Chybějící praktici na venkově? Lidé na vesnicích si stěžují, že musí za lékařem daleko dojíždět. Mladí lékaři jsou přitom ochotní opustit město a vydat se pracovat na venkov. Potřebují však správně nastavené podmínky pro práci a život. Samotné finanční pobídky ze strany Ministerstva zdravotnictví, krajů a zdravotních pojišťoven podle nich nejsou vše. Vychází to z průzkumu mezi dvěma stovkami mladých praktiků před atestací, který provedla Pracovní skupina venkovského lékařství Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP. Mladí praktici považují za důležité spojit pobídky s podporou ze strany samospráv. Důležitá je také podpora dalšího vzdělávání, a i zajištění vzdělání pro jejich děti a kvalifikované práce pro partnera či partnerku.
Nedostatek praktických lékařů na venkově je jedním z problémů zdravotní péče v Česku. Pacienti stárnou a s nimi i jejich lékaři – 40 % praktiků v České republice je ve věku nad 60 let. Generační obměnu obvykle zajišťují nově atestovaní lékaři, regiony mimo město však doplácí na jejich nerovnoměrné rozdělení, proto v nich mnohdy praktici zoufale scházejí. Každá zrušená venkovská praxe tak stovky pacientů staví do situace, kdy musí za novým lékařem dojíždět desítky kilometrů, nebo v krajním případě zůstanou bez praktika úplně. Mladí lékaři se ale přitom svou budoucnost spojit s venkovem nezdráhají.
„Podle průzkumu až 54 % mladých praktických lékařů zvažuje práci na venkově, ovšem za správných podmínek pro jejich práci. Současné formy podpory se příliš nepotkávají s tím, co by lékaři považovali za atraktivní. Například místo jednorázového příspěvku na pořízení ordinace by spíše uvítali dlouhodobou podporu ve formě trvalé finanční bonifikace zdravotních pojišťoven za neatraktivitu venkova. S tím by Ministerstvo zdravotnictví, kraje a pojišťovny měly počítat při úvahách, jak dostat lékaře do vzdálenějších oblastí,“ vysvětluje MUDr. David Halata, vedoucí Pracovní skupiny venkovského lékařství SVL ČLS JEP.
Průzkum potvrdil i to, že dlouhodobě je při výběru místa ordinace pro mladé lékaře zásadní dostupná kvalifikovaná práce pro partnera a kvalitní vzdělávání pro děti. „Nově ale mladí lékaři velmi často uváděli i dostupnost navazující péče pro své pacienty, která na mnoha místech České republiky vázne. Lékaři pak vnímají větší nároky ze strany pacientů, ale také tlak zdravotních pojišťoven na rozsah poskytované zdravotní péče. Ty ale přitom nejsou ochotny hradit některá dnes již běžná vyšetření ve venkovské ordinaci, jako je např. vyšetření ultrazvukem,“ říká MUDr. Halata.
Jednou z příčin nedostatečného zájmu mladých praktiků o venkovské oblasti je podle expertů i to, že během studia medicíny se o něm mnoho nedozví. Podle průzkumu slyšelo o venkovském lékařství pouze 7 % respondentů. „Výuku oboru všeobecné praktické lékařství na lékařských fakultách považuje za nedostatečnou 82 % respondentů, její obsah ani rozsah již neodpovídá dnešním standardům v řadě jiných zemí Evropy. Systém potřebuje větší počet praktických lékařů, případné změny v učebních plánech ale tento požadavek vůbec nezohledňují,“ říká MUDr. Kateřina Javorská, členka výboru SVL, postgraduální studentka oboru Veřejné zdravotnictví na Lékařské fakultě v Hradci Králové. Podle ní by mohly pomoci stáže pro mediky v ordinacích venkovských lékařů již během studia. To ostatně letos na jaře úspěšně nabídla v rámci projektu „Staň se praktikem v Královéhradeckém kraji!“ Lékařská fakulta v Hradci Králové, IPVZ, SVL ČLS JEP ve spolupráci s Královéhradeckým krajem.
Nedostatky ale odborníci vidí i ve vzdělávání lékařů, kteří už si primární péči vybrali za svůj obor a v ordinacích praktiků se připravují k atestaci. „Ne vždy se jim totiž školitel věnuje tak, jak by bylo potřeba – přitom mladí lékaři se chtějí vzdělávat a potřebují, aby jim vědomosti někdo předával při samotné práci,“ říká MUDr. Ludmila Bezdíčková, členka výboru SVL a vedoucí katedry Všeobecného praktického lékařství Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. Proto podle ní SVL od letošního jara vytvořila skupinu krajských zástupců pro školení. Ti mají za úkol dohlížet na kvalitu výuky lékařů v přípravě a spolupracovat se zástupci krajů a zdravotnických zařízení na podpoře mladé generace.
Podle MUDr. Halaty je také velmi zajímavé, že 64 % mladých praktiků v průzkumu preferovalo tzv. sdružené praxe, tedy tým primární péče složený z více lékařů, sester a dalšího personálu na jednom místě. „Mladí lékaři také uváděli, že by uvítali možnost částečných úvazků, a to jak ženy – v 82 % případů, tak překvapivě i muži – téměř v 65 % případů.
V Česku jsou přitom sdružené praxe a práce na částečné úvazky v primární péči vzácností, převládajícím modelem je jeden lékař, jedna sestra, který z principu částečné úvazky neumožňuje. Snaha o jejich generační obměnu za stávajících podmínek tak bývá i přes různé pobídky často marná a míjí se účinkem,“ říká MUDr. Halata s tím, že jejich podpora ze strany státu by mohla přispět k zabezpečení vstupu většího počtu lékařů do oboru všeobecné praktické lékařství.
Přidejte odpověď