Současně s tím, jak Česko stárne, přibývá také lidí, kteří si kvůli péči o blízké berou dlouhodobější volno. Těm se pak z nemocenského pojištění vyplácí ošetřovné. V tuzemsku se zavedlo v červnu roku 2018. O rok později ho už pobíralo skoro 11 000 lidí, loni jich pak bylo bezmála 18 000. Platí přitom, že většinou si toto volno berou ženy, tvoří 3/4 pečujících. Dohromady se na této dávce loni vyplatilo 210 000 000 Kč. A více o tématu s Ivou Merhautovou za KDU-ČSL, náměstkyní ministra práce a sociálních věcí.
moderátorka
Paní Merhautová, tak lidí, kteří se starají nebo chtějí starat o své rodiče nebo prarodiče ve vyšším věku, přibývá. Jak s tím stát pracuje a bude pracovat do budoucna?
Iva MERHAUTOVÁ, náměstkyně ministra práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
Tak konkrétně u tohoto dlouhodobého ošetřovného jsme se inspirovali v minulosti v Rakousku, kde podobná dávka existuje. Ty pravidla jsou známá, po čtyřech dnech hospitalizace anebo u osob, které potřebují paliativní péči, tak na základě doporučení ošetřujícího lékaře může rodina pečující, kteří se mohou i střídat v průběhu tří měsíců, tak může pečovat. Tato dávka je brána tak, že vlastně, když člověk náhle onemocní, zůstane v nemocnici, má být propuštěn a nemůže už zůstat sám, tak je umožněno tedy širší rodině, protože zde to není vázáno jenom na společnou domácnost, se takto o tohoto člověka postarat do té doby, než tedy se rozhodne o nějakém dalším postupu nebo než se třeba, může to být i po úraze, než se ten člověk uzdraví a pak už je třeba soběstačný, ale pokud ne, tak samozřejmě pak nastupují buď tedy pečovatelská služba, domácí zdravotní péče, tísňová péče anebo pobytové služby. Takže to byl cíl této dávky a myslím, že se naplňuje, na druhou stranu samozřejmě Ministerstvo práce a sociálních věcí teď chystá novelu zákona o sociálních službách a velmi se bavíme právě o postavení osob pečujících.
moderátorka
na co všechno mají tedy lidé, kteří se rozhodnou starat o svého blízkého, nárok? Pojďme to vzít, řekněme, z takového toho úředního hlediska. Kde zažádat, jakým způsobem, na čem všem je to závislé?
Iva MERHAUTOVÁ,
Ano, tak se žádá na úřadu práce na krajské pobočce nebo nejbližším kontaktním pracovišti, kde je možné buď osobně v papírové podobě, nebo v elektronické podobě podat žádost o celou tedy škálu, jak už tedy asi bylo řečeno, průkazky, mobilitu, příspěvek na péči a podobně, a následně tedy poté, co se zahájí správní řízení o příspěvku na péči, ještě probíhá sociální šetření přímo na místě v rodinách tedy těch žadatelů a pak tedy probíhá posouzení lékařem Lékařské posudkové služby, to spadá pod Českou správu sociálního zabezpečení. Ani s tímto nejsme příliš spokojeni, že tedy aktuálně rozhodují dva úřady, tak také připravujeme nějaké změny do budoucnosti. No a následně, pokud je tedy rozhodnuto nebo navrženo tím lékařem přiznání/nepřiznání nebo v jaké výši té dávky, tak potom dokončuje řízení úřad práce, vydává rozhodnutí a u příspěvku na péči bych zdůraznila, že i když někdy to řízení může být i několikaměsíční, tak se vyplácí zpětně ode dne podání žádosti.
moderátorka
divácký dotaz: Starám se o dospělého syna ve čtvrtém stupni péče, domnívám se, že příspěvek na péči není dostačující, a to z důvodů: 1) nelze u takto postižené osoby chodit do zaměstnání ani na zkrácený úvazek, jelikož nemocný vyžaduje 24hodinovou péči. 2) odměna pečující osoby je zhruba 30 Kč na hodinu péče při měsíční 24hodinové péči. Kdy dojde k navýšení příspěvku na péči na úroveň, aby zdravotně postižení a jejich pečující si mohli dovolit zaplatit nezbytné služby? Děkuji, že se věnujete tomuto tématu, podepsán Aviko.
Iva MERHAUTOVÁ
Tak já vždycky obdivuju všechny, kteří se rozhodnou takto 24 hodin 7 dní v týdnu pečovat. Těmto lidem jsou nabízeny tzv. odlehčovací služby, ale zpět tedy k tomu dotazu. Pokud je tedy ten syn ve čtvrtém stupni příspěvku na péči, tak tam je příspěvek ve výši 19 200. Předpokládám, že má i ten opečovávaný také invalidní důchod a já neznám tu sociální situaci té tazatelky, ale pokud by třeba byla se synem sama, tak bych jí doporučila, aby třeba žádala ještě o další dávky, například o příspěvek na bydlení. Jinak, jak už jsem zmiňovala, chystáme novelu zákona o sociálních službách a i tam se tedy tím postavením pečujících i té náročnější péče, než je tedy taková ta jiná péče, kde právě je to vyjádřeno tím čtvrtým stupněm, tak se o ní jedná, jak tuto péči financovat.
moderátorka
My jsme se tady před chvílí ale bavily o kompenzačních pomůckách, jaké všechny existují podpory právě tady? Protože jak už jsme zmínili, ono pořízení těch kompenzačních pomůcek je velice často finančně nákladné. Tak o co tady právě mohou lidé žádat?
Iva MERHAUTOVÁ,
Tak mohou žádat lidé, kteří mají nějaké pohybové potíže, kteří mají zrakové potíže, mentální, třeba i lidé, kteří mají děti s poruchou autistického spektra, a je to od opravdu jednoduchých pomůcek třeba do výše 10 000, kde zkoumáme tu příjmovou situaci, naopak potom pomůcky nad 10 000, zvláštní pomůcky nad 10 000, tam už se nezkoumá, tam se připlácí 10 %, například u toho schodolezu můžeme jít až na částku příspěvku 350 000 Kč, může se žádat třeba i o automobil, vždy je tam i nějaká věková hranice, u automobilu to může být až 200 000 Kč, anebo také můžeme žádat o živou pomůcku a to je například vodicí pes, kde ta věková hranice je až 15 let.
moderátorka
Vy už jste zmínila i některé ty ještě tedy nákladnější kompenzační pomůcky, kde se tedy velice často bavíme i o přestavbě bytu, předpokládám, že i tam… jsou tedy nějaké příspěvky. Jak tam to funguje? Je třeba možné zažádat o tento příspěvek i vícekrát? Pokud tu úpravu bytu jednoduše chci udělat na víc etap.
Iva MERHAUTOVÁ,
Tak u všech těch pomůcek je vždycky nějaká, nějaká časová lhůta. Kdy je možné opakovaně znovu žádat, nebo naopak, kdyby se stalo, že ta nákladná, kompenzační nebo zvláštní pomůcka nebude využívána. Tak potom se bohužel zase třeba i část toho příspěvku musí vracet. Je to u každého toho, té zvláštní pomůcky jinak.
moderátorka
Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo i novelu, ve které by se tedy mělo zaměřit na terénní služby, o kterých se tady dnes také bavíme. A taky na postavení takzvané pečující osoby. Jak by to mělo vypadat, prosím?
Iva MERHAUTOVÁ,
Tak rozhodně bychom chtěli posílit, posílit i je jejich postavením, pravděpodobně i nějakým finančním ohodnocením. A už například nyní pečující osoby, pokud pečují po několik let po sobě, tak mohou potom požádat Úřad práce o potvrzení. A mají, mohou potom při žádosti o starobní důchod žádat o započtení této doby do takzvaných náhradních dob. A tím se jim to počítá i do důchodu.
moderátorka
My jsme se tady tedy na začátku bavili o tom, že lidí ve vyšším věku bude velice pravděpodobně přibývat. S tím asi tedy i právě vyplácení takzvaného ošetřovného. V jaké míře podle vás je únosné, aby ho stát mohl platit?
Iva MERHAUTOVÁ,
Tak samozřejmě všechny dávky, ať už tedy pojistné, nebo nepojistné, kam do těch pojistných samozřejmě zahrnujeme i starobní důchody, tak jejich objem poroste. Takže naším úkolem je, abychom nějakým způsobem vyvažovali tu míru podpory. Jak tedy pro seniory, tak třeba pro rodiče. Protože my zvažujeme i úpravu v případě rodičovského příspěvku. Tak třeba pro lidi, kteří jsou absolutně v nouzi, nemají žádný majetek. Tak i tam vlastně se snažíme, aby mohli tedy ještě důstojně žít.
moderátorka
díky za váš čas.
Přidejte odpověď