Na firmu Asekol si stěžují zaměstnavatelé zdravotně postižených, kteří zpracovávají elektroodpad. Asekol si vytvořil celostátní sběrný systém, kterým si stahuje vyřazené elektrospotřebiče a chráněné dílny tak přicházejí o přísun materiálu. A zdravotně postižení o práci. Uvedla to v reportáži ČT 24.
Asekol se totiž kromě sběru a svozu stále víc věnuje také přímo zpracování elektroodpadu. O práci proto přicházejí desítky zaměstnanců chráněných dílen, které se zpracováním elektroodpadu zabývají.
„Firma Asekol si zřídila dceřinou společnost firmu Enviropol a ta v současný době na českém trhu nejenže sbírá komunální elektroodpad, zároveň se snaží získávat elektroodpad i jinde a nabízí za to poměrně vysoký částky, jakoby nestandardní,“ tvrdí předseda Asociace recyklátorů elektronického odpadu Aleš Šrámek.
A právě na společnost Asekol se teď hodlá zaměřit i antimonopolní úřad. Ten dostal podnět k prošetření společnosti kvůli údajnému vytváření monopolu na českém trhu. A to hlavně kvůli tomu, že ovládly i finální zpracování starých spotřebičů. Na Jihlavsku chce Asekol rozjet novou linku na rozebírání drobného elektrozařízení za 150 milionů korun. Už teď vyřazuje ze hry menší zpracovatele.
„Nám přestali dodávat materiál, na který jsme byli zvyklí. Čili pro nás v podstatě ze dne na den od 1. 1. 2013 přestal existovat veškerý materiál,“ doplnil Šrámek.
A do práce už za několik týdnů nepůjdou ani tito zaměstnanci chráněné dílny.
„Jak jsem nastoupil, tak bylo dobře, hodně televizí, ale teď máme málo, málo nám vozí,“ dosvědčuje zaměstnanec chráněné dílny Miroslav Odreáš.
„Asekol zrušil k 31. 12. minulého roku smlouvu, kterou jsme měli uzavřenou,“ řekla vedoucí chráněné dílny Šance pro region Marcela Šafránková.
Karviná se potýká s jednou z nejvyšších nezaměstnaností v republice. Teď se na úřad práce obrátí dalších 33 zdravotně postižených.
„..v současné době je v České republice 5 největších kolektivních systémů, které zpracovávají jednotlivé komodity sebraného elektrozařízení. Firma Asekol v současné době přes dceřinou společnost Enviropol buduje zpracovatelské zařízení, které podle nás není v České republice potřeba, neboť kapacity jsou tady dostatečné a Asekol k tomu využívá svého postavení, kdy si za 8 let svého působení dokázal zbudovat velkou část sběrných zařízení, ve kterých se v současné době kumuluje toto zařízení, které dřív bylo zpracováváno u nás,“ vysvětluje Šrámek.
Nastalým problémem se začalo zabývat také ministerstvo životního prostředí. Podle něj ale nedochází k překračování žádných legislativních norem a vše je z pohledu práva v pořádku. Nicméně nastalou situaci chce nějak řešit.
„Stávající právní úprava vznikla v roce 2005 transpozicí nové směrnice o elektroodpadech, která ukládá povinnosti výrobcům elektrozařízení za zajištění celého nakládání s elektroopady, sběru a recyklace. Ta právní úprava je dneska revidována, budeme řešit asi další kroky s transpozicí nové směrnice. Otázkou těch vztahů mezi výrobci, kteří nesou ty hlavní odpovědnosti a mezi tou zpracovatelskou sférou, tam myslím, že bude ještě prostor pro nějaká další řešení v rámci právě té transpozice, která by měla proběhnout do února příštího roku,“ uvedl Jan Pavlíček z odboru odpadů ministerstva životního prostředí.
Podle něj se legislativa musí novelizovat k plné spokojenosti všech subjektů, které se na systému podílejí. Zákon je v současnosti ve stadiu projednávání.
Šrámek na to reagoval: „K překračování legislativních norem možná nedochází, ale dochází k překračování běžných obchodních styků a běžných obchodních kontaktů, protože my jako zpracovatelé máme podepsány nějaké smlouvy. Dva ze tří kolektivních systémů ty smlouvy dodržují, teď myslím kolektivní systém Elektrowin a Ekolam. S kolektivním systémem Asekol v podstatě to skončilo tím, že s většinou svých jakoby kontaktorů ukončili smlouvy k 31. 12. 2012″.
„…. my máme v současné době povinnost zpracovat 4 kila na osobu, což je celkem 40 tisíc tun, v České republice se loni zpracovalo asi tak 50 tisíc, z toho Asekol zpracoval nevím úplně přesně ta čísla, řekněme 17 tisíc, Elektrowin 25 tisíc, Ekolam zpracoval méně, ale v současný době je to tak, že ten elektoodpad ubývá v České republice a proto je v současný době takovej hlad po tom a většina těch firem se snaží, jak to vlastně zachránit,“ vysvětluje situaci na trhu Šrámek.
Podle něj klesá množství sebraného zařízení. A to proto, že v současné době je vysoká výkupní cena druhotných surovin a železa. A tak vzniká spousta nových firem, které se začínají zabývat zpracováním elektroodpadu.
Jan Pavlíček z ministerstva životního prostředí upřesnil, že množství elektroodpadu se v České republice pohybuje někde kolem 180 tisíc tun. Sběry, které jsou zajišťovány přes kolektivní systémy, dnes podle něj dělají asi 54 tisíc tun ročně. „Ty úbytky pak skutečně mohou být spjaty s nelegální demontáží elekrozařízení,“ připustil Pavlíček.
Více než 8 miliard korun vybraných na recyklačních poplatcích, skončilo na účtech neziskových organizací Asekol, Elektrowin a Ekolamp. Právě tyto firmy od roku 2005 ovládají drtivou většinu trhu.
redakčně upraveno, invArena
ČT 24
Přidejte odpověď