Masérský salon Pavla Ondry zeje od 5. října prázdnotou. Kvůli vládním nařízením přišel jeho majitel o část příjmů a je nyní odkázán na podporu pro nevidomé.
„Nejvíce mi vadí, že jsem přišel o kontakt s lidmi. Denně jsem míval čtyři až pět zákazníků, což den pohodlně zaplní. Najednou jsem neměl co dělat,“ popisuje Pavel Ondra, který od narození nevidí. „Nařízení mi nedává smysl, ale respektuji ho,“ dodává.
Zavřený doma
V rámci uvolňování vládních opatření tento čtvrtek otevírá. Na své zákazníky se těší. Zatím většinu dne tráví doma, chodí pouze nakupovat do nedalekého obchodu.
A občas si přivydělává prací pro firmu, která distribuuje pomůcky nevidomým a testuje nejrůznější aplikace. „Neustále musím vyvíjet nějakou činnost. Aspoň, že něco mám,“ říká 32letý masér.
„Na jaře nám hodně pomohla Světluška. Nyní jsem odeslal formulář na kompenzační bonus, jsem zvědavý, co bude,“ říká absolvent obchodní akademie.
Informační nezávislost
Moderní technologie byly vždy jeho oblíbeným koníčkem. Firmám, které vyvíjejí aplikace pro nevidomé, poskytuje nyní konzultace. „Testování je jednoduché, buď aplikace funguje, nebo ne. Těžší je pak případnou chybu v programech vysvětlit vývojářům,“ popisuje.
Největší obavy měl podle vlastních slov asi před 10 lety z přechodu z tlačítkového telefonu na dotykový. Dnes by si život bez těchto vychytávek už představit nedokázal. „Pomáhají nám k informační nezávislosti. Nezjistil bych si ani, kdy mi jede tramvaj. Zůstal bych odkázán na pomoc asistenta,“ říká.
Sám rád používá například Uber, který je pro nevidomé zpřístupněný ve všech jazycích podobě jako Facebook, Messenger a produkty Microsoftu a Google či Cash Reader na rozpoznání bankovek.
„V Česku bohužel spousta firem vůbec netuší, že nevidomí používají dotykový iPhone. Nemysleli na nás například tvůrci aplikace pro držitele věrnostní karty supermarketů,“ říká.
Snaha o osvětu
V Česku přitom žije přibližně 90 tisíc nevidomých. „Technologie z nich využívá devadesát procent, na vyšší úrovni je pak denně používá necelá třetina,“ odhaduje Ondra, který se snaží také o osvětu mezi programátory.
„Když se u aplikace předpokládá, že by ji mohli používat i nevidomí, je lepší to řešit od začátku, pak už se vývojářům předělávat systém nechce,“ dodává.
Aplikace Ondra testoval také pro český start-up Reservio, který se zabývá rezervačními systémy.
„Nevidomí maséři bývají pro svůj cit velmi vyhledávaní, bohužel často jsou při podnikání odkázáni na pomoc druhých. Když teď zpětně vidím, jak pár úprav dokázalo naši aplikaci přizpůsobit tak, že díky ní mohou samostatně vydělávat, určitě bych se na to zaměřil mnohem dříve,“ říká Boris Bošiak, ředitel společnosti Reservio. Ta společně se start-upy Qerko a Twist spustila výzvu #naslouchamenevidomym, jenž se snaží na tuto problematiku upozorňovat.
Pavel Kopecký
Pražský deník
Přidejte odpověď