V pořadu Devadesátka České televize hovořil Marián Hajdúch, ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
moderátorka
Kde budeme mít lék na rakovinu?
Marian HAJDÚCH, ředitel, Ústav molekulární a translační medicíny, LF UPOL
No, léčebné možnosti se zlepšují v podstatě každým rokem, ale myslím, že univerzální lék na nádorová onemocnění existovat zřejmě nebude nikdy, jedná se o velmi heterogenní skupinu nemocí, a to i v rámci jedné diagnostické skupiny, a spíše to vypadá tak, že ta léčba se ubírá směrem personalizace k tomu, aby ta léčba směřovala ke konkrétnímu pacientovi podle toho, jaký vlastně genetický nebo jiný nález se v jeho nádoru nachází. Takže spíše to jde skutečně směrem léčby personalizované, než že by existovalo jedno léčivo, kterým budeme schopni léčit všechna nádorová onemocnění.
moderátorka
Tedy ta tolik skloňovaná biologická léčba na molekulární úrovni, to je budoucnost.
Marian HAJDÚCH,
Ona je to už každodenní praxe. To znamená, ta biologická léčba, měl jsem možnost být vlastně u začátku toho v České republice, a opravdu dramatickým způsobem změnila vlastně život a osudy našich pacientů. Dále se k tomu přidala v posledních letech imunoterapie, která má na naprosto excelentní výsledky, a ty léčebné modely, ty se skutečně kombinují tak, aby se dosáhlo co nejlepších léčebných výsledků a v posledních letech kromě teda té běžné imunoterapie jsou to například /nesrozumitelné/ buňky, které v podstatě, jedná se o takovou živou medicínu, jedná se o vlastní buňky toho jedince, které se geneticky modifikují tak, aby rozpoznávaly jeho T-lymfocyty, vlastně ty nádorové buňky, vrátí se pacientovi zpět a jsou schopny velmi efektivně celou řadu nádorových onemocnění vlastně vyléčit. Zejména se jedná v tuto chvíli o některé varianty krevních nádorů.
moderátorka
Teď je velkým tématem umělá inteligence, která má své místo taky ve vědě a v medicíně, jakým způsobem pomáhá právě při léčbě a diagnostice rakoviny?
Marian HAJDÚCH,
pomáhá zásadním způsobem. Pomáhá jednak v oblasti výzkumu a vývoje nových léčiv, kde se prostřednictvím umělé inteligence hledají specifická léčiva pro nové molekulární cíle, tato věc běžně funguje. Další věc, která se zcela běžně začíná používat, je například využití a analýza zobrazovacích metod nebo zobrazení prostřednictvím metod umělé inteligence, to se využívá například při čtení některých rentgenových snímků, histopatologických nálezů, ale i třeba v rámci rutinní endoskopie. Pacienti si málokdy uvědomí, že vlastně v průběhu endoskopického vyšetření může některé jejich nálezy souběžně s lékařem identifikovat i umělá inteligence.
moderátorka
A teď mě napadá, když o tom tak mluvíte a mluví i vláda o tom, že by chtěla tedy podporovat prevenci, ale zároveň v rámci úsporného balíčku vlastně přijde věda a výzkum pravděpodobně o nějaké peníze v rámci vládních úspor, je to chyba podle vás? Může to zbrzdit ten vývoj, nebo ne?
Marian HAJDÚCH,
Zbrzdí je to zcela určitě a samozřejmě opravdu je to věc, která ohrožuje udržitelnost některých činností do budoucna, ty škrty, které se plánují, jsou poměrně významné. Na jednu stranu by se dalo říct, že 10 % jako nemusí být moc, ale 10 % ve chvíli, kdy inflace v podstatě snížila ten rozpočet v těch reálných nákladech nebo navýšila o minimálně dalších 15 %, tak by šlo by v podstatě o škrty v rozpočtu kolem jedné čtvrtiny a samozřejmě by to znamenalo konec řady výzkumných týmů, ale taky nemožnost udržet některé činnosti, které děláme.Například biobankování materiálu z klinických studií a podobně. Všechny tyto věci by byly zásadním způsobem ohrožené. Věřím, že se to nestane.
moderátorka
zajímá mě, jestli je známo, do jaké míry hraje právě genetika roli a do jaké míry hraje naše chování a náš přístup k vlastnímu zdraví roli.
Marian HAJDÚCH,
Ano, je to velmi individuální, závisí, o jaký typ onemocnění se konkrétně jedná, ale dá se zhruba průměrně odhadnout napříč nádorovými onemocněními, že zhruba 10 % nádorů vzniká na podstatě dědičné dispozice, přibližně 20-30 % nádorů vzniká na základě faktorů životního prostředí, zevních faktorů životního prostředí, jako je například samozřejmě znečištění, jako je kouření a mnoho dalších věcí, a přibližně 60 % nádorů vzniká na podkladě, kterému se anglicky říká bad luck, to znamená, je to věc, kterou dost dobře neumíme ovlivnit a vzniká v podstatě chybou při přepisu nukleové kyseliny, kdy dochází v těchto buňkách k akumulaci mutací, a pokud se tyto mutace zkombinují správným způsobem, tak vlastně ta buňka dostane růstovou výhodu, začne se množit preferenčně a vlastně vzniká nádorové onemocnění.
moderátorka
A to je tedy v podstatě i vaše odpověď na to, když vidíme třeba kuřáka, on nám řekne, prosím tě, můj dědeček, ten kouřil 60 denně a dožil se stovky, moje teta nikdy nekouřila a měla rakovinu plic a umřela v 50. Tak to je v podstatě vaše odpověď?
Marian HAJDÚCH,
Na to se těžko odpovídá. Víte, ty statistiky jsou naprosto jednoznačné, na úrovni individuální můžou samozřejmě existovat i takovíto jedinci, ale v podstatě ty dva klíčové rizikové faktory, to je kouření spalovaného tabáku, je potřeba to rozlišit do zahřívaného tabáku nebo elektronických cigaret, tyto varianty jsou škodlivé podle dostupných studií méně, a druhým velkým rizikovým faktorem je bohužel alkohol, jehož spotřeba v České republice je vysoká. Takže pokud se nám podaří lidi přesvědčit, aby přestali kouřit a aby snížili spotřebu alkoholu, tak dá se odhadnout, že množství závažných nádorových onemocnění velmi výrazně klesne. Jenom díky alkoholu tady umírá zhruba 7 000 lidí ročně, z toho zhruba 1-2 000 na nádorová onemocnění.
moderátorka
Hraje tam nějakou roli, řekněme, imunita? To, jak silný jedinec je, jestli je očkovaný, neočkovaný, v tom, jaké má šance se dožít vyššího věku a buď rakovinu vůbec nedostat, anebo se z ní dostat?
Marian HAJDÚCH,
Určitě. Imunita stejně tak jako stres a další faktory se podílejí a jsou zapojené vlastně do té patogeneze nádorového onemocnění. V řadě situací nevíme přesně, jakým způsobem, ale dá se říct, že se z těch epidemiologických studií jedná o faktor, který je statisticky významný a zcela určitě má svůj význam. Takže imunitní pochody jsou velmi důležité v kontrole nádorového onemocnění. Dá se říct, že se jedná o jeden z kontrolních bodů, který pokud selže, tak nádorové onemocnění se může skutečně vyvinout a plně rozvinout vlastně na nádorovou chorobu.
moderátorka
Když mluvíme o té imunitě a o tom očkování, tak my jsme tady dnes zmiňovali taky covid, tak váš pohled. Jaký měl vliv covid na počty lidí, kteří třeba chodili pozdě k lékaři a vůbec i na vlastně naši imunitu, když už o ní mluvíme, jaký vliv to zkrátka mělo na rakovinu v Česku a na to, jak si v Česku stojíme?
Marian HAJDÚCH,
Jestli můžu ještě drobnost k tomu očkování. Je potřeba si uvědomit, že velká část nádorových onemocnění vzniká na podkladě infekční choroby. Jsou to například onemocnění způsobená virem lidského papilomaviru, některými varianty žloutenky a podobně. To znamená, to očkování opravdu chrání také před nádorovým onemocněním a z hlediska covidu samozřejmě v průběhu pandemie poklesl počet lidí, kteří navštěvovali screeningový program, nádorová péče samozřejmě pokračovala dál, v podstatě bez přerušení, a tam si myslím, že k nějakému zásadnímu deficitu nedošlo. Určitý pokles lidí, kteří navštívili screeningové programy, byl určitě patrný, do jaké míry se to projeví v nárůstu nádorových onemocnění v budoucnosti, to budeme muset ještě vyhodnotit. Ty data úplně jasná nejsou. Zdá se, že u některých onemocnění, kde screening běží, například u karcinomu prsu, k mírnému navýšení pokročilejších forem onemocnění došlo, u některých jiných forem, kde screening také běží, jako je například kolorektální rakovina, k tomu zásadnímu navýšení pokročilejších forem nedošlo. Takže je to věc, která se ještě bude zhodnotit s větším časovým odstupem.
moderátorka
K čemu během covidu došlo, asi určitě je nárůst různých dezinformací, které se týkaly právě i třeba očkování a týkaly se i zdraví obecně. Je to problém i ve vašem oboru? A trvá tenhle problém?
Marian HAJDÚCH,
Tak problém dezinformací je v každém oboru. A v podstatě i v případě nádorových onemocnění pacienti nezřídka podléhají různým alternativním postupům, které samozřejmě nebývají spojené s úspěchem, a v podstatě je to jedna z věcí, na které by si pacienti měli dát skutečně pozor a svůj stav důsledně konzultovat s lékařem. Já osobně neznám pacienta, kterého by alternativní medicína z rakoviny vyléčila.
moderátorka
Jak motivovat lidi, aby na prevence chodili a aby se nebáli? Máte vy nějaký svůj tip?
Marian HAJDÚCH,
Na to běží samozřejmě řada studií, my jsme se tím také zabývali a zabýváme a jedna z možností je samozřejmě rozšířit, jak vlastně se ti lidé k prevenci dostat můžou. A zajistit její větší dostupnost. To v některých regionech pořád není dobré a v podstatě, pokud byste se podívala na mapu třeba výskytu covidu a na mapu návštěvnosti screeningových center, tak tam ty překryvy v tom deficitu té návštěvnosti budou poměrně velké. Zřejmě to souvisí samozřejmě vzděláním těch lidí, je potřeba tyto věci připomínat, je potřeba lidi vzdělávat a myslím si, že také je potřeba přiblížit vlastně screening, pokud je možné, pacientovi co nejblíže vlastně domů. A jednou z cest jsou třeba samoodběrové systémy, které se používají již běžně v některých zemích, kdy třeba screening kololektální rakoviny a screening karcinomu děložního hrdla lze za jistých podmínek zejména těm, kteří se k standardním screeningovým programům nedostanou, neúčastní, dostat vlastně k nim domů a prostřednictvím těch samoodběrových souprav vyhodnotit je a informovat vlastně ty jedince o výsledku. Takže to je věc, která si myslím, že je poměrně významná a zcela prokazatelně podle mezinárodních studií i vlastně našich českých studií zvyšuje účast a zapojení občanů do screeningových programů.
moderátorka
Marián Hajdúch, moc vám děkujeme, že jste byl hostem Devadesátky. Na shledanou.
Přidejte odpověď