MPSV chce zachránit, co se dá. Na podporu zaměstnanosti by mělo jít až 7 miliard korun. A co tolik peněz nezaměstnaným přinese? Lepší poradenství na úřadech práce.
Ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová (TOP 09) zjišťuje, v jakém stavu převzala po svém stranickém předchůdci Jaromíru Drábkovi resort ministerstva práce. A rok před volbami se pod tlakem zbytku vlády snaží předvést aktivitu a mění politiku zaměstnanosti.
Zavedení „kurzarbeitu“ po německém vzoru mělo být triumfem pro zaměstnavatele i odbory. Instrument umožňuje firmám v době, kdy nemají pro své zaměstnance dost práce a musely by je propustit, poslat je do vzdělávacích kurzů na náklady státu.
Po půl roce fungování a při neklesající nezaměstnanosti je ovšem bilance zarážející – vyčerpáno je pouhých 14 milionů korun na podporu několika desítek pracovních míst. Do srpna 2015 přitom ministerstvo nabídlo firmám na udržení pracovních míst 400 milionů.
A podobné to bylo i s penězi na ostatní podporu zaměstnávání, z rozpočtu 5,5 miliardy loni utratilo sotva polovinu. Na konci roku za to dostalo MPSV pochvalu od ministerstva financí pod vedením Miroslava Kalouska (TOP 09). Nezaměstnanost však meziročně stoupla, není tedy za co chválit.
Teď chce z roku na rok ministryně Ludmila Müllerová vrhnout do podpory zaměstnávání celých sedm miliard korun. „Máme dostatek financí, abychom pomohli firmám i obcím udržet a také vytvořit nová pracovní místa,“ říká ministryně Müllerová.
Je otázkou, s jak velkým užitkem je však dokážou úřady práce použít, když je předchozí vedení ministerstva deklasovalo na výplatní dávková místa.
Jedním z akčních bodů na podporu zaměstnávání má být „kvalitnější a rozsáhlejší poradenství na úřadech práce“. Není však jasné, jak toho chce vláda dosáhnout, když firmám zrušila povinnost hlásit volná pracovní místa a zapojení soukromých agentur práce do zprostředkování zaměstnání se ani nerozjelo. „Pomoci má personální posílení krajských poboček ÚP, k 1. březnu bylo přijato 166 odborných pracovníků,“ uvedla mluvčí MPSV Štěpánka Filipová. Projekt nazvaný MIKOP, o kterém však úředníci na pobočkách úřadů práce nevědí, tak podle bývalého dlouholetého zaměstnance ministerstva působí jako akce na vylepšení image.
„Bude problém v tom, že tyto nástroje politiky zaměstnanosti jsou nevyzkoušené. Nelze se dohadovat, zda to bude mít odpovídající efekt,“ pochybuje také Daniel Münich, ekonom akademického pracoviště CERGEEI a poradce vlády.
Vyšší minimální mzdy zaměstnanosti nepomohou
Včera se na setkání vlády, zaměstnavatelů a odborů projednávalo navýšení zákonné minimální mzdy, k dohodě však nedošlo. Odbory a opozice tlačí na zvýšení již několik let stejné minimální mzdy z osmi tisíc korun minimálně o pětistovku. Ministryně na rozdíl od zbytku vlády myšlenku podporuje.
Čerstvou zkušenost se zvýšením zákonného minima mají zdravotně postižení. Od Nového roku se částka v jejich případě zvedla z šesti na osm tisíc korun.
„Některé ze 70 postižených jsme museli propustit, protože si na sebe v této výši mzdy nevydělají,“ vysvětluje Jakub Knězů ze společnosti Etincelle, která zaměstnává nadpoloviční většinu zdravotně postižených v kavárnách, pekárně či na biofarmě.
Mladá fronta DNES
Přidejte odpověď