Do města pod Ještědem se první červnovou neděli sjeli zrakově výjimeční a jejich čtyřnozí parťáci z celé České republiky, aby poměřili síly během Mistrovství České republiky vodicích psů – Memoriál Simony Karlovcové.
7. ročník závodu, ve kterém spíše než o rychlost šlo o užití si vzájemné společnosti a hezkého dne, opět uspořádal spolek Život jde dál. Ten vznikl s cílem sdružovat nevidomé i jinak handicapované lidi. „Chceme umožnit předávání zkušeností a kontaktů a celkově začleňovat lidi s podobným handicapem do běžného života. Nabízíme volnočasové aktivity, které pomáhají celkovému rozvoji handicapovaného,“ popsal aktivity spolku jeho zakladatel Roman Vaněk.
Samotná soutěž se skládala ze dvou částí. Během tzv. frekvence na soutěžící čekala „překážková“ dráha, ze které musel vodicí pes bezpečně vyvést svého pána. Jednalo se o trasu, při které čtyřnohý parťák musel například označit chodník, vyhledat dveře, schody či přechod nebo bezpečně obejít překážku. Nejtěžší disciplínu představuje odložení, tzv. poslušnost. To znamená, kdy pán odloží svého vodicího psa, odejde od něj a vodicí pes musí zůstat na svém místě a nepohnout se z místa, dokud si ho jeho pán nepřivolá.
Z trofeje, kterou už potřetí vytvořili skláři z Křišťálového údolí, se nakonec radoval vítěz Milan Melichar. Mohutná trofej váží přibližně dva kilogramy a moderně ztvárněný pes má délku přes třicet centimetrů a organizátorům ji darovala Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská z Kamenického Šenova. „Vymysleli jsme křišťálového psa. Nechtěli jsme reálné zvíře, našeho psa tvoří čiré geometrické tvary. Připomíná skládačku z dětských hracích kostek,“ informoval ředitel školy Pavel Kopřiva, kterou trofej tvořil společně s dílenským učitelem Josefem Křížem. Druhé místo obsadil nejstarší účastník závodu Stanislav Poloprutský, který vyhrál závod v roce 2020, kdy si odnesl trofej od Jiřího Pačinka v podobě skleněného labradora s andělskými křídly. Třetí místo vybojovala Andrea Hlaváčková.
Součástí mistrovství byl bohatý doprovodný program, který umožnil návštěvníkům nahlédnout do života nevidomých. Mohli se seznámit s různými kompenzačními pomůckami či zhlédnout ukázku fyzioterapie pro psy, využití bílé hole a simulačních brýlí. Na místě nechyběl ani labyrint, který si mohli lidé projít s klapkami na očích. Na libereckém náměstí vyrostl i psí bar společnosti Fitmin, kde servírovali gurmánské pochutiny pro čtyřnohé parťáky.
Jiří Louda
Liberecký deník
Přidejte odpověď