Kolik let by měli lidé nejméně odpracovat, aby měli nárok na penzi? Zatím je minimální doba 35 let, ale komise pro spravedlivé důchody se zabývala tím, jestli by se nemohla zkrátit. Podle toho by se jim, ale také částka mohla snížit. Zkrácení povinné doby důchodového pojištění je jednou ze změn, které Česku doporučuje organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Reportáž Radiožurnálu.
vítám ve vysílání předsedkyni komise rektorkou Mendelovy univerzity v Brně Danuši Nerudovou
Jaké jsou důvody pro snížení povinné odpracované doby?
Danuše NERUDOVÁ,
OECD v té studii konstatuje, že současného potřebná doba pojištění je v podstatě z mezinárodního pohledu tedy z mezinárodního srovnání velmi vysoká a že nám doporučují snížit, případně zavést krásný výše důchodů, v případě tedy té snížení potřebné doby.
moderátor
Ale neměla by ta podmínka odpracovaných let motivovat k účasti na trhu práce? Omezit solidaritu s dlouhodobě nepracujícími, jak uvádí, například studie idea CERGE-I, protože dříve se penze, pokud vím, tak přiznávala dokonce od 40 odsloužených let?
Danuše NERUDOVÁ,
Přesně tak. Nicméně v tom mezinárodním srovnání skutečně patříme k zemím společně s Bulharskem, které ho dobu mají stanovený na 35 let, což je skutečně nejvíc. Potom v dalším odskoku následuje třeba Polsko, které má 20 let, a tak dále, takže z tohoto pohledu ano tu dobu máme nastavenu velmi dlouho. Proto jsme doporučení OECD tu diskusi otevřeli. Nicméně těch variant samozřejmě jak se dá postupovat existuje celá řada, takže výsledkem dnešního jednání komise bylo to, že do příštího jednání skutečně rozpracují všechny možné varianty, jakým způsobem by se dalo postupovat.
moderátor
ještě bych přece jenom se vás zeptal, jestli můžete popsat nějaký typický příklad, kdy člověk nedosáhl potřebného počtu let, třeba ne vlastní vinou. Bylo by dobře, aby aspoň nějakou penzi dostal?
Danuše NERUDOVÁ,
No, tak to se může například týkáte teďka těch lidí, kteří dlouho studují, protože ta doba studia vlastně vypadla z té započítávat doby takže, pokud se díváme na nějaké projekce do budoucna, tak někdy mezi roky 2040 a 2050 nám může velmi výrazně narůst počet občanů, kteří vlastně nebudou splňovat ty podmínky přiznání důchodu.
moderátor
A ti nemají žádné jiné možnosti než právě toto zkrácení toho potřebného počtu odpracovaných let nebo mají nějakou možnost si požádat o třeba invalidní důchod nebo o dávky v hmotné nouzi?
Danuše NERUDOVÁ,
Tak o invalidní důchodci si samozřejmě můžou požádat pokud splňují podmínky invalidního důchodu a o dávky hmotné nouzi zase si mohou žádat, pokud splňují na podmínky nároku na výplatu těchto dávek, jinak obecně samozřejmě platí to, že třeba budou muset prostě pracovat déle, aby ten nárok splnili.
moderátor
Anebo si třeba v průběhu těch let myslet dopředu a platit třeba dobrovolné pojištění?
Danuše NERUDOVÁ,
Ano přesně tak ve třetím pilíři.
moderátor
A pokud by se tedy snižoval počet odpracovaných let, tak dostal by člověk o to menší penzi? Čili čím méně let odvádění sociálního pojištění, tím nižší důchod?
Danuše NERUDOVÁ,
Tak samozřejmě existuje několik variant, o které hovoříte to je jedna z možných variant. My jsme na komisi čistě informativně představovali, například variantu, kdyby v podstatě neexistovala žádná podmínka doby pojištění. Za každý rok pojištění by se by se ohodnocoval 300 korunami nebo variantu, kdy jsme počítali, že mi aspoň minimální doba pojištění by byla 5 let a potom za každý odpracovaný další rok opět by nastupovala částka 300 Kč. Ale samozřejmě, že ve hře jsou i varianty tedy snížení té potřebné doby bez změn ve výši důchodů a celá řada dalších variant, o kterých jsme dnes ani nehovořili, takže já skutečně předpokládám, že ta komplexní diskuse přijde v září, když se budeme zabývat tím, zda skutečně je to cesta, kterou bychom se měli ubírat.
moderátor
Nesla by sebou tahle změna nějaké vyšší nároky na rozpočet?
Danuše NERUDOVÁ,
V podstatě ty varianty 2 základní, které jsme dneska diskutovali to, znamená to rozvolnění podmínky doby pojištění pro všechny. Ta varianta, kdy tedy by vůbec nebyla stanovená minimální podmínka a oceňoval by se každý rok 300 korunami, tak tam ty dopady na rozpočet jsou buď mírně pozitivní, anebo neutrální v té variantě, že by se čistě zkrátila a ta doba bez dopadu do výše důchodu, tak tam v závislosti na těch variantách hovoříme o částce, která zhruba osciluje kolem a dvou miliard.
moderátor
A jde to možné zkracování povinné doby práce dohromady s radou OECD posouvat věk odchodu do penze na pozdější dobu?
Danuše NERUDOVÁ,
Já myslím, že určitě. Ty jejich doporučení jsou poměrně komplexní. Já jsem to téma otevřela z toho důvodu, že to je vlastně téma, kterým jsme se vůbec na komisi nezabývali. Ostatní a doporučení, které OECD v té studii vznesli, tak víceméně jsou v tom návrhu té změny důchodového systému obsaženy. Tohoto tématu jsme se nedotkli, proto jsem ho otevřela ale skutečně nedokáži predikovat, zda nakonec to doporučení bude ke zkracování té doby, anebo zda komise se usnese ve svých závěrech, že tu dobu potřeba zkracovat není. Každopádně vzhledem k tomu, že to bylo téma, které je v té studii zmíněno, protože jsme ho otevřely.
moderátor
Říká předsedkyně komise pro spravedlivé důchody rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová. Děkuji vám za rozhovor, na shledanou.
Přidejte odpověď