„V domovech ústavního typu je mnoho lidí, kteří tam ani být nemusejí,“ myslí si ředitelka Domova Háj Dana Pajerová. A právě proto se jejich mentálně postižení klienti do roka přestěhují do komunitních bydlení v pěti městech na Havlíčkobrodsku. Mimo jiné to pomůže i jejich začlenění do společnosti.
„Domov Háj prochází transformací. Stavíme pro naše klienty domy rodinného typu, kde budou žít běžným životem. Do domova nedaleko Ledče nad Sázavou už nechceme umisťovat nové lidi, postupně to tam zanikne. Plánujeme odejít v polovině příštího roku,“ informovala ředitelka Domova Háj Dana Pajerová.
Na přesun se klienti pečlivě připraví. „Pravidelně se koná nácvik nakupování, základů finanční gramotnosti, přípravy kávy, čaje a jednoduchých jídel. Vozíčkáři každý všední den zkouší jízdu na elektrickém vozíku, díky kterému by se dostali třeba do obchodů na nákup,“ přiblížila pracovnice domova Andrea Šeredová.
Kromě klientů se z ledečského domova přestěhuje i ředitelství. V budoucnu bude totiž vedení Háje sídlit ve Světlé nad Sázavou, kde dělníci staví zbrusu novou budovu. „V ní lidé najdou například i sociálně-terapeutické dílny,“ prozradila Pajerová.
Výhodou komunitního bydlení je osamostatnění zdravotně znevýhodněných. „Tato forma péče respektuje potřeby lidí, neomezuje je a vychází z potřeby a míry jejich postižení. Služba je šitá na míru a díky ní mohou naši klienti žít kvalitněji. To by ve velkém počtu nebo v ústavu nešlo,“ vyzdvihla Pajerová.
„Mohou také využívat úplně běžné služby, jako je kadeřnice, nebo třeba vyrazit na koncert či na ples. To by v domově bylo obtížné. Dostávají se tak mezi zdravé lidi a myslím, že to obohacuje obě strany,“ upozornila Šeredová.
Komunitní bydlení upřednostňují i rodiny postižených. „Často je tady navštěvují. Je to tu pro ně příjemnější než v ústavním bydlení. Zároveň mohou jet i klienti za nimi. Někteří bez problémů zvládnou cestu autobusem nebo vlakem,“ pověděla Šeredová.
Nové domy vznikají ve Světlé nad Sázavou, Ledči nad Sázavou, Golčově Jeníkově, Chotěboři a Havlíčkově Brodě. „V každém městě stavíme dva, přičemž v každém bude bydlet maximálně šest lidí. Místa jsme vybírali tak, abychom smysluplně zasíťovali Havlíčkobrodsko,“ upřesnila Pajerová.
Doplní tak dva stávající domy ve Světlé, ve kterých žije dvanáct klientů. Jednou z nich je třeba paní Jana, která si komunitní bydlení velmi chválí. Díky přestěhování si mohla pořídit vysněnou kočku. „Jmenuje se Fousek,“ pochlubila se. Do Světlé se přestěhovala z ledečského Domova Háj. „Moc jsem se sem těšila. Bydlím tady už dva roky,“ svěřila se.
Klientům v případě potřeby pomáhají pracovnice domova. „Nejdříve jsme tu měli směny a pracovnice s nimi byly celý den. V polovině loňského roku jsme ale noční služby zkusili odbourat. Ve dvaadvacet hodin pracovnice odchází a přes noc tu jsou sami. Musím říct, že to zvládají skvěle a zatím nebyl ani jeden výjezd,“ podotkla Pajerová. „Pět klientů má mobilní telefon, takže kdyby bylo potřeba, mohou nám samozřejmě zavolat. Pracovnice, která je v dosahu, bude situaci ihned řešit,“ doplnila Šeredová
Lidi s mentálním postižením mezi sebe přijali i sousedé. „Když se sem nastěhovali, tak upekli koláče a sousedy pozvali k sobě na terasu. Příjemně nás překvapilo, kolik lidí přišlo. Na oplátku pak loni pozvali naše klienty na čarodějnice. To bylo moc hezké,“ zavzpomínala Šeredová.
Pro pár klientů mohou být navíc komunitní domy jen mezikrok k vlastnímu bydlení. „Neříkám, že úplně všechny, ale některé by byla škoda nepodpořit, aby mohli jít do samostatného bytu s odpovídající podporou. Komunitní bydlení je v podstatě příprava na osamostatnění. Získají tady návyky pro běžný život, pomáháme jim i sehnat práci. Když se jim pak podaří sehnat i vlastní byt, tak mohou žít samostatně a jen využívat terénní službu,“ uzavřela Šeredová
Jana Kudrhaltová
Havlíčkobrodský deník
Přidejte odpověď