Česko nebohatne. Lidí žijících pod hranicí příjmové chudoby přibývá. U jednotlivců to znamená měsíční příjem nižší než 15 000 Kč. Podle českých statistiků s ním muselo v roce 2021 vystačit víc než milion lidí, tedy přes 10 % obyvatel České republiky. V ohrožení je však mnohem vyšší procento lidí.
přepis pořadu ČT 24 – Otázky Václava Moravce
David BORGES, analytik, Člověk v tísni, 6. 3. 2023
Tuším, že před několika lety jsme byli někde na 20 % jako číslo domácností, které jsou ohroženy chudobou, a to číslo roste. Myslím si, že v současné době už dosahujeme skoro 30 %.
Václav MORAVEC, moderátor
Podle statistik Eurostatu z roku 2021 patří Česká republika v rámci Evropské unie k zemím s nejmenším procentem lidí ohrožených chudobou. Zatímco evropský průměr je asi 16 %, v Česku má jít o 9 %. Tuzemští odborníci však takový závěr zpochybňují.
David HŮLE, vedoucí programu Dluhové poradenství, Člověk v tísni, 20. 4. 2023
Ta metodika Eurostatu nezapočítává vlastně, kolik těm lidem reálně přiteče peněz, a vůbec nepočítá s exekucemi, to znamená, vypovídá to o české společnosti, jak by vypadala, kdyby v Česku jsme neměli žádnou exekuci, a my pořád máme 4 miliony exekucí.
Jiří PAJGRT, dlužník, 5. 1. 2022
Největší problém těch 90 % exekucí je v tom, že já jsem vlastně jezdil MHD, autobusy, spal v autobusech.
PAVLÍNA, 13. 4. 2023
Jsme si na to vzali vlastně půjčku, takovou tu rychlou, kde teda vůbec ještě ty malý písmenka. Celý to tam jako zazdíte, protože to potřebujete.
Zora STEJSKALOVÁ, 25. 2. 2023
Všechny moje problémy vlastně začaly tím, že jsem si půjčila od nebankovních společností čtyř.
moderátor
Dlužníků, stejně tak i exekucí vloni ubylo. Skončilo zhruba 960 000 řízení, oproti roku 2021 víc než dvojnásobek. Za poklesem stojí změna legislativy. legislativy, která od loňského ledna umožnila zastavení tzv. bagatelních exekucí, tedy vymáhání menších dlužných částek, počet osob v exekuci se snížil o téměř 32 000.
HÁBL, ředitel Institutu prevence a řešení předlužení /19. 4. 2023/
Každý pokles je pozitivní. Nicméně, když se podíváme na čísla, tak jenom Milostivé léto zastavilo nějakých 20 000 exekucí, dalších 20 000 lidí se dostalo z exekuce díky tomu, že ukončili zákonný proces oddlužení, takže ta čísla by měla být reálně mnohem vyšší.
moderátor
Stát dlužníkům nabídl některých exekucí se zbavit právě v rámci programu Milostivé léto, u konkrétních exekucí umožnil lidem splatit pouze dlužnou částku a odpustil jim vysoké úroky a také pokuty. První dvě vlny Milostivého léta se týkaly výhradně dluhů vymáhaných v soudních exekucích. Začátkem července přijde na řadu třetí Milostivé léto. To nabídne především malým firmám a živnostníkům zbavit se úroků a penále z neuhrazených daní nebo sociálního pojištění, ale opět jen v případě, že splatí původní dluh.
Patrik NACHER, místopředseda poslaneckého klubu /nestr. za ANO/ /9. 6. 2023/
Půjde o tzv. správní, neboli daňové exekuce, to znamená, zjednodušeně řečeno, kde si to ty instituce vymáhají samy. Daňové úřady, Celní správa, Česká správa sociálního zabezpečení.
moderátor
Během prvního Milostivého léta z přelomu let 2021 a 2022 soudní exekutoři zastavili 52 000 exekucí z možných 1 300 000. U druhého Milostivého léta z loňského podzimu šlo o 9 000 exekucí z bezmála 950 000. A dalšími hosty Otázek jsou avizovaní sociolog PAQ Research a Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a taky člen Národní ekonomické rady vlády Daniel Prokop. Danieli, vítejte. A mé pozvání přijal i vedoucí dluhového poradenství Člověka v tísni Daniel Hůle. I vám přeji hezký dobrý den.
moderátor
Odbory naznačují, že konsolidační balíček jako celek zvýší počet, dramaticky zvýší počet exekucí v České republice a prohloubí chudobu v České republice. Pohled váš, to znamená z hlediska NERVu, myslíte si, že tady dojde k zásadnímu zvýšení počtu exekucí kvůli vládnímu konsolidačním balíčku?
Daniel PROKOP, sociolog, PAQ Research, FSV UK, člen NERV
Myslím, že ty dopady nebudou tak zásadní, protože ten balíček má relativně rovnoměrné dopady napříč skupinami společností, není zas tak zásadní, ty fiskální dopady a dopady na domácnosti, může mírně prostě poškodit některé domácnosti, ale ty dopady jsou relativně rovnoměrné, nicméně problém je, že on navazuje, on navazuje na sérii daňových opatření. To bylo zrušení daně z převodu nemovitosti, struktura snížení daně z příjmů, paušální daň pro vysokopříjmové OSVČ, posun registrace k DPH pro vysokopříjmové, podnikatelé, OSVČ, prostě sérii opatření za 150 miliard, která pomohla hodně vysokopříjmovým a středněpříjmovým. A teďka na to navazujeme balíčkem, který to ani nevybere zpátky, ani z poloviny to nevybírá zpátky ty ztráty a má rovnoměrné dopady, jo, takže to je něco jako, kdyby vás prostě holič ostříhal nakřivo a potom přišel druhý holič a ten vám to zkrátil z každé strany o 1 cm, vy jste říkal, tak výborně, zkráceno, prostě rovnoměrně z každé strany, ale jako finální účes je velmi nerovnoměrný, jo, takže ty finální dopady za ty 3 roky kumulace těch daňových změn, kdy pomůžeme obrovsky vysokopříjmovým a potom to rovnoměrně zkrátíme všem, jsou degresivní, to znamená, že víc pomáhají střední vyšší třídě a zároveň na tu nižší třídu, na tu chudší polovinu, zejména domácností s dětmi podle našich dat výrazně víc dopadá inflace, takže ta inflace povinných výdajů typu bydlení, potraviny, dopadá na to chudší polovinu. Takže já si nemyslím, že ten balíček je tak zničující, jak říkají odbory, ale vůbec nereaguje na to, co se tady dělo poslední 3 roky a vůbec nereaguje na to, koho poškodila ta inflace, takže je to jako velmi promarněná šance omezit tu chudobu, pomoc chudším regionům, tím, že tam necháme víc peněz těm zaměstnancům chudším, jo, takže podle mě to, nebo třeba omezit výdaje na dávkový systém, tím, že dneska bereme z minimální mzdy 7 800 Kč, když nemáte děti. Zaměstnavatel a zaměstnanec platí na odvodech a příjmech, to je obrovská částka, děláme z těch lidí jako klienty sociálního systému. A na druhé straně, když jste OSVČ, i s nějakými nízkými náklady v kancelářské profesi, máte 120 000 měsíčně hrubý příjem, jste v paušální dani, tak platíte 6 200 zhruba, jo, takže vlastně úplná nerovnoměrnost mezi tím, jak daníme nízkopříjmové zaměstnance a například ty vysokopříjmové a nízkonákladové OSVČ a zároveň ten balíček nic nedělá bohužel.
Václav MORAVEC, moderátor
Když se podívám na ta data, která od vás máme jako od PAQ Research, stejná otázka, Dane, i pro vás, která se týká odhadů odborů a tím, za co jste bojoval vy společně s poslanci, to znamená za Milostivé léto. A jestli ty vládní škrty a vládní dopady nemohou způsobit, že kromě Milostivého léta budeme mít další milostivá období roku, protože nám Milostivé léto nebude stačit kvůli implementaci vládního balíčku?
Daniel HŮLE, vedoucí programu Dluhové poradenství, Člověk v tísni
Ne, tak já si myslím, že to je velká škoda, že odbory i v tom svým výpočtu jednak použily poměrně jakoby účelový modelový příklad, který je naprosto nereálný. A do toho se tam dopustily celé řady jakoby objektivních chyb. Počítaly například slevu na dítě umístěné v předškolním zařízení 31 000, i když to je 17 300, protože se to odvozuje od minimální mzdy a podobně. Takže ten jejich jakoby odhad je podle mě naprosto nereálný. Vlastně ve všem, co říkal Dan, souhlasím. Myslím si, že celkově ten balíček je spíš velmi neodvážný ze strany vlády. Nesnižuje nerovnost v té populaci. A nutno říct, že je to pořád, jako pořád tady máme ten kámen, který to zrušení superhrubé mzdy, na kterém se podílela ODS, ale i ANO, to znamená, i ta opozice, jako nám zasadili velkou strukturální, strukturální deficit do toho rozpočtu a v tuto chvíli ho vlastně nijak nenapravují a trochu spíš kosmeticky dělají nějaké úpravy, které tu situaci nezlepšují, takže, já samozřejmě nevím, jak to dopadne, ale neobávám se toho, že by díky tomu vládnímu balíčku skokově začaly narůstat dluhové pasti a počty exekucí, to ten rok 22 byl co do dopadu na ty zranitelné osoby mnohem rizikovější a problematičtější.
moderátor
Tedy neočekáváte, že se bude, právě proto jsem narážel na to, že vedle Milostivého léta a opakování Milostivých let budeme muset mít opakování Milostivého jara, podzimu, tedy že ten dopad bude horší než v roce 2000…
Daniel HŮLE,
Já se, Václave, neobávám toho, že nám naroste ten počet lidí, ale pořád tady máme velké množství, statisíce lidí, kteří jsou beznadějně předlužení, pro které vlastně ani Milostivé léto není jako řešením. A jediným řešením je přijetí směrnice Evropské unie o oddlužení. To jsme měli přijmout k červenci 2021 nejpozději. A bohužel vláda a i předchozí vláda v tom poměrně výrazně selhaly v tom zavádění. A v tuto chvíli si myslím, že už optimistický odhad je, že by to mohl být od července 24, to znamená 3 roky později oproti tomu, kdy byla povinnost České republiky, budeme za to dostávat sankce, a to je cesta, jak pomoci těm lidem, kteří v tuto chvíli jsou beznadějně zadlužení, nejsou motivováni legálně pracovat, tak nějak přežívají v té šedé ekonomice, stát na ně doplácí a přichází o příjmy, které by měl například jakoby primárně jakoby z odvodů zaměstnavatele, kdyby ti lidé byli zaměstnaní.
moderátor
Když se podíváme na statistiky Milostivého léta, abychom dokončili téma exekucí, tak v tom prvním kole ukončili soudní exekutoři 52 000 exekučních řízení, přitom tak mohli učinit až u 1 300 000 exekucí, jak jsem říkal v tom příspěvku, o opakování oddlužovací akce byl ještě menší zájem během druhého Milostivého léta bylo zastaveno 9 104 exekucí z celkových asi 950 000.
Proč vláda vlastně, Dane Prokope, nemá zájem, aby ta implementace evropské směrnice přišla dřív, aby se to neodkládalo, jak o tom mluvil Daniel Hůle, a aby ta situace těch lidí, kteří jsou vlastně v té úplně nejhorší situaci, aby se nějakým způsobem vyřešilo?
Daniel PROKOP, sociolog, PAQ Research, FSV UK, člen NERV
Tak upřímně řečeno, myslím si, že za tím zpomalením stojí tlaky jako zájmových skupin, protože se vyvolává pocit, že to oddlužení je odpuštění dluhu, nějaká amnestie, a to oddlužení je relativně tvrdý proces, který dneska má hodně formálních bariér, nevíte, jak skončí, protože je nejasný konec, trvá hodně dlouho, 5 let, máte tam vyšší splátky než v exekuci, jo, a mohlo by pokračovat, je tam hodně bariér, které bysme měli odstranit, měli bysme ho zkrátit, vyjasnit ten konec, ale v tom si myslím, že shodujeme, naopak vyžadoval po těch lidech víc, aby legálně pracovali, protože dneska tam není nástroj dostatečný, abych řekl, podívejte se, jestli se chcete oddlužit a vy jste vysokoškolák v Praze, dejme tomu, tak byste neměl mít minimální mzdu, protože pravděpodobně pracujete načerno, jo. Takže já myslím, že by se to oddlužení mělo zkrátit, měl by se vyjasnit konec, měl by se, podle mého názoru by mohla být i povinnost nebo nějaký opttout, že když máte 10 let exekuce, tak byste tam měl jít jakoby povinně, pokud se z toho nevyvážete, ale měl bysme na druhé straně jako chtít po těch lidech, aby legálně pracovali, protože, a to doporučuje NERV, tuhle tu sadu opatření, my tím ztrácíme obrovské prostředky tou prací načerno a různým snižováním příjmů u lidí s exekucemi odhadujeme, že ztrácíme až 12 miliard ročně na daňových příjmech a odvodech, jo, takže my potřebujeme ty lidi vrátit do ekonomiky, trochu tím odblokovat ekonomiku v těch regionech.
moderátor
Proč na to ta politická reprezentace neslyší? Jinými slovy, že to, co vy jako NERV předkládáte, o čem se s vládou bavíte, působí, že to je poměrně jednoduché řešení, jen ho prosadit. A zároveň tady Daniel Hůle mluví o tom, že se to stále nedaří.
Daniel PROKOP,
Tak teďka tam je novela, která jde tímhle směrem, jo, musí, to asi Dan řekne přesněji, ale doufejme, že po dlouhé době se to, se to odblokuje ta situace a opravdu jako pustíme ty lidi do toho oddlužení, byť po nich budeme chtít legalizaci těch příjmů a dostaneme je zpátky do té ekonomiky, protože udržovat je, většina těch exekucí mnohočetných, o kterých mluvil Dan, je asi 400 000 neřešitelných exekucí, tak ta trvá z doby let 2010-2015, z doby neregulovaných prostě úvěrů, nedostatečného dohledu České národní banky a podobně. A tuhle tu dobu toho Klondiku exekučního a úvěrovacího musíme překonat a musíme ty lidi vrátit zpátky do té společnosti i kvůli ekonomice těch regionů, když máte v regionu 30 % lidí v ekonomicky aktivním věku, protože oni se koncentrují do věku 30 až 60 let, exekuce, kteří jsou v exekucích a mají motivaci pracovat načerno, tak to brzdí rozvojový…, jako nějakého poctivého byznysu, když nechcete zaměstnávat načerno, máte takhle velkou část lidí pracujících s velkou motivací být na šedém trhu práce, jo. Takže brzdí to rozvoj regionu, brzdí to, má to obrovské dopady ve školství. Exekuce jsou nejlepší prediktor rozdělávací neúspěšnosti v regionech, protože to destabilizuje ty rodiny. Je to jedna z top věcí, které bysme se měli zbavit, pokud se chceme dostat trochu dál v té republice…
moderátor
Tedy optimističtější propočet vás jako NERVu, že by dopad do státního rozpočtu, pokud by ta právní norma byla přijata, že by státní rozpočet mohl mít až 10-12 miliard navíc?
Daniel PROKOP,
Takhle, dneska ty peníze ztrácí, jo, a aby je dostal zpátky, tak musí ty lidi oddlužit, ale zároveň zajistit, aby pracoval legálně. Je to minimalistický odhad, myslím si, že řada organizací jako Člověk v tísni nebo Radek Hábl mají vyšší odhady, tam je to velmi minimalistický odhad a je nutné je vrátit do té ekonomiky a zároveň tlačit na to, aby pracoval legálně, což je mít tam nějaký institut, který kontroluje jejich příjmy, jestli odpovídají té socioekonomické situaci v tom oddlužení. No, a potom se vrátím k tomu, co jsem říkal, nemá smysl brát z minimální mzdy 7 800 Kč, protože samozřejmě motivujete ty nízkopříjmové, aby se uživili, pracovat nějak načerno, jo, takže trošku přemýšlet v tom daňovém mixu o těch motivacích.
Daniel HŮLE, vedoucí programu Dluhové poradenství, Člověk v tísni
Já bych ještě jenom velmi krátce k těm statistikám o tom Milostivém létu, to jsou statistiky, které vydává exekutorská komora, ale k tomu neexistuje žádný objektivní podklad, je to průzkum mezi exekutory a exekutoři mají velký zájem na znevěrohodnění toho oddlužování, protože oni přicházeli o zakázky, tak to jenom jakoby dávám do kontextu, že fakt je potřeba na to koukat v nějakém kontextu.
moderátor
To znamená, že to číslo vy považujete za zavádějící, které jsme…
Daniel HŮLE,
Zavádějící, objektivní čísla nejsou, je to chyba toho systému, že není jakoby velmi dobrá a přesná evidence, která by byla vlastně transparentně dostupná, ale nechme je už jakoby Milostivé léto být, myslím si, že fakt to oddlužení je mnohem zásadnější v tom, v té šíři dopadu jakoby na množství lidí. Já bych tady ukázal vlastně srovnání k tomu, na co jste se vlastně ptal, ono to vypadá vlastně hrozně banálně, že máme oddlužení 5 let, když ho zkrátíme, tak ti věřitelé by si někdo mohl myslet, musejí přijít zkrátka a prostě získat o třeba 40 % peněz míň. Ono to tak ale není, je to přesně o tom, co říkal Dan. Dneska do oddlužení pustíme prakticky kohokoliv a za 5 let budeme koukat, jestli si vyvíjelo maximální možný úsilí atd., nikdo nevíme, jak soudy budou rozhodovat. Když přesuneme vlastně jakoby to posuzování přísnosti na začátek, posoudíme, jestli ten člověk opravdu vstupuje do oddlužení s adekvátním příjmem, tak ten výtěžek potom, tohle to je reálný případ ženy, která v tuto chvíli má nějaký příjem, my víme, že by v tom svém regionu mohla mít vyšší příjem, když by ten vyšší příjem byl jakoby u těch lidí od začátku toho vstupu, tak věřitelé nakonec jako nebudou mít jenom o něco míň, tam budou mít víc. A kdo na tom vydělá velmi výrazně, je ten stát, protože…Protože tohle to je vlastně jakoby výše, výše mzdy toho člověka, tohle to je bilance státu, když ten člověk pracuje v šedý zóně, tak ten stát na něj doplácí, například na příspěvek na bydlení a jinde. Ve chvíli, čím víc ten člověk vydělává, tím samozřejmě z toho těží ten věřitel, ale těží z toho především ten stát. A dluhy a exekuce nejsou primárně jenom problém dlužníka a věřitele, ale nás všech, kteří tady jsme, protože my vlastně ten sociální propad lidí nakonec financujeme sociální podporou, nějakými jakoby službami a podobně, to znamená, my máme sledovat primárně zájem společnosti, má se zohledňovat zájem dlužníka a zájem věřitele, ale neredukovat to na to, že to je nějaký tady souboj mezi dlužníkem a věřitelem. A poslední jakoby tý vaší otázce, proč se to nedaří. Je jasné, že vlastně trošičku ne úplně bystří věřitelé proti tomu velmi, velmi bojují, protože si neuvědomují tento jakoby kontext, který to může mít, tomu já i rozumím, protože jsou trošičku, jako mají klapky na očích, co je na tom jakoby zásadní, že proti tomu velmi zásadně vystupuje konzervativní justice, ta se vlastně jakoby i v poradním orgánu na ministerstvu vlastně shodla, že nemá to oddlužení být zkráceno pro spotřebitele, ale jenom pro podnikatele, to znamená pro živnostníky. Vytvořila by se absurdní situace, že živnostník bude oddlužený za 3 roky a spotřebitel za 5 let. A na tom participují zástupci soudů, opravdu jakoby různý segment, advokáti, bohužel i advokátní komora se, protože její představitel se toho účastní, tak je to, myslím, jako pořád, že si ta justice a ten právnický stav tady nějakým způsobem snaží jakoby udržet ten status quo. A myslím si, že by bylo dobrý do toho víc pustit ekonomy, protože ekonomové dokážou mnohem lépe nahlédnout na ty benefity, jak to vlastně ve výsledku zafunguje s tou společností a nejsou vlastně v zajetí prizmatu o vině a trestu. Dlužník se provinil a musí být potrestán a vůbec nedokážou pak zohledňovat ten dopad na tu celou společnost.
moderátor
Adresná sociální politika, to je další zásadní, zásadní bod, abychom napravili ty nebo zmírnili ty nerovnosti, které ve společnosti jsou a které může zabetonovat, obrazně řečeno, ten vládní balíček, jak se mu věnujeme velmi podrobně v Otázkách už několik týdnů domácnostem v nesnázích má právě pomoc sociální politika, to nedávno řekl v Otázkách poradce prezidenta republiky a člen NERVu David Marek. Tady jsou jeho slova.
David MAREK, člen NERV, poradce prezidenta, hlavní ekonom Deloitte /28. 5. 2023/
My máme dvě hlavní dávky, které by měly bojovat s chudobou, to je příspěvek na bydlení a přídavky na děti, objem obou těchto dávek dohromady ročně je kolem 10 miliard korun. To je jako relativně málo. My obrovskou část sociálních dávek dáváme neadresným způsobem přes rodičovský příspěvek a podobně.
moderátor
Otázka na Daniela Hůleho. Myslíte si, že vláda po tom konsolidačním balíčku přijde se systémem adresné sociální politiky, nebo už je to promarněná šance, protože se veškerá energie mediální diskuze vrhla právě na ten konsolidační balíček a ta adresná politika, sociální politika státu vlastně nejde ruku v ruce s tím balíčkem?
HŮLE,
Já bych to jenom ještě trošičku předeslal něco, tady trochu víc než před rokem jsme tady seděli zrovna s Danem Prokopem, ukazovali jsme tady ty složitý formuláře na příspěvek na bydlení.
moderátor
Na příspěvek na bydlení. A jak málo lidí ho tehdy využívalo v tehdejší…
Daniel HŮLE,
To se teď zlepšilo. Myslím si, že fakt Marian Jurečka jako ministr práce a sociálních věcí vyvinul poměrně dost úsilí pro to, aby ten systém, aby se ta dávka a ta pomoc dostala k většímu množství lidí, což kdyby se nepodařilo, tak v roce 22 bysme byli opravdu v kritické situaci, protože řada lidí by prostě na to bydlení neměla. Ministrovi se podařilo vlastně rozjet koncept těch online dávek, byť to teda je jakoby spíš na online, na straně toho uživatele a na straně toho systému, to je pořád hodně offline, ale pořád ten systém je hodně složitý pro ty lidi, kteří nemají bankovní identitu, nějakou jinou identitu, musí na ten Úřad práce, takže myslím si, že tady je ještě deficit vlády, byť se celá řada věcí změnila, na ministerstvu teď probíhá příprava nějaké komplexní revize dávkového systému. To, do jaké, kam se to nakonec posune, je otázka, Dan se toho účastní, tak možná jakoby k tomu řekne víc.
moderátor
Já se jenom ptám, jestli z vašeho pohledu jako Člověka v tísni to nemělo jít ruku v ruce, že nejdříve přijít s konsolidačním balíčkem, sáhnout do těch úspor, zabetonovat ty nerovnosti a nejít ruku v ruce s tím, s nějakou změnou sociálního systému není zrovna šťastný.
Daniel HŮLE,
Ne, souhlasím s váma, ale musíme si uvědomit, že ten rok 22 byl opravdu kritický, to znamená, že jako se objevovaly nové a nové hrozby a ta vláda holt reagovala tak, jak reagovala. A myslím si, že ve výsledku se to vlastně vládě docela povedlo, přesně to, co říkal pan prezident, ten výdaj na příspěvek na bydlení dlouhodobě byl 6 miliard, teď bude přes 10 miliard, protože prostě ten objem čerpání se zvýšil, ale proti tomu zdaleka nejdražší dávka je třeba ten rodičovský příspěvek, který politici zvyšujou zase teďko jako poměrně razantně, takže fakt jakoby udržet nějakou stabilitu u těch chudých lidí, ne za cenu složitého testování v chudobě a podobně, je hrozně důležité a ten rok 22 to ukázal, ale ty dávky potřebujou revizi, ale ta se musí víc promyslet. Otázka je, do jaké míry, jaké proudy nakonec na tom ministerstvu zvítězí.
moderátor
Je to šťastné, že ty věci jdou odděleně, nikoliv paralelně?
PROKOP, sociolog, PAQ Research, FSV UK, člen NERV
Takhle, podle mě, my jsme mnohem víc měli zohledňovat tyhle věci v tom daňovém systému, protože to je redistribuce desítek miliard a nemá cenu zavřít oči a udělat jí bez ohledu na ty sociální dopady, brát těm chudým lidem, jak jsem říkal, i s minimální mzdou 7 800 Kč a potom se to snažit vracet v těch dávkách, jo, takže primárně bysme měli přemýšlet i v tom daňovém systému o tom, co je účelem těch změn, účelem těch změn není jenom vybrat peníze, ale podpořit chudší regiony, omezit pracující chudobu a podobně. A v tom sociálním systému, já myslím, že souhlasím s tím, co říkal David Marek, my máme relativně málo v tom adresném části toho sociálního systému, hodně máme ve slevách plošných na daních a v těch plošných příspěvcích rodičovský a podobně. A druhý problém je, že ty dávky české jsou hrozně fragmentované, je to asi 20 dávek do příspěvku na bydlení a přídavků na děti, o kterých mluvil David, reportujete úplně ty samé příjmy, takže proč to jako nespojit, ale musíte to udělat dvakrát, to samé doplatek na bydlení, příspěvek na bydlení, v podstatě duplicitní dávka do jisté míry v oblasti bydlení, má to spoustu těhle těch duplicit, toho zahlcuje ty žadatele, kteří to navíc musí dokladovat jednou za 3 měsíce a podobně, obrovská nestabilita, čerpá to zhruba čtvrtinu lidí, než by mohla, než je to oprávněná skupina, zahlcuje to úřady práce. Když se kouknete na čerpání těch dávek v regionech, tak máte podobně chudé regiony, které slyší dvojnásobně v tom čerpání těch dávek, takže je vidět, že to závisí na lokální praxi úřadu práce to čerpání, je to obrovsky jako nestabilní systém a my ho potřebujeme zjednodušit, spojit ty dávky do jedné podle mě hlavní dávky sociální podpory a k tomu nějaká dávka hmotné nouze pro ty extrémní případy a zjednodušit to pro ty úřady práce i pro ty, i pro ty lidi, kteří o to žádají. A klidně trošku omezit tu skupinu, která na to má nárok, ale dostat to k maximu té skupiny, která na to má nárok. Potom to bude reálně jako fungující adresní systém a myslím si, že bysme do něj měli dávat minimálně to, co dáváme dneska a zamyslet se možná nad těmi plošnými typy podpor, plošnými typy slev na daních, anebo slev na daních, které naopak vyčerpají jenom ty vysokopříjmoví. Vláda teďka…
moderátor
To jsme zase u toho daňového systému, který, tak, jak se měnil od roku 2020, nahrává více těm nejvýše, nejvýše příjmovým.
Daniel PROKOP,
A středním a výše příjmovým, ale relativně málo, třeba nejnižší pětině, nejchudší pětině zaměstnanců.
moderátor
Ono, když se podíváme, vy jste modelovali jako PAQ Research a IDEA dopady změn daní od roku 2020 na ty jednotlivé skupiny obyvatel, teď se díváme na to, už to diváci vidí, jak by plánované daňové změny od 1. ledna příštího roku dopadly na zaměstnance. Sami vidíte, že graf ukazuje, o kolik méně na daních skupiny poplatníků platí dnes a od 1. ledna příštího roku po vládních změnách oproti tomu, kdyby zůstal zachován daňový systém z roku 2020. Pětina zaměstnanců s nejnižšími příjmy bude platit o 5 miliard ročně menší daně a odvody než v systému, který platil do roku 2020. Pětina zaměstnanců s nejvyššími odvody bude platit o 36,7 miliard ročně menší daně a odvody než v systému, který platil do roku 2020. Zaměstnanci z chudší poloviny domácností, což je ten další graf, který teď nám naskočil, tak zaměstnanci z té chudší poloviny domácností s dětmi zaplatí o necelých 17 miliard menší daně a odvody než v systému, který platil do roku 2022, zaměstnanci z bohatší poloviny domácností s dětmi zaplatí o 34 miliard menší daně a odvody než v systému, který platil do roku 2020. Chápu, Dane, správně, že stále jsme tady v nízké daňové progresi, že stále, pokud vy byste tvořil konsolidační balíček, tak byste víc zdaňoval kapitál a šel na tvrdší daňovou progresi.
PROKOP,
Tak jedna věc je, že ty daně z příjmů u zaměstnanců budou výrazně nižší, než před rokem nebo 2020.
moderátor
I před zrušením superhrubé mzdy?
Daniel PROKOP, sociolog,
To bysme se vrátili do toho, tak vybírá asi o 100 miliard víc, než to, co chystá vláda, to je dobře, protože české zdanění práce bylo vysoké. Co není úplně dobře podle mého názoru je, že z těch 100 miliard zhruba, necelých 40, vlastně je profit té nejbohatší pětiny zaměstnanců, nejvíce příjmové, to jsou lidé zhruba nad 50 000, 55 000 mzdy. A té nejchudší pětině příjmové z toho, z těch 100 miliard, které, o kterých jsme snížili kumulativně danění zaměstnanců, zůstane jenom 5 miliard. Takže prostě, kdybyste chtěl bojovat s chudobou, tak to uděláte jinak. A my jsme navrhovali právě i s think-tankem IDEA systém, který zvýší ty plošné slevy na daních, to znamená slevu na poplatníka, slevu na první dítě, vyškrtá ty slevy, které čerpají jenom vysoko a středněpříjmoví, trošku zvýší sazby a tím uděláte věc nebo efekt, který pomůže hodně té nižší 40 % a vybere více u těch vysokopříjmových, tam to vrátí trošku k tomu, co bylo v roce 2020, dá se vybrat víc peněz tímto systém, který pomůže chudým regionům, chudým částem společnosti a podobně, no. A potom druhá věc, určitě i podle OECD a většiny ekonomů se musíme pohybovat od danění práce k daní majetku, možná i právě zvýšení některých kapitálových daní a tam by vláda mohla být agresivnější podle mě v té dani z nemovitosti, ale řeknu to B, aby ta daň z nemovitosti fungovala, tak nemůže být tak plošná jako dneska, že to nezohledňuje v podstatě, jestli máte byt v drahé části republiky, v Praze v Pařížské nebo nějaký domeček v Jeseníku, ta daň z nemovitosti musí být mnohem chytřejší, zohledňovat ceny v té lokalitě a zároveň i podle návrhu, které jsme tady měli před 10 lety, třeba víc danit pozemky prostě, jo, takže můžeme udělat chytřejší daň z nemovitosti, která i motivuje pronajímání, když uděláte daň, která třeba víc zatěžuje to, že máte tu nemovitost prázdnou a zároveň to vybere od těch hodně majetných tříd, které vydělaly na tom rozvoji kapitálu v posledních, v posledních 20 letech, takže podle mě, abysme udělali daňový systém, který pomáhá chudším regionům, omezuje tlak na sociální systém, tak musíme míň danit nízkopříjmovou práci, zavést větší progresi a víc zdanit jiné typy, jiné typy statků, jako je majetek, spotřeba a podobně. Asi nejprodoxnější systém je v rámci OSVČ, kde vláda chystá změnu, která hodně poškodí nebo zvýší zatížení nízkopříjmových OSVČ, manuálně pracující člověk s vysokými náklady někde na vesnici, bude mít minimální dopady na ty vysokopříjmové, nízkonákladové profese v Praze, kancelářské profese, které jsou dneska nejzvýhodněnější v tom, v tom daňovém systému, takže tam určitě to taky chce změny. Takže ten balíček nebude mít extrémní dopady podle mě, v tom se odbory mýlí, jak říkal Dan, nicméně vůbec nereaguje na nerovnosti v té společnosti a na to, co se tady dělo poslední 3 roky a na to, že ta inflace sežrala nejvíc v domácnosti té chudší poloviny lidí.
moderátor
Od roku 1993. Dva Danielové, Daniel Hůle z Člověka v tísni a Daniel Prokop, sociolog z PAQ Research a také z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Děkuji, že jste svůj čas věnovali v neděli Otázkám.
Přidejte odpověď