Při sjednávání životní pojistky to mnohdy i hendikepované svádí zamlčet některé nemoci nebo nectnosti. Občas k tomu nenápadně nabádá i pojišťovák, který chce smlouvu uzavřít. Lhát se však rozhodně nevyplatí.
Z intenzity televizních reklam, nabídek internetových porovnávačů cen a telefonátů finančních poradců by člověk nabyl dojmu, že není nic snazšího než si pořídit životní pojistku a případně i trochu usmlouvat cenu. Jenže skutečnost je poněkud složitější. Nejlevnější životní pojištění si pořídíte, když jste mladý, zdravý a pracujete spíš hlavou než rukama.
Navrhovaná cena se může změnit
Když podepisujete s pojišťovacím poradcem formulář, je to takzvaný návrh smlouvy.
Kromě toho, že si domlouváte pojistná nebezpečí, která bude dokument pokrývat, a výši pojistných částek, musíte prozradit i mnohé o sobě. Na jaké pozici pracujete, jestli sportujete a jak jste na tom se zdravotním stavem.
Sport v malé míře nevadí, ale jakmile jste registrovaný sportovec, mnohé pojišťovny vám nasadí vyšší cenu. A neřeší přitom, jestli vyrážíte každý týden na závody, či je vaše registrace spíš jen vyjádřením sympatií k nějakému sportovnímu oddílu.
Nízké pojistky nejsou komplikované
Když si lidé pořizují pojistku hlavně kvůli spoření či daňovým zvýhodněním, obvykle stanovují co nejnižší možnou pojistnou částku, aby pojišťovně neplatili zbytečně za krytí rizik. Úplně bez pojistné částky však pojištění sjednat nelze. Jednotlivé finanční ústavy u svých produktů stanovují minima, pod která nelze jít. Takové minimum může být 10 000 korun, ale také 150 000 korun.
U pojistek na nízké částky obvykle postačuje, když klient v návrhu zaškrtne kolonku s čestným prohlášením, že netrpí žádným chronickým onemocněním.
Kdo si kupuje pojistnou částku vyšší, odpovídá obvykle na několik otázek o svém zdraví. Například Kooperativa má pro pojistné částky od 100 001 koruny do 500 000 korun zkrácenou verzi dotazníku s pěti otázkami.
Když jsou všechny odpovědi záporné (nemám epilepsii, neléčím se, nejsem tlustý…), může klient pojistku hned uzavřít.
Pokud však na některou otázku odpoví kladně, nebo se pojišťuje na hodně peněz, musí se prokousat podrobným zdravotním dotazníkem, uvést kontakty na své ošetřující lékaře a dát pojišťovně souhlas, aby si u nich vyžádala informace o jeho zdravotním stavu.
Je-li pojistná částka extrémně vysoká, pojišťovna klienta dokonce pošle na prohlídku ke svému posudkovému lékaři. Až pak se definitivně stanovuje cena pojištění.
Jestliže pojišťovna najde ve vašich zdravotních záznamech nějaký problém, existují dvě řešení: buď vám navrhne pojistku za vyšší cenu, nebo vyloučí určitou oblast z pojistného krytí.
I elektronická cigareta je kouření
Součástí zdravotního dotazníku je téměř vždy otázka, zda je klient kuřák, či nekuřák, případně upřesnění, kolik cigaret vykouří. Kuřáky pojišťovny posuzují jako rizikovější zákazníky a zdražují jim pojistné.
Rozdílně se posuzují moderní elektronické cigarety. Například ING pojišťovna bere lidi, kteří je používají, jako kuřáky, Uniqa je má v kolonce bývalý kuřák. Cena pojistky může kuřákům stoupnout až o 100 procent, samozřejmě záleží i na tom, jestli se člověk současně léčí třeba s astmatem.
Rozhodně se nevyplácí pojišťovně své kuřáctví zapřít, byť jste přesvědčeni, že letos už toho opravdu necháte. Kdyby totiž nastala pojistná událost a přišlo se na to, že jste v dotazníku lhali, pojišťovna má právo snížit vyplácené pojistné plnění, nebo dokonce žádné nedat.
Policistům a vojákům se vyplatí hledat
Policista se zbraní a učitelka v mateřské škole rozhodně nebudou mít tu samou sazbu pojistného. Například u ING zaplatí policista 1,5krát tolik. Stejně jako třeba truhlář či profesionální řidič nákladního auta.
Pojišťovny člení povolání do několika rizikových skupin, obvykle bývají tři až čtyři. Každá do nich zařazuje profese podle vlastních pravidel, a tak se může stát, že pro někoho je třeba povolání taxikáře vysoce rizikové, pro jiného ne.
Mladá fronta Dnes
Jolana Nováková
Přidejte odpověď