Sluchově hendikepovaní už se nemusí obávat neúspěchu při jednáních s úředníky. Usnadnění jejich komunikace s benešovskou radnicí přináší takzvaná Tichá linka. Na její stránky odkazoval web benešovského úřadu už před několika lety, až nyní ji ale díky registraci využívá.
Linka přispívá k odstraňování komunikačních bariér. „Pokud neslyšící komunikuje pouze ve znakovém jazyce, může se pomocí počítače proklikat na tlumočníka a svou záležitost vyřešit prostřednictvím videohovoru,“ vysvětlila Veronika Kondrátová, vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví. Lze rovněž využít on-line přepis, který poskytuje textové okno prostřednictvím přepisovatele.
Aplikace myslí také na další záležitosti. V případě, že by klient Tiché linky potřeboval oznámit protiprávní jednání, akutně vyhledat lékařskou pomoc nebo oznámit požár, může se obrátit na služebnu Městské policie Benešov.
„Tichá linka je primárně situovaná právě na městskou policii, ale také na podatelnu městského úřadu a jeho odbor sociálních věcí. V současné době jsme ve fázi ověřování její funkčnosti,“ uvedla Kondrátová.
Pomocí Tiché linky si klienti mohou sjednávat schůzky s úředníky, při nichž se komunikace odehrává prostřednictvím tabletů jako videohovor nebo přepisem.
Provozovatelem linky je obecně prospěšná společnost Tichý svět, která už šestnáct let propojuje svět slyšících a neslyšících. Benešov není prvním úřadem, který Tichou linku využívá. Přestože v celém Česku linka získává na oblibě a zaregistrovaly si ji už stovky úřadů a institucí, Benešov zůstává v okrese zatím jediným úřadem.
„Služeb Tiché linky lze využít v úředních hodinách, obecně je ale k dispozici nonstop,“ připomněla Olga Blahovcová, vedoucí oblasti sociálních služeb obecně prospěšné společnosti Tichý svět s tím, že od 7 do 22 hodin funguje v běžném pracovním módu a po zbytek dne jako linka tísňového volání. „Pokud by se klient ocitl v ohrožení života, může kliknout přímo na červené SOS tlačítko a přivolat si pomoc jeho prostřednictvím,“ dodala.
V České republice žije zhruba půl milionu sluchově postižených lidí. Čím je jejich postižení vážnější, tím komplikovanější je pro ně komunikace s okolním světem. Osoby, které neslyší už od narození, mají navíc odlišný způsob vnímání českého jazyka, a to jak v mluvené podobě u obsahu a významu slov, tak i v podobě psané. Jejich mateřským jazykem je tak vlastně znakový jazyk.
„Služby jako Tichá linka jsou pro takto postižené občany nesmírně důležité zejména tím, že odstraňují bariéry mezi nimi a ostatní společností. Proto ji každodenně vyhledají desítky klientů. A my jsme rádi, že ji budou moci využívat také klienti Městského úřadu Benešov,“ doplnila Eva Stulíková z odboru sociálních věcí a zdravotnictví.
Zdeněk Kellner
Benešovský deník
Přidejte odpověď