Mění se léčba astmatu. Nyní mají všichni užívat léky každý den

foto: www.advancedspinalcareandrehabilitationcoshocton.com

Dosud si astmatici mnohdy brali lék jen, když se jim začalo špatně dýchat. Podle specialistů by však pacienti měli užívat léky pořád, i v době, kdy nemají žádné potíže. Nejdůležitější je totiž trvalé potlačení zánětu v dýchacích cestách, jenž vede k astmatickým potížím, neboť samotná úlevová léčba jen při astmatickém záchvatu nestačí a může být podle lékařů nebezpečná.

Až polovina pacientů s astmatem podle odborníků zapomíná na preventivní léčbu, kterou musí brát denně, a užívají jen léky na úlevu

Léky používané k léčbě astmatu dělíme na preventivní antiastmatika, která jsou užívána dlouhodobě každodenně, a především díky svému protizánětlivému účinku udržují astma pod kontrolou, a na úlevová antiastmatika, která jsou užívána k rychlému odstranění záchvatu a úlevě od příznaků.

„Dobře léčený astmatik by měl pravidelně jednou až dvakrát denně užívat preventivní lék a zcela výjimečně by měl potřebovat lék úlevový. Potřeba úlevového léku více než dvakrát měsíčně signalizuje zhoršení kontroly nad astmatem. Častá potřeba úlevového léku signalizuje nedostatečnou základní, tedy preventivní léčbu,“ poznamenává v této souvislosti profesor Petr Pohunek, ředitel České iniciativy pro astma.

Úlevová léčba by měla být užívána pouze v případě potřeby, v nejnižší nutné dávce a frekvenci. Zvýšená četnost užívání těchto léků je důvodem k přehodnocení dosavadní léčby. V současnosti nejúčinnějšími protizánětlivými léky používanými k léčbě astmatu jsou inhalační kortikosteroidy. Nicméně ani inhalační kortikosteroidy nejsou schopny astma zcela vyléčit a po jejich vysazení dochází u části pacientů ke zhoršení astmatu. Výhodná je však kombinace inhalačních kortikosteroidů s dlouhodobě působícími uvolňujícími léky. Obě skupiny se vzájemně doplňují a posilují tak svůj účinek.

Dle doporučení Globální iniciativy pro astma (GINA) dochází v roce 2019 ke změně léčebného schématu. Dříve se v prvním kroku léčby u zcela mírného astmatu nasazovala pouze úlevová léčba při potížích. Nyní GINA doporučuje, aby všichni dospělí a dospívající s mírným astmatem dostávali i preventivní léčbu, případně podávali úlevový lék při potížích vždy i s inhalačním kortikosteroidem. Samotná léčba pouze úlevovým lékem je považována za rizikovou (například kvůli nežádoucím účinkům léků apod.).

Informace o správné léčbě naleznete na webových stránkách www.astma-zero.cz České iniciativy pro astma (ČIPA).

Biologická léčba
I přes pokroky v medicíně v posledních letech zůstává u části pacientů astma obtížně léčitelnou nemocí. Při léčbě těchto těžkých případů je nutné důsledným vyšetřovacím programem sestavit individuální kombinaci antiastmatik, dle pacientova konkrétního typu astmatu, kterým pacient trpí.

U některých nemocných, kde se ani po šesti měsících inhalační a protizánětlivé léčby nedaří dostat astma pod kontrolu, specialista zvažuje cílenou, tzv. biologickou léčbu, která může pacienty s těžkým astmatem vrátit zpět do aktivního života.

V České republice je 17 center, která biologickou léčbu astmatikům zprostředkovávají.

Astma mě díky dodržování léčby nijak neomezuje
Vavřinec Hradilek, stříbrný olympijský medailista z Londýna v kajaku

S astmatem se Vavřinec Hradilek potýká už od mala. Nemoc je u nich v rodině dědičná, trpí jí i jeho otec. Ač je Vavřinec aktivním sportovcem, nemoc ho příliš neomezuje. Od útlého věku se poctivě léčí, podstupuje dlouhodobou preventivní léčbu. V současné době již na sobě spolehlivě pozná příznaky, které nemoc přináší, a umí se svým stavem pracovat. Ví, že když léky vynechá, dýchá se mu hůř. „Nikdy jsem neužíval pouze úlevovou léčbu, vždy užívám i tu protizánětlivou,“ říká Vavřinec Hradilek. V současné době je už jeho léčba taková, že udržuje jeho zdravotní stav na úrovni, aby se mohl věnovat i vrcholovému sportu, je velmi flexibilní, přizpůsobuje se jeho momentálnímu stavu a potřebám.

Kromě astmatu trpí celý život i alergiemi na pyly, prach a roztoče, proto dbá na to, aby se prostředím se zvýšenou koncentrací těchto alergenů, pokud možno vyhnul. Ke správné funkci jeho dýchacího systému mu pomáhá i sport. Ten i podle odborníků astmatikům pomáhá, prospívá jejich dýchacímu ústrojí. Vavřinec Hradilek na sobě pozitivní účinky sportu pociťuje. Je rád, že se dá nemoc skloubit s jeho aktivním sportem. Kromě kajaku se věnuje mnoha dalším aktivitám. Jezdí na kole, běhá, leze po skalách. Při sportu se samozřejmě dostává i do prostředí, které pro jeho nemoc není vždy ideální. Ale Vavřinec se limitovat nenechá. Léčba mu pomáhá zvládat i zhoršené podmínky, jako je prach nebo smog. Nikdy neměl pocit, že by se měl kvůli své nemoci omezovat, nebo že by snad dosahoval horších výsledků než jeho zdraví souputníci.

Příznakem astmatu je zúžení průdušek provázené pískotem při dýchání či kašlem, a to zejména při zátěži. Pacienti se také často budí v noci kvůli potížím s dechem a kašláním. Bez léčby mívají záchvaty těžké dušnosti, které je mohou i ohrožovat na životě. Předcházet jim lze preventivními léky. Čím dříve začnou s léčbou, tím snadněji se stav optimalizuje.

Na následky astmatu zemřelo v roce 2017 142 osob, 92 žen a 50 osob.

Astma může vzniknout v kterémkoliv věku. Za nemocí mnohdy stojí genetické predispozice, které bývají podpořeny vnějšími vlivy, jako je kouření či alergie. Astma nelze zcela vyléčit, lze jej však účinně dostat pod kontrolu. Včasná diagnóza, včasná a účinná léčba, umožňuje astma v drtivé většině zvládat.

Astma je možné klasifikovat podle různých hledisek. V současné době je nejdůležitější hodnocení, zda se daří léčbou dosáhnout kontroly astmatu. Kontrola nad astmatem a její udržení je hlavním cílem léčby. Mezi astmatiky na celém světě převažují nemocní s mírným astmatem, tj. s intermitentní nebo lehkou formou, případně se středně těžkým astmatem.  Asi osm procent trpí těžkým astmatem a dvě procenta nemocných mají těžkou rezistentní formu.

Astma je chronické a celoživotní onemocnění dýchacích cest. Chronický neinfekční zánět průdušek  je spojen s opakovanými stavy pískavého dýchání, kašlem, dušností a svíráním na hrudi, které se objevují zejména v noci a časně ráno.

redakce invArena dle TZ

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.