Čeští hematologové ve spolupráci se zahraničními kolegy letos zahajují studii léčby dětí s akutní leukemií. Do několikaleté studie nových možností léčby přijmou přibližně 1500 dětí.
Je to vůbec poprvé, co taková studie vznikne, a odborníci čekají, že její výsledky ovlivní budoucnost léčby nejčastější formy dětské leukemie.
Čeští experti na dětskou hemato-onkologii se do studie pouští s kolegy z Německa, Rakouska, Švýcarska, Itálie, Izraele, Austrálie a Slovenska. V České republice si verdikt akutní lymfoblastické leukemie ročně vyslechnou rodiče asi 80 dětí, nejčastěji ve věku mezi 2 a 5 lety. Nemoc se ohlašuje únavou, bolestí kloubů, končetin, horečkami, které nereagují na léky.
„Nástup je rychlý, a pokud se okamžitě nezačne s léčbou, vede to záhy ke smrti dítěte na krvácení, infekci, multiorgánové selhání. Díky moderním lékům se v současné době naštěstí daří vyléčit 90 % všech dětí s leukemií. Jen u některých vzácnějších typů této nemoci je úspěšnost nižší. V posledních 5 letech pokročila medicína natolik, že jsme schopni vyléčit ty děti, které bychom dříve ztratili,“ říká prof. MUDr. Jan Starý, DrSc., z Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN Motol v Praze.
Pro srovnání, počátkem 70. let 20. století se dařilo vyléčit jednu třetinu dětí, v 80. letech dvě třetiny. Pokrok v medicíně umožňuje hematoonkologům čím dál přesněji zkoumat nádor a přesně upravovat léky a léčbu podle toho, jak reaguje a jak se vyvíjí.
„Léčba leukemie trvá vždy 2 roky, ale pro nás jsou nejdůležitější první dny a týdny, kdy za pomoci molekulární genetiky zkoumáme, jak rakovina na léčbu reaguje, kolik leukemických buněk je mezi zdravými. Citlivost této metody je obrovská, umí odhalit jednu leukemickou buňku mezi statisíci normálními. Čím rychleji tyto nádorové buňky v průběhu týdnů mizí, tím lepší je prognóza pacienta. Tam, kde hned zpočátku vidíme, že leukemické buňky reagují pomaleji, rovnou zvyšujeme intenzitu léčby nebo plánujeme transplantaci kostní dřeně,“ vysvětluje prof. Starý.
Daní za zachraňující léčbu je vysoký výskyt akutních i pozdních následků léčby. Podle posledních studií 10–15 % dětí prodělá při léčbě život ohrožující a 50 % závažné komplikace léčby. Podle prof. Starého tak před hematoonkology stojí výzva, jak snížit toxicitu léčby při zachování její účinnosti.
Nadějí do budoucna je zapojení vlastní imunity člověka – imunoterapie. Jedná s o protilátky aktivující bílé krvinky, které začnou likvidovat nádorové buňky. Další nadějí jsou genově upravené bílé krvinky, které po vrácení zpět do krevního oběhu ničí ty nádorové.
„Je třeba připomenout, že naprostá většina vyléčených dětí, u nichž se nemoc nevrátila, žije normální život, pracuje, zakládá vlastní rodiny a rodí zdravé potomky,“ doplňuje prof. Starý. V současnosti se léčba dětí s leukemií soustředí do 8 center v České republice. Díky pokroku v medicíně lékaři umí rozpoznat až 20 různých podtypů nemoci a uplatnit „na míru šitou“ léčbu.
Takzvaná precizní medicína, kdy se lékaři soustředí na dokonalou diagnostiku, poznání typu nádoru a jeho chování, je hlavním trendem hematoonkologie i medicíny vůbec. „Abychom mohli zahájit moderní, účinnou, ale také velmi nákladnou léčbu, která u jedince dosahuje až statisíců korun měsíčně, musíme určit přesnou diagnózu nemocného. Tedy nejenom perfektně znát jeho typ onemocnění, ale i aktuální stav jeho organismu, přidružené choroby, další léky, které užívá, jeho sociální stav a rodinné zázemí. To je velmi důležité pro to, zda a jak je schopen léčbu dodržovat,“ říká prof. MUDr. Tomáš Papajík, CSc., přednosta Hemato-onkologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc (FNOL).
O studii, stejně jako o novinkách v oblasti chorob krvetvorby, se budou bavit stovky hematologů z celé republiky i ze zahraniční na letošních Olomouckých hematologických dnech, které startují 26. května a končí 28. 5. v olomouckém kongresovém centru.
V sobotu, den před startem, pořádají organizátoři tradičně Pacientský den, kdy se pacienti setkávají se svými lékaři a mohou si poslechnout zajímavé přednášky.
Více než 100 pacientů, kteří prodělali rakovinu krve nebo s touto nemocí aktuálně bojují, se setká tuto sobotu se svými lékaři na Pacientském dnu v Olomouci.
Motivaci svým lékařům přináší například Ivan Kocmánek (45), kterému diagnostikovali akutní myeloidní leukemii ve 40 letech. „Nejdřív lékaři samozřejmě hledali dárce u nás v rodině, ale bohužel nikdo neměl dostatečnou shodu. Musel jsem tedy čekat na dárce z registru,“ vzpomíná a pokračuje: „Naštěstí jsem se za 4 měsíce dočkal a vhodný dárce se našel. To mi zachránilo život.“
Čas je v těchto chvílích rozhodující. Čím dříve se vhodný dárce najde, tím větší šanci na přežití nemocný má. „Ve chvíli, kdy jsem se dozvěděl diagnózu, se mi zhroutil svět. Teď jsem ale opět šťastný, mám dvě skvělé dcery a loni se mi narodil syn. Tomu, že mě může potkat něco tak úžasného, bych při čekání na transplantaci nevěřil,“ dodává pan Ivan.
Stejné pocity zažívá i pan Petr Hynčica. „Při čekání na to, jestli pro mě lékaři najdou vhodného dárce kostní dřeně, jsem byl úplně na dně. Ani samotná transplantace pro mě nebyla vůbec jednoduchá, ale díky skvělému přístupů lékařů a sestřiček v olomoucké nemocnici jsem to nakonec zvládl a teď se pomalu vracím do „normálu“. Jsem vděčný všem, kteří se odváží a do registru dárců kostní dřeně vstoupí, mě jeden z nich zachránil život.“
Národní registr dárců kostní dřeně eviduje kolem 80 000 dárců, potřeba by bylo minimálně 200 000 registrovaných dárců.
Pacientský den startuje v Clarion Congress Hotelu Olomouc v sobotu 25. května v 8.30 hodin. Hlavními tématy letošního ročníku budou rizika alternativní léčby v onkologii a vliv našich emocí na imunitní systém a zdraví. Více informací lze najít na www.olhemdny.cz.
Akci pořádá Haimaom, nadace na podporu transplantace kostní dřeně ve spolupráci s LF UP v Olomouci a Hemato-onkologickou klinikou FNOL a LF UP v Olomouci.
Přidejte odpověď