Umí rozeznat neškodný výrůstek od možného nádoru ve střevech nebo určit závažnost změn v žaludku, které mohou předcházet rakovině. Řeč je o umělé inteligenci, která stále častěji pomáhá českým odborníkům na trávicí trakt – gastroenterologům – při vyšetření. Podle expertů zvyšuje úspěšnost nálezů až o 30 %, čímž umožňuje včas předcházet například rakovině tlustého střeva, jícnu nebo žaludku. Od umělé inteligence si však lékaři slibují i pomoc při zpracovávání dat o pacientech, z nichž by časem umělá inteligence mohla předvídat, komu hrozí vyšší riziko onemocnění. I o tom mluvily stovky odborníků na Českých a slovenských endoskopických dnech, které minulý týden proběhly v Olomouci.
Kolorektální karcinom je jedním z nejčastějších nádorových onemocnění v ČR, každoročně postihne asi 7 700 pacientů a přibližně 3 400 pacientů na něj ročně zemře. Umělá inteligence v současnosti lékařům pomáhá s včasným odhalením polypů ve střevě, ze kterých se později může rakovina rozvinout.
„V tuto chvíli se umělá inteligence stává běžným nástrojem při určování přednádorových změn polypů nebo časných nádorových stavů v tlustém střevě. Snižuje riziko přehlédnutí slizničních lézí při vyšetření během koloskopie,“ říká doc. MUDr. Ilja Tachecí, Ph.D., předseda České gastroenterologické společnosti ČLS JEP. Současné studie podle něj ukazují, že technologie pomáhá zachytit až o 30 % více nálezů než při běžném vyšetření.
„Obraz z endoskopu při vyšetření analyzuje v reálném čase speciální software. Pokud zjistí výskyt hledané abnormality, např. polypu, označí ji čtvercem přímo na obrazovce a ohlásí ji zvukovým signálem. Navíc dokáže rozlišit nebezpečné polypy, které se mohou rozvinout v rakovinu, od těch neškodných, a to často lépe než samotný endoskopista,“ vysvětluje fungování systému doc. MUDr. Ondřej Urban, přednosta II. Interní kliniky – gastroenterologické a geriatrické ve FN Olomouc. Podle odborníků se technologie v Česku zatím používají především ve větších nemocnicích, které si je mohou finančně dovolit. Věří však, že brzy dojde k jejich zlevnění, a stanou se tak standardem při práci každého endoskopisty. Tlusté střevo navíc není jediný orgán, který lze vyšetřovat pomocí umělé inteligence.
„Velmi užitečná je i při odhalování přednádorových změn v jícnu nebo žaludku. Samotný nádor při gastroskopii umíme rozlišit poměrně snadno, ale přednádorové změny v jícnu a žaludku jsou často ploché a lehce přehlédnutelné. Až budou technologie pro diagnostiku v jícnu a žaludku komerčně dostupné stejně jako již jsou v tlustém střevě, pak s pomocí umělé inteligence mnohem rychleji určíme místo, ze kterého je třeba odebrat vzorek na biopsii. Běžně je to proces časově velmi náročný, vyžaduje oko zkušeného endoskopisty a často i použití speciálních barviv či optických filtrů,“ vysvětluje MUDr. Petr Vítek, Ph.D., MBA, primář interního oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku. Technologie umělé inteligence lze použít i při vyhodnocování tisíců snímků u tzv. kapslové endoskopie, kdy pacient spolkne kapsli s kamerou, která postupně snímá jeho trávicí trakt.
Velkou pomoc si lékaři od umělé inteligence slibují i mimo samotná vyšetření. „Do budoucna může medicína obecně výrazně profitovat z efektivnějšího zpracovávání dat o pacientech. Umělá inteligence by tak mohla na základě zdravotnické dokumentace, údajů a nálezů vytipovávat a filtrovat pacienty, kteří jsou v riziku nádorového onemocnění trávicího traktu,“ dodává doc. Tachecí. Lékařům by podle něj také mohla šetřit čas při zpracovávání a sjednocování zápisů a zpráv ze samotných vyšetření, čímž by jim uvolnila ruce pro péči o více pacientů.
Přidejte odpověď