S některou z forem cukrovky (diabetes mellitus) se potýká na osm procent obyvatel České republiky. Počet nemocných stále stoupá bez ohledu na věk či pohlaví. Meziročně se počet nových případů navyšuje přibližně o 3 000 pacientů. Největší nárůst počtu diabetiků je mezi 60. a 75. rokem, kdy se téměř zdvojnásobuje z 18 000 na 35 000 diabetiků na 100 000 obyvatel ČR. Kromě vlastního onemocnění zdravotní stav pacientů komplikují další přidružené nemoci. Nejčastější příčinou úmrtí diabetiků jsou v současnosti kardiovaskulární, nádorová a infekční onemocnění. Osud pacientů s diabetem však lze zlepšit důslednou prevencí a správně zvolenou léčbou.
Kardiovaskulární onemocnění představují jednu z hlavních příčin úmrtí diabetiků.
Pacienti s cukrovkou mají třikrát vyšší riziko infarktu myokardu a čtyřikrát vyšší riziko mrtvice. Většině kardiovaskulárních příhod však lze předcházet. Důležitá je životospráva – pozitivní ovlivnění klasických rizikových faktorů jako je kouření, obezita, vysoký cholesterol a vysoký tlak – ale také vhodná antidiabetická léčba. Základem léčby nemocného s nejčastějším typem diabetu, který je spojen s největším rizikem kardiovaskulárních chorob, tj. s diabetem 2. typu, je časná komplexní léčba diabetu i přidružených rizikových faktorů. Lékaři dnes mají k dispozici moderní léky, které umí kontrolovat jak vysoký tlak, tak poruchy metabolismu tuků a cukrů. Nezbytná je však pacientova motivace ke zlepšení životních návyků a jejich dodržování.
„Velkým pokrokem v léčbě diabetu 2. typu jsou některé léky ze skupiny GLP-1 antagonistů, které kromě účinné léčby diabetu dokáží významně snížit i riziko úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění. To je něco, co se pro diabetologa téměř rovná zázraku. Podmínkou ovšem je, aby byl pacient dobře edukovaný a spolupracoval,“ komentuje současné léčené možnosti diabetiků prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc., MBA, prezident Diabetické asociace České republiky, přednosta Interní kliniky 2. LF UK a FN Motol.
Diabetici jsou infekcemi ohrožení více, než běžná populace
Diabetes mellitus představuje nejen častý, ale zároveň i významný rizikový faktor pro rozvoj infekcí či pro jejich komplikovaný průběh. V celé řadě studií bylo prokázáno, že pacienti s diabetem jsou v porovnání s běžnou populací více ohroženi infekcemi kůže a měkkých tkání, kostí a kloubů, močových cest, respiračního traktu či dokonce tzv. sepsí (laicky označovanou za otravu krve). Mezi specifické infekční komplikace, které významně častěji postihují diabetiky, patří tzv. syndrom diabetické nohy, maligní zánět vnějšího ucha, plísňové či kvasinkové infekce kůže a sliznic, komplikované močové či nitrobřišní infekce, nebo mukormykóza či tuberkulóza. Důvodem častějšího výskytu infekcí či jejich závažnějšího průběhu je zhoršená funkce imunitního systému při dlouhodobě zvýšené hladině glykémie, ale i často přidružené interní komorbidity či osídlení rizikovými či multirezistentními bakteriemi.
„Mezi nejvýznamnější preventivní opatření pro rozvoj infekcí patří dobrá kompenzace samotného diabetu, včasná diagnostika a léčba přidružených interních komorbidit. Další možností, jak lze dopad infekčních komplikací snížit, představuje očkování. Přičemž u pacientů s diabetem je jednoznačně doporučeno pravidelné každoroční očkování proti sezónní chřipce, dále proti pneumokokovým infekcím, pásovému oparu (osoby nad 50 let) a proti virové hepatitidě B,“ dodává k možnostem prevence infekcí MUDr. Milan Trojánek, Ph.D., vedoucí Katedry infekčních nemocí IPVZ. Riziko onemocnění chřipkou a pneumokokovým zápalem plic je možné snížit očkováním. Osoby starší 65 let mají tato dvě očkování zdarma, hradí jej plně zdravotní pojišťovny.
Více o diabetu, možnostech léčby, úpravě životního stylu naleznete na www.cukrovka.cz
Tisková zpráva
Přidejte odpověď