S rozmachem počítačů a chytrých telefonů vstupuje oftalmologie do nového léčebného věku. Jen ve Spojených státech trápí dalekozrakost 8,4 % populace nad 40 let, v případě krátkozrakosti čísla vystoupala na 23,9 % populace. A věda předpovídá, že bude hůř…
2016 Oblast Klatovska sehrála zásadní roli v patnáct let trvajícím výzkumu genu, který stojí za vážnou dědičnou vadou. Jedná se o zadní polymorfní dystrofii rohovky, která ačkoli patří k vzácným onemocněním, v České republice jí trpí nejvíc lidí na světě – v přepočtu na počet obyvatel jde o jednoho člověka na 100 tisíc. „Pacient špatně vidí, nezřídka musí podstoupit transplantaci rohovky a jeho zrak se může zhoršit až do úplné slepoty,“ popsala členka výzkumného týmu Petra Lišková. Díky nově objevenému genu je ale nyní možné nemoc poměrně jednoduše zjistit z krve a zároveň zabránit přenosu na další generaci. Už ve zkumavce totiž lze embryo otestovat, a následně vybrat to, které mutaci do své výbavy nezískalo. Co je ale nejvíce zajímavé, že všichni postižení disponovali stejnou mutací od jednoho společného předka. Všichni navíc pocházejí z okolí Klatov.
2017 Ostříží zrak se z populace postupně vytrácí, alespoň podle studie zveřejněné v odborném žurnálu Lancet Global Health. Podle ní se v roce 2017 na světě podařilo napočítat 36 milionů nevidomých lidí, a jejich počet by měl do poloviny století ještě vzrůst – podle prvních predikcí na více než 115 milionů. Podobně raketovou rychlostí dojde k nárůstu čísel také u osob se středním nebo vážným poškozením zraku, a to za stejné období, z 217 milionů na 588 milionů. Za hlavní příčinu tohoto nepříjemného fenoménu označili oční experti rychlý nárůst celosvětové populace, a především její stárnutí. Za nejvíce zasažené oblasti byly do budoucna označeny Asie a Afrika, a to po důkladné analýze údajů ze 188 zemí světa. I přesto počet nevidomých procentuálně klesá. Zatímco roku 1990 šlo o 0,75 %, o 25 let později se jednalo už o „pouhých“ 0,48 %.
2019 Revoluce v léčbě zhoubného nádoru sítnice se odehrála ve Fakultní nemocnici v Motole. Pacientkou byla teprve tříletá Elenka, které byl diagnostikován retinoblastom, jehož části postihly také sklivec oka. V současnosti, díky včasnému nasazení léčby, 95 % malých pacientů v České republice takovou diagnózu přežije. Nová metoda by ale měla úspěšnost léčby zvýšit. Nejprve dostávala pacientka medikaci přes stehenní tepnu, na podzim jí však byla cytostatika během krátkého zákroku vpravena přímo do oka, aby ve sklivci došlo k dostatečné koncentraci léčiv.
V průběhu aplikace museli lékaři provést i několik dalších kroků, které nádoru zabránily v růstu mimo oko. V okamžiku, kdy se totiž nádor rozšíří i mimo „původní“ oblast, šance na úspěšné vyléčení klesají. Poslední, pátou injekci, dostala pacientka v prosinci a podle vyjádření motolských lékařů novinka zabrala.
2023 V kyjovské nemocnici na Hodonínsku je nyní operace šedého zákalu otázkou pár minut. Při samotném zákroku totiž zdejším odborníkům asistuje 3D robotický zobrazovací systém. Jedná se o první pracoviště v Evropě, které technologii nové generace využívá. „Pro pacienta to znamená určitě větší komfort. Digitální optika umožňuje snížení intenzity světla během operace. Chirurg není fixován ke klasickému okuláru, ale operuje v komfortní pozici pomocí pasivních polarizačních brýlí,“ popsal primář očního oddělení Nemocnice Kyjov Evžen Fric. Nejenže přístroj poslouží ke zpřesnění celého zákroku, ale značně zpříjemní i výuku mladých lékařů. Dějištěm pokroku se moravské pracoviště nestalo náhodou. Každoročně tu totiž odborníci z oboru oftalmologie provedou na 2600 chirurgických zákroků, přičemž k nejčastějším se řadí právě refrakční operace šedého zákalu.
2023 V České republice trpí cukrovkou přes milion jedinců, přičemž každoročně se počet pacientů zvýší o zhruba 30 tisíc. Poškozené oči má dle dostupných údajů každý desátý pacient. Při odhalení tzv. diabetické retinopatie je důležitým faktorem čas. Právě na včasnou diagnostiku bez nutnosti návštěvy očního lékaře se nyní zaměřili vědci z Technické univerzity Ostrava. Diabetes totiž povětšinou jako první zachytí praktický lékař, diabetolog nebo internista. Cílem výzkumu je prokázat schopnost systému automaticky vyhodnocovat patologie při diabetické retinopatii na obrazových záznamech vnitřní části oka. Zkoumaný snímek nejprve vyhodnotí oční specialisté, kteří určí nalezené patologie. Následně dojde k porovnání s výsledky systému a případné úpravě algoritmu. Do procesu certifikace by měl nástroj vstoupit již v letošním roce.
2023 Zelený zákal neboli glaukom je velice nenápadná oční vada, která ale může vyústit v trvalé poškození zraku. Toto onemocnění totiž postihuje přední oční komoru, tj. prostor mezi duhovkou, čočkou a rohovkou, kde dochází k vytváření tekutiny. Zatímco u zdravých jedinců samovolně odtéká, při zeleném zákalu je tomu přesně naopak, což vede k postupnému zvyšování nitroočního tlaku. Ten působí na všechny struktury vnitřního oka, přičemž poškozuje především vlákna zrakového nervu. Z medicínského hlediska se jedná o problém neléčitelný, při včasné diagnostice je ale možné onemocnění zpomalit pomocí očních kapek, které tlak snižují. Revoluční možnost ale nyní představují i implantáty v podobě miniaturních trubiček deštníkovitého tvaru, které odtok tekutiny zlepšují, a nutnost užívání kapek se díky nim snižuje na minimum.
2019 Jmenuje se Janet Osbornová a její diagnóza zní makulární degenerace (AMD). Osmdesátiletá pacientka z Oxfordu se stala první ženou, která na počátku roku 2019 podstoupila převratnou léčbu, která by mohla znamenat naději pro miliony lidí na světě. Onemocnění se projevuje při suché degeneraci rozostřením zraku, při vlhké degeneraci pacienty trápí radikální omezené vidění na dálku. V okamžiku, kdy se do hry vložila genetika, byl paní Osbornové do sítnice jednoho oka vpraven roztok s uměle vyrobeným virem, který obsahoval upravenou sekvenci DNA. Ta by měla podle vědců genetickou chybu, jež je zodpovědná za AMD, opravit. Virus totiž „napadne“ specifické buňky v sítnici a následně rozšíří správné sekvence DNA tam, kde jsou třeba. Posléze dojde k uvolnění umělé DNA, která odstartuje tvorbu proteinu, který by měl nemoc definitivně zarazit.
2022 Těší se z přízviska nejrychlejší a nejmodernější. Řeč je o novém laseru, který operaci očí zvládne v rekordním čase 10 sekund, čímž pacientům i lékařům poskytuje zcela novou úroveň komfortu. Novinku prozatím do svého nemocničního portfolia v Evropě zařadilo osm států. „Operují se s ním dioptrické vady, krátkozrakost, astigmatismus a velmi brzy i dalekozrakost, kterou do této chvíle nešlo pomocí tohoto přístroje operovat,“ představila primářka kliniky NeoVize Lucie Valešová. Přístroj pracuje na principu „mikro výbuchů“, kdy v oku tvoří jednu tečku vedle druhé, čímž si uvnitř tkání ohraničí prostor, který chce vyříznout. Díky tomuto principu mohou lékaři zákrok provádět pod povrchem rohovky. I přesto, že tato metoda není medicínskému světu úplně neznámá, teprve nyní přístroj získal nové parametry a výrazně zrychlil, což pro pacienty znamená větší komfort.
21. století – KAROLÍNA STEINBERGEROVÁ
Přidejte odpověď