Viktor Dudr ze Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých hovoří o stavebních úpravách, které by měly špatně vidícím lidem ulehčovat život. Dnes už jsou takové úpravy podle stavebního zákona u nových staveb a rekonstrukcí povinností. Jenže stále se objevují chyby, které mohou být velmi nebezpečné. Reportáž pořadu ČT1 Černé ovce.
moderátorka
Různé úpravy, které mají nevidomým pomoci, jsou často chybné. A tak jsme je v několika městech vyzkoušeli.
Viktor DUDR,
Jak to, že to ti projektanti ještě neumí? Jak to, že jim to příslušné speciální stavební úřady schvalují? Nás to omezuje. My chceme být co nejvíce samostatní, co nejvíce nezávislí na nějaké asistenci, proč to dosud nefunguje?
redaktorka
Viktor Dudr ze Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých hovoří o stavebních úpravách, které by měly špatně vidícím lidem ulehčovat život. Dnes už jsou takové úpravy podle stavebního zákona u nových staveb a rekonstrukcí povinností. Jenže stále se objevují chyby, které mohou být velmi nebezpečné. A právě na ty nás upozornili nevidomí v Jindřichově Hradci, v Pardubicích, na pražském Proseku a v Plzni. O Jindřichově Hradci jsme vysílali už v roce 2009, kdy nás místní nevidomí upozornili na špatně předlážděné náměstí.
Viktor DUDR,
Zaprvé ty signální pásy jsou v některých místech špatně směrovány, takže vedou nevidomého ne na přechod, ale šikmo, bych řekl krátce, pod auto, a je zvolen nevhodný materiál, který není dostatečně hmatný a navíc je na tom samém náměstí použit ještě na jiných místech, takže může dojít snadno k omylu.
redaktorka
Jak má přechod vypadat, aby ho nevidomý našel a bezpečně použil, upravuje vyhláška, která platí už od roku 2001. Přechody musí být zřetelné, musí se odlišovat od okolí a musí být zhotoveny z odlišného materiálu. A právě to byl v Jindřichově Hradci kámen úrazu. Město se tehdy rozhodlo opravit pouze směr přechodů, použitý materiál zůstal. Jsou tady takové kostky, které jsou povrchem stejně hladké jako ty vedlejší, ty malé, to je to špatně?
nevidomý
Ano, to je právě to špatně, protože správný materiál musí býti takový, aby ho nevidomý bezpečně našel.
redaktorka
Přestože na tento závažný problém zástupci nevidomých poukazovali už v roce 2006, městu se do opravy nechtělo. A spor dokonce skončil u soudu. Když jsme se letos do Jindřichova Hradce přijeli podívat, bylo náměstí konečně předělané.
Bohumil KOMÍNEK, radní pro dopravu a rozvoj města, Jindřichův Hradec /ČSSD/
Samozřejmě ty finanční prostředky na to byly nějaké vynaložené, bylo to i z nějakých částečně dotací, takže jsme říkali, ale takhle to bylo schváleno, tak teda počkejme, až rozhodne někdo jiný, ne jenom nějakou dohodou, že to je špatně.
, redaktorka
A potom rozhodl krajský úřad i Ministerstvo dopravy.
Bohumil KOMÍNEK,
Samozřejmě tím správním řízením z jednotlivých stupní, až nakonec teda jsme se dohodli, že ať rozhodne radši soud, takže jsme to vlastně nechali na soudu a ten soud rozhodl až v roce 2016. Takže10 let po rekonstrukci tohoto náměstí.
redaktorka
A uznali jste tedy, že měli zřejmě ti nevidomí pravdu, když rozhodl i soud podle toho?
Bohumil KOMÍNEK,
To samozřejmě soud rozhodl, tak my jsme respektovali rozhodnutí soudu.
, redaktorka
Město Jindřichův Hradec za 2 280 000 opravilo vodicí linie a přechody. A my se podíváme, jestli se skutečně mohou nevidomí pohybovat po městě bezpečně.
Aleš KLABOUCH, nevidomý
Tady mi vadí jedna zásadní věc. Teď stojím na signálním pásu. Od toho signálního pásu se dám doprava. Tady se chytím přirozené vodicí linie, což je toto, ale mám tady ty kontejnery, tady se můžu, takzvaně řečeno, bouchat a motat. Jediný kloudný řešení by tady bylo prostě udělat od jednoho toho přechodu ke druhýmu umělou vodicí linii, kdy ten člověk do té drážky dá tu hůl a ta drážka vlastně vede po přímým směru.
Viktor DUDR,
Jak je vidět, v Jindřichově Hradci buď nechtějí, nebo se to ještě nenaučili. Proč tam ten kontejner je? Vždyť to je překážka na vodicí linii. Takže, když se ten kontejner tam dal, tak na to někdo měl pamatovat a měl najít pro něj vhodnější umístění.
Bohumil KOMÍNEK, radní pro dopravu a rozvoj města, Jindřichův Hradec /ČSSD/
Tak samozřejmě to chápu, že by se mohl praštit, ty kontejnery jsou prakticky v nějakém takovém výklenku, takže nejsou úplně přesunuté, dá se říci, ty, co tady chodí pravidelně, tak určitě o nich ví a dají si na to pozor, chápu, že pokud je tu někdo poprvé a dostal by se do těchto míst, tak je to pro něj možná problematické, ale zase musím říci, že není to takový úplně zásadní problém, který my tady vnímáme ve městě, a jedině, co můžeme teda v tuhle chvíli říci, že můžeme se podívat na to, jestli bychom tady neudělali nějaký zarážky pro ty nevidomý, který by dokázaly tady jít okolo toho a nahmatat, jak jsem říkal, dříve, než se dostanou ke kontejneru jako takovému.
redaktorka
Podobný problém jsme našli také na pražském Proseku.
Viktor DUDR,
Krásně vydlážděné náměstíčko, pěkná, přirozená vodicí linie, podle které mohu náměstí obcházet a hledat příslušný obchod, kde potřebuju třeba i nakoupit, takže kráčím. .
Viktor DUDR,
buch.
redaktorka
Lavička.
,Viktor DUDR,
Lavička. To by ještě ani tak nevadilo, musím jít tak, aby mě hůlka včas upozornila na překážku, ale co když tu někdo sedí? Starší pán, který si nevšimne, a já ho ťuknu do holeně. On si myslí, že ho chci uhodit. Nebo dokonce maminka s kočárkem, s miminkem. Ta se lekne. Velice nepříjemná situace pro mě a dochází k ní tady poměrně často.
redaktorka
Koš.
Viktor DUDR,
Taky odpadkový koš, co proti němu můžeme mít, jenom to, že překáží u přirozené vodicí linie.
redaktorka
Další lavička.
DUDR,
To je další, ano, takže jedna za druhou, je v tom systém.
redaktorka
Pozor!
DUDR,
No a teď vidíte, k čemu může dojít. Tady bych se opravdu mohl zranit. Tu překážku jsem nezachytil holí.
redaktorka
Víte, co to je? Je to stojan na kola. Mohl by být jinde.
Viktor DUDR,
Zase, nemůžeme proti němu nic mít, ale nesmí překážet. A navíc tady teda je to opravdu ohrožující.
redaktorka
Podle nevidomých je zde jasně porušena vyhláška stavebního zákona.
Viktor DUDR,
Ta říká, že vodicí linie, ať už je umělá, nebo přirozená, musí být volná, volně průchozí a překážky musí být alespoň 1 a půl metru od ní vzdáleny.
redaktorka
To tady splněno není. Na porušení zákona pan Dudr upozorňoval už před rokem při instalaci laviček, když se náměstí dláždilo.
Viktor DUDR,
jsem oficiální reakci nedostal, snažil jsem se také osobně projednat to s vedoucím Odboru životního prostředí městské části Praha 9. Nedohodl jsem se, jaksi jsme si nerozuměli, ten pan vedoucí snad o existenci toho příslušného stavebního předpisu nevěděl, takže se zatím nic nestalo.
, redaktorka
A tak jsme se s dotazem, proč jsou lavičky nevhodně umístěné a ohrožují nevidomé, obrátili na městskou část Praha 9 my.
Marie KURKOVÁ, mluvčí, Praha 9
Děkujeme za upozornění, situaci jsme prověřili a okamžitě jsme zjednali nápravu, tak doufáme, že to bude ke spokojenosti nevidomých.
Viktor DUDR,
No, jsem mile překvapen. Pokud jsem se o to pokoušel já ze strany naší odbočky z organizace nevidomých, tak to pořád nešlo, nešlo, no a přišla Česká televize, Černé ovce, děkuju. Myslím, že tady je snaha dát to do pořádku tak, aby i poslepu se tady dalo chodit a nikoho jsem přitom neobtěžoval a dobře trefil.
redaktorka
V Pardubicích se snaží vycházet nevidomým vstříc. Nedávno tu byl rekonstruován celý prostor před nádražím. Jenže i tady se nevidomý může dostat do nebezpečí. A teď víte, že vcházíte na silnici?
Viktor DUDR,
Tak to tedy nevím, že jsem na silnici.
Jaroslav MATUŠKA, Katedra technologie a řízení dopravy, Dopravní fakulta Jana Pernera, Univerzita Pardubice
Pro nevidomé je tady vytvořena vodicí linie drážkovaná, ta je správně, je lemovaná, ale v okamžiku, kdy nevidomý vstupuje do vozovky, která vede ke stanovišti taxi a podobně, tak nedostane žádnou hmatnou informace o tom, jestli je ještě na chodníku nebo v části pro chodce, anebo už ve vozovce.
DUDR,
Tady žádné hmatové ani jiné označení, že je tu silnice.Norma říká, že v takovém případě tam má být signální pás napříč.
redaktorka
V Pardubicích na naše připomínky zareagovalo město ihned.
Radim JELÍNEK, mluvčí Magistrátu města Pardubic
Ten dnešní podnět, který jste nám ukázali, je samozřejmě k řešení, určitě se jím budeme zabývat, přednádraží je pod dotací Evropské unie, respektive švýcarského donera, je tam podmínka udržitelnosti, to znamená, pokud skloubíme tyto podmínky, jistě budeme řešit.
redaktorka
Zatímco v Pardubicích hned po oslovení začalo město připomínky řešit, v Plzni nás přístup k nevidomým překvapil. V Plzni proběhla velká rekonstrukce autobusového nádraží a chyba byla hned u vchodu.
hlášení pro nevidomé
Levý eskalátor jede dolů, pravý jede nahoru.
redaktorka
To je chyba.
Viktor DUDR,
No, je a samozřejmě. A pro uživatele hrubá, protože neví, že ty eskalátory jedou přesně opačně.
redaktorka
Další past čeká na nevidomé u toalet. Přestože náš figurant do otevřených dveří překážejících ve vodicí linii narazil, netušil, že se jedná o záchody. Poznáte, že je to toaleta?
František BRAŠNA, metodik, Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých
Není to podle čeho poznat, akustika nefunguje, štítek tadyžádnej není, tak pro mě to toalety nejsou.
Viktor DUDR,
Toalety. I nevidomý by je měl najít. Chybí akustický orientační maják, který by nám identifikoval, tady to je a který to je, no a potom dveře by měly být označeny hmatným srozumitelným štítkem. U takzvaného bezbariérového záchodu ten štítek je, ale záchod není přístupný. Je zamčený. Dokonce nám nefungoval ani euroklíč, no, tak kde se má ten nevidomý dozvědět, kde ten klíč získá?
redaktorka
Další problém nového autobusového terminálu v Plzni je použitý materiál, tedy dlažební kostky, které by měl nevidomý bezpečně rozeznat. Víte, kde jste nebo kam jste došel?
František BRAŠNA,
Předpokládám, že jsme u autobusů, když jsou tady slyšet, ale jako v tý ploše se orientovat teď už asi bude trochu náročnější.
redaktorka
Tady je nějaký signální pás, vy jste ho nenašel?
František BRAŠNA,
Tak určitě nenašel, protože tady žádnej signální pás není. To je obyčejná dlažba, která je možná architektonicky hezká, ale reliéfně na pošlap holí ani jiným způsobem není najitelná.
Viktor DUDR,
Ke každému označníku, to znamená tam, kde přistavovány autobusy, by mě měl dovést signální pás, který nahmatám holí. A to se mi nikde tady nepovedlo.
redaktorka
Šli jsme se tedy na radnici zeptat, proč je na nově zrekonstruovaném nádraží tolik nedostatků.
Pavel GRISNÍK, vedoucí odboru investic, Magistrát města Plzeň
Přestupní terminál Šumavská je ve zkušebním provozu někdy od 15. prosince loňského roku a do dnešní doby se ke mně nebo ke správcům žádná takováhle informace nedostala. My jsme to opravdu postavili podle projektu. A samozřejmě snažíme se, aby to bylo přístupný pro všechny, jak tělesně, zrakově, všechny postižený, a jestliže ten projektant, a to říkám, s kulatým razítkem, který má všechny certifikace, všechny oprávnění, nakreslí, že to bude takhle, a ten materiál řekne, aby byl takový a takový, a dodavatel nám dá prohlášení, tak si troufám říct, že víc pro to udělat nemůžu.
redaktorka
Na radnici jsme dostali dokumenty prokazující, že je dlažba certifikovaná pro osoby se zrakovým postižením. A tak jsme na místo pozvali výrobce, který je na prohlášení o shodě uveden. Jeho slova nás překvapila. Tohle jsou vaše výrobky, vaší společnosti?
Josef HABART, jednatel, Česká žula s.r.o.
Toto konkrétně naše výrobky nejsou.
redaktorka
Tady jsou nějaké certifikáty, to jsou certifikáty vaší firmy?
Josef HABART,
Ano.
redaktorka
A jsou na tyhle výrobky?
Josef HABART,
No, jsou na naše výrobky. Jsou na výrobky tohoto typu, ovšem ne na konkrétně tyto, ale na ty, které jsme dodávali a pokládali na hlavním nádraží v Plzni.
redaktorka
A tak jsme se znovu zeptali, proč jsme dostali certifikáty, které nemají se stavbou autobusového nádraží nic společného.
Pavel GRISNÍK, vedoucí odboru investic, Magistrát města Plzeň
V období roku 2016 až 2018 zde probíhaly dvě velké stavby v řádech stamilionů. Jedna stavba, na níž stojíme, to je přestupní terminál Šumavská, druhá stavba byl takzvaný přestupní uzel, druhá stavba, kterou jsme dělali v rámci SŽDC, a tam jsme dělali přednádražní prostor. Je to tady vzdušnou čarou asi 100 m. A kdo se trošku točí v investicích a trošku se tím zabývá, tak ví, že těch dokladů jsou obrovský množství, jsou to tisíce a tisíce papírů, který my musíme probrat a nějakým způsobem předložit, a musím teda uznat, že opravdu ten papír nepatří sem na tu stavbu, ale patří na tu vedlejší.
redaktorka
Jaké dlažební kostky jsou tedy použity na autobusovém nádraží?
Josef HABART,
Tady se jedná o zvýrazňovací dlažbu pro nevidomé a ta má mít jiný parametry, než jsou tady provedený. Na první pohled ani jeden z těchto výrobků ty parametry nesplňuje.
Pavel GRISNÍK,
Až budu mít jednání s dodavatelem, tak samozřejmě v rámci reklamačního řízení jsem schopen tyhlety věci všechny dát dohromady včetně certifikátů o dlažbách, o všech možných věcech, který slabozrakým chybí. A ještě můžu říct jednu věc, že v případě, že to ten dodavatel nedoloží, tak v rámci reklamačního řízení budeme celou tu dlažbu měnit tak, aby byla v pořádku.
redaktorka
Zatím ale dlažbu nevidomí nejsou schopni nahmatat a podle ní se orientovat. A na závěr jedna rada pro projektanty, stavebníky, ale i stavební úřady. Když nevím, tak se zeptám.
Renata ZDAŘILOVÁ, Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
V rámci České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě je zajišťována poradna pro autorizované osoby, ale i pro stavební úřady z pohledu bezbariérového užívání. To poradenství probíhá buďto osobní konzultací, ale může probíhat také a velmi často je využívána korespondence mailová či telefonická.
redaktorka
Ono totiž předělávat hotové stavby vyjde určitě dráž než je rovnou udělat pořádně.
Přidejte odpověď