Pacienti, kteří prodělali srdeční infarkt, mohou zabránit opakování infarktu ovlivněním rizikových faktorů (kouření, výživa, tělesná aktivita a zejména dodržování předepsané léčby). Ukážeme to na příběhu pana Jaroslava, jenž rovněž infarkt prodělal.
Každý pacient by měl být po prodělaném srdečním infarktu sledován kardiologem nebo internistou, který by měl vyhledávat a redukovat kardiovaskulární rizikové faktory. Statistiky dokládají, že přibližně každý čtvrtý pacient po prvním infarktu dostane po nějaké době i druhý infarkt, na který také může zemřít.
„Přestože máme k dispozici vysoce účinné nástroje pro primární a sekundární prevenci infarktu myokardu a dalších komplikací aterosklerózy, ischemická choroba srdeční zůstává nejčastější příčinou smrti v naší společnosti,“ říká profesor MUDr. Miloš Táborský (na snímku), přednosta 1. interní a kardiologické kliniky Fakultní nemocnice v Olomouci.
Infarkt prodělal i pan Jaroslav:
„Díky rychlému zásahu lékařů, důslednému dodržování předepsané léčby a svému optimistickému přístupu k životu, jedu dál,“ říká s úsměvem pan Jaroslav (na snímku), který i po infarktu v 73 letech lyžuje na svazích Jeseníků, na kole sjíždí Moravský kras nebo se toulá s batohem po kopcích.
Celý život byl pan Jaroslav velmi aktivní, měl náročnou práci v ČSAD Blansko, staral se o velkou rodinu. Před sedmi lety nastaly z ničeho nic zdravotní komplikace a pan Jaroslav byl hospitalizován s akutním infarktem myokardu.
Před vlastním infarktem neměl žádné zdravotní potíže. Příznaky infarktu začaly bolestí rukou, od prstů směrem k rameni a bolest se neustále stupňovala. Po příjezdu rychlé záchranné služby byl pan Jaroslav hospitalizován nejdříve v nemocnici Blansko, po zhoršení obtíží byl převezen na kardiologickou kliniku do Fakultní nemocnice Brno Bohunice. Zde podstoupil operaci, byl mu implantován stent pro zprůchodnění koronární tepny. Po čtyřech dnech byl propuštěn do domácí péče.
Zásadní pro jeho další zdravotní stav byla změna životního stylu a důsledné dodržování léčby. Pan Jaroslav změnil svůj hektický životní styl na klidnější a začal se starat o svoji kondici. Dbá na lékařská doporučení ohledně léčby, stravy, pohybové aktivity. Rád sportuje, pěstuje turistiku, lyžuje, jezdí na kole a k tomu se stará o velkou zahradu.
„Člověk, který prožije infarkt myokardu a leží v nemocnici, má čas přemýšlet o sobě, o životě, o svých nejbližších. Klade si otázku, jaký bude jeho budoucí život, jak prožije čas, který dostal díky umění a péči lékařů. To už je ale na každém z nás, jak se ke své nemoci postaví,“ dodal pan Jaroslav.
Jaké jsou rizikové faktory pro opakovaný infarkt?
Změny životního stylu spolu s léky snižují rizikové faktory. Těmi jsou vysoký cholesterol, vysoký krevní tlak, sedavý způsob života, kouření tabákových výrobků.
V rámci sekundární prevence užívá pacient léky proti vysokému krevnímu tlaku, proti srážení krve, na snížení srdeční frekvence a na udržení správné hladiny cholesterolu v krvi.
Novinkou jsou moderní protidestičkové léky, které zabraňují tvorbě krevních sraženin. Jsou účinnější a nejnovější generaci protidestičkových léků lze užívat i dlouhodobě. Díky ní klesly celkové počty úmrtí pacientů o 29 %.
Mezi nejdůležitější nefarmakologická doporučení patří zanechání kouření. Vztah mezi kouřením a komplikacemi u pacientů s nemocemi srdce byl jasně prokázán. Úmrtnost nemocných, kteří po infarktu pokračují v kouření, je jednoznačně vyšší nežli u těch, kteří kouřit přestali.
Dalším doporučením bývá často snížení tělesné hmotnosti a dietní opatření. Nemocní s nadváhou a obezitou nají zvýšené riziko infarktu myokardu. Optimalizace tělesné hmotnosti příznivě ovlivňuje i ostatní rizikové faktory rozvoje aterosklerózy, jako jsou krevní tlak, hladina glykemie i hodnoty krevních lipidů.
V rámci rekonvalescence by mělo dojít i k postupnému zvýšení tělesné zátěže. Po propuštění z nemocnice pacient buď podstupuje nemocniční řízený program, individuální domácí trénink nebo lázeňskou léčbu. Všechny tyto metody vedou ke zlepšení funkce kardiovaskulárního systému a představují důležitý krok k plnohodnotnému životu. Nejčastějšími doporučovanými aktivitami jsou chůze, jízda na rotopedu, plavání a běh.
Nové webové stránky www.jetoinfarkt.cz
Pod záštitou České kardiologické společnosti vznikly nové webové stránky, které jsou určeny jak pacientům, jejich blízkým, tak široké veřejnosti. Věnují se příčinám infarktu, radí, jak poznat infarkt myokardu, jak postupovat v případě ataku nemoci, jak poskytnout první pomoc nemocnému. Věnují se prevenci i vlastní léčbě.
redakce invArena
Přidejte odpověď