Odborníci upozorňují také na to, že tisíce pacientů s revmatickými chorobami v Česku nejsou v péči lékaře a někteří nemají nasazenou vhodnou léčbu. Experti volají i po intenzivnějším zavádění biologické léčby – ta by pomohla dalším stovkám lidí, které na ni zatím čekají v pořadnících.
Přestože trpí bolestivým onemocněním – revmatoidní artritidou, musí za lékařem cestovat i 150 kilometrů. Revmatologů je v Česku dlouhodobě málo. Česká populace ale stárne a každoročně přibude asi 3 000 nových pacientů. Podle odborníků se tak současný stav, kdy lidé často čekají dlouhé měsíce na svého lékaře a musí dojíždět daleko, bude jenom zhoršovat.
V současné době v českých nemocnicích nebo soukromých ambulancích působí přibližně 200 revmatologů. „V průměru tedy máme jednoho lékaře na 50 tisíc obyvatel, což je opravdu málo. Sice nejsme v Evropě nejhorší, ale většina států je na tom lépe. Potřebovali bychom jich dvakrát tolik,“ říká prof. MUDr. Ladislav Šenolt, předseda České revmatologické společnosti ČLS JEP a vedoucí Oddělení experimentální revmatologie v Revmatologickém ústavu v Praze.
Potíž podle něj představuje i nerovnoměrné rozložení revmatologů v zemi. Nejhorší situace s nedostupností lékařů je například v kraji Ústeckém nebo na Vysočině a zhoršuje se. „Stejně jako nám stárnou a ubývají lékaři, tak stárnou a přibývají pacienti. Určitou formou revmatického onemocnění u nás trpí stovky tisíc pacientů, do budoucna to možná budou miliony a reálně hrozí, že o ně nebude mít kdo pečovat,“ říká MUDr. Tomáš Doležal, farmakoekonom a ředitel společnosti Value Outcomes.
Experti upozorňují i na další bolest, která sužuje systém péče o pacienty s revmatoidní artritidou: „V Česku máme tisíce pacientů, kteří nejenže nemají tu nejvhodnější léčbu, ale bohužel mnohdy nemají vůbec žádnou účinnou léčbu. Obecně máme extrémně málo dat o tom, jak vypadá péče o revmatologické pacienty mimo centra biologické léčby, a proto nemůžeme plošně sledovat její kvalitu,“ popisuje Edita Müllerová, předsedkyně pacientské organizace Revma Liga.
Odborníci volají i po tom, aby více ambulancí a revmatologických pracovišť získalo status specializovaného centra se zvláštní smlouvou, a mohlo tak pacientům s revmatoidní artritidou podávat moderní biologickou léčbu. Tu má v Česku nyní nasazenou asi 10 % pacientů, podle expertů by to však mělo být až 20 %.
„Samozřejmě bychom si přáli, aby biologická léčba byla dostupná co největšímu počtu pacientů, kteří na ni mají nárok. Lidé chtějí být léčeni, žít díky tomu normální životy a tohle je jeden ze způsobů, jak toho dosáhnout,“ říká Müllerová.
V Česku žije v současnosti s diagnózou revmatoidní artritidy přibližně 90 000 lidí, každoročně si tuto diagnózu vyslechne tři tisíce pacientů.
Scházející revmatologové ovšem léčí i další choroby podobného typu jako Bechtěrevova choroba, systémový lupus, sklerodermie, myozitida a další. I proto volají experti po krocích, které by tuto neradostnou situaci alespoň trochu změnily k lepšímu. „Akutní nedostatek revmatologů nevyřešíme z roku na rok. Věřím, že je nutné začít už od systému vzdělávání, aby byl obor atraktivnější a my jsme alespoň zastavili trend úbytku lékařů. Nicméně musíme hledat i způsoby, jak zefektivnit stávající systém, například větší spoluprací s praktickými lékaři, aby revmatiky mohli ošetřovat podobně jako kardiaky nebo diabetiky,“ vysvětluje prof. Šenolt.
Přidejte odpověď