Tuberkulóza je tady s námi už pěknou řádku léta a nevypadá to, že by se loučila. Jak vypadají aktuální statistiky o počtu nakažených a bude vůbec možné někdy tuberkulózu zcela vymýtit? I na to se ptali v pořadu ČRo Dvojka
moderátor
Ve studiu je s námi náš milý host, paní prof. Martina Koziar Vašáková, předsedkyně České pneumologické a ftyziologické společnosti a také přednostka Pneumologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Thomayerovy nemocnice v Praze. Hezké dopoledne.
tuberkulóza je nemoc, která už nepatří do té dnešní doby. Asi si všichni představíme takovou tu chrlící se krev do kapesníku. Je to tak, že ta tuberkulóza je opravdu pořád ještě aktuálním problémem a ty příznaky jsou vždycky takové?
MUDr. Martina Koziar VAŠÁKOVÁ,
Tuberkulóza bohužel zůstává i nadále aktuální. Ono celosvětově se počet nových případů významně nezmenšuje a tuberkulóza, i co se týče četnosti a úmrtnosti, drží hned druhé místo v infekčních za HIV. Přechodně tedy covid vytěsnil obě tyto infekční nemoci z první příčky. No a pořád je to třináctá nejčastější příčina smrti na světě, když vezmeme naprosto všechny nemoci. Ty příznaky mohou být typické. To znamená to chrlení krve, váhový úbytek, pocení, ale někdy i nemocní s celkem pokročilými nálezy mají překvapivě minimum obtíží, třeba jenom kašel. Takže na tuberkulózu se musí myslet, protože když je časná forma, umíme jí velmi dobře léčit a vyléčit bez následků. Za to pokročilé případy bohužel mohou způsobit i smrt.
moderátor
slyšíme, tenhle umřel na infarkt, támhle ta na rakovinu, to je každou chvíli, ale strašně dlouho jsem neslyšel, že ten by umřel na tuberu lidově řečeno. Proč paní doktorko?
Prof. MUDr. Martina Koziar VAŠÁKOVÁ,
No, protože my máme v České republice málo případů tuberkulózy. Je to dáno dlouhodobě velmi dobrou kontrolou tohoto onemocnění, která spočívá zejména v systematické léčbě nemocných a ve vyhledávání kontaktů. Čili těch lidí, kteří jsou v riziku, kteří přišli do styku s nemocným a u nich se třeba zjišťuje, zda-li se nakazili, nenakazili. Takže my máme poslední dvě desetiletí vlastně neustále nízká čísla, setrvale klesající trend výskytu tuberkulózy. Takže proto se o tom nemluví. Když máme každoročně maximálně 400 nových případů, tak samozřejmě ten počet mrtvých, co to jsou jednotkové, maximálně desítkové případy, takže to není tak viditelné.
moderátorka
tuberkulóza se řadí mezi infekční onemocnění. Jakým způsobem tedy dochází k přenosu, jak velký ten kontakt musí být? To je první otázka a podotázka, co tuberkulóza vlastně udělá v našem těle, co se tam stane?
Prof. MUDr. Martina Koziar VAŠÁKOVÁ,
Tuberkulóza se přenáší klasicky kapénkovou nákazou. Čili vy jste ve styku s tím nemocným, který vykašlává bacily, tuberkulózy a v podstatě se říká, že stačí buď opakovaný krátkodobý pobyt, anebo třeba 8 hodin, když se s někým zavřená v jedné místnosti, tak ta nákaza je pravděpodobná, že dojde k nákaze, k přenosu mykobakterií tuberkulózy. Nemusí to ještě znamenat, že onemocníte, protože váš imunitní systém se může s těmi mykobakteriemi vypořádat, aniž vzniklo onemocnění. To závažné onemocnění s progresivním průběhem vzniká cirka pouze u třetiny lidí, kteří jsou v kontaktu s tuberkulózou.
moderátor
posluchačský dotaz. Ptá se paní Hana, zda je onemocnění tuberkulózou pouze onemocněním plic, anebo mohou být zasaženy i jiné orgány, případně kosti a podobně? A pokud ano, jak se léčí?
Prof. MUDr. Martina Koziar VAŠÁKOVÁ,
Jelikož branou vstupu infekce jsou plíce, protože je to kapénková nákaza. Ty kapénky, infekce vdechujeme. Nejčastěji jsou postižené samozřejmě plíce, takže plicní formy jednoznačně převažují. I u nás v podstatě z těch hlášených případů 374 byly 325, 329 tuberkulózy plicní. Samozřejmě tuberkulóza je infekce a může postihovat i jiné orgány. Dokonce může postihovat kromě, jak jste sama zmínila i kosti, tak může postihovat ledviny, může postihovat dokonce mozek, mozkomíšní pleny. Máme teď jednu pacientku bohužel, která má postižení mozku a mozkomíšní plen. Kromě těch ledvin jsou to třeba i mužské i ženské pohlavní orgány. Střeva, může být zánět pobřišnice tuberkulózní. No a léčí se to všechno stejně. To znamená antituberkulotiky jenom v těch závažnějších těžších formách musíme volit třeba vyšší dávky antituberkulotika. Podávat je nejenom v těch tabletkách, základní léčba tuberkulózy jsou v podstatě čtyři typy léků po třech až čtyřech tabletách. Takže ráno spolknete ohromnou hrst léků chemoterapeutik na léčbu tuberkulózy. A v případě právě třeba postižení mozku nebo jiných závažných lokalizací, se přidávají injekční formy, vyšší dávky, případně kortikoidy, nebo je ten nemocný přímo v intenzivní péči, třeba přechodně uměle ventilován. I to se může stát.
moderátorka
Ještě jeden dotaz od naší posluchačky Aleny, která píše, prosím o důvod, proč se neočkuje proti tuberkulóze.
Prof. MUDr. Martina Koziar VAŠÁKOVÁ,
Důvod je velmi jednoduchý, protože doposud nemáme žádnou opravdu účinnou vakcínu proti tuberkulóze. Jinak by byla tuberkulóza už dávno, dávno vymýcena. Čili máme vakcínu, která do jisté míry dělá prevenci těžkého průběhu tuberkulózy u malých dětí, které by byly v kontaktu s tuberkulózou u těch opravdu nejmenších. A ta prevence je především jako prevenci smrti. Takže všichni v podstatě, téměř všichni nebo všichni, kteří v současné době jsou u nás léčení pro tuberkulózu, jsou lidé, kteří byli očkování na tuberkulózu. A to očkování prostě nedokáže jako takové zabránit tuberkulóze. Takže až bude prostě vakcína na tuberkulózu natolik účinná, aby zabránila rozvoji onemocnění, tak určitě se klidně navrátí vakcinace nejen té rizikové populace, ale třeba všech. Takže skutečně má cenu v takových populacích, kde je té tuberkulózy málo jako v naší, očkovat jenom děti z rizikových rodin. To znamená ty, kteří měli, nebo mají v rodině někoho, kdo měl tuberkulózu, případně jsou ze zemí, kde je vysoký výskyt tuberkulózy.
moderátor
Je třeba z našeho pohledu jako pacientů, občanů dělat něco pro to, aby ta příznivá situace vlastně, která u nás panuje, už jste o tom mluvila vydržela? Anebo už jsme prostě tak nastavení a ty procesy jsou u nás takové, že to s největší pravděpodobností vydrží na těch hezkých číslech.
Prof. MUDr. Koziar VAŠÁKOVÁ,
Já si myslím, že to je tím, že jsou nastaveny ty procesy. Ale nechci být zase tak jako přehnaný optimista. My teď vidíme relativní zvýšení té tuberkulózy rezistentní, necitlivé na léky. Je to dáno přílivem vlastně migrační vlnou z Ukrajiny, která k nám přinesla větší podíl cizinců, jako zastoupení cizinců v tuberkulóze a zejména v té vysoce rezistentní tuberkulóze, která už se tak hezky neléčí a její léčba hodně stojí a vlastně déle trvá. Takže to je něco, co nám starosti dělá. Nicméně procesy jsou nastaveny. To znamená, když někdo kašle, udělá se mu rentgen, tak dobrý radiolog i plicní lékař dokáže říct, tohle to může být tuberkulóza a vyšetří se pak ten hlen, který se vykašle na bacily tuberkulózy a ta diagnóza je jasná, nemocný se začne léčit. Je důležité na to myslet. A nebo bohužel teď třeba máme případ jednoho velmi mladého chlapce, který k lékaři s obtížemi nešel, tak ten má velice obtížnou a těžkou formu tuberkulózy, se kterou bojuje.
moderátorka
ta včasnost odhalení diagnózy a včasná léčba, jsou velmi důležitá komponenty, aby to dobře dopadlo. Kdy jít k lékaři?
Prof. MUDr. Koziar VAŠÁKOVÁ,
Ano, to je dobrá komponenta, aby to dobře dopadlo nejen pro jedince samotného, ale i pro společnost, protože čím déle setrvává ten člověk, který vykašlává miliony a miliony mykobakterií mezi svými blízkými a pracovní prostředí, tím je pravděpodobnější, že někoho nakazí. Takže pozor na dlouhodobý kašel. Je to alarmující příznak, který není sice specifický. Je třeba i u jiných nemocí, jako je plicní fibróza, zejména rakovina plic třeba nebo chronická obstrukční plicní nemoc. Ale kašle-li někdo dlouhodobě, byť je kuřák, tak prosím nebagatelizovat. Kašlu proto, že kouřím a nic to není, není pravda a v řadě případů to něco skutečně je. Takže kašlající člověk, vykašlání krve, to je naprosto alarmující. Tak to je vždycky jakoby vážná věc, to je vždycky vážná diagnóza, musí přijít. No, ale i nespecifické příznaky. My jsme měli případ třeba před delším čase mladé maminky, která byla po porodu vyčerpaná, unavená, hubla, potila se. Oni jí říkali, že má neurovegetativní distonii, tudíž je v podstatě psychicky labilní a podobně. A ona měla tak rozesetou tuberkulózu v obou plicích chudinka, že dlouho, dlouho jsme jí léčili, než jsme jí dali dohromady. Takže i nespecifické příznaky, tuberkulóza se rovná úbytě, také si jí říkalo úbytě, čili když někdo jenom neprospívá, potí se, nedaří se mu prostě celkově fyzicky, tak určitě stojí za to také myslet na tuberkulózu.
moderátor
Paní profesorko, co je z vašeho hlediska ta dlouhodobost u toho kašle? Jsou to týdny, měsíce, roky?
Prof. MUDr. Koziar VAŠÁKOVÁ,
my říkáme, že když kašel přetrvává měsíc po prodělání nějakého respiračního infektu, tak už by měl dotyčný zbystřet a vyhledat prostě nějaké vyšetření, protože kašel je symptom, který nám vždycky říká, že je nějaký zánět nebo překážka v dýchacích cestách. Nějaký problém, prostě strukturální problém s plícemi. Prostě člověk jako nekašle jen tak. Takže může to být samozřejmě i známka mimoplicního onemocní, jako je reflux, ale prostě, když kašlete déle než měsíc, nechte se vyšetřit.
moderátorka
kdo patří mezi ohroženou skupinu tuberkulózou?
Prof. MUDr. Koziar VAŠÁKOVÁ,
Vždycky to jsou situace a celé skupiny obyvatel. Takže teď ve válečném konfliktu můžeme čekat, že data tuberkulózy epidemiologická zhorší. Jsou to lidé prostě, kteří mají nižší sociální statut. Jsou prostě nějakým způsobem, co se týče stravy, jakoby nedostatečně vyživeni alkoholici, lidé bez domova. Ale i třeba jsou to lidé, kteří mají cukrovku nebo ty vyloučené populace, jako třeba romská populace, co je velký problém na Slovensku. Ale musíme na tuberkulózu myslet paradoxněji u těch jakoby jinak zdravých, mladých, dobře živených lidí, ale kteří mají nějakou chronickou nemoc nebo nevýhodu. Jsou to třeba lidé, kteří jsou léčeni takzvanou biologickou léčbou. Tam to riziko stoupá násobněkrát, pětadvacetkrát a víckrát. Lidé po transplantaci sedmdesátkrát větší riziko tuberkulózy. Také tyto jedince vlastně ještě před transplantací nebo před zahájením biologické léčby vyšetřujeme na takzvanou latentní tuberkulózní infekci. To znamená, jestli v nich nespí nějaká mykobakterie a tuberkulózy, která by se mohla probudit právě po transplantaci, když budou mít léčbu potlačující imunitu nebo třeba s nástupem té biologické léčby, ať už je to revmatické onemocnění, střevní onemocnění, neurologické onemocnění. Takže ty mi vyloženě screenujeme proto, jestli mají riziko rozvoje tuberkulózy.
moderátor
Mockrát děkujeme. Mějte se hezky.
Přidejte odpověď