Půl kila třešní mě málem zabilo, vypráví cukrovkář

photo on stock.xchng
O tom, že se zanedbání léčby cukrovky nevyplácí, ví své pan Robert. Rady lékařů podceňoval až do doby, kdy začal mít už značné problémy a selhávaly mu ledviny. Najednou si musel začít odpírat i zeleninu a ovoce, které měl rád. O tom, jak málem umřel po třešních i o mnohém dalším, vypráví dnes již 51letý Robert v následujícím příběhu. 

Pan Robertovi (na snímku) byla cukrovka diagnostikována v 21 letech, po návratu z vojny. Lékaři zjistili, že má cukr 57 mmol/l (referenční hodnota je 3,3-6,6 mmol/l na lačno).
Pan Robert neměl v době odhalení nemoci žádné příznaky, jak sám říká, bylo to těsně po revoluci, osvěta, co se týče cukrovky, nebyla. Byla to v uvozovkách mladá nemoc. Když se teď zamyslí zpětně, nějaké příznaky přeci jenom měl, svědění kůže, únava, větší, než je obvyklá. Po práci si většinou musel jít lehnout, místo abych šel s vrstevníky třeba na pivo. Příznaky byly, ale netušil, že by to mohla být nemoc, například cukrovka. Co se týče třeba žízně, která cukrovku provází, byl povoláním kuchař, v horkém provozu kuchyně žízeň považoval za standardní věc.

Začal se tedy léčit, ale ze začátku nedbal na předepsaná doporučení. Cukrovka totiž nebolí, takže nechodil na pravidelné kontroly, jen si vždy zašel pro inzulín. Ani ten však nebral tak, jak by měl. Když si po pár letech uvědomil, že asi opravdu nebude něco v pořádku, už ho začaly pálit nohy a nastoupil počátek neuropatie. V té době ještě pracoval, a to 18 hodin denně, na kontroly si většinou čas neudělal, ale alespoň se snažil brát pořádně předepsaný inzulín, který si již musel píchat 3krát denně. Zároveň ho začaly zlobit oči. Oční lékařka žádnou závadu neshledala, po nějaké době byl poslán do Střešovické nemocnice, kde mu vyšetřili oční pozadí a zjistili, že stačilo pár týdnů a přišel by vinou cukrovky o zrak, musel podstoupit laserovou operaci. Nakonec se přidalo i onemocnění ledvin.

Při běžné kontrole na diabetologii zjistili nedostatečnou funkci ledvin a odeslali ho na specializované pracoviště. Měl problémy s močením, bral diuretika. Jeho zdravotní stav došel do fáze, kdy už potřeboval nejen čistit krev, což jeho vlastní ledviny nezvládaly, ale i téměř nemočil. Začal hodně přibývat na váze, protože tekutiny, které během dne do těla dostal, nevyloučil močením. Dialýzou mu kromě čištění krve odvedli i nahromaděnou moč z těla (úbytek váhy 65 kilo).

Nemoc ho velmi omezuje, vzhledem k tomu, že má pan Robert v tuto chvíli celkem 31 diagnóz, je už třeba i tak přísný diabetický jídelníček pro něj ještě komplikovanější. Pokud je pacient na dialýze, jsou stravovací omezení velká. Pacienti nesmí například zeleninu, ovoce v čerstvém nebo sušeném stavu. Nejhorší jsou peckoviny, pan Robert po jedné své dietní chybě, kdy snědl necelé půl kilo třešní, zkolaboval. Peckoviny obsahují velké množství draslíku, který z těla odbourávají ledviny. Pan Robert přestával najednou cítit nohy, ruce, upadal do bezvědomí, po okamžitém převozu do nemocnice a napojením na dialýzu se mu ale udělalo dobře. Dalšími látkami kromě draslíku, které je třeba omezit, jsou sodík a fosfor.

Na druhou stranu pan Robert potřebuje hodně bílkovin k podpoře hojení, které je pro něj důležité i po prodělané amputaci nohy z důvodu nekrózy tkáně způsobené cukrovkou před 8 lety a prstů i chodidel na druhé noze před třemi lety. Bílkoviny v jídelníčku doplňuje zejména prostřednictvím mořských plodů a steaků. Kvůli péči o nohy je musí i pravidelně docházet na podiatrii, kde mu kontrolují nohy a neuropatii (necitlivost nohou), která cukrovku velmi často provází. K amputaci nohy došlo po gangréně, která se mu do nohy dostala formou infekce z kamínku, který necítil v botě právě vlivem neuropatie.

S postupem nemoci a přidáním se dalších chorob, musel pan Robert skončit s prací kuchaře, a to zhruba před 10 lety, nyní je v invalidním důchodu. Na dialýzu dochází třikrát týdně a vinou dalších nemocí jako je třeba onemocnění srdce musel veškeré své aktivity významně omezit. Pohybuje se na invalidním vozíku, vždy ale k sobě potřebuje asistenci zdravého člověka, nejčastěji maminky. Rádi spolu jezdí na výlety, pan Robert je aktivním řidičem. Těžce vnímá, že takřka devadesát procent památek i muzeí není přizpůsobeno pro vozíčkáře. Mezi jeho záliby patří i nákupy a televize. Bydlí sám v bytě v domě s pečovatelskou službou.

Nyní už mnoho let dodržuje předepsanou léčbu tak, jak má. Toho, že se v mládí stavěl k léčbě dost nedisciplinovaně, nyní lituje. „To víte, mládí už je takové a cukrovka nebolí. Někteří lidé zjistí, že mají cukrovku i už 15 let. Příznaky jako je únava, žízeň připisují třeba svému náročnému povolání atd. Při oznámení diagnózy si nedovedete představit, jak závažné onemocnění to je a co všechno s k němu může přidružit,“ říká pan Robert.

Přesto všechno pan Robert oplývá velkým životním optimismem. Žije zejména pro svou maminku a energii do žil mu vždy nalejí i sestřičky na dialyzačním oddělení Fakultní nemocnice Vinohrady. „Pokud třeba slyšíte smát se sestřičku Ivušku přes tři sály, všechny chmury vás opustí,“ usmívá se pan Robert.

Moderní léčba cukrovky může zabránit poškození ledvin

Onemocnění ledvin je komplikací, která postihuje každého třetího pacienta s cukrovkou 2. typu. Nedostatečné fungování ledvin s sebou přináší i zdravotní komplikace. Lékaři u takových pacientů zaznamenávají až 90procentní zvýšené riziko srdečně-cévních příhod oproti diabetikům bez této komplikace.

„Chronické selhání ledvin začíná nenápadně a pacient nepociťuje žádné obtíže. Počáteční příznaky jsou snadno zaměnitelné s jinou nemocí,“ říká profesor MUDr. Ivan Rychlík z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (na snímku) . Následky neléčeného selhání ledvin bohužel bývají fatální, neboť ledviny přestanou čistit krev a v těle pacienta se začnou hromadit odpadní látky. Mezi hlavní rizikové faktory vzniku chronického onemocnění ledvin patří především genetická zátěž, věk >50 let, nedostatečně léčená cukrovka a vysoký krevní tlak.

Možnosti léčby

Odborné společnosti zdůrazňují význam kombinované léčby vidalgliptidu a metforminu ve srovnání se současnou standardní léčbou pouze metforminem.

Léčba se standardně zahajuje úpravou životního stylu zahrnující pravidelné fyzické aktivity a úpravu jídelníčku (dieta, pohyb, redukce hmotnosti, ukončení kouření) a hledání nových způsobů léčby.

Pokud není diabetes léčený, může poškodit ledviny, srdce, oči a nervy. Může se vyskytnout vysoký krevní tlak a ztvrdnutí tepen, což vede k onemocnění srdce a

V Česku je přes 800 000 diabetiků, ale předpokládá se, že jich je ještě více. Zejména diabetes 2. typu probíhá dlouhodobě skrytě bez zřejmých příznaků a často bývá odhalen náhodně. „Jsou důkazy z mnoha klinických studií, že špatně léčený diabetik má častější výskyt komplikací. Pokud je léčba vedena v souladu se současnou moderní koncepcí časné intenzifikace léčby vedoucí k udržení dobré hladiny glykémie, dochází k oddálení komplikací diabetu. Intenzivní a komplexní léčba vedená odborníkem prokazatelně snižuje i úmrtnost,“ říká profesor MUDr. Milan Kvapil (na snímku) z Fakultní nemocnice v Motole.

V současné době se léčba diabetu zahajuje, kromě dietních a režimových opatření, lékem metforminem. Nejčastějšími antidiabetiky přidanými k metforminu jsou gliptiny a glifloziny. Studie prokázaly, že léky volené ve 2. kroku po metforminu jsou velmi účinné nejen na kompenzaci diabetu, ale i na snížení hmotnosti a příznivě ovlivňují i krevní tlak a lipidy. Léčba kombinací metforminu s gliptiny, glifloziny či inkretinovými analogy je nejúčinnější léčbou při nedostatečném efektu metforminu. Kombinací těchto léků získala prognóza pacientů zcela jiné rozměry, jejich život se prodloužil, zkvalitnil.

Diabetikům ledviny selžou častěji

U diabetiků dochází k selhávání ledvin u každého třetího pacienta. Nedostatečné fungování ledvin s sebou přináší i další zdravotní problémy. Lékaři u pacientů s diabetem a ledvinovým postižením zaznamenávají až o 90 procent zvýšené riziko srdečně-cévních příhod oproti diabetikům bez této komplikace.

„První známkou nesprávného fungování ledvin u diabetiků je zvýšená hladina bílkoviny v moči,“ říká prof. MUDr. Ivan Rychlík z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze. Toto vyšetření provádí preventivně jednou ročně diabetolog nebo praktický lékař.

„Častější výskyt ledvinového selhání evidujeme u žen. To je zřejmě mimo jiné způsobeno i vyšším věkem, kterého se dožívají. Mají tudíž i větší šanci, že se dožijí komplikací cukrovky, včetně selhání ledvin a kardiovaskulárních nemocí,“ říká profesor Rychlík. Diabetici s diabetickým onemocněním ledvin mají významně zvýšenou mortalitu.

zpracoval Jan Činčura

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.