Opatření přijatá k omezení šíření koronaviru zasáhla i osoby se zrakovým postižením.
Praha – Ráchel Skleničková je od narození nevidomá. Kvůli vládním opatřením ohledně situace s šířením koronaviru se dočasně přestěhovala ke kamarádce.
„Podporujeme se hlavně psychicky. Ona mi dělá společnost a já jí kuchařku, řečeno s nadsázkou. Jsem ráda, že jsem s ní,“ přiznává Skleničková. Ven téměř nevychází. Informace o aktuálním dění se dozvídá z rádia.
„S kamarádkou se koukáme na internet, máme počítač, který čte text. Na displeji je také možné číst vysvícený text v Braillově písmu,“ popisuje studentka AMU, která koncertovala s populárními umělci i symfonickým orchestrem. A nyní má čas na přípravu vlastního alba.
Život v současné době nevidomé dívce výrazně usnadňují nejrůznější přístroje.
„Když potřebujeme něco zjistit, použijeme v telefonu aplikaci Be My Eyes,“ líčí Skleničková. Aplikace nevidomého propojí s dobrovolníkem, který mu poradí.
„Platby online a nákupy přes internet se dají zvládnout,“ pochvaluje si.
Nejvíce si cení přístroje OrCam MyEye 2, který dostala darem. Malá kamerka umístěná na brýlích dokáže přečíst čárový kód, řekne datum expirace, čímž odhalí například nejrůznější „poklady“ v ledničce.
„Hlavně rozpoznává bankovky, což usnadňuje platby kurýrům. A také barvy, díky čemuž je možné roztřídit oblečení do pračky. Skvělé je čtení textu z papíru, nemáme teď problém s poštou,“ vypočítává mladá umělkyně.
Skleničková v době karantény na ulici často nevychází, hodně času tráví na balkoně. Pohyb venku jí ale velmi chybí.
„Ráda se procházím po Kunratickém lese, cestu odtud ale nemám nachozenou, tak tam nechodím. Venku jsem byla naposledy minulou středu.“
ONLINE HODINY KLAVÍRU
V současné době se díky zrušeným koncertům a školní výuce věnuje i přípravě nového alba.
„Strašně dlouho jsem na něj měla zálusk. Teď na něj mám čas,“ říká hudebnice, která koncertovala po boku Mira Žbirky či Tomáše Kluse. A také hrála na Pražském jaru a dalších festivalech klasické hudby. S učitelem z AMU ale výuky přes videokonference nerozběhla. „Jestli bude individuální výuka, tak až v květnu. I mimo karanténu se stává, že učitel jede na turné a pár týdnů se nevidíme. Student musí pracovat sám,“ vysvětluje.
Sama však jako učitelka klavíru dává dětem online hodiny po Skypu. „Není to ono, nepřenesou se ty detaily, zvuky,“ míní Skleničková.
Nejjednodušší cesta, jak se naučit novou skladbu, je si ji naposlouchat. Hrát ale musí umět i z not. Ty čte v Braillově písmu. „Dá se tam zapsat úplně všechno, dynamika i prstoklad. Nejprve si vše přečtu a pak to takt po taktu dostávám do tempa,“ dodává talentovaná klavíristka.
PAVEL KOPECKÝ
Pražský deník
Přidejte odpověď