Jak se chránit před nemocí stárnoucích očí

Makulární degenerace sítnice je u lidí nad 65 let nejčastější příčinou praktické slepoty. Mnohdy se začíná projevovat už po padesátce. Přesto ji většina lidí nezná. Jak se proti ní bránit a udržet si zrak co nejdéle?  Jak můžeme chránit svoje oči?

Při makulární degeneraci sítnice dochází k odumírání zrakových buněk v oblasti makuly, tedy žluté skvrny na sítnici. Ta je centrem ostrého vidění. „Nemocný člověk sice úplně neoslepne, ale v pokročilých stadiích vidí tak špatně, že ho to těžce invalidizuje,“ říká MUDr. Jan Studnička, PhD., z Oční kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové. „Nemůže číst, pracovat na počítači, sledovat televizi ani řídit auto. Později nerozeznává ani různé předměty, barvy nebo tváře blízkých lidí.“

Když přijdete pozdě, mívá to drsné následky

Oční specialisté zatím neumějí věkem podmíněnou makulární degeneraci sítnice (VPMD) vyléčit, ale dovedou ji u většiny pacientů významně přibrzdit nebo na určitou dobu dokonce zastavit její rozvoj. Největší riziko hrozí těm, u kterých se nemoc objevila v rodině. Roli ale hraje i postupující věk. Po šedesátce má nějaké projevy tohoto onemocnění čtvrtina lidí, po sedmdesátce třetina, mezi osmdesátníky už celá polovina.

Zachránit, co se zachránit dá

Když lékaři zachytí VPMD včas, mají většinou šanci účinněji pomoci a v maximální možné míře zachovat nemocnému zrak, a tedy i kvalitní život. Díky nejrůznějším lékům a laserům. Smysl má však také to, že se podaří zmírnit rizikové faktory.

Co to znamená?

Efektivně léčit vysoký cholesterol. Ale udělat i další kroky, které mohou přibrzdit kornatění cév: přestat s kouřením, shodit nadbytečná kila, sportovat, cvičit nebo se pravidelně věnovat aktivnímu pohybu atd.

Součástí prevence je také ochrana očí před ostrým slunečním světlem, tedy používání brýlí s UV filtrem.

—

Potraviny, které obsahují hodně luteinu a zeaxantinu:
Koncentrace v mg/100g
kapusta 39,6
zelí 16,3
špenát 12,2
salát 2,3
růžičková kapusta 1,6
brokolice 1,2
kukuřice 0,6

Vitamíny a karotenoidy snižují riziko choroby

Součástí prevence by měla být také strava obsahující: 1. vitamín C (rakytník, šípek nebo citrusy), 2. vitamín E (pšeničné klíčky nebo olej z nich, rostlinné oleje, máslo, mléko, ořechy, listová zelenina), 3. vitamín A (rybí tuk, žloutky, vajíčka, vnitřnosti, zelenina s karotenoidy), 4. minerál zinek (tmavé maso, mléko, fazole, játra). Pokud konzumujeme dostatek těchto zdraví prospěšných látek s antioxidačními účinky, zmenšíme podle některých odborníků riziko vzniku choroby o 25 %, podle jiných dokonce o 35 %.

Jídelníček bohatý na karotenoidy, zejména lutein a zeaxantin, snižuje podle studie EDCC zmíněné riziko o 43 %. Při užívání ve zvýšených dávkách v přípravcích (6 mg denně) až o 57 %. Větší příjem těchto látek se zdá být důležitý i proto, že s věkem přirozeně dochází ke ztrátě hustoty makulárního pigmentu ve žluté skvrně oka. Tento jev však bývá výraznější u lidí s VPMD.

Vědci to dávají do souvislosti se sníženou hladinou luteinu a zeaxantinu v krvi. A naopak, při užívání 10 mg luteinu denně se zvýšila během jednoho roku hustota makulárního pigmentu o 36 %, při kombinaci této látky s antioxidanty o 43 % (studie LAST).

Smysl má i konzumace většího množství tučných mořských ryb, lněného semínka, řepkového oleje nebo mořských řas. Obsahují hodně omega-3 polynenasycených mastných kyselin. Jednou z nich je látka označovaná jako DHA. Ta brzdí poškození fotoreceptorů, které vyvolává špatné prokrvení sítnice.

 

Věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD) trápí v ČR zhruba půl miliónu lidí. U postižených nad 65 let bývá nejobvyklejší příčinou praktické slepoty. Přesto ji většina lidí nezná.

Závažnost lehčí formy VPMD srovnávají odborníci s problémy, jaké vyvolává středně těžké až těžké nedokrvování srdce, tedy angina pectoris. Pacienti se středně závažnou makulární degenerací jsou na tom podobně jako lidé s nemocnými ledvinami, kteří musí chodit na dialýzu, tedy na odstraňování zplodin látkové výměny pomocí umělé ledviny.

U nejtěžší formy VPMD se všední den postižených podobá životu těch, kteří jsou po mozkové mrtvici trvale upoutáni na lůžko a potřebují péči ošetřovatelky. Jde tedy o velmi vážnou nemoc, kterou nelze podceňovat.

Pohlídat si typické příznaky

Jejím typickým příznakem bývá horší vidění za soumraku a za tmy nebo pocit špatného osvětlení v místnosti. Postižení často nevnímají barvy tak jasně jako dřív nebo mají dojem, že už nevidí věci tak kontrastně. Také se jim někdy začnou vlnit rovné linky či linie věcí nebo jim připadají zaoblené. Často si toho mohou všimnout třeba při luštění křížovek.

„Jindy mívají problém, aby zaostřili na střed stránky,“ připomíná MUDr. Studnička. „V některých případech se jim zdá být prostředek obrazu zamlžený nebo dokonce tmavý.“ Tyto příznaky signalizují poměrně pokročilé potíže.
Postižení si jich často nevšimnou dřív, protože se zhoršují pomalu a chvíli trvá, než si je postižený člověk uvědomí.

invArena