DOTAZ: Jaký je postup při diagnoze lymská borelioza? Mám několik let bolesti zad, tento rok na hranici snesitelnosti, 2x gynek.operace, 1x lumb. punkce, antibiotika 2x, 2x gastroskopie., 2x CT, rentgeny, ultrazvuky ..zatím vše bez efektu.
Odpověď:
Diagnóza lymské borreliózy (LB) se opírá především o váš údaj o přisátí klíštěte a o výskyt typických příznaků. Ve svém dotazu uvádíte pouze bolesti zad, které mohou mít řadu příčin a samostatně nejsou pro LB typické.
Projevy LB mají tři stadia. První dvě stadia se pozorují v prvních týdnech a měsících po přisátí klíštěte. Třetí stadium probíhá měsíce až léta po infekci. Projevy jednotlivých stadií by měly být odděleny bezpříznakovým obdobím trvajícím několik dnů až let. Většina nemocných má však pouze jediný projev LB, obvykle nedochází k postupnému rozvoji onemocnění ve třech stadiích.
Prvním a nejčastějším projevem je zarudnutí kůže v místě přisátí klíštěte většinou s odstupem 7-14 dnů. Tato červená skvrna by měla být nejméně 5 cm široká (bývá ale větší) a měla by trvat aspoň 3 dny. Je ostře ohraničená a uprostřed vybledlá. Nebolí, někdy lehce svědí, kůže není horká ani nepálí. Někdy mohou být přitom i chřipkové příznaky – únava, malátnost, bolesti svalů a kloubů, hlavy, zvýšená teplota.
Pokud jste nezaregistrovala přisáté klíště a ani neměla tuto velkou červenou skvrnu s centrálním výbledem, je diagnóza LB poměrně málo pravděpodobná. Je však možné, že jste si klíštěte ani skvrny nevšimla.
Druhým stadiem jsou neurologické projevy. které začínají 2 až 12 týdnů po nákaze. Projeví se nejčastěji aseptickou meningitidou a/nebo kraniální neuritidou. Může být i vzácná meningopolyradikuloneuritida s kompletním výskytem tří příznaků (kořenová bolest + asymetrické chabé parézy (ochrnutí) + lymfocytární pleocytóza v moku). Abychom mohli říci, že tyto neurologické projevy souvisí s boreliózou, musí být splněna tři kritéria: klinický neurologický nález (meningeální dráždění a/nebo ložiskový neurologický nález), biochemické a cytologické vyšetření mozkomíšního moku s přítomností lymfocytární pleocytózy a průkaz vytváření se borreliových protilátek v moku.
Pokud váš neurolog nezjistil přítomnost těchto tří příznaků, je diagnóza LB nepravděpodobná.
Může být i postižení srdce, kterým je u LB nejčastěji zpomalení převodu vzruchu ze síní na komory srdce (tedy zpomalení práce srdce) s únavou, dušností, závratěmi, bušením srdce, v některých případech i s mdlobami. Tyto obtíže neuvádíte.
O diagnóze LB může napovědět výskyt červené tuhé papulky či uzlíku zejména na boltci, prsní bradavce, nosu. Kromě toho může být různě na těle několik červených skvrn, které už bývají menší jak 5 cm, a mohou se stěhovat. Tyto obtíže rovněž neuvádíte.
Kloubní potíže se mohou objevit již krátce po nákaze. Zpočátku si pacient jen stěžuje na stěhovavé bolesti kloubů, fyzikální nález je na kloubech ale normální. Objektivně zjistitelný kloubní zánět – lymská artritida – vzniká až za řadu týdnů až měsíců po infekci.
Ve třetím posledním stadiu LB jsou kloubní záněty trvající několik dní a typické je samovolné odeznění i bez léčby. Není-li kloubní zánět léčen, doba trvání artritidy se prodlužuje a může dojít k přechodu do chronické formy kloubního zánětu trvajícího více jak rok. V případě artritidy kolenního kloubu, která je u LB nejčastější, je charakteristické významné zmnožení tekutiny v kloubu projevující se otokem kolena. Kromě kolenního kloubu mohou být zasaženy i další zejména velké klouby. Bývá postižen jen jeden kloub nebo několik málo kloubů. Uvádíte, že máte bolesti zad. Tato lokalizace je pro LB netypická, páteř nepatří mezi velké klouby a tuto diagnózu nepodporuje ani skutečnost, že při vyšetření z lumbální punkce nebyly zřejmě zjištěny protilátky proti borreliovým antigenům nebo borreliové DNA. Pokud nebyly nalezeny tyto protilátky ani v séru, lze diagnózu LB prakticky vyloučit.
Bolesti zad teoreticky mohou souviset s chronickou polyradikulitidou a polyneuritidou, jež u LB může po letech nastat. Obvykle jsou přitom přítomny asymetrické parestézie (pocity mravenčení, svědění apod.), bolesti, ochrnutí a poruchy čití v kořenových oblastech a na koncových částech končetin, případně v místech dříve přítomné červené skvrny či přisátí klíštěte. Často bývá dermatitida (postižení kůže) na koncových částech končetin. Pokud váš neurolog tyto příznaky nezjistil, bolesti zad zřejmě nebudou souviset s borreliózou.
Je samozřejmě možné provést laboratorní vyšetření. Sérologické vyšetření anti-borreliových protilátek metodou ELISA je vyhledávacím testem, který by měl být vždy prováděn jako první.
Pozitivní výsledky sérologických testů podporují diagnózu, ale nejsou rozhodující pro její stanovení. I v případě průkazu anti-borreliových protilátek je třeba vyloučit ostatní možné diagnózy. Sérologické testy nemohou poskytnout informace o délce trvání nákazy, aktivitě a závažnosti infekce, účinku léčby ani o prognóze onemocnění. Jejich opakování po léčbě a při následné dispenzarizaci je většinou neúčelné, posuzování změny titrů protilátek v různých odběrech je bezcenné.
Polymerázová řetězová reakce zjišťuje ve vyšetřovaném materiálu borreliovou DNA – nejvyšší záchyt bývá v nitrokloubní tekutině případně ve vzorku z kůže, vyšetření moku bývá často negativní. Vyšetřování moče či krve je nevhodné. Metoda je považována pouze za doplňkovou a komerční sety jsou určeny pouze pro výzkumné účely.
Na základě shora uvedeného je nepravděpodobné, aby izolované chronické bolesti zad bez ostatních shora uvedených příznaků souvisely s boreliózou.
MUDr. Jan Činčura
Přidejte odpověď