Ochrnutý muž je díky elektronickým mozkovým implantátům schopen chodit pouhým projevem vůle mysli. Gert-Jan Oskam, 40letý Nizozemec, ochrnul před 12 lety při nehodě na kole. Elektronické implantáty bezdrátově přenášejí jeho myšlenky do nohou a chodidel prostřednictvím druhého implantátu v páteři.
Systém je zatím v experimentální fázi, ale přední britská charitativní organizace zabývající se léčbou ůrazů páteře jej označila za „velmi nadějný“.
„Připadám si jako batole, které se učí znovu chodit,“ řekl Oskam zpravodajci BBC. Nyní se už umí postavit a dokonce chodit po schodech.
„Byla to dlouhá cesta, ale teď se můžu postavit a dát si s kamarádem pivo. Je to radost, kterou si mnoho lidí ani neuvědomuje.“
Vývoj experimentálního systému, který byl zveřejněn v časopise Nature, vedli švýcarští vědci. Profesorka Jocelyne Blochová z univerzity v Lausanne, která je neurochirurgem provádějícím jemné operace při zavádění implantátů, zdůraznila, že systém je stále ve fázi základního výzkumu, a do doby, než bude plně k dispozici ochrnutým pacientům, zbývá ještě mnoho let.
Pro BBC News však uvedla, že cílem týmu je dostat jej co nejdříve z laboratoře na kliniku.
„Důležité pro nás není jen vědecké testování, ale především zpřístupnění lidem s poraněním míchy, kteří dosud od lékařů slyší, že si musí zvyknout na to, že se už nikdy nebudou hýbat.“
Harvey Sihota je výkonným ředitelem britské charitativní organizace Spinal Research, která se na výzkumu nepodílela. Řekl, že ačkoli je před námi ještě dlouhá cesta, než bude tato technologie všeobecně dostupná, označil vývoj za „velmi nadějný“. „I když je u těchto technologií stále co zlepšovat, jedná se o další úžasný krok na cestě k vyspělé neurotechnologii a její úloze při obnově funkce a nezávislosti naší komunity lidí s poraněním míchy,“ řekl.
Gert-Jan byl operován v červenci 2021. Profesorka Blochová vytvořila na každé straně jeho lebky dva kruhové otvory o průměru 5 cm nad oblastmi mozku, které se podílejí na řízení pohybu. Poté do nich vložila dva diskovité implantáty, které bezdrátově přenášejí mozkové signály – Gert-Janovy volní myšlenky – do dvou senzorů připevněných k helmě na jeho hlavě.
Švýcarský tým vyvinul algoritmus, který tyto signály převádí na pokyny k pohybu svalů nohou a chodidel prostřednictvím druhého implantátu zavedeného kolem Gert-Janovy míchy – ten prof Blochová složitě připojila k nervovým zakončením souvisejícím s chůzí.
Gert-Jan se po několika týdnech tréninku dokázal postavit a chodit s pomocí chodítka. Podle profesora Grégoira Courtina z École Polytechnique Fédérale v Lausanne (EPFL), který projekt vedl, je jeho pohyb pomalý, ale plynulý. „Vidět ho chodit tak přirozeně je dojemné,“ řekl. „Je to změna paradigmatu toho, co bylo k dispozici dříve.“
Mozkové implantáty navazují na dřívější práci profesora Courtina, kdy se k obnovení pohybu používal pouze míšní implantát. Míšní implantát zesiloval slabé signály z mozku do poškozené části páteře a byl dále posilován předprogramovanými signály z počítače.
Zpravodajský server BBC News informoval o tom, že v roce 2018 se David M’Zee stal prvním pacientem, který byl úspěšně léčen pomocí míšního implantátu, a to natolik, že mohl mít se svou ženou dítě, což dříve nebylo možné.
A v loňském roce jsme informovali o tom, jak se v důsledku stejné technologie stal Michel Roccati prvním mužem se zcela přerušenou míchou, který znovu začal chodit.
Oběma to nesmírně prospělo, ale jejich chůze je předem naprogramovaná a vypadá roboticky. Musí také udržovat zamýšlené pohyby v souladu s počítačem a musí se zastavit a resetovat, pokud vypadnou ze synchronizace.
Gert-Jan měl před implantací mozku pouze páteřní implantát. Říká, že nyní má nad pohyby svých nohou mnohem větší kontrolu. „Dříve jsem měl pocit, že systém ovládá mě, ale teď ho ovládám já.“ Ani předchozí, ani nový systém však nelze používat neustále. Jsou objemné a stále se nacházejí v experimentální fázi.
Pacienti je zatím používají jen zhruba hodinu několikrát týdně v rámci rekonvalescence. Akt chůze trénuje jejich svaly a obnovuje určitý stupeň pohybu, i když je systém vypnutý, což naznačuje, že poškozené nervy mohou nepatrně dorůstat.
Konečným cílem je tuto technologii miniaturizovat. Společnost Onward Medical, kterou profesor Courtine založil, se snaží technologii komercializovat, aby ji lidé mohli používat v každodenním životě.
„Už se to blíží,“ říká profesor Courtine. „Gert-Jan dostal implantát deset let po své nehodě. Představte si, že my jednou budeme aplikovat naše rozhraní mezi mozkem a páteří už několik týdnů po úrazu. Potenciál pro zotavení je obrovský.“
Přidejte odpověď