DOTAZ: Jsem invalida III. stupně a nějakým nedopatřením mi byl odebrán průkaz OZP (dříve ZTP). Podal jsem odvolání k MPSV. Po třech měsících čekání a spoustě telefonátů jsem se dozvěděl, že lhůta pro vyřízení je nyní cca 10 měsíců. To je nezákonné, není dodržována zákonná lhůta pro vyřízení. Dá se s tím něco něco dělat? Kde si mohu stěžovat na nedodržení zákona ze strany MPSV?
Odpověď:
Ve správním řádu existuje institut ochrany před nečinností. Jeho smyslem je zajistit, aby k překračování zákonných lhůt ve správním řízení a k prodlení nedocházelo. Podle článku 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod má každý právo, aby jeho věc byla projednána bez zbytečného průtahu. Úprava ochrany před nečinností správního orgánu je zakotvená v § 80 správního řádu. Ustanovení § 6 správního řádu obsahuje, jakožto jednu ze základních zásad činnosti správních orgánů, zásadu rychlosti řízení. Podle tohoto ustanovení je povinností správních orgánů vyřizovat věci bez zbytečných průtahů a nečiní-li správní orgán úkony ve lhůtě stanovené zákonem, respektive ve lhůtě přiměřené, je třeba postupovat podle § 80. Podle § 80 odst. 1 správního řádu platí, že nevydá-li správní orgán rozhodnutí ve věci v zákonem stanovené lhůtě, učiní nadřízený správní orgán z moci úřední některá z opatření proti nečinnosti.
Ve smyslu § 71 správního řádu má být rozhodnuto bez zbytečného odkladu a jestliže to není možné, nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení.
Je-li lhůta stanovena zvláštním zákonem, vesměs jde o lhůty delší, musí být rozhodnutí vydáno v této lhůtě). Konečně, pokud není lhůta stanovena vůbec, což je s ohledem na působnost správního řádu případ spíše výjimečný, má být rozhodnutí vydáno ve lhůtě přiměřené.
Opatření proti nečinnosti je na místě dále tam, kde správní orgán nezahájil řízení ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o skutečnostech, které odůvodňují zahájení řízení z úřední moci. Rovněž zde má, respektive musí, opatření proti nečinnosti přijmout z moci úřední nadřízený správní orgán (§ 80 odst. 2). Není přitom rozhodující, zda jde o řízení prvoinstanční, odvolací či přezkumné.
Po uplynutí lhůty pro vydání rozhodnutí je žadatel jako účastník řízení oprávněn podat žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti u nadřízeného orgánu.
Vzhledem k tomu, že se ve vašem případě jedná o Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV), které je samo o sobě vrcholným orgánem státní správy, podáváte žádost o opatření proti nečinnosti přímo k ministrovi práce a sociálních věcí.
Pokud vaši záležitost vyřizuje úřad práce, který neplní zákonné lhůty k vyřízení žádosti, je třeba podat žádost o opatření proti nečinnosti na nadřízený orgán, kterým je MPSV.
Pokud ani ministr práce a sociálních věcí nereaguje na žádost o opatření proti nečinnosti, pak se můžete domáhat svého práva podáním žaloby na ochranu proti nečinnosti. Nutným předpokladem k podání žaloby je ale, že jste předtím bezvýsledně podával žádosti o opatření proti nečinnosti.
Podle § 78 soudního řádu správního je totiž třeba, aby účastník bezvýsledně vyčerpal prostředky, které příslušný procesní předpis pro řízení u správního orgánu stanoví k ochraně proti nečinnosti správního orgánu.
Žalobu podáváte u soudu, jenž je místně příslušný žalovanému. Tedy například v případě Ministerstva práce a sociálních věcí se tato žaloba podává u Obvodního soudu pro Prahu 2, Francouzská 808/19, 120 00 Praha 2.
O žádosti účastníka o opatření proti nečinnosti je třeba vést správní řízení a rozhodnout o ní, tedy jí buď vyhovět a přijmout některé z opatření proti nečinnosti nebo ji jako nedůvodnou odmítnout. Nebude-li žádosti vyhověno, vydá o tom nadřízený orgán usnesení.
Možnosti, jimiž lze napravit nečinnost správního orgánu, obsahuje § 80 odst. 4, přičemž je na zvážení nadřízeného orgánu, kterou z uvedených variant si vybere. Vázán je ovšem zásadou rychlosti řízení a procesní ekonomie.
redakce invArena
Přidejte odpověď