Předchozí vláda schválila novelu zákona o sociálně-právní ochraně dětí, která do roku 2025 ruší kojenecké ústavy, s jednou výjimkou. V ústavní péči by zůstaly děti s těžkým zdravotním postižením či sourozenecké skupiny, pro které se náhradní rodiče hledají jen obtížně.
Ministerstvo práce a sociálních věcí ale připravilo novelu, která by i tyto výjimky zrušila. Znamená to, že o všechny tyto děti do tří let by se museli postarat pěstouni. A sami jejich zástupci, kteří rušení kojeneckých ústavů vítají, upozorňují, že jde o zátěž, kterou by současný systém náhradní péče nemusel unést.
Jak informoval server irozhlas, MPSV chce ze zákona o zdravotních službách vyjmout všechny paragrafy týkající se ústavní péče pro děti do tří let.
„Návrh odráží připomínky, podle kterých ponechání možnosti umisťovat děti se zdravotním hendikepem do ústavní péče je možné vnímat jako diskriminaci. Zároveň se ukazuje, že v dětských domovech pro děti do tří let často není kapacita naplněna, a jejich udržování by se tak stávalo velmi neefektivním. Průměrné náklady zde dosahují až 80 tisíc korun měsíčně na dítě,“ uvedla mluvčí MPSV Eva Davidová.
Podle analýzy Nadace J&T v kojeneckých ústavech ubývá nejmenších dětí. Některé ze zdravotně postižených ale mají vyživovací sondu nebo třeba tracheostomii. Takových dětí není mnoho, jen asi dvě tři děti v každém kraji. Pro pěstouny, kterých není mnoho, bude však péče o ně náročnější.
„Od samého začátku upozorňujeme, že základna přechodných pěstounů je nedostatečná a v krajích došlo za poslední dva roky k jejich poklesu,“ uvedla již dříve Radka Švecová z Profesního sdružení přechodných pěstounů. Na nedostatek přechodných pěstounů je málo upozorňuje i předseda Sdružení pěstounských rodin Pavel Šmýd. Přechodní pěstouni, na rozdíl od dlouhodobých, mají dítě u sebe maximálně rok, poté ho předávají buď dlouhodobým pěstounům, nebo zpátky do rodin. Často mají v péči právě nejmenší děti. Mnozí odborníci z pěstounských organizací se obávají toho, jak budou moci pěstouni zvládat děti se zdravotním postižením a hovoří o tom, že to bude narážet na problémy všeho druhu, od finančních po personální.
Pěstounské organizace dlouhodobě volají po centrálním registru pěstounů, který by umisťování dětí do rodin značně ulehčil. Celorepublikou databázi se však dosud nepovedlo realizovat. Stát valorizoval pěstounské dávky a jejich výši svázal s růstem minimální mzdy. Dlouhodobí pěstouni nyní na jedno dítě dostávají 16 200 korun hrubého, na dvě 24 300, na tři 32 400. S každým dalším dítětem odměna roste o 8500 korun. Přechodní pěstouni pobírají za dítě 29 160 korun hrubého a za každé další o 4860 korun hrubého víc. Zároveň stát zvýšil i příspěvek na potřeby dítěte.
Přidejte odpověď