S vaginální mykózou se během života setká minimálně 75 % žen, polovina z nich jí trpí opakovaně a u 5 % jsou obtíže chronické. Podle nového průzkumu české značky prémiové intimní péče Gynella nemoc častěji postihuje ženy, které trpí i jinými zdravotními obtížemi, nebo ty, které mají vyšší průměrnou spotřebu léků.
Z průzkumu na reprezentativním vzorku 668 žen z Česka, které v posledních 12 měsících trpěly vaginální mykózou, vyplynulo, že nemoc typicky postihuje ženy do 45 let s méně či více závažnými zdravotními problémy, jako je diabetes, kožní onemocnění, zažívací obtíže či nachlazení. S vaginální mykózou může souviset i vyšší průměrné užívání léků. 20 % žen, které se někdy léčily s mykózou, užívá nejméně jednou týdně analgetika.
Není to jen letní záležitost
Přestože se uvádí, že vaginální mykóza je syndromem léta a bazénů, zdaleka se nejedná o hlavní a nejčastější příčinu. Nemoc podle průzkumu propuká často následkem užívání antibiotik, hormonálních změn v pubertě, těhotenství i menopauze, stresu a špatným způsobem stravování.
„K rozvoji mykózy může přispět také změna sexuálního partnera, kdy si mikrobiom muže a ženy nemusí vzájemně vyhovovat a může tak docházet k narušení pH v pochvě,“ uvedla MUDr. Kristýna Koutná.
Kvůli mykózám se ženy cítí nepříjemně a vzdávají se oblíbených aktivit, jako je plávání, cvičení nebo saunování. Jsou také důvodem k sexuální abstinenci. „Mykóza ovlivňuje můj život v podstatě ve všech činnostech, protože když máte ty nepříjemné pocity, svědění, pálení, tak se vám nechce nic. To se člověk drží doma, abych se mohla třeba opláchnout,“vysvětlila Jana (53 let).
Většina žen se léčí sama, čtvrtina čeká, až to přejde
Když se problém objeví, převážná část žen (69 %) sáhne po volně dostupných preparátech z lékárny, obvykle mastičkách a čípcích. Samoléčba bývá zpravidla úspěšná a lékaře tak navštíví jen zlomek žen (6 %). „Až na výjimky zvládnu léčbu většinou sama. Dřív, když jsem neměla ještě tolik zkušeností, to bylo daleko horší,“ popsala respondentka Marcela (47 let).
Samoléčbu doporučují i gynekologové. „Dnes je mnoho léků volně prodejných. Když žena dobře a bez studu popíše svůj problém, opravdu jí mohou pomoct prakticky v každé lékárně. Když však obtíže přetrvávají, vrací se nebo jsou doprovázené zvýšenou bolestí v podbřišku, je na místě návštěva lékaře,“ potvrdila MUDr. Kristýna Koutná.
Celá čtvrtina žen pak přiznala, že nedělá nic a čeká, až problém odezní. Někdy se jej snaží také vyřešit podomácku netradičními metodami. „Z babských rad má své opodstatnění kvalitní bílý jogurt s obsahem laktobacilů, který může žena využít jako první pomoc, když není lékárna v dosahu. Další nápady, které kolují po internetu, jako je zavádění bylinek nebo česneku do pochvy, bych určitě nedoporučovala,“ upřesnila Koutná.
Není až tak známo, že mykóza postihuje i muže. Mohou jí tak trpět oba partneři a přenášet ji vzájemně na sebe. Potom je potřeba přeléčit i muže, nejčastěji antimykotiky. „Pozitivní je, že podle oslovených žen, které párovou léčbu ve vztazích zpravidla obstarávají, jsou jejich partneři ochotni léčbu podstupovat,“ říká Petra Tymešová, marketingová ředitelka značky Gynella, která průzkum realizovala.
Skrytý problém, o kterém se nemluví
Přestože vaginální mykózy patří k nejčastějším gynekologickým onemocněním, mluví se o nich ve společnosti velmi málo. „Je mi líto, že je to takové tabu, o tom mluvit,” říká Miroslava (35 let).
„To není věc, kterou bych někde moc řešila,“ vysvětlila Nikola (42 let), s čímž souhlasí i Petra Tymešová, marketingová ředitelka Gynelly: „Vaginální mykózy je potřeba začít vnímat nejen jako svědění a pálení, ale jako normální součást života. Naší misí je otevírat toto téma, polidštit ho a ženám, které ještě tápou v léčbě, ukázat, že i tento problém má řešení.
Vaginální mykóza neboli kandidóza je poševní kvasinková infekce, způsobená přemnožením kvasinky rodu Candida Albicans. Mezi hlavní projevy onemocnění patří svědění, otok, vaginální suchost, pálení při močení, výtok, bolesti při pohlavním styku či nespavost, přičemž zpravidla jde o kombinaci těchto projevů.
Přidejte odpověď