DOTAZ: Manželce byl přiznán invalidní důchod 2.stupně, ale protože díky svému stále se zhoršujícímu zdravotnímu stavu dlouhodobě nepracovala, nedostala ani korunu důchodu. Je automaticky vyřazena z ÚP a má si platit zdravotní pojištění. Otázka je z čeho, když si práci, kterou by dovolil její zdravotní stav, nemůže najít. Je nějaké řešení?
Odpověď:
Uvádíte, že manželce byl přiznán invalidní důchod 2.stupně, ale „nedostala ani korunu důchodu.“ Není možné přiznat invalidní důchod a nevyplácet jej. Zkuste nejdříve napsat dopis na ČSSZ s upozorněním na tuto situaci se žádostí o nápravu. Nicméně je možné, že jde o nedorozumění a manželce byla ve skutečnosti přiznána invalidita 2.stupně, nikoli však invalidní důchod 2.stupně, a to z důvodu nedostatečné potřebné doby pojištění, jak v dotazu naznačujete.
Není také možné na základě přiznání invalidity či invalidního důchodu někoho automaticky vyřazovat z evidence uchazečů o zaměstnání na úřadě práce. Doporučuji se co nejdříve na úřadě práce přihlásit jako uchazeč zaměstnání. Pokud vás zaměstnanec úřadu práce odmítne zaregistrovat na základě výše zmíněného důvodu, obraťte se na jeho nadřízeného se žádostí o vysvětlení, popřípadě o písemné potvrzení důvodu, pro který úřad práce odmítá provést registraci a dále postup v dané situaci konzultovat s odborníkem.
Pokud manželka nesplňuje podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod, nebude přiznán. Nicméně se doporučuje řešit situaci s místně příslušnou pobočkou ČSSZ, kde by měli poskytnout informace, jak si případně zajistit nárok na invalidní důchod doplacením chybějící doby pojištění.
Podmínka potřebné doby pojištění se však nevyžaduje v případě, že invalidita vznikla následkem pracovního úrazu či nemoci z povolání.
Pokud potřebnou dobu pojištění nesplňuje, není vyloučeno, že splňuje tzv. náhradní dobu pojištění. To je období, ve kterém se neodvádí žádné pojistné, přesto se tyto doby za určitých podmínek započítávají do potřebných let pojištění pro důchod.
Náhradní doba pojištění se týká:
- osob, které se soustavně připravují na budoucí povolání studiem na střední nebo vyšší odborné škole (dále jen „střední škola“) nebo vysoké škole v České republice, a to po dobu prvních šesti let tohoto studia po dosažení věku 18 let v období před r. 2010,
- osob vedených v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání po dobu, po kterou jim náleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci, a v rozsahu nejvýše tří let též po dobu, po kterou jim podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáleží s tím, že tato doba tří let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod, doba, po kterou podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáležela před dosažením věku 55 let, se do ní započítává v rozsahu nejvýše 1 roku a nezapočítává se do ní jiná náhradní doba pojištění nebo doba pojištění, které se kryjí s dobou, po kterou je osoba vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání; za dobu, po kterou náleží podpora v nezaměstnanosti, se přitom považuje též doba, po kterou se podpora v nezaměstnanosti neposkytuje z důvodu, že osobě vedené v evidenci uchazečů o zaměstnání přísluší odstupné, odbytné nebo odchodné,
- osob se zdravotním postižením zařazených v teoretické a praktické přípravě pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost,
- osob konajících vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání a vojáky v další službě (do 30. 6. 2016),
- osob konajících civilní službu (do 31. 12. 2004),
- osob pečujících osobně o dítě ve věku do čtyř let,
- osob pečujících osobně o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost) nebo osobu jakéhokoliv věku, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), pokud spolu žijí v domácnosti; podmínka domácnosti se nevyžaduje, jde-li o blízkou osobu,
- poživatelů invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně [§ 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb.] z českého pojištění, a to do dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod podle § 32; za poživatele invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně [§ 39 odst. 2 písm. c)] se pro účely účasti na pojištění považují též osoby, které nepobírají tento důchod, avšak splňují podmínky nároku na tento důchod a pobírají výsluhový příspěvek nebo příspěvek za službu podle zvláštních zákonů,
- osob, u nichž po skončení výdělečné činnosti, která zakládala účast na nemocenském pojištění podle zvláštního předpisu, trvá:
- dočasná pracovní neschopnost, kterou si nepřivodily úmyslně, pokud tato dočasná pracovní neschopnost vznikla v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zvláštního předpisu,
- karanténa nařízená podle zvláštního právního předpisu v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zvláštního právního předpisu,
- podpůrčí doba pro poskytování ošetřovného,
- podpůrčí doba pro poskytování peněžité pomoci v mateřství v období před porodem.
- osob, kterým je poskytována zvláštní ochrana a pomoc na základě zákona o ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením
- Od 1. 2. 2018 je náhradní dobou pojištění doba trvání podpůrčí doby u dávky otcovské poporodní péče v době po skončení výdělečné činnosti, která zakládala účast na nemocenském pojištění.
- Náhradní dobou pojištění již od 1. 2. 2018 není doba vojenské služby, nejde-li o vojáky z povolání nebo vojáky v záloze ve výkonu vojenské činné služby. Jako náhradní dobu pojištění ji lze hodnotit pouze, jde-li o dobu získanou do 30. 6. 2016.
Pokud manželka nemůže využít ani jednu z výše uvedených možností a je zcela bez příjmu, je možné se obrátit na příslušné kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce ČR poskytující dávky státní sociální podpory a dávky v hmotné nouzi. Pokud tedy manželka nedostává invalidní důchod, nemůže najít práci a nemá žádný příjem, měla by si na úřadě práce zažádat o dávky státní sociální podpory a dávky v hmotné nouzi. Pak by již nebyla povinna platit zdravotní pojistné.
Dále uvádíte, že po přiznání invalidního důchodu 2.stupně si má manželka platit zdravotní pojištění. Není tomu tak, poživatelé invalidního důchodu pro invaliditu 1. stupně, 2. stupně, i 3. stupně, jsou zahrnuti mezi tzv. státní pojištěnce, tj. mezi osoby, za které platí zdravotní pojištění stát. Pokud však byla ve skutečnosti přiznána invalidita 2.stupně, nikoli však invalidní důchod 2.stupně, pak je skutečně nutné platit zdravotní pojistné. Této povinnosti se však můžete vyhnout například zaregistrováním se na úřadě práce jako uchazeč o zaměstnání.
Osoby, za které je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát, určuje § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Za níže vyjmenované osoby platí stát měsíčně zdravotní pojistné ve výši 13,5 % z částky rovnající se vyměřovacímu základu pro platbu pojistného státem. Jedná se o tyto osoby:
A, B – Nezaopatřené děti
C – Poživatelé důchodů
D – Osoby starší 26 let studující prvně v doktorském studijním programu ve standardní době v prezenční formě studia, pokud nejsou zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými (nová kategorie od 1. 1. 2018).
E – Příjemci rodičovského příspěvku podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře
E – Ženy na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené (podle zákoníku práce)
E – Osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění.
G – Uchazeči o zaměstnání
Uchazeč o zaměstnání po dobu, po kterou je v evidenci úřadu práce. Do této kategorie nepatří pojištěnec, který není v evidenci úřadu práce, tj. ten, který o evidenci nepožádal, nebo do této evidence nebyl přijat, případně byl z této evidence vyřazen.
H – Osoby pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi a osoby s nimi společně posuzované (podle zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi), a to za podmínky, že nejsou podle potvrzení plátce dávky pomoci v hmotné nouzi v pracovním ani obdobném vztahu ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost, nejsou v evidenci uchazečů o zaměstnání a nejde o poživatele starobního, invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, vdovského nebo vdoveckého důchodu, ani o poživatele rodičovského příspěvku nebo o nezaopatřené dítě
I – Osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost) (zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách)
I – Osoby pečující o osoby závislé na péči jiné osoby ve stupni II, III anebo stupni IV
I – Osoby pečující o osoby mladší 10 let, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni I
K – Osoby ve výkonu zabezpečovací detence nebo vazby, osoby ve výkonu trestu odnětí svobody nebo osoby ve výkonu ústavního ochranného léčení
L – Osoby celodenně, osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku
M – Příjemci starobní penze na určenou dobu, doživotní penze nebo penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu podle zákona upravujícího
N – Osoby, které jsou invalidní ve třetím stupni nebo které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo starobního důchodu (nemají odpracovány předepsané roky)
O – Osoby s trvalým pobytem na území ČR, příjemci dávek nemocenského pojištění, za které není plátcem pojistného zaměstnavatel ani (z jiného důvodu)stát, které neplatí pojistné ani jako osoby samostatně výdělečně činné
T – Osoby vykonávající dlouhodobou dobrovolnickou službu
U – Mladiství, umístění ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy
V – Cizinec, kterému bylo uděleno oprávnění k pobytu na území ČR za účelem poskytnutí dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu, pokud nemá příjmy ze
V – Žadatel o udělení mezinárodní ochrany a jeho dítě narozené na území,pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti
V – Cizinec, jemuž bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu, a jeho dítě narozené na území, pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti
W – manželé nebo registrovaní partneři státních zaměstnanců podle zákona o státní službě nebo jiných zaměstnanců v organizačních složkách státu, pokud je následují do místa jejich vyslání k výkonu práce v zahraničí nebo k výkonu služby v zahraničí se souhlasem této organizační složky státu, a nemají příjem ze závislé činnosti nebo nejsou osobami samostatně výdělečně činnými podle § 5 nebo nejsou osobami vykonávajícími obdobné činnosti podle práva cizího státu, do kterého byli jejich manželé nebo registrovaní partneři vysláni k výkonu práce v zahraničí nebo k výkonu zahraniční služby.
Mají-li osoby uvedené pod písmeny A až K a pod písmenem M příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti, je plátcem pojistného stát i za tyto osoby.
redakce invArena
Přidejte odpověď