V roce 2021 lékaři v Česku diagnostikovali přes 94 000 nádorů včetně nezhoubných. Ve stejném roce v souvislosti s nimi zemřelo přes 27 700 lidí, celkem v tuzemsku ve stejném roce žilo na tři čtvrtě milionu lidí se zhoubnými i nezhoubnými nádory. Z hlediska četnosti dominují ty kožní, nemelanomové. Ročně jich je kolem 25 000. U mužů pak následuje rakovina prostaty, u žen zase prsu. V obou případech se počty pohybují mezi 7 a 8 000 ročně. Častý je u obou pohlaví nádor v tlustém střevě a konečníku na plicích, v ledvinách nebo ve slinivce břišní. Tyto nádory bývají také častou příčinou úmrtí. Na prvním místě jsou zhoubné nádory průdušnice, průdušek a plic. Ročně kvůli nim zemře přes 5 000 lidí. O něco častěji pak muži než ženy. Z dlouhodobého hlediska se počet odhalených nádorů spíše zvyšuje. Hodnota úmrtí se ale už od 70. let pohybuje na podobné úrovni. Lidé se mohou na některých místech objednávat na komplexní preventivní prohlídky. Placené nabízí třeba v Masarykově onkologickém institutu. Zájem je velký. Nejbližší volné termíny jsou aktuálně v září 2024.
redaktorka
Natočením EKG většinou celé vyšetření začíná. Pak následuje odběr krve, ultrazvuk i rentgen. Celkem pacienti obejdou pět ambulancí. Stejně jako Eva Brýdlová tady stráví hodinu a půl.
Eva BRÝDLOVÁ, zájemkyně o preventivní vyšetření
V roce 2002 mi zemřel otec na leukémii a rozhodla jsem se, že začnu pro sebe něco dělat. A pravidelně odcházím odsaď a dávám si termín na příští rok.
Marek SVOBODA, ředitel, MOÚ
Je to zhruba někde kolem 0,6 % těch, kteří přijdou, tak mají odhalený nádor. Když k tomu přičteme i ty pacienty, které jsme třeba někam doporučili, tak je to zhruba až kolem 2 % osob.
redaktorka
Lence diagnostikovali zhoubný melanom už v 18. teď po 15 letech se objevil nový nález.
LENKA, pacientka s melanomem
Od rodičů jsem věděla, že se mazat mám, zakládali si na tom. Nepopírám, že bych se nikdy nespálila, ale určitě jsem tomu nešla naproti.
Monika ARENBERGEROVÁ, lékařka, Dermatovenerologická klinika FNKV a 3. LF UK
Zhruba 80 % těch mladých ví, že by se mělo chránit, tak jenom 1/3 z nich se opravdu důsledně chrání. A my víme, že to jedno spálení do puchýřů v dětském věku zvyšuje pravděpodobnost vzniku melanomu v dospělosti až dvojnásob.
moderátorka
Tři hosti, tři lékaři. Dva z nich se mnou ve studiu, jednak je tady paní dr. Michaela Fridrichová, předsedkyně Ligy proti rakovině a lékařka Ústavu radiační onkologie Nemocnice Na Bulovce. Také je tady se mnou pan prof. David Cibula, přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty, hezký večer.
No a na dálku zdravím taky pana prof. Luboše Petruželku, přednostu Onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty, hezký večer i vám.
s dovolením začnu u pana profesora Cibuly, protože jsme tady i s panem ministrem mluvili o tom dotazníkovém šetření, u kterého vy jste byl, u jeho zrodu, tak řekněte, sice to byl malý vzorek, ale dá se z něj už odvodit, jak zodpovědní v Česku jsme, co se týká prevence, co se týká péče o vlastní zdraví?
David CIBULA, přednosta, Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN
V tom vás asi zklamu. Ten dotazník ani nebyl takhle myšlený. Ten dotazník vlastně vycházel z docela zralé úvahy, že my v nemocnicích máme specifickou kohortu populace, která má nějaký zdravotní problém, a řada těch zdravotních problémů jsou rizikové faktory pro nádorová onemocnění. A tak se nabízí, abychom s nimi pracovali, i když tam jsou z úplně jiného důvodu, nehledě na to, že oni tam čekají v čekárnách, jsou hospitalizovaní, a tak je to i trošku pro ně zábava. Mohou si ten dotazník vyplnit a hlavní vtip toho dotazníku spočívá v tom, že ten dotazník je interaktivní. To znamená, že jenom my nezískáváme informace, ale ten dotazník by měl zpracovat informace, které jsou stavěné pro toho konkrétního člověka.
moderátorka
Přesto mě tam ale zaujalo, že mnohem víc ho vyplňovaly ženy než muži. A teď mě zajímá, jestli je to proto, že ženy zkrátka víc chodí k lékařům a víc se o své zdraví zajímají, nebo ne.
David CIBULA,
To my nevíme. My skutečně máme nějaký vzorek, který z té nemocnice máme. Nás určitě překvapilo, že o to byl takový zájem, protože během několika měsíců to vyplnilo 3 000 lid a zdá se, že o to je zájem i na webu, takže nejenom pacienti VFN, ale jsou to i jiní, kteří jdou na webové stránky Všeobecné fakultní nemocnice, a já jsem se vlastně s tímhle přístupem ještě nikde úplně nesetkal, proto si myslím, že to má docela vtip, protože my se nejdřív těch pacientů nebo v tom případě pacientů, ale obecně lidí vyptáme na jejich rizikové faktory a ten dotazník potom zpracuje konkrétní doporučení pro toho konkrétního člověka. Čili vezme pohlaví a vezme věk a vezme rizikové faktory a vezme výskyt nádorů u něj a v rodině a měl by tedy vygenerovat doporučení, která už nejsou obecná. Protože často mají lidé problém se vyznat v tom, co vlastně je pro ně a co pro ně není a kam mají jít a kam nemají, ale ta doporučení by měla být skutečně generovaná pro ně. Čili vy dostáváte jedničku, protože jste byla na tomhle, ale měla byste ještě jít na toto vyšetření a vzhledem k tomu, že máte rizikové faktory, měla byste zvážit i tato vyšetření.
moderátorka
Musíme říct divákům, že si můžou tenhle dotazník vyplnit taky na stránkách Všeobecné fakultní nemocnice. Paní doktorko, existuje něco jako typický onkologický pacient? Co se týká teď těch rizikových faktorů? Hlavně na ty se ptám.
Michaela FRIDRICHOVÁ, Ústav radiační onkologie, Nemocnice Na Bulovce
Jednoznačně bude to kuřák, bude to člověk, třeba žena, která na gynekologickou kontrolu nechodí, nikdy nechodila, žena, která nechodí na mamograf, která se vlastně o tuto stránku nestará, ale může to být i hypertonik neléčený, takže je těch rizikových faktorů hodně a lidé zase nejsou až tak přepečliví, aby chodili k lékařům.
moderátorka
Mění se to nějak v čase za dobu, co vy v tomhle oboru se pohybujete, to, jakým způsobem lidé nahlížejí na zdravý životní styl, na své zdraví?
Michaela FRIDRICHOVÁ,
Zhoršilo se to v posledních dvou letech, v době covidu. Zvykli si lidé nechodit na kontroly ani na prevence, a dokonce nechodili ani onkologičtí pacienti na své pravidelné kontroly. Bylo jich výrazně míň.
moderátorka
Máme tu taky divácké dotazy, abych se s tím prvním obrátila na pana profesora Petruželku. Divák Marek se ptá: Jak si stojíme v rámci Evropské unie? Jsou naše čísla ohledně včasně zachycených a následně vyléčených nádorů dobrá?
Luboš PETRUŽELKA, přednosta, Onkologická klinika 1. LF UK a VFN
Já na to můžu odpovědět, že si stojíme lépe než dříve. Ukazuje se, že zavedením těch základních opatření, jako je protikuřácká kampaň, jako je především screening, co se týká kolorektálního karcinomu, u nás, dá se říci, že poklesl výskyt nebo incidence nádoru plic, konkrétně u mužů, u žen je to opačně, tam narůstá, a co se týká nádorů tlustého střeva a konečníku, tam screening, to znamená provádění těch vyšetření skrytého krvácení ve stolici a kolonoskopie, vedl nejen ke snížení mortality, ale též ke snížení incidence. Takže dá se říct, že ve srovnání před pěti lety ten časný záchyt se výrazně zlepšil, ovšem problém je v tom, že stále, co se týká těch screeningových programů, které jsou k dispozici pro karcinom prsu, nádory tlustého střeva a konečníku, nově karcinom plic a gynekologické nádory, ta účast klientů nebo občanů je stále nízká. Nejvyšší je u karcinomu prsu, u kolorektálních karcinomů je kolem 30 % a mělo by jich být více.
moderátorka
Divák Martin se zase ptá, na jakou rakovinu nejvíce umírají muži v Česku? My jsme už před chvílí mluvili o rakovině prostaty, že to je opravdu jedno z těch nejčastějších onemocnění u mužů. Martin má pravdu. Ale Martin se taky ptá, jestli existuje nějaká prevence týkající se právě této rakoviny, pane profesore?
PETRUŽELKA, přednosta, Onkologická klinika 1. LF UK a VFN
Jako prevence obecně spočívá ve snížení rizikových faktorů. A ukazuje se, že ta primární prevence nám umožní až u 4 z 10 klientů snížit to riziko. Ty preventivní opatření znamenají úpravu životního stylu, protože jak zde již bylo diskutováno, vlastně rakovina nebo zhoubná onemocnění, je to civilizační onemocnění, které je na úkor zhoršeného životního stylu, takže ty faktory, které můžeme sami omezit, je nekouřit, omezit spotřebu alkoholu, dále je to zdravý pohyb, ukazuje se, že fyzická aktivita výrazně snižuje ty rizika, další, jsou to dietní opatření, to znamená správně složená strava, a dále je to udržování si zdravé váhy nebo vyvarovat se nadváhy, protože obezita je rizikovým faktorem. Ale obecně, co se týká rizika, riziko narůstá od 50 let věku. To znamená, že všichni v této věkové skupině by se měli podrobovat těm screeningovým programům, které umožňují zachytit nádor v klinicky němém stadiu. Jinak kolem 8-10 % nádorů je hereditárně podmíněných, to znamená, zde je zřejmě nějaké genetická informace, která zvyšuje riziko onemocnění, a právě u těchto skupin, na ty by se měl zaměřit screening u těch mladších věkových skupin?
moderátorka
Podobná otázka, se kterou ale už mířím na pana prof. Cibulu, protože ta se týká zase jeho oboru. Monika se ptá, jaká jsou data ohledně rakoviny prsu v Česku? Rostou procenta žen, které díky včasné diagnostice tuto nemoc překonají a žijí dál?
David CIBULA, přednosta, Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN
Víte, ty nádory jsou skutečně každý jiný, to znamená, obecně v populaci se myslí, že všechny nádory, jejich výskyt stoupá, ale to není pravda, jsou nádory, kde ten výskyt klesá, a nádor prsu je typická rakovina, kde ty nůžky se skutečně doširoka otvírají. To znamená, že my nedokážeme tomu nádoru předejít, je to zase civilizační onemocnění, ten výskyt stoupá, ale daří se skutečně vyhledávat časné nádory díky screeningu mamografickému a daří se daleko více i ta pokročilá stadia léčit, to znamená, to onemocnění vlastně převést do jisté míry na chronické onemocnění, s kterým ta žena žije, ale žije s ním velice dlouho. Čili když se potom podíváme na křivku, která ukazuje výskyt toho nádoru, a křivku, která ukazuje počet lidí, kteří na to zemřeli, tak skutečně se ta křivka doširoka otevírá.
moderátorka
Přesto existuje jeden, řekněme, takový mimořádný druh rakoviny, když to řeknu laicky, existuje očkování proti rakovině děložního čípku v podstatě. Jaký je zájem o toto očkování?
David CIBULA,
Ten zájem není špatný. Když se to očkování uvádělo na trh, tak jsme začínali někde na 80 % očkovaných dívek, což je určité magické číslo, které v těch matematických modelech říká, že pokud bychom tohohletoho dosáhli, udrželi to dlouhodobě, tak skutečně dramaticky snížíme výskyt v populaci. Bohužel s časem ten počet klesá. Určitě je to dáno i osvětou, že se o tom mnohem méně mluví než v té době, kdy to byla novinka, ale přidali se k tomu chlapci a i proočkovanost chlapců je docela dobrá. Myslím, že se pohybuje někde mezi 40 a 50 %. Čili určitě ten efekt to bude mít. Ale v tuto chvíli ho ještě nevidíme, protože očkujeme třinácti-, čtrnáctileté a vlastně ta incidence nebo výskyt toho nádoru začíná stoupat až tak po tom třicátém roce věku. Čili musíme si na to počkat. To, co ale už vidíme, a to, co uvidíme v nejbližších letech, je to, že významně poklesne počet mladých žen, u kterých se objeví přednádorové onemocnění, pro které potom musíme vlastně udělat chirurgický zákrok a zkrátit to děložní hrdlo, tzv. konizaci. A to bude obrovský benefit v populaci.
moderátorka
Paní doktorko, kolik je procent těch záchytů, kdy už je zkrátka pozdě v Česku? Dá se to nějak říct? Nebo aspoň z vaší praxe?
Michaela FRIDRICHOVÁ, Ústav radiační onkologie, Nemocnice Na Bulovce
No, netroufla bych si to říct v procentech, ale mohu říct, že v poslední době se setkáváme s tím, že přicházejí nádorová onemocnění ve vyšších stadiích. Nejsou to ty jedničky, dvojky, kromě nádoru cervixu, který má slušný screening, a kromě prsu, kde buďto chodí úplně nízká stadia, anebo potom takové ty ženy, které věděly, že jsou nemocné, a nechaly to být. Prostě přijdou s rozpadlým hrudníkem.
moderátorka
Strach? Hraje v tom roli?
Michaela FRIDRICHOVÁ,
Strach. Strach. Jednoznačně strach. Takový ten střed, těch dvojek, trojek je vlastně mnohem míň, než bylo. Chodí víc těch hodně pokročilých. I melanomů hodně pokročilých, který už mají uzlinové postižení nebo jsou rozsypané po uzlinách nebo mají i postižení některých orgánů.
moderátorka
Hrál v tom roli i covid a právě ta, řekněme, odsouvaná vyšetření, nebo ne?
Michaela FRIDRICHOVÁ,
Určitě. Hlavně ta odsouvaná vyšetření. A doteď zůstává v lidech to, že nejdou spontánně s něčím, co na nich vyrostlo nebo co si našli, počkají. Třeba by to mohlo přejít samo.
CIBULA,
Já bych, protože se bavíme o prevenci a cílem naším není, abychom strašili lidi, to určitě ne, a abych jenom trošku, protože těch informací je hrozně moc a teď, jak se v tom vyznat, já si myslím, že je dobré tu prevenci rozdělit do nějakých oblastí. A je tady oblast screeningových programů. O tom mluvil pan ministr. To jsou programy, které jsou vlastně k dispozici celé populaci od určitého věku, o kterých víme, že fungují, a těch screeningových programů není tolik. A jsou jasně definované na tlusté střevo, na prostatu, na děložní čípek, na prso. A pak to jsou další programy, které už jsou pro nějakou rizikovou populaci. Čili třeba má riziko kožních nádorů. Měla by být pravidelně vyšetřovaná. Je to těžký kuřák. Máme tady pro ně další program. A pak je to oblast vlastně nepodceňovat příznaky. Některé typické příznaky. Tak, aby je včas dovedly k lékaři. A řekl bych, čtvrtá oblast je oblast genetiky, To znamená podívat se do své rodiny, jestli tam není častější výskyt nádorů, a v tom případě se k tomu lékaři dostavit, protože vlastně je to něco, co se skutečně nabízí v té populaci, najít rodiny, které mají toto dědičné riziko, a když to víme, tak dokážeme u těch příbuzných předejít poměrně úspěšně některým nádorům, které vůbec nevzniknou.
moderátorka
Máme tady dotaz divačky Karly, obracím se zase na pana prof. Petruželku, Karla se ptá, jak velkým problémem je v Česku rakovina kůže. Podceňují ji lidé, pane profesore?
Luboš PETRUŽELKA, přednosta, Onkologická klinika 1. LF UK a VFN
Rakovina kůže v sobě zahrnuje v podstatě ty méně agresivní bazaliomy a potom spinocelulární karcinomy a maligní melanomy. Já myslím, že ta osvěta už taková je, že lidé přestali ji podceňovat, co se týká zejména těch pigmentových nádorů maligního malinomu, myslím, že i když jsou signály pozdního záchytu, myslím, že ta osvěta je zde dostatečná. Takové ty, jak byly ty akce preventivní, myslím, splnily svůj úkol. Já myslím, že to podcenění, co se týká kožních nádorů, zejména těch pigmentového typu, tam výrazně se zlepšilo a myslím, že ta uvědomělost je zde mnohem vyšší než u ostatních jiných nádorů, jako jsou karcinomy plic a další.
moderátorka
Já jsem tenhle divácký dotaz vybrala trošku záměrně, protože já jsem nedávno na sociálních sítích u jednoho podle mě hodně sledovaného lékaře celostní medicíny našla takový názor vyvracený mnoha dermatology, že on psal, že on sám nepoužívá ochranné krémy ani brýle, že když člověk si zkrátka na sluníčko zvyká, tak že není škodlivé a naopak, že člověk by měl vlastně znát svoje tělo. A že to zkrátka není tak důležité. Tak bych jenom chtěla, abysme si tady řekli, jak to vlastně je, a možná to třeba i uvedli na pravou míru, pane profesore.
Luboš PETRUŽELKA,
Já bych se k tomu nechtěl vyjadřovat, protože my ty rizikový faktory, co se týká kožních názorů, učíme mediky, takže medici jsou o tom dobře informováni s tím, že samozřejmě ultrafialové záření, nadměrné oslunění je rizikovým faktorem. Rizikovým faktorem je fenotyp toho daného jedince, to znamená bledší kůže a podobně, takže já myslím, že nějaké zvykání si na sluneční osvit, to je omyl.
moderátorka
Pane profesore Cibulo, vraťme se k tomu dotazníku a zajímá mě možná další ty výsledky, které vlastně doporučení tam padají nejčastěji vůči vašim pacientům, vůči těm, kteří si ten dotazník dělali?
David CIBULA, přednosta, Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN
No, vyšlo tam z toho to, co vlastně známe z populace, když se zaměříme na ta screeningová vyšetření, tak že nejhůř dopadá screening karcinomu tlustého střeva. Což víme, je to obecně v populaci, když vezmeme vedle sebe ty nejčastější nebo ty dostupné screeningy, které jsem jmenoval, tak v tom to tlusté střevo dopadá nejhůř. Je to asi dáno i tím, že kolonoskopie je nepříjemné vyšetření, že je to vyšetření, které je do jisté míry invazivní, ale tady je omyl k tomu přistupovat tak, že přijdu, nechám se vyšetřit od hlavy k patě a řeknu si, tak a v pořádku. A 20 let nemusím k lékaři. Prostě i ty intervaly, které tam jsou, to znamená dva roky mamografie, deset let kolonoskopie, čípek třeba se výrazně mění. S HPV testací můžeme významně ty kontroly prodloužit. Tak i ty kontroly mají svůj význam a jsou definované na základě obrovských studií, které máme k dispozici.
moderátorka
Mluvil jste tady o tom tlustém střevě, na to se ptá konkrétně i divák David, píše o tom, že prevence rakoviny prsu má skvělou kampaň, je o ní vysoké povědomí, ale že se to podle něj nedá úplně říct například právě o rakovině tlustého střeva, která je také častá a nebezpečná. Její preventivní vyšetření je navíc nepříjemné. Proč se tomu pojišťovny více nevěnují? Paní doktorko, máte pocit, že to je ten problém, že se tomu pojišťovny málo věnují?
Michaela FRIDRICHOVÁ, Ústav radiační onkologie, Nemocnice Na Bulovce
Nemyslím, protože pojišťovny participovaly na tom cíleném zvaní prakticky všech občanů patřičných věkových kategorií, a navíc mají lidé právo na vyšetření stolice, na skryté krvácení. Než se dojde ke kolonoskopii, mají možnost výběru. Buďto jednou za deset let kolonoskopii, anebo jednou za ten rok nebo za dva roky udělat vyšetření na skryté krvácení, které nikoho nezatíží. To je opravdu minimální záležitost, zařizuje to praktický lékař a má to i v rámci těch dvouletých preventivních kontrol. Takže to není problém. A to není problém pojišťoven. To je problém lidí. Buďto se zaktivují a trošku se o sebe začnou starat, nebo je potom problém.
moderátorka
Karel Nový, další divák, se ptá: měl by mě můj praktický lékař informovat o tom, že bych si měl dojít na nějaké preventivní vyšetření, že na něj mám nárok a spadám do nějaké rizikové skupiny? Tak odpověď, asi měl, ale děje se to reálně?
FRIDRICHOVÁ
Děje se to, pokud chodí k tomu praktickému lékaři. Ale jsou lidé, kteří svého praktika neviděli třeba 10 let. Takže pak to je docela špatné. Navíc existují i programy, které jsou buďto na síti, ale i programy pro mobilní telefony, který podle věku a pohlaví řeknou, co má kdy mít vyšetřené, co ten člověk vlastně má mít vyšetřené a v jakém intervalu, a dokážou mu to i připomenout.
moderátorka
Pane profesore Petruželko, který z těch typů rakoviny, řekněme, se odhalí v nejpozdějším stadiu třeba proto, že ty příznaky nejsou tak očividné? Zkrátka to nebolí, lidé třeba přijdou pozdě na to, že by mohli mít nějaký problém. Jsou nějaké typy rakoviny v tomto ohledu rizikové víc než jiné?
Luboš PETRUŽELKA
Ano, určitě a já bych se ještě vrátil k tomu screeningu karcinomu tlustého střeva a konečníku. Já myslím, že u nás je dokonale organizován, jenom ten problém je v tom, že účast je jenom pouze třicetiprocentní, ale ty výsledky jsou takové, že jsme jednoznačně u těch klientů, kteří chodí na screeningová vyšetření, dosáhli snížení mortality o téměř 30 %, snížení incidence o 20 %, takže ty výsledky jsou doložitelné, jenom problém je v tom, že je třeba to povědomí občanů zvýšit a ta účast zřejmě též se zvýší. Co se týká těch nádorů, které se plíživě vyvíjejí bez nějakých příznaků alarmujících, mezi ně patří především karcinomy slinivky břišní, které v podstatě se zachycují v operabilních stadiích kolem 10, 15 %, ostatní se zachytí až ve fázi, když onemocnění je pokročilé nebo se jedná už o diseminované onemocnění. U těchto karcinomů slinivky břišní tomu odpovídají potom léčebné výsledky, ale bohužel zatím neexistuje žádný celoplošně aplikovatelný screening… pro tyto nádory. Samozřejmě výzkumy probíhají, ukazuje se, že jak říkal prof. Cibula, právě vytipování těch rizikových skupin hereditárně podmíněných je cesta u skupin nemocných, u kterých bysme měli zvýšit pozornost a tam vlastně ty vyšetření provádět. Ale co se týká dalších nádorů, je otázka, zdali tam patří karcinomy plic, kde též je ten záchyt včasných stadií kolem 20 %, ale to jsou onemocnění, která jsou symptomatická, jenomže kuřáci je podceňují, chronický kašel a podobně, takže tam je to spíše záležitost uvědomění si těch potenciálně nemocných, že se může o něco podobného jednat. A samozřejmě nejlepším opatřením je nekouřit. Dalším opatřením je u rizikových skupin screening, který se provádí pomocí nízkozátěžového cétéčka, který jsme začali v posledních letech, a dá se říct, že zde je také účast relativně mizivá.
moderátorka
Jak velkým faktorem je, pane profesore, alkohol?
Luboš PETRUŽELKA,
Alkohol podle současného doporučení WHO patří mezi karcinogeny s tím, že v podstatě nulová spotřeba alkoholu výrazně snižuje riziko karcinomu jakýchkoliv solidních nádorů. Neznamená to, že bysme měli všichni úplně abstinovat, ale toto doporučení je takové.
moderátorka
Pane profesore Cibulo, divačka Daniela a její dotaz. Jak je možné, že ultrazvukové vyšetření prsu je pojišťovnou hrazené jen v některých zařízeních a v jiných ne? A nejedná se o soukromé nemocnice a kliniky? Zřejmě tedy nějaká její osobní zkušenost.
David CIBULA,
Každý ten screening má jasně definované podmínky a jasně definovaná vyšetření. A ultrazvukové vyšetření prsu jako takové není tím zásadním screeningovým vyšetřením. To je mamografie. A ten, kdo řídí screening, je radiodiagnostik, který vlastně vidí tu mamografii a potom podle toho, jaký je výsledek mamografie, může říct: příště uděláme ultrazvuk. Nebo doplníme mamografii o ultrazvuk. Ale to, že by někdo dělal ultrazvuk místo mamografie a byl by to nějaký benefit, tak to není. Základní vyšetření je mamografické vyšetření.
Michaela FRIDRICHOVÁ,
Jenom jestli můžu doplnit, do těch 40 let prostě mamograf, pokud tam není palpační nález, tak mamograf není indikovaný právě kvůli věku. Takže pak je ten ultrazvuk. A je možné, že paní chtěla ultrazvuk sama pro sebe, je mladší než těch 40 a pak si ho musela uhradit.
moderátorka
A to doporučujete, nebo ne? Nebo zkrátka jenom třeba, když je tam nějaké riziko dědičnosti?
Michaela FRIDRICHOVÁ
Když je tam riziko? Samozřejmě.
moderátorka
Onkologie je docela logicky depresivní obor. Jsou to slova, teď si půjčuju tedy slova pana profesora Petruželky z jednoho rozhovoru, který jsem s ním četla, ale zajímá mě, jestli, paní doktorko, vy to vnímáte tak, že je třeba teď méně depresivní, než byla, když vy jste s onkologií začínala. Jinými slovy, jak se vyvíjí ty možnosti, lékařská věda.
Michaela FRIDRICHOVÁ,
Jednoznačně je to depresivní, ale ten rozdíl je tak obrovský, když dáte lidem 10 a více let života, tak je to krásné.
moderátorka
Pane profesore Petruželko, jak to vnímáte vy, tu depresi ve svém oboru a vývoj v čase?
Luboš PETRUŽELKA,
Já depresi nevnímám, já naopak vnímám to, že ten pokrok v poslední době je tak mimořádný, že to je průlom v léčbě nádorů pokročilých. Trošku pokulháváme v té časné diagnostice, ale ještě musím připomenout, že já si myslím, že ultrazvuk není screeningové vyšetření. V případě těch rizikových žen je třeba udělat magnetickou rezonanci a tu ultrazvuk nenahradí. Ale co se týká té deprese, já žádný deprese z toho vývoje nemám.
moderátorka
Děkuji všem a hezký večer.
Česká televize
Přidejte odpověď