Spolek neslyšících: Největší problém dělá GDPR

ilustrační foto: Photoxpress

ČRo – Plzeň hovořil s předsedou Spolku neslyšících Plzeň, panem Miroslavem Hanzlíčkem, o potřebě tlumočnických služeb pro neslyšící, o znakovce ve školách a o kompenzačních pomůckách.  

 

moderátorka
s čím se na vás neslyšící nejčastěji obracejí, co nejvíce potřebují, s čím vy jim nejčastěji pomáháte?Miroslav HANZLÍČEK, tlumočník znakového jazyka, sociální pracovník, člen výboru Národní rady zdravotně postižených Plzeňského kraje, předseda Spolku neslyšících Plzeň
V současné době je největší, dá se říct, poptávka po tlumočnických službách, protože, jak víte sami, generace pomaličku stárne, i ta populace celá, i v naší minoritní skupině těch neslyšících, takže je zapotřebí chodit k doktoru, nechat to u doktora tlumočit, protože co se týká spíš praktických doktorů, tak neslyšící, když už k tomu praktickému lékaři chodí nějakou delší dobu, tak už si na sebe zvykli a tam třeba ta potřeba není tak veliká, ale v případě, když se u toho neslyšícího vyvrbí i nějaký komplikovaný zdravotní problém, tak potom si to chce u toho praktika jako vyříkat a potom následně ty odborné lékařské konzultace, tam je vždycky zapotřebí ten tlumočník, protože doktoři chtějí znát přesný popis, jak se vlastně ten klient cítí s tou chorobou a tak dále. A zase na druhou stranu ten neslyšící chce vědět, co mu doktor říká, jak to s ním vypadá, jaká je prognóza a tak dále, takže to je největší potřeba. Další potřeba je vzhledem k tomu, že naši páni poslanci každou chviličku mění zákony, takže jsou i zákony v sociálních službách, anebo v kompenzačních pomůckách, takže třeba prosí, abychom s nimi šli jednat na úřad práce, kde mají možnost získat určité sociální výhody, popřípadě průkazky ZTP, i když musím říct, že určité orgány státní správy tady v Plzni mají už natolik v povědomí o sluchové vadě, že i v některých případech samy s nimi dokážou mluvit, ale to opravdu to nejnutnější, ale pokud zase ten klient bude chtít nějakou větší informaci, tak si nás vyžádá. Takže ta tlumočnická služba je prioritou, další hodně velká poptávka je po tom, že jak se mění legislativa, tak i oni odebírají určité, dá se říct, určité zdroje třeba od energie, dostávají různé dopisy a tyto dopisy jsou psaný i pro nás slyšící kolikrát nesrozumitelně, natož potom pro ty sluchově postižené, takže jim se snažíme ty dopisy vysvětlit, popřípadě na ně reagovat, psát za ně. Bohužel v současné době nám největší problém dělá GDPR, protože bohužel by ten klient měl všude si žádat o plnou moc, kterou nám předává. A vzhledem k tomu, že neexistuje generální plná moc, aby to mělo být ke každému případu, řešíme to tak, že vlastně my to napíšeme a klient si to musí ze svého e-mailu odeslat. A zase, když to přijde na jeho e-mail, tak musí přiběhnout k nám, abychom mu vysvětlili co a jak, takže tady se nám to trošku zkomplikovalo.moderátorka
představte nám, prosím, projekt Znakovka do škol. Co si pod tím máme představit?

Miroslav HANZLÍČEK,
Znakovka do škol je specifické seznámení se znakovým jazykem dětí na základních školách a částečně i na středních. Tento kurz, nebo vlastně toto seznámení provádí kolegyně, paní Kristýna Voříšková, ta jezdí do školy, a hranou formou na prvním stupni seznamuje děti, jak mají správně komunikovat se sluchově postiženým dítětem. To znamená, že na něj nemají křičet. Vysvětluje, jak se ho má dotknout, když chce na sebe upoutat pozornost, učí ho takový ty základní znaky, používá slovník, který byl vydaný na tu akci Znakovka do škol a ty slovíčka, který jsou v tom slovníku, si vybíraly samy děti, takže není to tak, že by si to vybírali dospělí, ale ve spolupráci se školou Martina Luthera děti vlastně si samy vyžádaly tyto znaky a tyto znaky, my jsme říkali, ano, je to skvělý, aby děti věděly, jak se ukáže třeba Plzeň, jak se ukáže pití, jak se ukáže ahoj, jak se řekne pondělí, úterý, číslovky a tak dále, takže všechno je to braný hranou formou a není tam nic násilného.

moderátorka
Pane Hanzlíčku, vyvíjí se pořád ta znaková řeč tak, jak se vyvíjí čeština, jak do ní přicházejí nová moderní slova, je to i u znakové řeči, tenhle trend?

Miroslav HANZLÍČEK,
Bohužel, v současné době se stává to, že i do starých znaků, nebo do znaků, který se používají, se dostávají znaky trošku modernější, popřípadě se tam dostanou znaky, který tenkrát fungovaly před 50, 60 lety, a zase se nám vrací, obnovují se a tak dále.

moderátorka
Máme tady jednu SMSku: „Chtěla bych se vás zeptat, jestli můžu přijít o sluch, když je mi teprve 38.“ Za odpověď děkuje paní Zdeňka. Asi ten věk v tom nehraje roli, viďte?

Miroslav HANZLÍČEK,
Já paní Zdence odpovím asi tak, že opravdu věk nehraje roli, protože víte sami, že se nám už rodí i přímo jako neslyšící děti, sluch můžete ztratit během svého života, z důvodu buď nemoci, nebo popřípadě z důvodu toho, že pracujete nadměrně v hlučným prostředí

moderátorka
teď pojďme na ty kompenzační pomůcky. Jaké v současné době mají naši neslyšící k dispozici, představme je?

Miroslav HANZLÍČEK,
Tak já vezmu napřed skupinku neslyšících, to znamená, kompenzační pomůcky pro neslyšící, tam je to poměrně velmi jednoduché, protože tam máme světelný zvonek, máme tam pláč dítěte, což jsou věci, které jsou nezbytně nutné, aby rodina mohla trošku fungovat. A, pardon, v současné době se nám povedlo ještě dostat do vyhlášky, že mají příspěvek na mobilní telefon, popřípadě na tablet, a je to pouze za předpokladu, že ten mobilní telefon nebo ten tablet musí mít uhlopříčku větší než šest palců, musí mít foťák, bohužel je tam napsaný foťák v zákoně větší jak dva megapixely. A musí zvládat internet plus popřípadě třetí nebo čtvrté generace. Je to z toho důvodu, že spousta neslyšících v současné době si s tlumočníkem předává informace pomocí online tlumočení, to znamená, že se pomocí, většinou programu WhatsApp, spojí videokamerou a předávají si informace a popřípadě nějaký žádosti nebo se jim vysvětlují nějaké věci. Takže to je pro neslyšící. Potom, co se týká těch nedoslýchavých, tak nedoslýchaví mají možnost příspěvek na indukční smyčku, popřípadě na zesílený telefon, a všechny tyto věci lze nárokovat prostřednictvím úřadu práce, kde si žádá formulář jako je žádost o příspěvek na mimořádnou pomůcku a potom se toto musí doplnit lékařskou správou, kde praktický lékař na základě jeho zdravotního stavu posoudí, jestli nárok má na ten příspěvek.

moderátorka
Díky za vaše odpovědi, ať se vám práce daří. A příště zase na slyšenou.

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.