Zaměstnancům ve veřejných službách se musí povinně zvýšit platy. Kvůli tomu ale budou chybět finance na sociální služby, například služby pro zdravotně postižené, kteří jsou v domácím ošetřování.
O nedostatku peněz na sociální služby bude příští týden ve středu jednat Sněmovna. „Máme informace od poskytovatelů i vedení krajů, že schází finance na sociální služby. Je potřeba situaci co nejrychleji řešit,“ uvedl lidovecký poslanec a zároveň i vysočinský krajský zastupitel Vít Kaňkovský.
Pokud by se podle něj situace nevyřešila, začaly by se omezovat nejdřív terénní služby.
„Jestliže by skutečně došlo ke krizové situaci, tak to samozřejmě nejdříve odnesou zdravotně postižení, kteří jsou v domácím ošetřování,“ podotkl Kaňkovský.
KDU-ČSL proto vyzve vládu, aby Poslanecké sněmovně představila návrh řešení.
Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové do sociálních služeb má letos plynout necelých 16 miliard. V nich je částka na pětiprocentní růst platů. Vládní nařízení ale zvedlo výdělky v sociálních službách od ledna o sedm procent.
„Objektivně vzato v tuto chvíli chybí prostředky na pokrytí nárůstu platů o dvě procenta, tedy bezmála 253 milionů korun,“ uvedla Maláčová. Dodala, že výpadek po skončení dotací z EU bude letos nejvýš 200 milionů a na rizikové příplatky pak chybí 400 milionů.
„Ministerstvo práce a sociálních věcí si tedy uvědomuje, že zde je pro tento rok deficit bezmála jedna miliarda korun,“ řekla Maláčová.
Jednat chce s ministerstvem financí. Podle ministryně není ale možné, aby samosprávy peníze na dokrytí žádaly jen po státu, musí se podílet i samy.
Kraj Vysočina již vyčíslil deficit, který mu způsobí vládní nařízení o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách, na asi 220 milionů korun. Jde zatím o předběžný výpočet. Přesnější údaje bude mít hejtmanství až za několik týdnů – poté co dojde k hodnocení finančních plánů jednotlivých příspěvkových organizací a sociálních služeb.
Kraj chce najít zdroje snižováním nákladů u příspěvkových organizací, včetně příspěvkových lůžkových organizací, kde kraj není zřizovatelem. Dále chce kraj přimět obce, aby začaly do soociálních slůužeb přispívat. Ne všechny obce totiž v současné době přispívají, protože je k tomu žádný závazný předpis nenutí.
Kraj jedná s ministerstvem práce a sociálních věcí o tom, zda by alespoň část z těchto peněz nemohly dokrýt peníze ze státního rozpočtu.
Obdobné potíže mají i všechny zbylé regiony v Česku. Sociální komise Asociace krajů České republiky vyčíslila, že v celé zemi by mohlo na dokrytí platů chybět asi 2,07 miliardy korun.
„Bohužel úpravy tabulek rizikových příplatků byly přijaty v situaci, kdy už byly rozpočty prakticky připravené. Stát nás staví do situace, že to máme doplácet. A my to doplácet nechceme,“ uvedl hejtman Vysočiny Jiří Běhounek (ČSSD).
Přidejte odpověď