Podle odhadů každý pátý člověk trpí sluchovou vadou. U starších 65 let je to dokonce každý druhý muž a každá třetí žena. Obyvatelstvo stárne a narůstá počet lidí nadměrně zatěžovaných hlukem. Je tedy pravděpodobné, že lidí s vadami a poruchami sluchu bude čím dál tím víc. A my dnešní lékařské poradny věnujeme sluchově postiženým. A dnes dopoledne už proti mně sedí předseda Spolku neslyšících Plzeň, pan Miroslav Hanzlíček. Ještě bych měla doplnit, že jste také tlumočník znakového jazyka, sociální pracovník a také člen výboru Národní rady zdravotně postižených Plzeňského kraje. Pane Hanzlíčku, pojďme si na úvod představit ten Spolek neslyšících. Jak dlouho funguje, pro koho je určen?
Miroslav HANZLÍČEK,
Náš Spolek neslyšících Plzeň má sice oficiální název Svaz neslyšících a nedoslýchavých v České republice, Spolek neslyšící Plzeň, pobočný spolek, abychom nezapomněli na naše nadřízené. Jinak náš spolek, novou terminologií jsme již na trhu 102 let, takže my jsme v roce 2017 oslavili 100. výročí založení našeho spolku. A již tenkrát naši neslyšící dávali do vínku celému spolku tři základní věci, které do dnešního dne dodržujeme, což znamená sociálně odborný poradenství, sociálně aktivizační služby a převážně tlumočnickou činnost. Tlumočnickou činnost potom budu specifikovat asi samostatněji, protože to je na delší sociálně aktivizační služby, což bylo doménou hlavně v tehdejší době, je, že se pořádaly různé přednášky pro neslyšící, různé zájezdy, různá osvětová činnost, protože sluchová vada brání osobám se sluchovým postižením zapojit se do plnohodnotného života, co se týká získávání informací, proto i ten náš Spolek neslyšících pokračuje nadále v této činnosti, co započali již naši předkové.
moderátorka
Kolik máte členů?
Miroslav HANZLÍČEK,
Členů máme v současné době cirka asi 64, ale služby poskytujeme i nečlenům, protože bereme v potaz to, že sluchová vada je poměrně náročná svojí problematikou, takže chceme poskytovat služby teda všem osobám, které mají sluchové postižení, apriorně teda spíš ty neslyšící.
moderátorka
A pane Hanzlíčku, jak řešíte financování, kdo vám poskytuje finance?
Miroslav HANZLÍČEK,
Co se týká financování, tak díky tomu, že zpracováváme projekty a projekty nám vlastně hradí Plzeňský kraj a Magistrát města Plzně, takže díky těmto dvěma institucím činnost našeho spolku může nadále pokračovat.
moderátorka
Když se k vám chce někdo nově připojit, jak to má udělat, jsou tam stanovená nějaká kritéria?
Miroslav HANZLÍČEK,
Myslíte, jako kdyby chtěl být někdo novým členem?
moderátorka
Ano
Miroslav HANZLÍČEK,
Nejsou tam žádná kritéria. Může se k nám přihlásit i, dejme to, nezletilé dítě, ale členství za něj do svých 18 let přebírá rodič, od 18 let členství je potom psáno přímo na toho sluchově postiženého. V případě, že bude mít zájem 50letá, 60letá osoba se sluchovým postižením být naším členem, tak my se tomu vůbec nebráníme.
moderátorka
Ještě bychom možná mohli posluchačům říci, když už jsme u toho úvodu a představujeme váš spolek, kde sídlíte a kde vás naši posluchači najdou?
Miroslav HANZLÍČEK,
Tak sídlíme tady v Plzni v Tylově ulici číslo 14, pro ty dříve narozené, jak se dneska říká, kdo si pamatuje, v Tylově ulici bývala předprodejna jízdenek MHD, tak my máme barák hned vedle něj a jsme v zadní traktu tohoto baráku.
, moderátorka
Jinak máte také samozřejmě nějaké úřední hodiny, které si posluchači najdou na vašich webových stránkách www.snplzen.cz. Možná, že bychom mohli zmínit i telefonní číslo. Je to 602616785. Ještě jednou zopakuji 602616785. A na tohle číslo mohou případní zájemci, kteří by vás chtěli kontaktovat, zavolat.
Miroslav HANZLÍČEK,
Můžou zavolat, popřípadě SMSku, protože vzhledem k tomu, že v současné době jsme po většinu dne mimo svoji kancelář, protože zajišťujeme tlumočnické služby, popřípadě různou osvětovou činnost, která se týká znakového jazyka, tak abyste zbytečně nedocházeli, doporučujeme napřed se ozvat a domluvíme se vždycky na nějakým čase, který je výhodný pro obě strany.
moderátorka
pane Hanzlíčku, s čím se na vás neslyšící nejčastěji obracejí, co nejvíce potřebují, s čím vy jim nejčastěji pomáháte?
Miroslav HANZLÍČEK,
V současné době je největší, dá se říct, poptávka po tlumočnických službách, protože, jak víte sami, generace pomaličku stárne, i ta populace celá, i v naší teda té minoritní skupině teda těch neslyšících, takže je zapotřebí chodit k doktoru, nechat to u doktora tlumočit, protože co se týká spíš praktických doktorů, tak neslyšící, když už k tomu praktickému lékaři chodí nějakou delší dobu, tak už si na sebe zvykli a tam třeba ta potřeba není tak veliká, ale v případě, když se u toho neslyšícího vyvrbí i nějaký komplikovaný zdravotní problém, tak potom si to chce u toho praktika jako vyříkat a potom následně ty odborné lékařské konzultace, tak tam je teda vždycky zapotřebí ten tlumočník, protože doktoři sami chtějí znát přesný popis, jak se vlastně ten klient cítí s tou chorobou a tak dále. A zase na druhou stranu ten neslyšící chce vědět, co mu doktor říká, jak to s ním vypadá, jaká je prognóza a tak dále, takže to je největší potřeba. Další potřeba je vzhledem k tomu, že naši páni poslanci každou chviličku mění zákony, takže jsou i zákony v sociálních službách, anebo v kompenzačních pomůckách, takže třeba prosí, abychom s nima šli jednat na úřad práce, kde mají možnost získat určité, určité sociální výhody, popřípadě průkazky ZTP a tak dále, i když musím říct, že určité orgány státní správy tady v Plzni mají už natolik v povědomí o sluchové vadě, že se i v některých případech samy s nimi dokážou mluvit, ale to opravdu to nejnutnější, ale pokud zase ten klient bude chtít nějakou větší informaci, tak si nás vyžádá. Takže ta tlumočnická služba je a prioritou, další hodně velká poptávka je po tom, že jak se mění legislativa a tak dále, tak i oni odebírají určité, dá se říct, určité zdroje třeba od energie a tak dále, dostávají různé dopisy a tak dále a s těma dopisama jsou psaný i pro nás slyšící kolikrát nesrozumitelně, natož potom pro ty sluchově postižené, takže jim se snažíme ty dopisy vysvětlit, popřípadě na ně reagovat, psát za ně a tak dále. Bohužel v současné době nám největší problém dělá to GDPR, protože bohužel by ten klient měl teda všude si žádat o plnou moc, kterou nám předává. A vzhledem k tomu, že neexistuje generální plná moc, aby to mělo být ke každému případu, takže my to řešíme tak, že vlastně my to napíšeme a klient si to musí teda ze svého e-mailu odeslat. A zase, když to přijde na jeho e-mail, tak zase musí přiběhnout k nám, abychom mu vysvětlili co a jak, takže tady se nám to trošku zkomplikovalo.
, moderátorka
Ani si nedovedeme si představit, jak složité to neslyšící v některých pro nás v běžných situacích mají. My se za chviličku budeme bavit o těch kompenzačních pomůckách, které nabízíte, ale ještě teď před písničkou řekněte něco o znakové řeči, která je vaším denním chlebem. Jak dlouho se jí věnujete?
Miroslav HANZLÍČEK,
Tím pádem, se dopídíte mého věku, takhle, údajně jsem v 5 letech již svým rodičům základy tlumočení, tlumočil v nemocnici, když jsem byl sám se sebou, ale jinak se znakovému jazyku jako takovému věnuji již zhruba asi 44 let. Jinak pro vaší informovanost je to tak, že znakový jazyk není na celým světě stejný, což mnoho z vás jako určitě překvapí, každý stát má svůj, ale ve finále ti neslyšící se navzájem domluví. V případě, že to je nějaký větší problém , tak tam potom nastupuje mezinárodní znakový jazyk, který je trošičku doplněn jakoby mírně náznakem pantomimy, aby se jenom ujasnily přesně ty jednotlivé pojmy.
, moderátorka
představte nám, prosím, projekt Znakovka do škol. Co si pod tím máme představit?
Miroslav HANZLÍČEK,
Znakovka do škol je specifické seznámení se znakovým jazykem dětí na základních školách a částečně i na středních. Tento kurz, nebo vlastně toto seznámení provádí kolegyně, paní Kristýna Voříšková, ta jezdí do školy, a hranou formou na prvním stupni seznamuje vlastně děti, jak mají správně komunikovat se sluchovým postižením dítěte, to znamená se svým vrstevníkem. To znamená, že na něj nemá křičet. Vysvětluje, jak se ho má dotknout, když chce na sebe upoutat pozornost, učí ho takový ty základní znaky, používá slovník, který byl vydaný na tu akci Znakovka do škol a ty slovíčka, který jsou v tom slovníku, si vybíraly samy děti, takže není to tak, že by si to vybírali dospělí, ale ve spolupráci se školou Martina Luthera děti vlastně si samy vyžádaly tyto znaky a tyto znaky, my jsme říkali, ano, je to skvělý, takže my právě jako dáváme do škol, aby děti věděly, jak se ukáže třeba Plzeň, jak se ukáže pití, jak se ukáže ahoj, jak se řekne pondělí, úterý, číslovky a tak dále, takže všechno je to braný hranou formou a není tam nic násilného.
moderátorka
Pane Hanzlíčku, vyvíjí se pořád ta znaková řeč tak, jak se vyvíjí čeština, jak do ní přicházejí nová moderní slova, je to i u znakové řeči, tenhle trend?
Miroslav HANZLÍČEK,
bohužel pokud jsou to slovíčka u nových pojmů, na který český znakový jazyk neměl znát, tak je to úplně suprový, ale v současné době se stává to, že i do starých znaků, nebo do znaků, který se používají, se dostávají znaky trošku modernější, popřípadě se tam dostanou znaky, který tenkrát fungovaly před 50, 60 lety, a zase se nám vrací, obnovují se a tak dále.
moderátorka
Máme tady jednu SMSku: „Chtěla bych se vás zeptat, jestli můžu přijít o sluch, když je mi teprve 38.“ Za odpověď děkuje paní Zdeňka. Asi ten věk v tom nehraje roli, viďte?
Miroslav HANZLÍČEK,
Já paní Zdence odpovím asi tak, že opravdu věk nehraje roli, protože víte sami, že se nám už rodí i přímo neslyšící děti, sluch můžete ztratit během svého života, z důvodu buď nemoci, nebo popřípadě z důvodu toho, že pracujete nadměrně v hlučným prostředí a tak dále,
, moderátorka
A teď pojďme na ty kompenzační pomůcky. Jaké v současné době mají naši neslyšící k dispozici, představme je?
Miroslav HANZLÍČEK,
Tak já vezmu napřed skupinku neslyšících, to znamená, kompenzační pomůcky pro neslyšící, tak tam je to poměrně velmi jednoduché, protože tam máme světelný zvonek, máme tam pláč dítěte, což jsou věci, které jsou nezbytně nutné, aby vlastně ta rodina mohla trošku fungovat. A, pardon, v současné době se nám se povedlo ještě dostat do vyhlášky, že mají příspěvek na mobilní telefon, popřípadě na tablet, a je to pouze za předpokladu, že ten mobilní telefon nebo ten tablet musí mít uhlopříčku větší než šest palců, musí mít foťák, bohužel je tam napsaný foťák v zákoně větší jak dva megapixely. A musí zvládat internet plus popřípadě třetí nebo čtvrté generace. Je to z toho důvodu, že spousta neslyšících v současné době si s tlumočníkem předává informace pomocí online tlumočení, to znamená, že se pomocí, většinou programu WhatsApp, spojí videokamerou a předávají si informace a popřípadě nějaký žádosti nebo se jim vysvětlujou nějaké věci. Takže to je pro ty neslyšící jako z toho. Potom, co se týká těch nedoslýchavých, tak nedoslýchaví mají možnost příspěvek na indukční smyčku, popřípadě na zesílený telefon, a všechny tyto věci lze nárokovat prostřednictvím úřadu, úřadu práce, kde si žádá formulář jako žádost o příspěvek na mimořádnou pomůcku a pomocí potom úřadu práce se toto musí projít lékařským, lékařskou správou, kde praktický lékař na základě jeho zdravotního stavu posoudí, jestli na to nárok má, na ten příspěvek.
, moderátorka
Díky za vaše odpovědi, ať se vám práce daří. A příště zase na slyšenou.
Přidejte odpověď