Chybí jednotné podmínky pro přepravu asistenčních psů

ilustrační foto: Flickr.com

Ombudsman Pavel Varvařovský se nedávno ve svém doporučení vyjádřil, že vodicí a asistenční psi nemusí mít v dopravních prostředcích náhubek. Jenže stále je řada přepravců, kteří přepravu takového psa bez náhubku nepovolují.

Postižení lidé se dodnes setkávají s případy, kdy někam cestují se svým psím pomocníkem a řidič dopravního prostředku jim oznámí, že psa bez náhubku nepřepravuje. Nedávno podobný případ řešil dokonce ombudsman Pavel Varvařovský.

Nevidomého Petra Wiszczora odmítl s jeho vodicím psem přepravit řidič MHD v Opavě. Řidič postiženému zdůraznil, že pokud psovi nenasadí košík, tak bude pes vyloučen z přepravy.

„Když jsme nastupovali do autobusu, pes neměl košík. Řidič mě oslovil, že mu ho mám nasadit. Jelikož jsem měl na zádech batoh, v pravé ruce bílou hůl, v levé ruce psa a mám podkolenní protézu, tak jsem řekl, že mu jej nasadím, ale až si sednu,“ řekl k tomu Wiszczora v pořadu České televize Ochránce, jenž popisuje případy lidí, které ombudsman řeší.

Podle Varvařovského je tento postup diskriminační. Kauzu si převzal jeden z advokátů zapojený do projektu pro bono centrum. V rámci něj poskytují advokáti ve vybraných případech své právní služby zdarma. Advokát pak zaslal opavskému dopravnímu podniku tzv. předžalobní upomínku s výzvou.

Opavský dopravní podnik na ni zareagoval rychle. Aby se neocitl před soudem, změnil přepravní řád. Dnes už tedy v Opavě mohou vodicí a asistenční psi bez problémů jezdit bez náhubku.

Každý případ se řeší individuálně

V Opavě tedy měl případ šťastný a rychlý konec. Nedá se ale v žádném případě říci, že by přepravní řády jednotlivých dopravců běžně obsahovaly právě tu vyjimku, že asistenční psi se mohou přepravovat bez košíku.

„V ČR je mnoho přepravců a dopravců, jejich zřizovateli jsou obce, firmy i soukromé osoby a všichni si mohou – dodrží-li zákon o přepravě osob – stanovit své vlastní podmínky přepravy a to nejen lidských ale i zvířecích pasažérů. Z toho je jasné, že situace kolem nutnosti dávat či nedávat VP či AP náhubek při přepravě je velice zmatečná a různorodá,“ popisuje složitou situaci Ilona Vobrová, předsedkyně Klubu držitelů vodicích psů ČR.

Podle ní je několik přepravců integrované veřejné dopravy, kterým už se podařilo vysvětlit, proč by vodicí a asistenční psi neměli mít náhubek. Sama ale uznává, že je pořád stále hodně případů, kdy se situaci ještě vyřešit nepodařilo.

Členové rady Klubu držitelů vodicích psů se už několikrát snažili zajistit jednání, na kterém by se u kulatého stolu sešli dopravci právě s nevidomými, ale bohužel se zatím takové setkání nepodařilo uskutečnit. Proto do dnes nějaká jednotná pravidla chybí a každý případ se podle Ilony Vobrové musí řešit individuálně.

A proč je vlastně pro postiženého člověka tak důležité, aby jejich pes neměl nasazený náhubek?

„Jak vodicí psi tak asistenční psi jsou vybráni, vychovaní a vycvičení aby pomáhali svým majitelům. Jejich pomoc spočívá i v podávání a vyhledávání upadlých či ztracených osobních věcí. Náhubek jim tuto činnost znemožňuje.

Příklad: během nástupu či jízdy upadne bílá hůl, peněženka či telefon. Je důstojnější, rychlejší a bezpečnější nechat psa věc podat, než požádat a čekat, zda se najde ochotný a čestný člověk,“ vysvětluje Ilona Vobrová.

Jsou ale paradoxně zase případy, kdy sama doporučuje náhubek nasadit. A to hlavně ve chvíli, kdy postižený pouští psa, aby se vyvenčil. Protože třeba v městských parcích může pozřít něco, co by mu mohlo velice uškodit na zdraví. Nevidomý totiž není schopný ohlídat, co pes zrovna kde našel a žere.

invArena

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.