Andrejka z Plzeňska, která v pátek 3. června oslavila druhé narozeniny, se narodila s šedým zákalem. Časem se ale bohužel ukázalo, že nejde o jediný zdravotní problém, lékaři jí diagnostikovali dětskou mozkovou obrnu. Dnes tak zatím ještě nechodí ani nesedí. Díky péči rodičů se ale její stav zlepšuje, vpřed ji posouvá i její dvojče.
Těhotenství mladé maminky Terezy, ač čekala dvojčátka, probíhalo bez větších komplikací. Před dvěma lety tak na začátku června přišli na svět Patriček a Andrejka, u které byl hned po narození zjištěn šedý zákal. „Ten Andrejce úspěšně ve Fakultní nemocnici v Motole odoperovali. Mysleli jsme si, že to nejhorší máme za sebou. Zhruba od půl roku jsem si ale začala všímat, že se Andy nevyvíjí tak, jak by měla. Přece jen jsem měla srovnání s jejím bráškou Patrikem,“ začíná své vyprávění paní Tereza, která s partnerem Jaroslavem a dětmi žije ve Vochově na Plzeňsku.
Rodiče Andrejčin vývoj konzultovali s lékaři a začali cvičit Vojtovu metodu. Ani po téměř roce pravidelného cvičení se však Andrejka po motorické stránce příliš neposunula a lékaři potvrdili, že se potýká s dětskou mozkovou obrnou, čili poruchou vývoje motorických oblastí mozku. „Dosud nechodí, ale ani pořádně nesedí. Lékaři se víceméně shodují, že by jednou sedět i chodit mohla. Nikdo ale neví, kdy a v jaké kvalitě to bude. Naštěstí jí ve všem hodně pomáhá její bráška, táhne ji vpřed,“ uvádí paní Tereza s tím, že péče o dvojčátka je i z tohoto důvodu nesmírně náročná.
„Náš běžný den vypadá tak, že dopoledne s Andrejkou dojíždíme na terapie či vyšetření u lékařů, takže Patrika obvykle nechávám doma s babičkou a dědou. Mám výhodu, že mám skvělou tchyni, která je už v důchodu a může ho pohlídat. Odpoledne pak trávíme na zahradě nebo jdeme na procházku,“ popisuje maminka a dodává: „Od září bychom chtěli, aby šel Patrik na dopoledne do dětské skupiny. Aby byl v kolektivu svých vrstevníků a dál se bez ohledu na postižení své sestřičky rozvíjel.“
Andrejce velmi prospívají neurorehabilitace, nejrůznější rehabilitační cvičení a terapie, které s ní rodiče poctivě navštěvují, aby se ve vývoji co nejrychleji posunula. Mnoho z nich však není hrazeno zdravotními pojišťovnami. Krom náročné péče se tak rodina potýká i se starostmi o zajištění dostatku financí. Z tohoto důvodu jim začala pomáhat nadace Dobrý anděl, která podporuje rodiny s dětmi, kde se dítě či rodič potýká s vážným onemocněním. „Příspěvky od dárců – Dobrých andělů – jsme teď šetřili na neurorehabilitace, 14 dní této terapie nás vyšlo na 26 tisíc korun. Poprvé jsme na nich s Andrejkou byli v dubnu, podruhé nás to čeká na začátku června. Jsme za tyto příspěvky, které pokryly dvě rehabilitace, velmi vděčni, protože mají pro Andrejku obrovský význam. Po té první se již zvládne dostat na všechny čtyři a snaží se lézt,“ děkuje za oba rodiče otec Jaroslav.
Milan Kilián
Plzeňský deník
Přidejte odpověď