Sdružení Apropo v Jičíně pomáhá už více než dvacet let hendikepovaným dětem i mladým lidem a jejich rodinám.
Letos přichází s novinkou, kterou nejlépe vyjadřují slova Olgy Havlové. „Náš záměr je jednoduchý. Pomoc postiženým tak, aby si mohli pomoci sami. Nerozdáváme milosrdenství, ale pomoc, která lidi často v přeneseném slova smyslu postaví na nohy. Zatím pomáháme tam, kde je nejvíce potřeba.“
Nabízená sociálně terapeutická dílna má být motivací pro ty, kteří by chtěli pracovat, ale nemají odhodlání se do zaměstnání přihlásit. Zde si to mohou vyzkoušet nanečisto! Dílny vznikly za podpory města, kraje a státu, služba je dotována a pro klienty je zdarma. Získala pojmenování AJdeTo!
Dílny jsou určené osobám s kombinovaným a mentálním postižením a také osobám s chronickým duševním onemocněním ve věku od 18 do 55 let. Jsou pro všechny, kteří nenajdou uplatnění na trhu práce ani v chráněných dílnách.
„Smyslem je, aby lidé, kteří mají sníženou soběstačnost a nemohou samostatně pracovat, našli svoji realizaci, smysluplný prostor, kde mohou být užiteční. Rozvíjí se tím jejich sebedůvěra, tráví čas v kolektivu, učí se pracovní návyky i samostatnosti,“ vyzdvihuje význam nabízené služby ředitelka Apropa Jitka Králová. „Věříme, že pracovní terapie je posílí a může se stát, že si osvojí pracovní návyky natolik, že někteří budou mít šanci najít pracovní uplatnění na trhu práce,“ pokračuje.
Klienti se scházejí ve dvou dílnách ve Vrchlického ulici.
Od února jich sem dochází jedenáct, jinak navštěvují denní stacionář Apropa. Učí se šít, žehlit, pracovat s hlínou i dřevem. Vytvářejí keramické zápichy, jmenovky, zaměstnávají je drobné zakázky. „Je to zatím jen zkušební doba, zkoušíme co zvládneme a nad další náplní zapřemýšlíme,“ usmívá se Králová. AJdeTo! bude mít na starosti také údržbu zahrady a pomocné a organizační práce v Apropu.
O první zkušenosti se s námi dělí Tereza Bulíčková, vedoucí sociálně terapeutické dílny. „Zjistili jsme, že máme šikovné klienty. Že se rychle zapracovávají, všichni jsou spokojení a je vidět, že je práce naplňuje.“
V dílně hraje rádio, někdo stříhá, obkresluje, druhý šije. Není nutností, aby klient dokončil celý výrobek sám. Dílna je čtyřhodinová, na závěr každého dne pak všichni hodnotí svoji činnost, co jim šlo i nešlo, jak co udělat lépe.
Lucie Erlebachová navštěvuje dílnu od úterý do čtvrtka. „Hodně mě to baví. Baví mě keramika, trošku šití, ráda si čtu knihy o Vesmíru, ráda cestuju a chodím také na školení,“ směje se Lucka, která se sama hlásí o slovo. O radost z práce se dělí i Jiří Buben ze Dřevěnice. „Šití se mně líbí stejně jako keramika,“ přitakává spokojeně s jehlou v ruce. Iva není moc sdílná, ale je velice zručná a i na ni je vidět, jak je v kolektivu spokojená.
Ředitelka Králová vnímá jako pozitivní i návaznost dílen na Praktickou školu, odkud sem mladí lidé mohou docházet.
V dubnu Apropáci navíc převzali krámek ve Fügnerově ulici, kde budou od 1. května nabízet výrobky svých klientů i různých chráněných dílen. Klienti tak budou mít přímý kontakt se spotřebiteli a zažívat pocit, že jejich práce je smysluplná.
Iva Kovářová
Jičínský deník
https://jicinsky.denik.cz/
Přidejte odpověď