Jaký je rozdíl mezi tím, jak žijí senioři v Dánsku a v Česku. Judita Matyášová, novinářka a badatelka, byla hostem pořadu ČT24. Reportáž.
moderátorka
Paní Matyášová, jaký je rozdíl mezi životem seniorů v Dánsku a v Česku?
Judita MATYÁŠOVÁ, novinářka
Já bych řekla, že ten hlavní rozdíl tak, jak tu seniorskou komunitu i celkově dánskou společnost vnímám, je hlavně v tom, že dánská společnost dává seniorům velmi výrazně najevo, že s nimi počítají, že si váží toho, co senioři umí, a ta dánská společnost hodně motivuje seniory, aby se různým způsobem aktivně zapojovali jako dobrovolníci. Ta tradice toho dobrovolnictví v jakémkoliv věku je tam desítky let a opravdu je to, řekla bych, velký rozdíl, i co se týká médií, jak dánská média informují o seniorech.
moderátorka
Právě ten rozdíl ve vnímání. Já jsem četla několik rozhovorů s vámi a vy to relativně často akcentujete. Proč si myslíte, že právě rozdíl v tom, jak lidé vnímají seniory, je tak veliký mezi Českem a Dánskem?
Judita MATYÁŠOVÁ,
Myslím si, že u nás, a bohužel ta pandemie covidu to ještě zvýraznila, je takový pohled na seniory i za nás novináře musím říct, že často si ten stereotyp nějak vytváříme sami, ať už jsou to články, které se týkají nejrůznějších problémů, že senioři mají ten či onen problém, je potřeba jim pomáhat, což samozřejmě určitě je pravda, ale málo se mluví nebo píše o aktivních seniorech, kterých rozhodně není v Česku málo, a jsou to senioři, kteří třeba ještě ani žádnou pomoc nepotřebují, naopak pomáhají ostatním. A podobně je to i se zobrazováním seniorů v našich médiích, jsou různé stereotypní snímky, že senior vypadá posmutněle, moc často nevídáte obrázky seniorů, kteří něco dělají aktivně. A v Dánsku je to opravdu velký rozdíl, možná zas až takový druhý extrém, že spousta těch fotografií je skoro jak superakční hrdina.
moderátorka
Já jsem dokonce viděla někde nějakou vaši fotku z Dánska, kde senioři stojí v oblečcích supermanů, myslíte si, že se může ten pohled na seniory v Česku změnit směrem k tomu, jak to vypadá v Dánsku? Na jak dlouhou trať je to v Česku běh?
Judita MATYÁŠOVÁ
Já bych řekla, že ten obraz se může změnit, když se nějak rovnoměrně zapojí ať už média, tak vrcholní politici, ale i obce. Jakým způsobem obce komunikují se seniory, jak je motivují, jak je vybízí k tomu, aby něco společně podnikli. Já bych možná zmínila, co je v Dánsku, a u nás to nemáme, ze zákona každá dánská radnice má tzv. radu starších, která sice nemá volební hlas, ale má poradní hlas, a ta radnice musí zohledňovat názor starší generace. A to je něco, co je pro Dány velmi typické, že jim opravdu hodně záleží na tom, aby ta veřejnost se vyjádřila k různým třeba strategickým rozhodnutím v plánování v té konkrétní obci.
moderátorka
Na druhou stranu v Česku už ale vznikají některé neziskové organizace, jako je třeba Elpida, která pořádá pravidelně nějaké workshopy a různé kurzy právě pro seniory, a zdá se mi, že je to v Česku čím dál víc rozšířenější. Tak myslíte si, že kdyby to tímto tempem tedy pokračovalo dál, že jednoduše v Česku můžeme někdy dosáhnout něčeho podobného? Nebo Dánové jsou opravdu v tomto tak specifičtí, že v takové úrovni, řekněme, to v Česku nemůže nikdy fungovat?
Judita MATYÁŠOVÁ,
Já jsem moc ráda, že těch dánských spojek tady přibývá. Určitě bych zmínila současného dánského velvyslance, který si to vzal jako jednu ze svých priorit, zdravotní a sociální témata, a zaangažoval nejrůznější odborníky z této oblasti z Česka a zprostředkovává jim kontakty do Dánska. Vy jste zmínila Elpidu, Elpida má od loňska program, který je inspirovaný tím dánským vzorem a snaží se o to, aby senioři nebyli jenom pasivní účastníci nějakých přednášek nebo workshopů, ale aby sami přicházeli s nápady, co by chtěli sdílet s ostatními, a víc se podíleli i na organizování takovýchto aktivit. Takže určitě to přibývá a myslím si z mých zkušeností, kdy jsem se ptala seniorů tady v Česku, jestli by měli zájem nějak se víc zapojit, tak ten zájem je, ale je to přece jenom takové pozvolnější. Ale co bych zase ráda zmínila, co v Dánsku téměř úplně chybí, jsou nejrůznější mezigenerační projekty, které u nich nemají, ale u nás už je minimálně zhruba třicetiletá tradice různých propojování od teenagerů se seniory nebo i děti školkového věku a senioři. Takže to zase v Dánsku, když jsem popisovala, jak to u nás funguje, tak to byli velmi tím ohromení.
moderátorka
Pokud možná zůstaneme tedy v Dánsku, jak tam jsou senioři obecně zabezpečení? Jak funguje ten jejich důchodový systém a to, jak ve finále tedy fungují potom v tom seniorském věku?
Judita MATYÁŠOVÁ,
Senioři mají opravdu možnosti, hlavně ta obec jim zajišťuje spoustu nejrůznějších služeb, ať už jsou to profesionální pečovatelé, nebo dobrovolníci, a je maximální snaha o to, aby ten senior byl co nejdelší dobu v tom domácím prostředí. A v tom je třeba rozdíl oproti Česku, v Dánsku sám ten senior nemůže se úplně tak rozhodnout, že by si podal přihlášku do domova pro seniory. Je to v podstatě tak, že až když se vyčerpají všechny možnosti, které ta obec nabízí, a leckdy to je třeba pět různých lidí během jednoho dne, kteří dochází pravidelně za tím seniorem, a jsou to lidé, kteří průběžně sledují jeho zdravotní stav, takže až teprve, když vyhodnotí, že skutečně není schopen fungovat v tom domácím prostředí, tak můžou sepsat tu přihlášku a ze zákona ta obec musí seniorovi zajistit místo v domově do dvou měsíců, v Kodani je to dokonce do jednoho měsíce. A to je také rozdíl, to na mě dost překvapeně koukali, když jsem jim říkala, že v českých domovech je celkem běžné, že máte pokoje, kde jsou dva nebo tři senioři, kteří nijak spolu nesouvisí, tak v Dánsku tohle se v podstatě neděje, tam vždycky je to velký důraz na to soukromí, to znamená, ten senior buďto má samostatný pokoj, anebo pokud je to pár, tak je to pro ten pár.
moderátorka
díky za váš čas a vhled na to, jak to vypadá v Dánsku.
Přidejte odpověď