tomhle rozmezí?
Jana KINCOVÁ KŘÍŽKOVÁ, oblastní Charita Žďár nad Sázavou
Může, uvidíme, co to udělá, protože si myslím, že řada uprchlíků s námi není v kontaktu, protože teď nějak ten život měli zajištěný a nepotřebovali nás a uvidíme, co to udělá ta nová situace. Jo, jestli víme o všech, kteří nás potřebují, tohle jsou lidé, o kterých víme a kolik je tady dalších, kteří budou potřebovat podporu, to nedokážu říct.
Vít POHANKA, moderátor
Uzavírá Jana Kincová Křížková z oblastní Charity Žďár nad Sázavou.
oznámení
Posloucháte Zaostřeno, pronikavé analýzy důležitých problémů. Najdete je také na webu plus.rozhlas.cz, v aplikaci Můj rozhlas a v dalších podcastových aplikacích.
Vít POHANKA, moderátor
Podobné obavy uslyšíte také jinde v republice. Matěj Šulc má v pražské Organizaci pro podporu uprchlíkům na starosti právě Ukrajince. Co na tom zákoně považujete za nejvíc problematické?
Matěj ŠULC, Organizace pro podporu uprchlíků
Myslím si, že jsou tam tři věci, výpočet humanitární dávky, který je nastavený tak, že ve chvíli, kdy ten člověk má legální zaměstnání a uvede svůj příjem, tak víceméně ve velké většině případů buď ztratí úplně nárok na jakoukoliv podporu, nebo dostane jen velmi minimální a nemá možnost jiný dávky. Neexistuje žádná jiná dávka, o kterou by mohl žádat příspěvek na péči atd. Druhá věc, jen velmi málo se myslí na lidi, kteří jsou invalidní, ale nemají průkaz invalidity z Ukrajiny, například typ, klient vypadl z okna a ochrnul a nebude mít průkaz zranitelnosti, protože žádat o uznání invalidity v českém systému je na rok. Ministerstvo práce sociálních věcí říká, že spustí uznávání pro Ukrajince zrychlené, ale to zatím vůbec není jasné, jak bude fungovat, to znamená, ten člověk nebude mít potvrzení o zranitelnosti a třetí věc je, že je velká masa lidí, kteří v jednu chvíli vypadnou z nouzového ubytování, mluví se o cca 50 000 lidí, kterým 30. 6. skončí nouzové ubytování a vůbec není zajištěno, co s nima bude, jak je ukotvit v nějakém ubytování.
Vít POHANKA, moderátor
Matěj Šulc z Organizace pro podporu uprchlíkům. Pražská kancelář Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky uspořádala nedávno setkání zástupců hned několika dalších nevládních organizací s novináři. Kritika nových pravidel pomoci pro Ukrajince byla všeobecná. Nicméně nedalo mi to, abych se například Magdy Faltové ze Sdružení pro migraci a integraci nezeptal. Byla to bezprecedentní uprchlická vlna. O status ochrany nějakým způsobem tady zažádal počet lidí, který představuje zhruba 5 % populace. Máte pochopení proto, že prostě ta společnost nějakým způsobem na to reaguje, no a zákonodárci se snaží té poptávce, abych tak řekl, vyhovět?
Magda FALTOVÁ, Sdružení pro migraci a integraci
Já pro to pochopení mám a zároveň samozřejmě to vyznělo hodně kriticky, protože se bavíme o té situaci, která nastane a je nepřipravená a nastává v období dovolených a podobně, ale já jakoby, jsou části, nebo jsou samozřejmě věci, které vnímám velmi pozitivně, to samotné přijetí, to, ta podpora, která tady od začátku vůči uprchlíkům z Ukrajiny je, jak veřejnosti, tak politiků, tak to je pro mě jakoby zkušenost velmi pozitivní a pochvalná pro Českou republiku. Mám pochopení i pro ten tlak na to šetření, ale zároveň si myslím, že se má šetřit rozumně, máme to spočítat, máme spočítat dopady a máme spočítat, jak, kolik nás to ve výsledku bude stát, a to prostě se nestalo, takže to, že teď ušetříme, nás do budoucna může stát hodně peněz.
Vít POHANKA, moderátor
Je něco dobrého, co byste na tom zákoně viděla?
Magda FALTOVÁ, Sdružení pro migraci a integraci
Je to vlastně nějaká první definice toho, koho považujeme za zranitelného, že jsme definovali, že jsou to matky nebo rodič pečující o dítě mladší šesti let, že jsou to všechny děti, že jsou to senioři starší 65 let, osoby s invaliditou, to znamená, že se poprvé bavíme o tom, že ta podpora bude individualizovaná, že vnímáme to, že ne všichni mohou vstoupit na trh práce a být aktivní, a to si myslím, že je trend dobrý.
Vít POHANKA, moderátor
Dalo by se aspoň zhruba říct, kolik ukrajinských uprchlíků se kvůli tomu dostane do problémů, bude to jedna desetina, jedna třetina, jenom zhruba, nebo jaké procento z nich má potenciál se dostat do problémů?
Magda FALTOVÁ, Sdružení pro migraci a integraci
Vlastně v tom nouzovém bydlení v tuto chvíli bydlí asi 80 000 lidí a k tomu se je potřeba připočíst dalších jako třeba 70 000, který bydlí v těch solidárních domácnostech. Ne všechny solidární domácnosti končí a část těch lidí v tom nouzovém bydlení je tou zranitelnou skupinou, takže pro ně se to tak dramaticky nemění, takže ohrožená je třeba skupina, tak, jak jsem jako říkala 60 000 lidí, ale reálně se, my se domníváme, že ty, na které by to opravdu mohlo dopadnout, budou řešit v ten daný okamžik bezdomovectví, je mezi, nevím, 16-20 000, ale co se stane, co to bude znamenat? Bude to znamenat, že lidé budou odjíždět pravděpodobně, ukáže se, že někteří prostě mají nějaké rezervy, se kterými my nepočítáme, tak to vlastně ten tlak bude asi menší, ale pro tu situaci v terénu jakoby vnímáme to, že chodí hodně zoufalých lidí, kteří nevědí, co budou dělat po tom 1. 7.
Vít POHANKA, moderátor
Magda Faltová ze Sdružení pro migraci a integraci. Nakonec aspoň některé z výhrad jsem tlumočil ředitelce Kateřině Jirkové z ministerstva práce a sociálních věcí. Jak je třeba na přechod na nová pravidla poskytování pomoci Ukrajincům připravený digitální systém zpracování dat?
Kateřina JIRKOVÁ, ředitelka odboru nepojistných sociálních a rodinných dávek, Ministerstvo práce a sociálních věcí
Jak jen to je možné, jsme se připravovali, protože přece jenom ty zákony, které se teď připravují, tak se připravují v relativně krátkém čase, tím mluvím třeba, že když děláte něco během několika měsíců, tak to nejsou standardní lhůty pro takhle obsáhlé právní úpravy, nicméně tahleta úprava, o které mluvíme, byla schválená, tuším, někdy v březnu, rozhodně v prvním čtvrtletí tohoto roku a od té doby ministerstvo práce, pokud jde třeba o úpravu humanitární dávky, tak implementovalo tu úpravu do aplikace, agendové aplikace, která zpracovává vlastně tu žádost, takže by to připraveno být mělo. Zároveň docházelo k proškolení zaměstnanců Úřadu práce, aby vlastně věděli, co mají dělat, takže minimálně rezort práce a sociálních věcí, pokud jde o humanitární dávku, se na to připravoval tak, jak to jen bylo možné, a to maximálně.
Vít POHANKA, moderátor
Anebo se asi nedá třeba tak úplně vyloučit, že prostě k nějakým výpadkům může dojít?
Kateřina JIRKOVÁ, ředitelka odboru nepojistných sociálních a rodinných dávek, Ministerstvo práce a sociálních věcí
Nedá, ono je to hrozně masová záležitost. Nevím jako, jestli výpadky, ale tady je potřeba vidět, že změna to je a týká se velkého počtu osob, jako vždycky si to musí trošku sednout, ta změna, když přijde, to asi jako, dá se na to připravit, ale ve 100 procentech to asi jako úplně nenasedne hladce. Tady je důležité vědět, že vlastně těch cizinců s dočasnou ochranu, kteří pobírají humanitární dávku, tak je mnohem víc než třeba Čechů, kteří pobírají dávky pomoci v hmotné nouzi. A je to opravdu masivní, taková masivní situace.
Vít POHANKA, moderátor
Dá se říct, jaké finanční prostředky stát počítá s tím, že ušetří na téhle té změně třeba v řádu měsíců a dokonce roků?
Kateřina JIRKOVÁ, ředitelka odboru nepojistných sociálních a rodinných dávek, Ministerstvo práce a sociálních věcí
To právě, pokud jde o humanitární dávku, tak tam my úplně s velkou úsporou nepočítáme jako ministerstvo práce, protože ta humanitární dávka, ona vlastně, já jsem říkala, že se chová adresněji, což ale neznamená automaticky jako někdy adresná, snížená, tak to úplně není. Ona vlastně se snižuje z životního na existenční minimum zhruba po těch šesti měsících lidem, u kterých se má za to, že můžou prostě pracovat, ale u těch, u kterých se má za to, že ne, tak tam se naopak zvyšuje, aby se víc zohlednila právě ta jejich specifická situace, takže tam opravdu třeba u osob zdravotně postižených dochází k započtení 1,5 násobku životního minima, samozřejmě u dětí se nesnižuje nikdy tato částka, dochází tam dokonce ke zvýšení částek životního minima u speciální věkové kategorie dětí ve věku 6-10 let. Takže u nás ty úspory na straně jako ministerstva práce a sociálních možná budou, ale myslíme si, že tam zas jako být nemusí úplně. Ta hlavní úspora vlastně vcelku logicky vyplývá z toho, že se nedotuje to dotované nouzové ubytování vlastně pro celou skupinu těch cizinců s dočasnou ochranou, kteří projeví zájem o to v tom nouzovém ubytování být a že to tam vlastně bude nadále poskytovat jenom na ty zranitelné, což by mohlo vytvořit jako úsporu ve výši nějakých 350, 380 000 000 Kč měsíčně, ale jsou to velice jako orientační čísla.
moderátor
končí dnešní Zaostřeno. Na slyšenou.
Přidejte odpověď