Od loňského července řeší někteří hendikepovaní spoluobčané v Praze zrušení autobusové linky H1, která jezdila mezi Černým Mostem a Florencí. Jiní vozíčkáři upozorňují spíše na to, jak magistrát hlavního města (ne)směřuje k cíli z roku 2013. Do pěti let by totiž měla být městská hromadná doprava v metropoli bezbariérová. Jedním z dílčích kroků jsou nové nájezdové rampy v šesti stanicích metra B.
„Různí představitelé Prahy se snaží (alespoň na papíře) v rámci svého mandátu a gesce něco dělat pro osoby se zdravotním postižením a jinak znevýhodněné. Už v roce 2011 dopravní podnik sliboval, že hendikepovaní budou mít snazší cestování metrem. Na magistrátu tehdy pracovala skupina Pro Prahu bezbariérovou a otevřenou.
O dva roky později, když vystřídal Tomáš Hudeček (tehdy TOP 09) ve funkci primátora Bohuslava Svobodu z ODS, přijala rada hlavního města dokument s názvem „Koncepce odstraňování bariér ve veřejné hromadné dopravě v hlavním městě Praze“. Pracovní skupinu dokonce nahradila magistrátní komise se stejným názvem.
„Hlavní město Praha přes dvacet let vyvíjí aktivity pro odstraňování bariér v dopravě, díky nimž se nesrovnatelně zlepšila možnost využití veřejné dopravy jako veřejné služby i osobami se specifickými potřebami (handicapovaní, cestující s kočárky, senioři apod.). Dosud neexistoval ucelený koncepční materiál k této problematice,“ odůvodnili tehdejší radní tento dokument, který měl zhodnotit, co už se v tomto směru udělalo a co se chystá. Cílem bylo vytvořit do roku 2025 bezbariérovou dopravu tak, aby byla přístupnou veřejnou službou pro každého.
Koalice pokračuje ve zvyšování bezbariérovosti
Koalice Pirátů, Prahy sobě a Spojených sil pro Prahu (TOP 09, STAN, KDU-ČSL) si do programového prohlášení dala větu: „Budeme pokračovat v programu zvyšování bezbariérovosti MHD.“ Primátorův náměstek pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě) pomohl k tomu, aby více než rok po komunálních volbách byly vidět konkrétní výsledky.
„Většina z nás si toho rozdílu asi nikdy nevšimla, ale pražští vozíčkáři o něm vědí až moc dobře. Mezery mezi nástupištěm a vagonem metra totiž na stanicích každodenně znesnadňují život hendikepovaným,“ napsal už před čtyřmi měsíci na svůj facebookový profil. Loni v říjnu si také primátor Zdeněk Hřib (Piráti) s radní pro sociální oblast Milenou Johnovou (Praha sobě) vyzkoušeli při asistenci vozíčkářům, jaké vlastně bariéry při cestování Prahou na zdravotně postižené číhají.
Hřib slíbil, že Scheinherr ve spolupráci s dopravním podnikem zařídí vybudování nájezdových ramp také ve stanicích Vysočanská, Palmovka, Hůrka a Můstek. Na Černém Mostě a Florenci byly tehdy nainstalovány čerstvě. Anděl má od roku 2016 hranu nástupiště upravenou speciálním pryžovým hřebenovým profilem. Takzvané gap fillery jsou i na linkách A a C, kde není problém tak velký.
Inspirace v Barceloně
V předvánočním období pak mohli i díky radnímu Scheinherrovi členové kapely studentů a absolventů škol Jedličkova ústavu a stejnojmenného spolku The Tap Tap spolu s dalšími hendikepovanými radostně zvolat: „Heuréka!“ Černožluté rampy se v obou směrech povedlo naistalovat ve zmíněných šesti stanicích žlutého „béčka“. Praha se v řešení inspirovala ve španělské Barceloně, kde se potýkali se stejným problémem a vyřešili ho podobnými rampami.
„MHD má být pro všechny bez výjimky,“ okomentoval novinku Scheinherr, který však čelí tlaku vozíčkářů (hlavně těch z domu s pečovatelskou službou ve Šromově ulici). Důvodem je zrušení speciální autobusové linky H1 pro přepravu většího počtu hendikepovaných v úseku Černý Most – Florenc. Zapsaný spolek Neposedíme incioval také petici, kterou jeho zástupci předali primátoru Hřibovi.
Na lednovém zasedání zastupitelstva hlavního města vystoupil také senátor a neúspěšný prezidentský kandidát Pavel Fischer (nezávislý), který hájil zájmy zhruba stovky postiženích lidí. Adam Scheinherr v odpovědi zopakoval argument magistrátní firmy Ropid organizující MHD v Praze a okolí, že dvanáctimetrový autobus linky H1 jezdil většinou prázdný.
„Beru to jako příležitost pro zlepšení celkové situace, hlavní město navýšilo investice do bezbariérovosti. Na lince 224 jezdí denně 111 nízkopodlažních spojů (dva vozy jsou navíc prodlouženy na 9,5 metru – pozn. red.). Nechceme hendikepované segregovat linkou určenou pouze pro ně, ale naopak jim přizpůsobit dopravní prostředky, aby je mohli bezpečně a pohodlně využívat se všemi ostatními spoluobčany,“ uvedl pražský radní s tím, že došlo i k úpravám autobusové zastávky Bryksova.
Senátor vyčinil radnímu: Necháváte je zavřené doma
„Mluvíte o segregaci, ale necháváte je zavřené doma. Ti lidé opravdu spolu s vámi potřebují řešit ten problém,“ apeloval senátor Fischer znovu Scheinherra, který však odvětil, že je z vozíčkáři z Černého Mostu v dennodenním kontaktu. „Nebojte se využívat linku 224,“ nabádají lidé z Neposedíme na webu ostatní kolegy.
Nezisková organizace Asistence pomáhající postiženým a potřebným nicméně nedávno na facebookové stránce publikovala příspěvek, že zrušení bezbariérové autobusové linky H1 je jen zástupný problém a odvádění pozornosti od tématu, jakési „vrtěti psem“. Celková situace (především v metru) i přes zlepšení není dobrá.
„Kdo si pamatuje veřejnou dopravu v Praze před deseti lety, musí uznat, že za tu dobu v bezbariérovosti ušla velký kus cesty. A to i díky tomu, že svým občanům slíbila, že v roce 2025 bude veřejná doprava kompletně bez bariér. U bezbariérového zpřístupnění starších stanic metra je to již prakticky neuskutečnitelné. A k tomu mlčet nelze,“ napsala Asistence. Praha tak v tomto ohledu musí – obrazně řečeno – udělat ještě mnoho kroků…
Michael Bereň
Pražský deník
Přidejte odpověď