Sytý nevěří hladovému, bohatý chudému a zdravý nemocnému. V případě poruch spánku to může platit dvojnásob. Kdo závažnou poruchu spánku nezažil na vlastní kůži nebo nezná ze svého nejbližšího okolí, nepochopí. Já klidně vydržím spát třeba celý den – jen nemuset vstávat kvůli povinnostem, řekne si. Lidí, jejichž problémy se spánkem jsou tak závažné, že jim „nedávají spát“, a dokonce se mohou měnit v „noční můru“, jsou ve středních Čechách tisíce.
Problémy s usínáním, nočním probouzením i časným vstáváním se přitom neprojevují pouze v noci. Postižení se probouzejí unavení, neodpočatí, mohou se objevovat pocity nevýkonnosti, podrážděnost či hrozit mikrospánek. Nebo se dostaví i vážnější komplikace.
NÁRŮST POČTU PACIENTŮ
Pacientů v posledních letech přibývá téměř raketovým tempem. Kvůli takzvaným organickým poruchám spánku (tedy takovým, jež mají nějakou tělesnou příčinu) v roce 2018, pro který jsou k dispozici zatím nejnovější souhrnná data, vyhledalo pomoc bezmála šest tisíc Středočechů: 5977. Je to třikrát tolik, než bylo pacientů v roce 2010. Poměrně typickým pacientem v této kategorii je starší muž, jehož trápí spánková apnoe: k chrápání, jež samo o sobě nepředstavuje zdravotní problém, se připojují pauzy bezdeší spojené s poklesem hladiny kyslíku v krvi a srdeční frekvence, ukončované takzvaným mikroprobuzením. U neorganických poruch spánku naopak mají mezi pacienty převahu ženy – a opět platí, že problémy se objevují spíše ve vyšším věku. V tomto případě jde o potíže, jež nejsou ovlivněny stavem tělesné schránky; podíl na nich mají třeba stres, shon a vypětí, ale i nepravidelný denní rytmus. Takových pacientů lékaře vyhledává méně: v roce 2018 jich ve středních Čechách bylo 1860. I nárůst jejich počtů je pozvolnější: ve srovnání s rokem 2010 je vzestup vyjádřený 1,5 násobkem.
Souhrn údajů z evidence zdravotních pojišťoven Deník získal od Ústavu zdravotnických informací a statistiky.
ELEKTRODY ODHALÍ PROBLÉM
Spánkové poradny, za kterými Středočeši nemusejí jen do hlavního města, ale mohou se vydat třeba do Kutné Hory nebo do Národního ústavu duševního zdraví v Klecanech, nabízejí nejen ambulantní vyšetření, ale i celonoční polysomnografii. Ta představuje přespání na lůžku spánkové laboratoře, obvykle v délce sedmi hodin, kdy jsou pomocí elektrod upevněných na hlavě i na těle a dalších čidel snímány hodnoty důležité pro vyhodnocení problému a rozhodnutí o dalším postupu. Zaznamenávat se mohou nejen EEG, EKG, dechový rytmus a krevní tlak, ale také svalová aktivita či oční pohyby.
Léčba spánkových poruch pak může být velmi rozmanitá: od psychoterapie spojené s odstraňováním nesprávných návyků až po chirurgický zákrok. Zajímavé jsou metody CPAP a BiPAP s využitím přístrojů pro zajištění kontinuálního přetlaku v dýchacích cestách. Při spánkové apnoi zajistí použití obličejové masky průchodnost dýchacích cest po celou dobu spánku, potřebnou k náležitému osvěžení organismu s patřičným okysličením krve.
MILAN HOLAKOVSKÝ
Příbramský deník
http://www.pribramsky.denik.cz/
Přidejte odpověď