Důchodovou reformu představila ministryně práce Jana Maláčová a šéfka komise pro spravedlivé důchody Danuše Nerudová. Jak by měla vypadat? Reportáž
ČT 24 .
Start je plánovaný na rok 2022. Základní penzi ve výši 10 000 Kč, na tu bude mít nárok každý, kdo odpracoval 25 let a platil odvody. Zároveň se zkrátí povinná doba pojištění z 35 právě na 25 let. Veřejný důchodový systém se rozdělí na dva pilíře, základní důchod by se vyplácel z nultého, zásluhová část podle odpracovaných let a výdělku z prvního. Rezort chce taky ocenit práci v důchodu, a to nižší daní z příjmu. Od roku 2023 má fungovat bonus 500 Kč měsíčně za vychované dítě, nejvýš ale bude možné získat navíc 1500 Kč. Protože je současný systém podle Jany Maláčové nepřehledný a lidé netuší, kolik peněz budou dostávat, chystá se taky takzvaná důchodová kalkulačka. Od roku 2024 budou moci lidé vykonávající náročné profese do penze dřív, a to o rok za každých 10 let práce v rizikovém prostředí. Zaměstnavatel bude za takového pracovníka platit o 5 procentních bodů vyšší odvody. No a od roku 2025 se počítá s daňovou reformou, která zajistí příjmy do důchodového systému z daní. Změní se také výpočty invalidních a pozůstalostních penzí a spoření na stáří má být efektivnější.
Jana MALÁČOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/
Cíle důchodové reformy tak, jak ji předkládáme, a tak, jak bychom ji vám rádi představili, tak jsou tři. Je to velký rozdíl oproti minulosti, kdy hlavní cíl důchodové reformy byla pouze finanční udržitelnost. My říkáme, finanční udržitelnost je důležitá, peníze jsou vždy na prvním místě, ale tak, jak se na tom shodla i komise pro spravedlivé důchody, máme další dva cíle, a to je spravedlnost a také srozumitelnost. A myslím si, že tyto tři cíle spolu stojí ve vzájemném poměru a jsou vzájemně provázány.
moderátor
těch důchodových komisí pracovalo už několik, o reformě penzí se debatuje přes 20 let. Pokud byste měla vypíchnout ty hlavní body, v čem je váš návrh jiný, přelomový oproti těm předchozím, co by to bylo?
Danuše NERUDOVÁ, předsedkyně komise pro spravedlivé důchody, rektorka Mendelovy univerzity v Brně
Z mého pohledu je to především to, že reflektuje většinu doporučení ze studie OECD, z té studie OECD, která hodnotí důchodový systém České republiky. To znamená, reflektuje to, že náš systém je velmi komplikovaný a není srozumitelný. Ta reforma tedy ten systém dělá srozumitelným a dokonce zjednodušuje výpočet důchodů natolik, že umožňuje zavedení důchodové kalkulačky, která vlastně umožní občanům vědět třeba ve 30 letech nebo ve 40 letech, jaký budou mít důchodový nárok. Další tou věcí z mého pohledu, kterou ten důchodový systém reflektuje, je to, že je si potřeba přiznat, že náš důchodový systém, tak jak je nastaven, tak je zcela mimořádný v Evropské unii. V Evropské unii se důchody hradí z vybraného pojistného zhruba z průměru 52 %, zatím u nás to je 78 %. Proto i OECD doporučuje, že do financování důchodového systému musí být zapojeny další příjmy. Taktéž OECD v té studii upozorňuje na to, že naše důchody jsou velmi nízké, celá řada důchodců je pod hranicí chudoby. I na toto reaguje ten návrh důchodové reformy, a to tím, že zavádí ten nultý pilíř, základní důchod ve výši 10 000 Kč. Takže při tom omezení, které je v podstatě politické, a to je to, že rok před diskuzemi v komisi vláda rozhodla, že se nebude zvyšovat věk odchodu do důchodu, to považuji za maximální možný kompromis reflektující v podstatě většinu těch doporučení, které OECD v té studii uvádí.
moderátor
Ano, právě zvýšení věkové hranice pro odchod do důchodu bylo jedním z těch doporučení OECD. Čili s ohledem na to rozhodnutí vlády, to jste v komisi vůbec nediskutovali?
Danuše NERUDOVÁ,
Přesně tak.
moderátor
My tady máme řadu dotazů od diváků, přišlo jich opravdu hodně. Jako první se ptá Eva: „Není navrhovaná změna = základní garantovaný důchod 10 000 Kč i kvůli OSVČ? Mnozí z nich si platí minimální sociální pojištění a pak výše důchodu je samozřejmě nízká.“ Je to kvůli OSVČ?
Danuše NERUDOVÁ,
Teď nevím, co posluchačka myslí, že je to kvůli OSVČ.
moderátor
Garantovaná, jak jsem to pochopil já, ta garantovaná desetitisícová částka, aby měl každý jistých alespoň těch 10 000 Kč a nikdo nešel pod tuto částku.
Danuše NERUDOVÁ,
Já bych ráda upozornila, že to není problém OSVČ, ale že se typicky bavíme o příkladech typu třeba řidiče, který pracoval celý život, ale v padesáti přišel o práci a už se mu práce velmi těžce hledala a nenašel ji. To jsou všechno důchody kolem 8000 – 8900 Kč. Nebo jsou to lidé, kteří třeba v pozdním věku onemocněli nějakou vážnou nemocí. Nejsou to OSVČ, ale jsou to spíš takovéto případy lidí, to znamená ty důchody kolem 8500 – 8900 Kč. Co se týká OSVČ, tak je to i jedna z věcí, na kterou OECD upozornilo, že se rozvírají nůžky mezi tím, kolik odvádí zaměstnanci a kolik odvádí OSVČ. Tady je ovšem potřeba vzít v potaz to, že samozřejmě tu máme nějakou naprosto mimořádnou situaci, kdy osoby samostatně výdělečné činné jsou v podstatě na lopatkách díky té covidové krizi. Nedovedu si představit, že teď aktuálně bych představovala důchodovou reformu, která by jim od ledna 2022 zaváděla vyšší odvody. Osoby samostatně výdělečné činné potřebují dostatek časového prostoru se zotavit tady z této krize, která nevíme, jak bude dlouho trvat, a poté můžeme otevřít případně tady tuto diskuzi.
moderátor
Ano. S tou současnou covidovou krizí možná souvisí ta hlavní výhrada, která zaznívá od ekonomů, a tou je, že ten návrh neřeší finanční udržitelnost, že prostě není jasné, kde na tu reformu penzí vezmeme. Co jim na to vzkážete?
Danuše NERUDOVÁ,
Já bych v tuto chvíli ráda řekla jednu věc. Tady máme rovnici, která říká, že nám bude stárnout populace, budeme mít větší počet důchodců a nižší počet pracujících. Na druhé straně máme odvody nastaveny tak, že jsou jedny z nejvyšších v Evropě. To, co odvádí zaměstnavatel, je zhruba 28 % a průměr zemí Evropské unie je 18 %. To znamená, neexistuje žádný prostor pro to, aby se mohly zvyšovat odvody na sociální zabezpečení. Na třetí stranu existuje omezení, které schválila vláda, že se nebude zvyšovat věk odchodu do důchodu. A tato rovnice, když si ji poskládáte, tato omezení skutečně nedávají moc velký prostor k tomu vyřešit danou situaci. Proto já jsem přistoupila k tomu, že součástí té důchodové reformy je stejné konstatování, jako konstatovalo OECD ve své studii při znalosti daných politických reálií a ekonomických reálií České republiky a říká, že je potřeba zapojit dodatečně daňové příjmy. Já mám poměrně jasnou představu, kudy by se měla daňová reforma ubírat. Myslím si, že od jara tohoto roku hovořím, že je potřeba přijít s daňovou reformou. Bohužel jsem si nevšimla, že by vůbec začaly jakékoliv diskuze o změně daňového mixu. A prosím pěkně, já nehovořím o tom, že by měl být zvyšován ten mix, ale já se domnívám, že to břemeno by mělo být výrazně jinak rozprostřeno, než je. A bohužel namísto toho jsme svědky naprosto nekoncepčního rozbourávání daňového systému, které s daňovou reformou nemá cokoliv společného.
moderátor
Předpokládám, že teď narážíte na to plánované zrušení superhrubé mzdy. Je to tak?
Danuše NERUDOVÁ,
Ano, je to tak. Tady bych ráda podotkla, že všichni víme, že pokud neproběhne důchodová reforma a vzápětí na to daňová reforma, tak kolem roku 2030 bude jakákoliv vláda nucena snižovat důchody zhruba o 11-15 %. Při tomto vědomí schvalujeme deficit státního rozpočtu ve výši 130 miliard. Ty náklady, které jsou uvedeny v rámci té důchodové reformy, jsou poloviční. To znamená, že já zde kladu otázku, co by mělo být tou prioritou? Udělat po 30 letech důchodovou reformu, anebo naprosto nekoncepčně teď zvýšit v době krize deficit takovým způsobem, že to největší snížení těch daní nejde střední třídě, ale vysokopříjmovým poplatníkům?
moderátor
Tak na vaši otázku už nepřímo odpovídají politici, protože to vypadá, že opravdu zrušení superhrubé mzdy projde. Máme tady další dotaz od diváka, Jan K.: „No, odpracovaných 25 let znamená, že můžu jít do důchodu teoreticky třeba ve 43 letech. A minimum 10 000 Kč taky zvyšuje náklady, takže si rád poslechnu, kolik to bude stát a kde na to vezmeme, když máme schodky 400 miliard.“ My už jsme na to nějakým způsobem částečně odpověděli, ale možná bychom se mohli zaměřit na ten aspekt „odchod do důchodu ve 43 letech“.
Danuše NERUDOVÁ,
Tohle je opět jedna z věcí, kterou akcentovala OECD v té studii, že máme nejdelší věk povinného pojištění v zemích OECD a že to vede k tomu, že zhruba 5-7000 důchodců za rok nedosáhne na důchod. A OECD velmi důrazně doporučovalo, aby byla výrazně snížena ta minimální doba pojištění. Proto ta reakce v tom, že byla snížena o 10 let po diskuzi s experty a odborníky tak, abychom snížili ten počet skutečně důchodců, kteří nedosáhnou na důchodové pojištění. Protože ti důchodci, když nedosáhnou na to důchodové pojištění, tak ten stát to samozřejmě stejně zaplatí. Ty náklady vzniknou akorát mimo důchodový systém a budou to náklady na sociální dávky.
moderátor
Rozumím. Nicméně mě tam zaujalo to číslo 43 let. Předpokládám, že takto to myšleno v reformě penzí není, že lidé budou normálně odcházet do důchodu v tom stanoveném věkovém rozmezí.
Danuše NERUDOVÁ,
Ano, přesně tak, takto to myšleno není.
moderátor
Máme tady další dotaz od divačky. Eva se ptá: „Jak se dotkne navrhovaná změna stávajících důchodců, například těch, kteří mají důchod menší než 10 000 Kč?“
Danuše NERUDOVÁ,
Stávající důchodci, kteří mají důchod menší než 10 000 Kč, po náběhu této změny budou mít důchod 10 000 Kč.
moderátor
Pokud jde o tuto částku 10 000 Kč, je v tom návrhu reformy nějakým způsobem upravena valorizace této částky, nebo to bude vždycky výsledkem nějakého ad hoc rozhodnutí politické reprezentace?
Danuše NERUDOVÁ,
Toto je věc, o které jsem se velmi chtěla vyvarovat po zkušenostech z letošního roku. Ten návrh důchodové reformy počítá s tím, že ten nultý pilíř by se indexoval, valorizoval podle průměrné mzdy, to je těch 10 000 Kč, by se každoročně valorizovalo podle výše průměrné mzdy. A ten první pilíř by se každoročně valorizoval o inflaci.
moderátor
A ještě jeden dotaz diváka, konkrétně Roman se ptá: „Jaký bude mít důchod člověk, který neodpracuje zákonem daných 25 let?“
Danuše NERUDOVÁ,
Tak ten člověk samozřejmě, pokud nesplní důchodový nárok, tak nebude mít nárok na důchod. To platí stejně tak, jak to platí v současném důchodovém systému.
moderátor
Říká Danuše Nerudová, předsedkyně komise pro spravedlivé důchody a také rektorka Mendlovy univerzity. Moc vám děkuju, že jste byla s námi. Hezký večer přeju.
Danuše NERUDOVÁ,
Děkuji vám za pozvání, na shledanou.
moderátor
Teď 3 příklady toho, na jak rozdílných základech stojí v jednotlivých zemích penzijní systémy, respektive jejich povinné první pilíře. Německo využívá pro výpočet této základní důchodové částky bodový systém, do kterého každý odpracovaný a započtený rok přináší dotyčnému 1 bod. Ten má přitom pro důchodce žijícího v někdejší NDR při výpočtu renty nižší hodnotu než pro občana bývalé Spolkové republiky Německo anebo západního Berlína. Body se v zemi násobí i podle výše mzdy. To v Nizozemsku základní důchod s příjmem vůbec nesouvisí a výše dávky je paušálně odvozována od minimální mzdy, která se v zemi zákonem zvyšuje 2× za rok. Manželé dostávají její polovinu, důchodci žijící samostatně 70 %. No a v Polsku závisí základní důchod naopak výhradně na příjmech. Jeho výše se odvozuje od stavu hypotetického virtuálního účtu, který obsahuje všechny výdělky nakumulované během pracovního života. V polském důchodovém systému navíc vstupuje do hry i aktuální statistická střední délka života v zemi. No a my teď přidáme i politické reakce. Teď jsme ve spojení s Janem Bauerem z ODS, který je místopředsedou výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny. Dobrý večer vám přeju.
Jan BAUER, místopředseda výboru pro sociální politiku PS /ODS/
Hezký večer z Českých Budějovic.
moderátor
Tak vy jste členem komise pro spravedlivé důchody. Vy jste se také podílel na tom návrhu, který byl dnes představen, a předpokládám, že je výsledkem nějakého kompromisu. Máte, tedy k němu nějaké výhrady, případně stojíte za ním v té podobě, jak byl představen?
Jan BAUER, místopředseda výboru pro sociální politiku PS /ODS/
Pane redaktore, dovolte mi jenom jednu krátkou otázku. Já když jsem dneska poslouchal paní ministryni Maláčovou a paní předsedkyní Nerudovou, tak jsem si uvědomil, v podstatě za koho a s jakým mandátem tuto reformu, jestli se tomu vůbec reforma dá říci, a já se přiznám, že nevím přesně, za koho obě dámy hovořily, protože tento návrh nebyl probrán, jak jsem byl informován, ani na vládě, nebyl probrán ani na koaliční radě. Já jsem si dneska obvolal opravdu některé významné členy důchodové komise a všichni jsme se shodli, že tento návrh nebyl ani hlasován, maximálně diskutován v několika variantách na té důchodové nebo zmiňované důchodové komisi. A jestli jsem správně poslouchal předevčírem paní ministryni financí, tak ta celou důchodovou reformu odpískala, protože v tomto volebním období se údajně podle jejího názoru nedá zrealizovat. Tak si jenom říkám, s jakým mandátem tam obě dvě dámy dneska vystupovaly, protože si myslím, že ani z důchodové komise tento mandát neměly. To nemění nic na faktu, že oceňuji, že alespoň s nějakým návrhem přicházejí. Nevím, jestli je to nějaký marketingový tah z nouze, anebo jestli to je nějaký návrh především za Českou stranu sociálně demokratickou. Ale musím říci, že například na té myšlence rozdělení toho prvního pilíře na ten první a druhý nebo myšlenky lepší informovanosti českých občanů, kolik vlastně ten důchod budou mít, nebo řešení třeba náročných profesí, to jsou věci, které jsou i v souladu s volebním programem Občanské demokratické strany.
moderátor
Ano, ty otázky, které jste vznesl, položím v následujících desítkách sekund. Spolu s námi jsou ve vysílání také Lenka Dražilová, členka výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny za hnutí ANO, dobrý večer vám přeju.
Lenka DRAŽILOVÁ, členka sněmovního výboru pro sociální politiku /ANO/
Dobrý večer vám i divákům.
moderátor
A Michal Šmarda, místopředseda ČSSD.
Michal ŠMARDA, místopředseda strany /ČSSD/
Tak je logické, že paní ministryně Maláčová jako ministryně práce a sociálních věcí cítí odpovědnost za to, jak bude vypadat důchodový systém v budoucnu. Já jsem rád, že v té důchodové komisi s paní předsedkyní Nerudovou a dalšími členy došli k materiálu, který naplňuje všechny parametry pro to, abysme si mohli říct, kolik na důchody v České republice v budoucnu budeme potřebovat peněz, protože přes všechny pokusy, které v minulosti byly, je to poprvé, co takhle komplexní materiál leží na stole. A mně je samozřejmě trochu líto, že se nenašla odvaha k tomu, aby se v tomto volebním období ta reforma spustila. Nicméně, myslím si, že i tak je to dobrý základ k tomu, aby se začala realizovat tedy pokud možno co nejdříve po těch příštích volbách, protože uvědomme si, že udržitelnost toho současného systému se dá počítat maximálně do roku 2030, čili musíme s tou důchodovou reformou a samozřejmě na ni navázanou daňovou reformou přijít co nejdříve.
moderátor
Paní Dražilová, vy jste také členkou komise pro spravedlivé důchody, máte z toho stejný pocit jako váš kolega, pan Bauer, který nechápe, s jakým mandátem ministryně Maláčová tuto reformu představila?
Lenka DRAŽILOVÁ,
Ano, já musím říct, že se vzácně s panem kolegem Bauerem shodnu. Já jsem z návrhu paní ministryně velmi překvapená. Jak jste správně řekl, jsem členka komise pro spravedlivé důchody, jsem taky členka sociálního výboru, poslankyně vládní strany, ale návrhy na tuto, řekněme, reformu, jsem se dozvěděla až z médií. Já bych skutečně to neoznačila za reformu, ale za takové hezké promo paní ministryně a za takový začátek debaty o té skutečné reformě, protože, jako samozřejmě ty výsledky vypadají líbivě. Já chystám tu avizovanou /nesrozumitelné/ k poctivé diskuzi na rámec obecných frází, ale to je přesně to, co nám doposud stále chybí, takže očekávám, že budeme diskutovat víc nad fakty, a nikoliv nad nějakými polopravdami /nesrozumitelné/ a zkreslenými tvrzeními. Pan kolega Bauer správně řekl, že ještě ten návrh nebyl předložen na vládu, my jsme ho vůbec nedebatovali s komisí pro spravedlivé důchody. To bych čekala jako první, že /nesrozumitelné/. Debata se nevdala samozřejmě ani v koalicích. Je pravdou, že v některých návrzích jsou tam dílčí závěry, kde bychom se mohli shodnout, o kterých bychom mohli diskutovat. A když budu konkrétní, kdybychom se třeba shodli na zkrácení potřebné doby pojištění, jak tady bylo řečeno, kterou máme opravdu jednu z největších, tedy 35 let /nesrozumitelné/, ale my si musíme dát na stůl jako další souvislosti. Je to líbivé, co se stane, ale co se stane, když toto nastane, a tyto odpovědi právě nemáme. Já to řeknu velice zjednodušeně, za mě je to analýza toho, co máme, zbožná přání toho, co bychom asi chtěli, kdybychom na to měli.
moderátor
My tady na to konto máme i dotaz diváka, DAYT se ptá. Promiňte, pane Šmardo, já vás nechám hned reagovat, můžete říct i to nebo reagovat na to, co říkala paní Dražilová, ale teď prosím odpověď na dotaz diváka. DAYD se ptá. „Maláčová a předsedkyně důchodové komise Danuše Nerudová, i když vicepremiérka Alena Schillerová prohlásila, že tato vláda důchodovou reformu předkládat nebude – znamená to, že ve vládě pravá ruka neví, co dělá levá?
Michal ŠMARDA,
Já si nemyslím, že to znamená, že pravá ruka neví, co dělá levá. Paní ministryně Maláčová splnila ten úkol, je si vědoma toho, že pokud by ho nesplnila, tak ohrozí veřejné finance v České republice. A ví, že to musí udělat do roku, že tu změnu musíme provést pokud možno co nejrychleji. Pokud samozřejmě tahle vláda nebude schopna udělat daňovou reformu, poctivou, tak, jak jste o tom mluvili před chvílí.
moderátor
Promiňte, ale já vám do toho musím, pane Šmardo, vstoupit, ale tady zůstat zaznívá od dvou členů komise pro spravedlivé důchody, že v podstatě ta podoba, která byla představena dnes, v podstatě jim není známá, nepodíleli se na ní, a vůbec nechápou, jak ta konečná podoba vznikla, čili to asi není způsob práce, jakým dosáhnout kýženého výsledku, nebo myslíte, že ano?
Michal ŠMARDA,
Na to musí odpovědět paní předsedkyně Nerudová. Škoda, že jste se jí na to nezeptali před chvílí, já na to skutečně, já jsem u práce té komise nebyl. Ale já jsem přesvědčen o tom, že to, co před chvílí zaznělo, že je přesně ten přístup, jakým bysme k tomu přistupovat neměli. My nemůžeme říct, počkáme až kolik peněz nám zbude, až zaplatíme všechny možné dotace a postavíme všechny možné sny, které si kdo vysnil, a teprve z toho, co zbude, budeme financovat důchody. My zkrátka musíme připravit projekt, ze kterého jasně vzejde, kolik je minimální možný důchod. Uvědomme si, že dneska má přes 120 000 lidí důchod pod 10 000 Kč. Uvědomme si, že 450 000 lidí, kteří pracují v náročných profesích, dneska musí odcházet do důchodu až v 65 letech, což je strašně pozdě. Ono být poslancem parlamentu, tak můžete být klidně do 70 let v práci nebo i do 75, možná i do 80, ale když jste horník nebo zedník, tak to prostě nevydržíte. A tohle je všechno, co je potřeba zohlednit, a s tím není možno čekat. Pokud paní ministryně financí a pan premiér říkají, že problém těchhle lidí ještě můžeme odložit, tak já říkám, dobrá, možná ještě můžeme o rok odložit, ale už je musíme začít řešit, není možné je pořád odkládat a myslet pořád jenom na potřeby ostatních, to prostě není přípustné.
moderátor
Paní Dražilová, možná v tomto ohledu, není opravdu chyba i na straně hnutí ANO v tom smyslu, že se k tomu staví, řekněme, přinejmenším vlažně, protože premiér Andrej Babiš už v lednu říkal v televizi Prima, že neví, co je důchodová reforma, teď to kategorické odmítnutí ministryně financí Aleny Schillerové, čili nemáte pocit, že hnutí ANO by také mohlo být agilnější v této problematice? Přece jenom je to jedna z priorit programového prohlášení vlády.
Lenka DRAŽILOVÁ,
Samozřejmě, to souhlasím, ale určitě takhle to nebylo řečeno. Myslím si, že nikdy z úst žádného představitele ANO nebylo slyšet, nezaznělo, že by se měla reforma odložit. My navíc naopak říkáme, že ta reforma je potřeba a ani ji nezatracujeme.
moderátor
Ale včera ministryně financí řekla, že žádnou reformu tato vláda předkládat nebude, čili je evidentní, že to odkládat plánuje.
Lenka DRAŽILOVÁ,
Ano, protože to, co předložila paní ministryně práce a sociálních věcí není reforma, není reforma. Já znovu říkám, že my jsme si udělá nějakou analýzu a říkám, že známe cíle, ale opravdu neznáme tu cestu a detailní kroky, jak těchto cílů máme dosáhnout, a to je to zásadní, to není reforma.
moderátor
Možná bych poprosil reakci pana Bauera. O důchodové reformě se tady mluví už přes 20 let. V nějaké formě ji prosadila vláda Petra Nečase, vzápětí ji zrušila Sobotkova vláda. Proč se podle vašeho názoru za ty roky nedaří najít nějakou většinovou shodu na nějakém řešení, které by mělo smysl, které by vydrželo třeba i delší dobu?
Jan BAUER, místopředseda výboru pro sociální politiku PS /ODS/
Víte, já jsem si pravděpodobně marně myslel, že tak, jak jsme slyšeli na začátku tohoto volebního období vyjádření této vlády, že je to natolik důležitá věc, že musíme najít shodu napříč politickým spektrem, že to tato vláda myslí naprosto, naprosto vážně. Mě opravdu velice mrzí, že tuhletu důležitou věc obě 2 dámy nediskutovaly například s politickými stranami a mi se to prostě dovídáme z těch tiskových konferencí. Já musím souhlasit s mými předřečníky, že rozdělení prvního pilíře na nultý a první pilíř a stanovení zaručeného důchodu v úrovni 10 000 Kč skutečně není žádnou důchodovou reformu a chtěl bych ještě nejenom mé 2 kolegy, kteří se mnou mluví ve studiu, upozornit, že pokud se tato „reforma“ nebo tento návrh objeví na vládě v únoru letošního roku, tak do konce tohoto volebního období zbývají 2 schůze Poslanecké sněmovny. Já prostě nevím, jestli vůbec obě dvě předkladatelky znají procedury v Poslanecké sněmovně, to je úplná chiméra. To se nedá nejenom prodiskutovat s politickými stranami, ale i v důchodové komisi, to se nedá opravdu fyzicky ani zvládnout, proto opakuji, já si spíš myslím, že to je prostě nějaká z nouze ctnost nebo zahájení volební kampaň České strany sociálně demokratické, ale s důchodovou reformou to nemá vůbec nic společného. Víte, vy jste zmiňoval ty minulé vlády. Můžeme 1000× kritizovat a diskutovat o tom, jestli zavedení toho druhého pilíře v milosti, jestli bylo dobré nebo špatné, ale každopádně to byl zatím jediný konkrétní návrh, který nějaká vláda, tehdy Nečasová, tedy Nečasova, zavedla, bohužel byla zrušena. Ten druhý pilíř bylo zrušen Sobotkovou vládou a od té doby prostě tady není vůbec nic. Já jsem přesvědčen, že tato vláda žádnou důchodovou reformu tomuto státu nepřinese. Platí i to, co jsem řekl na předposledním jednání důchodové komise, já bych se velice přál, a to si myslím, že je opravdu drobná věc, pojďme alespoň občany České republiky informovat o tom, kolik vlastně budou mít důchod. Nemusí se to dělat přes nějaké zákony, myslím si, že ten současný informativní list, o který může požádat každý občan České republiky na České správě sociální zabezpečení by se dal vylepšit tak, jak se to třeba dělá u invalidních důchodů, aby si občané České republiky alespoň mohli spočítat, kolik vlastně ten důchod budou třeba za 10 nebo za 15 let mít. Já si myslím, že nic jiného nemůžeme očekávat a i diváci si prostě můžou udělat obrázek, že když se nedomluví ani vládní koalice, tak se to nedá domluvit ani na půdě Poslanecké sněmovny.
moderátor
Pane Šmardo, já vám dám prostor pro reakci, vidím, že se jí vehementně dožaduje, ale ještě dotaz na pana Bauera. Vy jste několikrát řekl, že s vámi o té podobě důchodové reformy nikdo nejednal. Byl jste členem komise, co jste tam tedy dělal, abychom si udělali představu, jak ta komise pracovala?
Jan BAUER,
Ne já nezpochybňuju to, že jsme 2,5 roku o důchodové reformě hovořili, je pravda, že 2,5 roku jsme řešili spíše kosmetické věci, my jsme se nikdy nedostali k diskuzi o té příjmové stránce, o té udržitelnosti a to si myslím, že je nejslabší místo tohoto návrhu. Víte, byly předloženy 3 varianty: úsporná, technická, ale i další jiné, o kterých jsme tam diskutovali. Mě mrzí to, že tato varianta, kterou dneska, nebo tento návrh, který dneska prezentovala paní ministryně práce a sociální věcí a paní předsedkyně důchodové komise, nebyla probrána v důchodové komisi. Za tím si prostě stojím, za tím si stojí významní členové i důchodové komise a my se to dovídáme skutečně pouze prostřednictvím tiskové konference. To si myslím, že není úplně vhodné docela významný členů, kteří v té důchodové komisi pracují.
moderátor
Pane Šmardo, vaše reakce na tato slova.
Michal ŠMARDA,
Já bych znovu chtěl říct to, že jsem přesvědčen o tom, že jestliže dneska ženy berou o 2 600 Kč méně než muži, je správné to narovnat, například tím příspěvkem 500 Kč za každé narozené, za každé vychované dítě, samozřejmě do výše 3 dětí, je správné, aby se zvýšil minimální důchod. Uvědomme si, že dneska je minimální důchod 4 260 Kč. To je hanebné. Uvědomme si, že je to hluboko pod hranicí chudoby důchodce. A uvědomme si, že je potřeba pomoct i těm lidem v náročných profesích. Čím dříve to uděláme, tím lépe. Pokud samozřejmě dnes k tomu politická scéna není ochotná, pojďme se dohodnout na tom, že svoji představu o tom, jak mají důchody vypadat, stejně jako mají vypadat daně, pokud možno každý zveřejní co nejdříve a potom se to podaří hned po těch volbách, ať to zase nehoníme na poslední chvíli. Já bych jenom k tomu projednání chtěl říct, my si pamatujeme přece všichni, že první představení těchto principů proběhlo už před více než rokem, čili není pravda, že je to něco nového. Ten materiál byl představen už před poměrně dlouhou dobou a teď jde o to, kdy ostatní najdou odvahu říct, pojďme mluvit o tom, jestli jsme ochotni pro ty důchodce tohle udělat, alespoň tohle minimum a kdy to uděláme, protože jsem přesvědčen o tom, že naši důchodci si to zaslouží a zaslouží si to ti lidi, kteří dneska chodí do práce a mají strach o to, co s nimi za 10, 15 let bude.
moderátor
Paní Dražilová, zaznívalo tady od paní Nerudová vyjádření v tom smyslu, že stran, řekněme, nějaké trvalé udržitelnosti důchodové reformy není vhodné úplně teď rušit superhrubou mzdu, snižovat takto výrazně daně, takto výrazně zadlužovat republiku. V podstatě paní Nerudová to postavila tak, že to zrušení superhrubé mzdy jde na úkor daňové reformy. Čili nemáte pocit, že by to byla chyba, neměla by mít přednost přece jenom, řekněme, reforma důchodového systému?
Lenka DRAŽILOVÁ,
Tak já tady nechci diskutovat o tom, co by mělo či nemělo dostat přednost. Já s dovolením ještě se vrátím k tomu, co říkal pan kolega Šmarda, to je opravdu velice líbivá rétorika, co by si všichni naši senioři zasloužili, my si to všichni taky přejeme, ale já musím znovu zopakovat, že z toho věcného hlediska se samozřejmě dá s některými závěry souhlasit. Vy jste se ptal pana kolegy Bauera, jak probíhala ta jednotlivá jednání komise. Ano, my jsme vždycky diskutovali určitý návrh, tak jak jsem říkala, třeba.
moderátor
Promiňte, že vám do toho vstupuji, ale to už nám pan kolega Bauer objasnil. Mě zajímá ta, řekněme, finanční udržitelnost důchodové reformy, kde tedy vzít peníze? Pokud teď zvyšujeme výrazně daně, daňové zatížení práce, kde vzít peníze na reformu důchodů, podle vašeho názoru.
Lenka DRAŽILOVÁ,
Myslím si, že to je právě na té velké a musíme si říct, že politické diskuzi, protože kdybychom tohle věděli, tak máme asi důchodovou reformu hotovou.
moderátor
A vy byste měli nějaké návrhy, nápady?
Lenka DRAŽILOVÁ,
Já si myslím, že to je otázka skutečně teď dalšího vývoje.
moderátor
Pane Bauere, vaše strana také hlasovala pro snížení daňového zatížení, čili kdy vy byste si představovali, že se vezmou peníze na důchodovou reformu?
Jan BAUER,
Určitě se nemůžete divit, že já jako člen Občanské demokratické strany jsem byl pro zrušení superhrubé mzdy, protože s tímto volebním programem jsme šli do voleb v roce 2017. Samozřejmě na druhou stranu říkám, že pokud má být zrušena superhrubá mzda, tak je třeba najít nějaké kompenzace, to si myslím, že se rodí již nebo narodilo již v horní komoře parlamentu, v Senátu. A samozřejmě je třeba hledat desítky miliard úspor především na té výdajové stránce, výdajové stránce státního rozpočtu. Pokud se ptáte, co s důchodovou reformou, já už jsem na začátku opakoval, já neodmítám šmahem úplně všechno, co se objevilo v tom návrhu, který byl prezentován dneska oběma dámami a opakuji prostě informativní povinnost nebo nutnost pro všechny občany České republiky je součástí našeho volebního programu, řešení náročných profesí je součástí našeho programu. Mě tam chybí určitě to, že významně chybí soukromé peníze v tom českém penzijním systému, to znamená posílení například třetího pilíře těch penzijních penzijních fondů. Chybí mi ta mezigenerační solidarita. Mimo jiné to, že my navrhujeme jedno procento ze sociálního pojištění odvádět třeba ve prospěch svých rodičů nebo prarodičů. Chybí mi tam podpora vícečetných rodin. To znamená prostě důchodová reforma a udržitelnost toho systému nebude fungovat bez toho, pokud rodiny nebudou mít 2 nebo tři děti, to znamená nějaké bonusové zvýhodnění těch rodin, kteří mají více dětí. To všechno jsou věci, který se komplexně musí řešit, a to v tomto návrhu není. Platí to, že to žádná reforma není. Je to první krok k tomu, aby se rozdělil první pilíř na ten nultý a na ten první, plus nějaké další věci, ale tomu se určitě nedá říkat, že by to měla být nějaká plnohodnotná důchodová reforma.
moderátor
Dámo a pánové, já vám děkuji za vaše odpovědi.
Michal ŠMARDA, místopředseda strany /ČSSD/
Mockrát děkuji, mějte se krásně. Chtěl jsem vám říct, kde na to vezmeme, ale tak vám to řeknu příště.
moderátor
Změnou důchodového systému se parlamentní strany zabývají už od devadesátých let. Na jeho podobě se ale shodnout nedokázaly. Jediné, co se výrazněji změnilo, je postupné zvyšování důchodového věku. V devadesátých letech navrhovali ekonomové spolu s několika komisemi zavedení tří pilířů: soukromého, státního a spořícího. Nakonec ale zůstalo jen u doporučení. Výraznou změnou bylo později zavedení takzvaného druhého důchodového pilíře, který prosadila vláda Petra Nečase. Lidé tehdy mohli část svých povinných odvodů na důchodové pojištění směřovat do soukromých penzijních fondů, neměl ale dlouhého trvání. V roce 2016 ho zrušila koalice vedená ČSSD. Loni na podzim se důchodová komise shodla na modelu, který počítá s rozdělením nynějšího průběžného pilíře na 2. Solidární část by se platila z rozpočtu, do zásluhové by plynulo pojistné. Důchodová reforma je tématem i letos. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová představila návrh zákona s reformou penzí, kterému se v dnešní Devadesátce věnujeme. Naším dalším hostem v devadesátce je Vít Samek, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů a také expert na penzijní systémy. Dobrý večer vám přeju.
Vít SAMEK, místopředseda ČMKOS
Dobrý večer.
moderátor
Vy se problematikou důchodů zabýváte 45 let, pokud mám správné informace. Bez nadsázky jste byl v posledních dvou dekádách u všeho, co se týkalo důchodové reformy. V tomhle kontextu, jak dobrý je podle vás ten dnes představený návrh, třeba i ve srovnání s těmi předchozími?
Vít SAMEK,
Tak je to samozřejmě jedna z možných variant. Těch variant, jak změnit důchodový systém, je velké množství. Víte, tady když se často používá silácké slovo, že se nedělá důchodová reforma, tak se tím zpravidla myslí, že se neprivatizuje důchodový systém, to znamená to, co jsme slyšeli, že byl zřízen druhý důchodový pilíř, který byl následně zrušen. Ten důvod byl jasný, ten pilíř měl oslabit průběžný důchodový systém, který je dneska základem jistot všech zaměstnanců a dalších pracujících osob v České republice. Důchody jiné prakticky nemáme. Vedle toho existuje už od roku 1994 penzijní připojištění se státním příspěvkem, dnes transformované jako doplňkové penzijní spoření. A vlastně to důchodové spoření, které se zavádělo před těmi pár lety, byl jeho duplikát. Bylo to něco podobného, jenom s tím rozdílem, že by člověk měl místo jedné smlouvy a platil jedny poplatky, měl by 2 smlouvy, platil 2 poplatky, přitom výnosy, a tak dále, nic by se nezměnilo. Ta situace by byla jinak stejná. Takže já to vnímám tak, že pokud se hovoří o reformě a neprovedete něco tak zásadního, jako že byste vyvedl část peněz z prvního důchodového pilíře, tak to řada politiků nepovažuje za důchodovou reformu. Přitom český důchodový systém se od roku 1990 proměnil zcela zásadně. Ono před první Bezděkovou komisi, kam tehdy všechny tehdejší parlamentní strany přinesly vlastní scénáře, které se posuzovaly jako možné cesty pro budoucí český důchodový systém, tak před ní se dělaly třeba již změny, které se týkaly zrušení pracovních kategorií, které tady dříve byly. Byla tehdy za ně přislíbena náhrada v podobě určitého řešení pro zaměstnance vykonávající dlouhodobě namáhavé, rizikové práce, kterým by měl být umožněn odchod do důchodu dříve. Tato vláda to má ve svém programovém prohlášení a my netrpělivě čekáme, kdy toto třeba provede, protože čeští zaměstnanci, a v tom se lišíme od celé řady západoevropských, pracují velmi dlouho. Pracují, když se převede na roky, o několik let déle než jejich kolegové na západě díky velkému rozsahu přesčasové práce, trojsměnných provozů, a tak dále. Takže důchodová reforma je možná i v té podobě, se kterou přichází paní ministryně. Samozřejmě v dnešní době je to téma velmi složité právě proto, že se tady říká, co má být dřív: důchody nebo daně? No nejhorší je, že oboje. Ale hlavně by se nemělo stát to, co se děje dneska. Uvědomte si, my jsme spočetli, naši makroekonomové spočetli, že pokud se zrealizuje vše, co je v daňové oblasti připraveno, včetně té superhrubé mzdy, tak se státní rozpočet meziročně vzdává více než 200 miliard korun, které v letošním roce ještě vybral, příští rok je prostě nevybere. A to je situace, kdy si půjčujeme a půjčujeme si v rozsahu stovek miliard korun a budeme si půjčovat ještě další roky, tak je ta situace velmi podivná. Za této situace přicházet s důchodovou reformu, která je ambiciózní na veřejné zdroje, zejména zdroje státního rozpočtu, je velmi složité a rozumím tomu, proč některé politické strany s tím nesouhlasí. Na druhé straně se chovají částečně farizejsky, protože ony jsou to ty, které současně omezují ty příjmové zdroje státního rozpočtu. Takže zjednodušeně řečeno, my budeme mít za rok, za 2 daleko chudší příjmy státního rozpočtu, ale naplánovali jsme si mnohem dramatičtější veřejné výdaje, včetně důchodů, a to je ta hlavní riziková pozice. My jsme se 30 let strašily v důchodovém systému a slyšíte to dodnes, že na penze kolem roku 2060 nebude, ale my si nyní vytváříme situaci, že na ně nemusí být mnohem dříve, ale ne na penze, nebude na školství, nebude na armádu, nebude na celou řadu jiných, na policii, bezpečnost, zdravotnictví, protože si podřezáváme větev, ze kterých se financují veřejné služby. Takže z našeho pohledu stojíme před velkou hrozbou ohrožení veřejných služeb a tlakem na jejich privatizaci.
moderátor
Rozumím tomu, nicméně to řešení se nedaří najít více než 2 dekády, jak už tady ostatně opakovaně zaznělo. Co je tím důvodem? Je to tím, že politické strany můžou mít pocit, že se to řešení stále dá odložit, že jsou priority, které jsou naléhavější nebo proč není ta většinová shoda, která by měla šanci na nějaké delší přežití?
Vít SAMEK,
Můj názor je ten, že je tomu proto, že první pilíř, jakkoliv se na něj útočí, stále velmi dobře funguje. On plní tu svoji základní roli. Poskytuje naprosté většině lidí, kteří požívají důchod, důchod přiměřený. To, že občas uvedeme ty extrémní úrovně nízkých důchodů, pak je ovšem třeba se namístě zabývat také tím, za co ty lidé získali tak nízký důchod, kolik let skutečně odpracovali, kolik přispívali do důchodového systému. To je jedna z velkých nespravedlností v našem důchodovém systému. Veřejné finance dotují ze svých pracovních příjmů, ze svých daní zaměstnanci a důchodci z 87 % a jenom zbývajících 13 % příjmů veřejných rozpočtů přísluší na zdroje, které plynou z podnikání jako celku. Takže když to vezmete, když budete chtít dělat důchodovou reformu, tak si natáhnete ruku ke komu, kde se budou hledat ty další finanční prostředky, kterých se dneska stát vzdává. Proto si myslím, že tím, že důchodový systém velmi dobře po dlouhá léta funguje, lidé dostávají důchody, jsou na to zvyklí, takže si myslím, že nakonec ty politické strany se bojí do toho říznout nějak významně, protože v každém případě musíte řešit, co s důchodci, kteří už své nároky získali a co s těmi, kteří by ty důchodové nároky měli získat během nejbližších pěti, 10, 15 let. Takže ta odvaha současně souvisí i s tím, že ono se zatím nic dramatického neděje a politik nemá před sebou tragédii, tak do příštích voleb se mi důchodový systém rozpadne. On se nerozpadne. Stejně tak jako je to strašení s důchodovým věkem. Je jasné. Vždyť si uvědomte, my jsme v roce 1990 měli věkovou hranici obecnou 60 let. Ženy odcházely do důchodu mezi 53 – 57 lety. Přes všechny diskuze o tom, jak se bráníme zvyšování důchodů věku ho máme dneska už nastaven na 65 let, kam se postupně blížíme. A už jen v řadě případů už se dosáhli také přes hranici 60 let, takže ten posun důchodového věku tady nastává. Pokud se společnost bude dožívat vyšších důchodových věků, no tak nikdy nebude problém s tím nakonec je přesvědčit, budou-li ti lidé zdraví a budou žít dlouho, nebude problém je přesvědčit, že je dobré pracovat i ve věku třeba 67, 68 a více let, koneckonců je to /nesrozumitelné/ případ.
moderátor
Rozumím. To byl Vít Samek, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů a také expert na penzijní systémy. Díky za váš komentář, hezký večer přeju.
Vít SAMEK,
Také děkuji.
moderátor
A my ještě nabídneme část tiskové konference ministerstva práce a sociálních věcí. Ministryně Jana Maláčová shrne hlavní záměry návrhu důchodové reformy.
Jana MALÁČOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/
První věc, kterou bych chtěla říci, tak toto je návrh, který má základní principiální podporu členů komise pro spravedlivé důchody, víte, že jich je několik desítek a já si velmi vážím té práce, kterou tito odborníci a zástupci parlamentních politických stran v komisi pro spravedlivé důchody odvedli. Myslím si, že taková červená nitka, která se vlastně protýkala celou činností Komise pro spravedlivé důchody, tak může být popsána jako snaha o řešení, snaha o to, aby Česká republika se začala připravovat na 2 velké výzvy jedenadvacátého století, a to je jak stárnutí populace, tak vlastně změna trhu práce v důsledku digitalizace. Také bych chtěla říci a upřímně přiznat, že máme zpoždění s představením návrhu důchodové reformy, které je objektivně dáno tím, že sme si zde v České republice nečekaně absolvovali první a druhou vlnu. To znamená, že díky těmto faktům, protože jsme se chtěli soustředit na akutní agendu, tak dochází k tomu předložení. Zavedeme takzvané výchovné, za každé vychované dítě, maximálně však 3, abychom snížili chudobu žen ve stáří, které mají nižší důchody. Už jsme si říkali ty částky, protože pečovaly o své děti. Chceme, aby lidé, kteří pracují v náročných profesích, bavíme se zde o členění kategorie 3 a 4 v kategorizaci práce, tak aby mohli odejít dříve do důchodu, protože už mají prostě zničené zdraví nebo také psychiku, bez toho, aby se jim ponížil důchod. Chceme také, aby lidé, kteří celý život pracovali a odváděli do systému, tak aby měli minimálně 10 000 důchod, tak aby prostě a na stáří nemuseli živořit, protože prostě celý život pracovali. Chceme zkrátit dobu pojištění o 10 let, tak abychom se přiblížili standardu Evropské unie a aby lidé, kterým třeba chybí rok nebo 2 tak nepřišli o celoživotní důchod. Chceme stabilizovat průběžný důchodový systém o příjmy z daní, tak jak je to zase běžné v Evropě a chceme, aby lidé, kteří pracují, i když nemusí a mají nárok na starobní důchod, tak aby byli zvýhodněni, a to v rámci daňového systému. Poslední věc, která je podle mě velmi důležitá pro srozumitelnost celého systému, tak zavedeme v rámci několika let důchodovou kalkulačku, tak aby si každý mohl spočítat, jaký důchod ho čeká. V podstatě zjednodušeně řečeno, první pilíř bude pro všechny stejný. Pokud mají lidé odpracováno 25 let je to nultý pilíř. Nultý pilíř bude 10 000 Kč. A první pilíř bude zásahová složka, která ale nově nebude pouze o odvedených penězích, ale také o vychovaných dětech a další životních etapách. Dohromady to bude spravedlivý důchod. Důležité je říci, že si nikdo ze současných důchodců nepohorší. Nikdo ze současných důchodců si nepohorší. Já podotknu, že my předkládáme tento návrh a očekáváme od něj, že v České republice proběhne poctivá diskuze o zefektivnění a reformě důchodového systému, která se bude pohybovat nad rámec těch obecných frází. My skutečně potřebujeme poctivou politickou diskuzi. To je hlavním důvodem nebo hlavním cílem pro příští týdny a měsíce, protože v tuto chvíli opravdu čas běží a Česká republika potřebuje systémové řešení pro příští roky a desetiletí. Protože důchody jsou nízké a zároveň nám bude v příštích letech a desetiletích růst počet seniorů a seniorek, tak budeme potřebovat, zjednodušeně řečeno, hodně peněz. A dá se to řešit zvyšováním věku odchodu do důchodu, dá se to řešit tím, že se zvyšuje sociální pojistné pro všechny, které je u nás už takto vysoké, nebo se to dá řešit tím, že se důchody budou snižovat. A my jdeme tou jinou cestou a my říkáme, budeme potřebovat více peněz, a to z daní. Z daní, které jsou v tuto chvíli velmi nízké. Nízké myslím v tom ohledu, kde téměř Česká republika nevybírá žádné daně. Já, jak jsem zmiňovala, vidím 3 oblasti. Daňové výjimky, odliv zisků z České republiky do zahraničí a třetí oblast je boj proti daňovým rájům. Tam si myslím, že jsou zdroje například také pro důchodový systém.
Přidejte odpověď