V rámci našeho pravidelného seriálu Na slovíčko s lékařem EUC Kliniky tentokrát odpovídala MUDr. Libuše Hrdličková, která působí na oddělení diabetologie. Zajímalo nás, jaké změny na sobě pacient může sám poznat, když se u něj některý z typů cukrovky objeví a také jsme se zeptali, jak moc diabetes pacienta omezí v „běžném životě“.
Paní doktorko, jaké typy diabetu v současné době převažují, kdo je jimi nejčastěji ohrožen?
Onemocnění cukrovkou 2. typu (diabetes mellitus) se vyskytuje hlavně ve vyšších věkových skupinách. V poslední době se ale posouvá i do těch mladších. Onemocnění ovlivňuje zejména nesprávný způsob stravování, omezení pohybové aktivity, v neposlední řadě se na onemocnění podílí i určitý typ dědičnosti. Diabetes mellitus 2. typu je významně ovlivnitelný právě úpravou stravovacích návyků spojených s redukcí hmotnosti. Bývá totiž velice často spojován s obezitou, dokonce až z 30 %. Na onemocnění mají vliv hypertenze (vysoký krevní tlak) nebo ischemická choroba srdeční, dále také metabolické odchylky – například dyslipidemie a řada dalších.
Jaké jsou hlavní projevy cukrovky, které na sobě může pozorovat zatím nediagnostikovaný pacient? Případně, kdy je vhodné přijít k lékaři na vyšetření?
Záleží zejména na typu diabetu. U diabetu mellitu 1. typu je to hlavně žízeň, časté močení, a to i v noci, hubnutí při normální chuti k jídlu, častější únava, slabost, zhoršení tělesné výkonnosti, zhoršování zrakové ostrosti a zraku jako takového, vyšší sklon k infekcím a jejich horšímu hojení. Při postižení dolních končetin může v nejhorších případech onemocnění dojít až k amputaci dolních končetin a tím k následující invalidizaci.
Hrozí také, že při postižení očí může dojít až k úplné ztrátě zraku – oslepnutí. Bohužel u velké části pacientů, a to u diabetu mellitu 2. typu, je onemocnění zjištěno náhodně při nálezu hyperglykemie (vysoká hladina krevního cukru) nebo již při výskytu pozdních komplikací (oči, nohy…).
Můžete popsat, jak moc diabetes pacienta omezuje v „běžném životě“ a na co vše si musí dávat pozor? Jak často je pak potřeba chodit na pravidelné kontroly a zda se za uplynulých dvacet let nějak posunuly medikamenty a zdravotní potřeby pro pacienty?
Zde záleží na typu diabetu. Rozlišují se dva hlavní typy diabetu, a to typ 1 a 2. U diabetu mellitu 1. typu je úplná absence vylučování inzulinu Langerhansovými ostrůvky, nejčastěji na podkladě autoimunitní inzulitidy (zánětem). Tito jedinci jsou pak celoživotně závislí na zevní dodávce inzulinu. Tento typ diabetu postihuje zejména děti a adolescenty, výjimkou nejsou ani dospělí. Pacienti musí dodržovat pravidelnost v aplikaci inzulinu, provádět pravidelně selfmonitoring – sebekontrolu glykémií (hladiny cukru), pravidelně se stravovat a provádět pravidelné kontroly možných pozdních komplikací (oční, ledvinné, dolních končetin a dalších). Dále je nezbytně nutné, aby včas rozpoznali projevy hypoglykémie. Jde o třes, pocení, mžitky před očima, celkovou slabost. Stav může končit až bezvědomím. Pravidelná návštěva u diabetologa je nezbytná, frekvence záleží na spolupráci pacienta a stupni kompenzace nemoci.
U diabetu mellitu 2. typu se jedná o větší problém. Pacienti většinou příliš nespolupracují, protože cukrovka na začátku „nebolí“. K nám do ordinace přicházejí při náhodně zjištěných hyperglykemiích (vysoká hladina cukru v krvi), málokdy pro projevy již rozvinutého diabetu. Tito pacienti také často po stabilizaci stavu přestávají chodit na pravidelné kontroly k diabetologovi.
Za posledních dvacet let se péče o diabetiky velice posunula díky moderním možnostem léčby a stále dokonalejším pomůckám jako jsou glukometry, inzulinové pumpy, senzory, ale i možnostmi v transplantační oblasti.
denik.cz
Přidejte odpověď